Studentské forum

Proti bídě mediků

Gaudeamus igitur?

Běh Terryho Foxe v Praze

Študentský fond

Letní škola slovanských studií

FUTURUM OBCE STUDENTSKÉ

Podle mého názoru zde dochází v poslední době k výrazným posunům. Odváté časem jsou doby, kde se v jednom semináři scházeli vlastně jen stejně staří studenti a studentky - ještě jim neoschl inkoust na maturitním vysvědčení a už s ním mířili k přijímacím pohovorům na školu vysokou. Konečně se prolomila zeď utilitární pravidelnosti bez jakékoliv i bázlivé časové pauzy v řádu základní - střední - vysoká škola. Dnešní maturanti se již odváží odejít třeba i na více let mimo školní že mají více možností srovnání, ale "zaplní" si svoji peněženku, dodají si odvahy žít na vlastní "triko". Obava rodičů, že se už na vysokou školu nevrátí, se ukáže v budoucnu jako naprosto lichá, protože vysokoškolské vzdělání bude v těch málo letech dvacátého století, ale především ve století příštím, více méně nezbytným předpokladem budoucí kariéry. A právě praxí ostřílení studenti, budou stále více hledat alternativní možnosti bydlení v místech vybraných univerzit a fakult.

Přesto si dnešní studenti přivydělávají na vlastní studium poměrně velmi málo (podle statistiky 447,- Kč měsíčně) vzhledem k možnostem, které se jim i při poměrně časově náročném programu studia nabízejí. Letité "pasivní přijímání seshora" se, jak je vidět, zabydlelo v hlavách nastupující generace a pohodlnost mnohdy nachází zdůvodňující argumenty v množství studijních úkolů - ty mají pochopitelně přednost.

Nepřímo úměrná s vlastním výdělkem je pak stabilní finanční podpora rodičů - v průměru se udává částka kolem 1250,-Kč. Z té by si studenti měli hradit koleje (na nich bydlí 60 procent studentské obce) nebo podnájmy (necelých 5 procent). Vlastní byt mají jen necelá 3 procenta studentů. Částka za ubytování v 65 procentech nepřevýší pětisetkorunovou položku, a to je při dnešním oficiálním i skrytém zdražování suma v evropském měřítku téměř neuvěřitelná. Když jsem před časem vyprávěla jedné zahraniční sešlosti, že i dnes stojí v naší menze oběd kolem jedenácti korun, nechtěli částce uvěřit.

Ze statistických údajů se dá vyčíst, že studenti jsou národem veskrze skromným - žijí pod jednou střechou se svými rodiči a vydávají peníze jen za to, co je nezbytně nutné, neb jim na víc ani nezbude. Se změněnou strukturou studia (bakalářské, magisterské, doktorandské a další možnosti výběrových přednášek na jiných fakultách) bude podle mého názoru dostávat i studentský život trochu jinou tvář. V "mezipauzách" a při prodlužování semestrálních povinností se dostane i na "finanční osamostatnění". Otázka školného se zcela určitě stane prubířským kamenem přemýšlení nad otázkou, jak využít volný čas a jak mnohdy rozbourat zažitý denní režim typu fakulta - menza - kolej. Už jen pomyšlení, že si student na studia půjčil, povede mnohé k tomu, aby se postavili čelem k myšlence na smysluplné a ekonomicky pragmatické využití času na akademické půdě. Tak snad z celkového počtu dvaceti šesti tisíc studentů UK denního studia zmizí ti, kteří, ač zapsáni, vlastně vůbec nestudují a studentské výhody (ubytování, stravování, slevy) využívají v Praze k založení vlastní firmy, vyhledání kontaktů. Nebo prostě studium využijí k příležitosti seznámit se v hlavním městě s bohatým budoucím partnerem.

Sociální zabezpečení se bude v budoucnu orientovat hlavně na studenty výjimečně dobré nebo potřebné. Počítá se s univerzitními půjčkami, které by každý zájemce mohl uzavírat za výhodnějších podmínek v určitých bankách. Předpokládá se existence univerzitního záručního fondu. V navrhovaném sociálním programu se počítá i s pomocí pro zdravotně postižené studenty, aby jejich účast na přednáškách a seminářích nebyla ovlivňována vnějšími bariérami. Další z mnoha nových trendů v myšlení akademické obce, pro niž je studium důležitým předpokladem pro vlastní tvůrčí obohacování.

Obci studentskou sice čeká velké množství proměn v dosavadním způsobu myšlení, ale o svoji budoucnost se obávat nemusí.

Nora Dolanská

Proti bídě mediků

V čele Nadace PROBIMED stojí správní rada, jejíž členy jmenoval zakladatel nadace. Na první funkční období, tedy na tři roky, byla schválena správní rada v tomto složení: doc. ing. Ivan Havel, CSc. z Centra teoretických studií UK, doc. MUDr. Hana Provazníková, CSc. ze 3.lékařské fakulty UK, Ivan Medek z