Historia Universitatis

Zakládací listina Univerzity Karlovy v Praze ze 7. dubna 1348

Karel, z Boľí milosti římský král, vľdy rozmnoľitel říąe, a český král.

Na věčnou té věci pamě».

Mezi tuľbami naąeho srdce a tím, co naąi královskou mysl svou tíhou stále zaneprázdňuje, její zřetel, starost a pozornost se stále obrací k tomu, aby naąe české království, jeľ nad ostatní důstojenství a drľavy, a» dědičné, a» ą»astně získané, obzvláątní náklonností naąí mysli milujeme, o jehoľ povznesení vąí moľnou horlivostí se staráme a o jehoľ čest a blaho vąím svým snaľením usilujeme, aby tak, jako se řízením Boľím raduje z přirozené hojnosti zemských plodin, podle příkazu naąí prozíravosti a naąím přičiněním za naąich časů bylo ozdobeno mnoľstvím učených muľů. A tak, aby naąi věrní obyvatelé království, kteří bez ustání lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doproąovat almuľny, ale aby naąli v království stůl k pohoątění prostřený a aby se ti, jeľ vyznamenává vrozená bystrost a nadání, stali poznáním věd vzdělanými, a nebyli jiľ více nuceni a za zbytečné mohli pokládat, za účelem vyhledávání věd kraj světa obcházet, k cizím národům se obracet, nebo aby jejich dychtění bylo ukojeno, v cizích končinách ľebrat, nýbrľ aby za svou slávu povaľovali, ľe mohou jiné z ciziny k sobě zvát a účastny je činit té lahodné vůně a tak velikého vděku. Protoľ, aby tak prospěąný a chvalitebný záměr naąí mysli zrodil důstojné plody a aby vzneąenost tohoto království byla rozmnoľena utěąenými prvotinami novoty, rozhodli jsme se po předchozí zralé úvaze zřídit, vyzdvihnout a nově vytvořit obecné učení v naąem metropolitním a zvláątě půvabném městě praľském, které je jak bohatstvím zemských plodin, tak příjemností místa, jelikoľ vąím potřebným oplývá, nadmíru příhodné a uzpůsobené k tak velikému úkolu. Na tomto učení budou pak doktoři, mistři a ľáci vąech fakult, jimľ slibujeme znamenité statky, a těm, které toho hodné shledáme, udělíme královské dary. Doktory, mistry a ľáky na kterékoliv fakultě i mimo ni, vąechny vespolek a kaľdého zvláątě, a» přijdou odkudkoliv, jak na cestě, tak při pobytu i při návratu, chceme zachovat pod zvláątní ochranou a záątitou naąeho majestátu, kaľdému pevnou záruku dávajíce, ľe vąechna privilegia, výsady a svobody, kterých z královské moci uľívají a kterým se těąí doktoři a ľáci jak na učení paříľském, tak boloňském, vąem a jednomu kaľdému, kdo by sem chtěl přijít, laskavě udělíme a postaráme se o to, aby ty svobody byly ode vąech a kaľdého jednoho neporuąitelně zachovávány.

Toho vąeho na svědectví a pro bezpečnějąí jistotu dali jsme vyhotovit tuto listinu a kázali jsme ji potvrdit pečetí naąeho majestátu. Dáno v Praze léta Páně tisícího třístého čtyřicátého osmého, v prvé indikci, sedmého dne měsíce dubna, druhého roku naąich království.

Zakládací listina praľské univerzity byla vystavena královskou kanceláří ve dvou originálech psaných latinsky na pergamenu. První exemplář obdrľela univerzita, druhý byl dán praľskému arcibiskupovi jako univerzitnímu kancléři. Exemplář se zlatou bulou, univerzitě zcizený a opět navrácený jiľ v 19. století, byl uloľen aľ do roku 1945 v praľském Karolinu, odkud ho odvezli nacističtí správci univerzitního archivu spolu s nejstarąími univerzitními insigniemi, matrikami a daląími historickými památkami univerzity, jeľ jsou dodnes nezvěstné. Druhý exemplář zakládací listiny praľské univerzity s přivěąenou voskovou majestátní pečetí panovníka je uloľen v Archivu praľské metropolitní kapituly.

Text listiny byl téměř doslovně převzat ze známé středověké příručky stylistiky Petra z Vinei, pouze některé části (např. datum, jména lokalit apod. ) byla změněna. Jejím vzorem byla listina císaře Friedricha II. pro univerzitu v Neapoli (1224), doplněná údaji ze dvou listin Konráda IV. pro salernskou univerzitu (1252-1253). Skladatel listiny, králův sekretář Mikuláą Sortes, pracoval vąak naprosto zjevně v intencích zakladatele českého a římského krále Karla IV. Ten mohl navázat na starąí ąkolskou tradici českých zemí stejně jako na pokus svého děda, českého krále Václava II. , který se v Praze pokusil neúspěąně zaloľit generální studium jiľ na konci 13. století. Karel spolu s praľským arcibiskupem Arnoątem z Pardubic vedli od roku 1346 jednání u papeľské kurie, jejichľ výsledkem bylo vydání listiny papeľe Klimenta VI. z 26. ledna 1347. Papeľské privilegium zřizuje na základě královy ľádosti v Praze obecné učení a ustanovuje praľského arcibiskupa kancléřem univerzity s právem udělovat doktorské a mistrovské tituly. Karlova zakládací listina ze 7. dubna 1348 pak dala učitelům a studentům záruku panovnické ochrany při cestě na univerzitu a při pobytu v univerzitním městě. Zároveň nařizuje, aby se nová univerzita řídila zvyklostmi univerzit v Boloni a Paříľi. Počáteční fáze vzniku praľské univerzity byla zakončena daląím panovnickým aktem, jímľ tzv. eisenaąský diplom Karla IV. ze 14. ledna 1349, jímľ Karel IV. garantuje univerzitě stejná práva a výsady, která ostatním obecným učením udělili jeho předchůdci, římątí císařové a králové. V Praze tak vznikla první univerzita severně od Alp, první obecné učení střední Evropy, které v prvních desetiletích své existence plnilo funkci nejpřednějąí univerzity Říąe.

PhDr. Michal Svatoą

Seznam rubrik