Honorati
Univerzita Karlova udělila 17. 2. 1995 čestnou vědeckou hodnost doktora honoris causa lékařských věd Prof. G. L. Wiedovi, profesoru patologie, gynekologie a porodnictví na Univerzitě v Chicagu. Profesor Wied se narodil 7. února 1921 v Karlových Varech, studoval na Lékařské fakultě v Praze. Po smrti otce (1945) odešel s matkou do Mnichova, o pět let později byl vyslán do New Yorku, kde pracoval v laboratořích G. Papanicolaua, zakladatele moderní vaginální cytologie, od roku 1953 působil jako profesor na Univerzitě v Chicagu. V cytopatologii pracuje tento čelný představitel a průkopník oboru stále velmi intenzívně. Významná byla i jeho pomoc při vzniku prvních cytologických center na UK, a to v Praze a Hradci Králové. Po dobu čtyřiceti let nevynechal příležitost předat cytologům Univerzity Karlovy nejnovější informace, svůj vztah k UK prokázal poskytnutím šedesáti učebnic Compendium of cytology (1992). Patologové a kliničtí cytologové se tak mohli připravit na mezinárodní kvalifikační zkoušky - zásluhou prof. Wieda byly všechny finanční náklady uhrazeny Mezinárodní cytologickou akademií.
Na návrh senátu udělil rektor univerzity v Bukurešti v rámci oslav třístého jubilea nejvěhlasnější rumunské univerzity šestici titulů "professor honoris causa". Obdrželi je významní vysokoškolští pracovníci z Francie, Itálie, Belgie, Moldavské republiky a Chorvatska, z České republiky pak PhDr. Marie Kavková "na výraz úcty k její pozoruhodné dráze univerzitního pedagoga a neúnavné vědecké činnosti v oblasti rumunistiky". Vzhledem ke zdravotním problémům se dr. Marie Kavková nemohla slavnostního jmenování osobně zúčastnit, a tak jí byl dekret o čestné profesuře předán velvyslancem Rumunska v Praze Dr. Ionem Ciubotarou za přítomnosti prorektora UK prof. dr. Petra Blahuše 28. února 1995.
Dr. Marie Kavková (1921) působila na katedře romanistiky FF UK (v letech 1950 - 1979), kdy musela bez možnosti habilitace odejít do důchodu. Za víc než čtvrtstoletí práce na fakultě se jí podařilo pozdvihnout rumunistiku z podoby lektorátu na samostatný studijní obor. Publikovala literárně-historické studie, zpřístupnila rumunskou literaturu českému čtenáři v četných překladech. Díla nejvýznamnějších autorů interpretovala v předmluvách a doslovech svých studentů, kteří dnes pokračují v pěstování rumunistických studií.
V letošním roce získalo poprvé šest našich lékařů, zabývajících se oblastí endokrinologie a metabolismu za úspěchy, dosažené v posledních pěti letech u nás i v cizině národní cenu profesora Josefa Charváta. Ocenění, předaná na malé slavnosti 13. února 1995 v klubu III. interní kliniky, se rozhodla udělovat každoročně Nadace III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK v Praze, aby podpořila vědecký výzkum. Ceny profesora J. Charváta obdrželi: v oboru endokrinologie - RNDr. Jara Nedvídková, CSc. (Endokrinologický ústav) za soubor prací z experimentální endokrinologie, zejména za studie receptorů a farmakologických možností ovlivnění experimentální hypofyzární hypertrofie. V oboru diabetologie - MUDr. Gustav Šindelka (III. interní klinika) za práce o absorpci inzulínu, studiu citlivosti na inzulín při organickém hyperinsulinismu a za iniciální práce o glykosaminoglykanech u diabetiků. V oboru osteologie - Doc. MUDr. Jan Štěpán, DrSc. (III. interní klinika) za soubor studií biochemických změn při osteoporose a metabolických osteopatiích. V oboru obesitologie a výživy - Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. a MUDr. Aleš Žák (IV. interní klinika) za soubor prací o biochemických charakteristikách a změnách lipidů při dietním ovlivnění. V oboru lipidového metabolismu - Prof. MUDr. Josef Šobra, DrSc. (III. interní klinika) za soubor prací o prevenci a léčbě dyslipoproteinémií a rozsáhlou popularizační činnost v této oblasti.
Osmnácté ocenění ... pražské V květnu bude v Karolinu udělen za celoživotní práci čestný doktorát 1. LF UK v Praze prof. dr. Eugenu Garfieldovi, světové osobnosti v oblasti vědeckých informací. S jeho jménem je spojováno účelné, praktické a účinné využívání počítačové techniky, zejména v lékařských vědách. Eugen Garfield se narodil 16. září 1925 v Bronxu a v roce 1949 ukončil studia chemie na Columbia University. Po studiích se účastnil projektu o indexaci lékařské literatury, čímž pronikl do sféry vědeckých komunikací a informačních věd. Po celý život se prof. Garfield soustředil na dva základní principy bádání: na objevování informací (- information discovery) a na opětovné vyhledávání (- information decovery). V roce 1954 vytvořil společnost Eugen Garfield Associates, která se po šesti letech existence přetvořila do dnešní podoby a je po celém vědeckém světě známá jako Institute for Scientific Information (ISI) se sídlem ve Filadelfii.
Pro objevování nových informací vytvořil prof. Garfield v padesátých letech v rámci Welchova projektu časopis Contents in Advance, kde byly každý týden zveřejňovány obsahy významných časopisů. Dnešní podoba má název Current Contents a vychází v sedmi různých odborných sériích. V roce 1964 se objevil první svazek Science Citation Index ve spolupráci s významným genetikem Joshuou Ledebergem. Prezidentem svého ústavu byl prof. Garfield po dobu třicet dva let a za tu dobu napsal přes dvěstě odborných článků a statí a více než tisíc esejů. Zejména ty tvoří základ čtrnáctidílné série Esseys of an information scientist.
V roce 1979 zveřejnil prof. Eugen Garfield své stěžejní dílo, monografii Science Citation Index - Its theory and Application in Science, technology, and humanities. Před deseti lety založil i u nás dobře známý časopis The Scientist. Poprvé navštívil Československo prof. Garfield v roce 1960 a několikrát zavítal i do Bratislavy, Plzně a Smolenic. Má zde mnoho přátel a vědeckých partnerů, během posledních dvou let pomáhá v Praze aplikovat jeho metody asistent Dr. Velljams - Dorof.
Eugen Garfield je nositelem sedmnácti čestných cen a hodností z amerických i evropských univerzit a členem dvaceti jedné vědeckých společností z oblasti chemických, biologických a informačních věd.
(dol)
Seznam rubrik