Fakultní forumFakultní forumPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy slaví V červnu se završí 75 let od vzniku Přírodovědecké fakulty UK. Ve srovnání s blížícím se jubileem 650 let existence mateřské Univerzity Karlovy jde o období krátké, ale přesto má již svou pestrou a bohatou náplň v odevzdaném badatelském a pedagogickém úsilí několika generací přírodovědců, kteří na fakultě působili v historicky velice proměnlivých podmínkách. Tři čtvrtiny století dynamického rozvoje, represí, stagnace i oživení v činnosti fakulty se stávají vhodnou příležitostí k připomínce hlavních událostí v jejím vývoji.
Přírodní vědy spolu s matematikou byly od založení Univerzity Karlovy v roce 1348 předmětem studia převážně na její Filozofické fakultě, pouze některé aspekty věd biologických a chemických se staly součástí studia na fakultě lékařské. Badatelské, gnozeologické, sociologické a výukové působení univerzity od jejího vzniku zajišťovaly dále fakulty právnická a teologická. Postupný rozvoj přírodních věd vyvrcholil jejich výraznou expanzí na přelomu 19. a 20. století. Výsledkem tohoto rozkvětu přírodních věd a jejich narůstající oborové diferenciace byl návrh na vytvoření samostatné přírodovědecké fakulty k posílení svébytnosti exaktních věd, předložený poprvé v roce 1908. Vývoj evropských událostí však v té době dospěl k první světové válce, a tak se první úsilí o ustavení nové fakulty politickým děním utlumilo. Mimořádně příhodné podmínky pro uskutečnění tohoto záměru přineslo ukončení války a vznik Československé republiky. Jejím vládním nařízením č. 392/120 Sb. ze dne 24. června 1920 byla konečně zřízena přírodovědecká fakulta vydělením matematiky a přírodních věd spolu s farmacií do nově vzniklé páté fakulty Univerzity Karlovy. Přírodovědecká fakulta měla při zahájení své činnosti v zimním semestru školního roku 1920/21 patnáct řádných a devět mimořádných profesorů, 719 posluchačů přírodních věd a matematiky a 130 posluchačů farmacie. Její vnitřní strukturu tvořilo 14 ústavů zaměřených na antropologii, astronomii, biologii, demografii, chemii, matematiku a fyziku - některé z těchto oborů se vnitřně dále výrazně diferencovaly a rozvíjely. Vědecký i pedagogický entuziazmus budovatelů mladé fakulty se blahodárně projevil na kvalitě badatelských výsledků i vědecké úrovni nových absolventů. Tento slibný vývoj byl násilně ukončen německou okupací na začátku druhé světové války - s tragickým důsledkem uzavření vysokých škol 17. listopadu 1939.
Konec války přinesl, bohužel, jen krátké tříleté období demokratické atmosféry pro obnovu činnosti vysokých škol na principu plných akademických svobod. Nastolení totalitního režimu po únoru 1948 se okamžitě projevilo oklešťující a svazující demagogickou ideologizací pedagogické i vědecké činnosti vysokých škol, která zasáhla negativně i přírodovědeckou fakultu. V roce 1952 byla organizačně rozdělena na tři fakulty: biologickou, geologicko-geografickou a matematicko-fyzikální ( k té byly přičleněny i chemické vědy). Tento restrukturalizační experiment však vydržel jen do roku 1959, kdy byla znovu ustavena přírodovědecká fakulta, ale bez věd matematicko-fyzikálních, ponechaných již v samostatně etablované fakultě, z níž byla chemie opět vrácena na restituovanou fakultu přírodovědeckou. V této podobě se přírodovědecká fakulta dočkala v listopadu 1989 návratu akademických svobod, jichž využila k posílení vlastní svébytnosti a potřebným úpravám své vnitřní struktury a samosprávy.
prof. RNDr. Petr Čepek, CSc.
děkan Přírodovědecké fakulty UK
Prof. Jaroslav Drobník
128 44 Praha 2, Viničná 5, tel.: 24 91 55 20
Seznam rubrik