Nový kabát Karolina
Gotický portál v severní zdi auly Karolina (cca 150 KB)
Byli mezi nimi převážně starší lidé, ale frontu si vystáli dokonce i někteří profesoři samotné univerzity, kteří přišli s rodinami a známými.
Karolinum vešlo do historie v době, kdy se Univerzita Karlova již stala pevným článkem vzdělanosti tehdejší Evropy. Již v této době pociťovala (jak se historie opakuje!) nedostatek prostoru pro výuku. Někdy v letech 1375 - 1376 odkázal svému synovi Martinovi pražský vážený občan Johlin Rotlev rezidenci uprostřed města. Není sice známo, jak tento dům od Martina Rotleva získal král Václav IV., faktem však zůstává, že dům získala univerzita od krále počátkem 80. let téhož století. Ale ani to nestačilo a tak byly přikoupeny ještě dva další sousední domy, aby zde mohly být byty pro mistry i studenty, úřední místnosti, komory, knihovna, ale i kuchyň, jídelna a vězení - pro zlobivé studenty...
Dá se říci, že drobnými přestavbami procházelo Karolinum vlastně nepřetržitě a v podstatě až do roku 1710 úspěšně pustlo. V tomto roce byla navržena reformní komisí přestavba, na čas se tedy vyřešily podmínky pro studující i učitele, ale k výraznému řešení nedošlo.
Dnešní stav volá po opravách vlastně již od počátku šedesátých let, kdy se Karolinum stalo národní kulturní památkou. Proto je rozhodnuto, že v příštím a částečně v následujícím roce bude Karolinum pro veřejnost uzavřeno. Až pravděpodobně v roce 1997 se sem studenti na promoce a imatrikulace, vedení univerzity na slavnostní zasedání, profesoři a hosté na přednášky a veřejnost na kulturní akce zase navrátí.
Doc.ing. arch. Marian Bělohradský, dlouholetý spolupracovník architekta Fragnera, toho ví o stavebních zákoutích a celém komplexu alma mater i jiných pražských stavbách neuvěřitelně mnoho. Pamatuje přestavbu z prvních poválečných let a vzpomíná na oslavy 600. výročí univerzity v roce 1948. K dnešním stavebním rekonstrukcím se staví pozitivně, i když je zastáncem spíše umírněných zásahů do historických objektů. Je členem jedné ze dvou komisí, která koncem dubna otevřela obálky se jmény zainteresovaných stavebních firem a která posléze vybere optimální návrh na rekonstrukci historického dvorce a rektorského křídla. Počítá se s vydlážděním čestného dvora, vyčištěním a restaurací vzácných závěsných textilií, navrácením klasického mobiliáře a opravou dalších prostor historického jádra univerzity.
Jak se, pane docente, díváte na současnou rekonstrukci? Je, podle vás, oprava tak vzácného objektu skutečně nutná a je možné dodržet termín rekonstrukce v době asi jednoho a půl roku?
Mohu odpovědně říci, že dát Karolinu nový kabát je skutečně nutné, ale stihnout se to v tomto krátkém období, podle mého názoru, nedá. Návrhy architektů ukáží, jak se s problémem poperou, ale myslím si, že tak netradiční prostor potřebuje i netradiční techniky a postupy, takže vlastní rekonstrukce bude nesmírně obtížná.
Co se vlastně bude všechno modernizovat a kolik to bude stát?
Je potřeba opravit prostory slavnostní auly, Vlasteneckého sálu a dalších salónků, podlahy, lavice, stolce i historické předměty. Část prostředků poskytne státní rozpočet, část Ministerstvo školství a Ministerstvo kultury. Na opravě gotického arkýře a archy se finančně podílí i Česká spořitelna. Rozpočet na opravy je stanoven na částku 120 milionů korun.
Jak byste si Vy představoval ideální přestavbu Karolina, nehledě na finanční stránku věci?
Moje představa by se do rozpočtu celkem vzato také vešla. Považuji za nejdůležitější zasahovat do tolikrát upravovaného objektu co nejméně. Jsem konzervativní, a proto bych na první místo kladl technické vybavení: nové potrubí, strojovnu, vzduchotechniku, silnoproudé kabelové vedení atd. S některými technickými požadavky bude potíž, třeba s výtahy. Měly by zde pro bezbariérový přístup fungovat celkem tři, ale není je kam zakomponovat. Do sklepů je problematické instalovat výtahové šachty a navíc by se tyto prostory měly stát součástí reprezentačních prostor, včetně klubu, jenž by sloužil celé akademické obci. Proto jedinou schůdnou variantou snad může být vybudování pohyblivé sedačky v jihovýchodním domě směrem k Celetné ulici.
Snažil bych se zasahovat i do vnitřních prostor co nejméně. Podívejte se například na dubové podlahy, to je evropská rarita. Po válce je sem nechal přivést architekt Kubíček z Podkarpatské Rusi, kde už 40 let ležely na jedné z tamních pil. Jsou 8 cm silné a protože byly správně vysušené, zapadaly do sebe jako kámen. Úklidové čety z poslední doby však s dubem nemají zkušenosti a podlahy polévaly kýbly vody, takže se dřevo nasáklo a dub, jak známo, když nabobtná, dovede vylomit i žulu. Přesto bych vyměnil jen 10 až 20 procent plochy a povolal bych kvalitního truhláře, který by dokázal odborně vyjmout, spravit a vyklínovat pokažené části. Snažil bych se hlavně dodat Karolinu takové technické vybavení, které mu jako reprezentačnímu bodu univerzity náleží, jako např. kvalitní přenosné tlumočnické a překladatelské centrum, elektrické dynamo pro případ výpadku proudu atd.
Bude narušen chod rektorátu univerzity a kde se budou odehrávat akce rektora, včetně promocí?
Záleží na plánech architekta, vedení univerzity by rádo zachovalo chod promocí i v rekonstrukčních pracích. Pokud to nepůjde, promoce se přesunou do collegia maxima na Právnické fakultě, tam se vlastně odehrávaly i v poválečném období, třebaže ne v takovém masovém měřítku jako dnes. Ostatní návštěvy, přednášky a oficiální setkání budou probíhat v pracovně rektora a v dalších velkých učebnách fakult mimo hlavní budovu.
Děkujeme za rozhovor.
Aula Karolina v roce 1945 - pohled k západu (cca 250 KB)
Seznam rubrik