prof. Amnon Rubinstein s chotí ve Vlasteneckém sále Karolina.
O Univerzitu Karlovu je zájem i na americkém kontinentě
(zahraniční styky UK) Karlova univerzita má v současné době podepsané dohody se 112 univerzitami o přímé meziuniverzitní spolupráci, většinou se špičkovými univerzitami v západní Evropě, USA, Kanadě a Latinské Americe. Nejlepší kontakty vzhledem ke geografické poloze i historickým tradicím má UK pochopitelně s německými univerzitami například v Mnichově, Heidelbergu, Tübingenu, Würzburgu, Kostnici a dalších. U nich jsou v rámci smluv vypracovány přesné harmonogramy počtu dní a výměny akademických funkcionářů, kteří se na jednotlivých fakultách vystřídají. Univerzita má však kontakty i s univerzitami ve vzdálených zemích, jako například v Jižní Americe, Africe nebo na Dálném Východě. Do roku 1989 byly styky přednostně orientovány na spolupráci s vysokými školami v zemích RVHP, nyní se opět oživuje spolupráce s Maďarskem, Bulharskem, Polskem, Chorvatskem a Makedonií a státy bývalého Sovětského svazu.
V letošním roce na základě iniciativy japonské nadace Sasakawa Foundation získala UK grant ve výši jednoho milionu dolarů, který bude uložen v bance. Z úroku této částky se budou hradit výdaje na studium pro vybrané studenty společenskovědních oborů UK. Většina západoevropských univerzit vyžaduje dohodu na univerzitní úrovni, protože na ně mohou požadovat příspěvek od vlády. Každá nově uzavřená dohoda má i své specifické stránky. Někdy jsou univerzity zainteresovány na konkrétním oboru, jindy je třeba hledat adekvátního partnera.
O perspektivách oblasti zahraničních styků se hovořilo také v zahraniční sekci na zasedání v Nymburku a závěry z jednání byly formulovány v doporučení AS.
Prof. Jaroslav Vacek, prorektor UK pro zahraniční styky, komentuje nejnovější zkušenosti s univerzitami v USA a v Kanadě.
Atraktivnost UK se zatím neztratila V únoru tohoto roku jsem navštívil několik univerzit v USA a v Kanadě. Byla to zajímavá a podnětná zkušenost, ze které můžeme čerpat náměty pro budování nejen našich zahraničních styků. Asi nepřekvapí, že i univerzity v tradičně "bohatých" zemích zápasí s podobnými problémy jako my a že rovněž hledají cesty, jak překonat své potíže finanční, jak rozvíjet své vědecké i pedagogické styky se světem.
Všeobecně mohu potvrdit, že o spolupráci s UK je na americkém kontinentě veliký zájem a že tamní kolegové mají i pochopení pro naše problémy finanční. Například Florida State University v Tallahassee je jednou takovou univerzitou, která má jasnou koncepci a hledá i finanční podporu pro několik projektů především s naší Právnickou fakultou. Děkan Fakulty kriminologie Daniel Maier-Katkin připravil podrobný projekt, má zájem pozvat v nejbližší době představitele Právnické fakulty do Tallahassee a především má na projekt finance. Naše republika se bohužel postupně dostává z centra pozornosti finanční pomoci dotované americkým státem (tato pozornost se posouvá dále na východ) a tak pro podobné projekty je potřeba hledat podporu především u soukromých nadací. Platí, a to nejen na americkém kontinentě, že k těmto nadacím je pro nás nejvhodnější a také nejpřístupnější cesta právě přes společné projekty s našimi zahraničními partnery.
Existuje jedna velká nadace, která podporuje veškeré projekty, včetně mezinárodních, na základě jejich kvality. National Science Foundation, která sídlí v Arlingtonu, nedaleko Washingtonu,D.C., má také zastoupení zde v Praze. Její představitelé dr. M.Bardon a Bonnie H.Thompson v červnu 1994 navštívili Prahu. Prostřednictvím této nadace lze získat podporu na společné česko-americké přírodovědné, ale také některé společenskovědní projekty (podrobná informace je na zahraničním oddělení RUK, stručnější také na zahraničních odděleních fakult).
Výbornou spolupráci máme s Fund for American Studies, který sídlí ve Washingtonu,D.C. Jeho představitelé mne požádali, abych se účastnil zasedání grémia Board of Visitors, které hodnotilo dosavadní průběh letních škol, jež Fund pořádá již pravidelně společně s Georgetown University a FSV UK v Praze. Představitelé této organizace mají velký zájem na rozvíjení spolupráce s UK a také se snaží o navázání kontaktů s potenciálními sponzory.
Naše spolupráce s Univerzitou v Pittsburku je snad všeobecně známa. Týká se především CERGE a v letošním roce se připravuje tripartitní dohoda o ekonomickém projektu se Svobodnou Univerzitou v Berlíně jako třetím partnerem. Jedná se rovněž o další možné spolupráci v oblasti matematiky, kde už částečně spolupráce začala, ale podle možností také v oblasti medicíny. Prezident J.D.O'Connor a prof. B.Holzner hodlají při své návštěvě v Praze o dalších formách jednat a patrně je bude doprovázet některý z představitelů lékařské fakulty. Velice nadějná je možnost, že prof. Fred Clothey bude ochoten podpořit náš program v religionistice na FF.
University of Washington v Seattlu s námi zatím především vyměňuje studenty, ale má rovněž zájem na dalších formách, například pozvání některého z učitelů na FSV na letní školu v roce 1996 apod. Výměnu studentů rovněž připravujeme s New York University, která především rozvíjí spolupráci s FF.
Ve stádiu jednání jsou různé projekty se dvěma univerzitami ve Vancouveru, University of British Columbia (UBC) a Simon Frazer University (SFU). Obě jsou velice dynamické a promyšleným způsobem budují jednak své zahraniční styky, částečně také se zeměmi východní Asie, ale také vztahy k veřejnosti a k absolventům. Bude záležet na možnostech financování jednotlivých navrhovaných projektů, z nichž některé jsou už jasně definované (např. se School of Human Kinetics), do jaké míry se naše kontakty s těmito univerzitami rozvinou. Po škrtech v rozpočtu se zřejmě zmenší možnost využít programu kanadské vlády (Professional Partnership Program). Jiným zdrojem jsou vlastní aktivity. Např. SFU zahájí v květnu svou Field School (obdoba letní školy) pro humanitní obory a z přebytku výtěžku hodlá na své univerzitě financovat naše postgraduální studenty. Toto je zřejmě velice užitečný způsob, jak pro naše studenty získávat finance v zahraničí, a přál bych si, aby to bylo možné i v některých přírodních vědách. Například geologie nebo botanika, případně i jiné obory, by mohly být pro zahraniční partnery zajímavé, neboť formou odborných exkursí mohou poskytnout víc než jenom teoretické školení v učebně.
Některé univerzity, jako např. UBC, zakládají část své finanční aktivity na dobrém vztahu k absolventům. Sestavují plán celouniverzitních akcí, na které je třeba sehnat finanční prostředky, a s tímto plánem, který má podobu kvalitního propagačního časopisu, se obracejí na absolventskou (ale i jinou) veřejnost. Očekávají, že zájemci o aktivní podporu univerzity se sami rozhodnou, kterou akci chtějí podpořit. Zároveň tuto aktivitu pravidelně vyhodnocují a výsledky rovněž publikují (včetně jmen dárců atd.). To samozřejmě předpokládá pečlivou evidenci absolventů a rozsáhlý aparát, který kontakty s nimi zajišťuje, ale také, a to především, odpovídající úpravu v zákonech, které takovéto dary univerzitám zvýhodňují daňově.
A ještě jedna zajímavost. Univerzity na americkém kontinentě se o své studenty ucházejí. Činí vše pro to, aby se o ně zajímalo co nejvíce studentů a po studiu s nimi zůstávají ve styku. Počítají s tím, že jejich bývalí studenti k nim budou posílat zase své děti a na tomto vztahu také částečně zakládají na jedné straně svůj "fund raising" a na druhé straně svou propagandu. Analyzují vývoj svých studentů po studiu, jejich postup a úspěchy, aby mohly další generaci říci, co zhruba může úspěšný absolvent jejich univerzity očekávat. Je pravděpodobné, že i u nás se po čase vytvoří podobná situace a UK bude rovněž muset uvažovat o změně strategie vůči přijímání studentů. Nejde samozřejmě o to získávat jakékoli studenty, ale dokázat zaujmout a přitáhnout právě ty nejschopnější a nejkvalitnější. Doufám, že tuto schopnost ani atraktivnost UK zatím neztratila...
Univerzity v mezinárodním kontextu V New Yorku pořádala soukromá univerzita New York University mezinárodní konferenci rektorů, které se zúčastnili zástupci univerzit prakticky z celého světa. Tématem rozhovorů byla otázka vztahu k médiím a veřejnosti všeobecně, nároky veřejnosti kladené na univerzity a vůbec postavení univerzit na veřejnosti.
Nelze v krátkosti reprodukovat celé jednání, ale některé postřehy snad mohou být zajímavé a inspirující. Ukazuje se, že univerzity mají ve všech společnostech zvláštní postavení, z něhož vyplývají také některé zvláštní nároky na ně kladené. Někdy se stává, že se od univerzit očekává víc, než jsou schopny poskytnout. Proto je potřeba, aby univerzity měly jasnou strategii pro styk s veřejností a uspokojování jejích nároků. Konec konců jsou to veřejnoprávní instituce, které veřejnosti slouží a nemohou se před ní skrývat. Co se týče jakýchkoli nedorozumění s veřejností a jejími nároky či představami o univerzitě, je potřeba zachovat si otevřenost a věcnost. Jen tak lze předcházet ještě větším nedorozuměním.
Pokud jde o univerzity z bývalé střední a východní Evropy, ukázalo se, že mají v mnohém analogické problémy a že jejich problémy jsou kvalitativně odlišné a mnohem komplexnějšího rázu než u našich kolegů ve stabilnějších společnostech. Ačkoli představitelé západních univerzit rovněž hovoří o dynamickém sociálním procesu a změnách sociálních potřeb, které vedly k dramatickým institucionálním změnám dopadajícím na moderní univerzity,lze dynamiku těchto změn sotva srovnat s nedávným vývojem ve střední a východní Evropě. Rychlé proměny posledních pěti let přinesly "výzvy" na všech rovinách života společnosti, počínaje zákonodárstvím, financováním a konče sociálními a politickými problémy, a je přirozené, že se v přiměřené míře nevyhnuly ani univerzitám. Přitom však platí, že ne všechny bývalé středoevropské a východoevropské země mají zcela identické problémy a že tudíž nejsou navzájem zcela souměřitelné.
Univerzity mají v dnešním světě zřetelně jednu nezastupitelnou funkci. Mohou sehrát významnou roli především v současném vývoji směrem k celosvětové civilizaci, v rozvoji mezinárodní vědy a především mezilidských a mezikulturních vztahů. Při všem respektu ke kulturním zvláštnostem jednotlivých národních společností mohou právě univerzity přispět k vytváření mostů porozumění, k nastolení "pax humana". Klíčem k tomu je si tyto problémy jasně uvědomovat a pojmenovat je. Heslo "multikulturní občanská společnost" se stále více prosazuje nejen ve vztahu k realitě západních společností. Právě k rozvoji takovéhoto typu společnosti mohou univerzity přispět tím, že budou své hlavní poslání, výuku a vědu, sledovat v mezinárodním kontextu, že umožní maximální mobilitu především svým studentům, ale i učitelům. Lze pak oprávněně předpokládat, že tento přístup bude zpětně positivně působit na pedagogickou i vědeckou činnost jednotlivých univerzit. Účastníci setkání se shodli, že globalizace, či chcete-li, internacionalizace vysokoškolského života, je jedním z významných "megatrendů" směřujících do dalšího tisíciletí.
Na snímku Michaely Zindelové prof. Amnon Rubinstein s chotí ve Vlasteneckém sále Karolina.
Nadace udělila ceny lékařům Veřejnou soutěž pro studenty lékařských fakult vyhlásila loni poprvé Nadace demokracie a rozvoj, jejímž cílem je podpora schopných lidí (další dvě veřejné soutěže se týkaly žurnalistiky a divadla). V pátek 7. dubna se v pražském Mánesu uskutečnilo slavnostní vyhodnocení.
Práce z oblasti medicíny posuzovala odborná porota proděkanů lékařských fakult. Výroční cenu (25000 Kč) získal MUDr. Robert Jech z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za práci Kognitivní a zrakové funkce ve vzorku starší populace - analýza evokovaných potenciálů. MUDr. Jech vycházel z opakovaných každoročních vyšetření EEG. Druhou cenu (10000 Kč) nadace udělila MUDr. Martinu Pretlovi z téže fakulty za práci Syndrom spánkové apnoe u pacientů s akromegalií.
Seznam rubrik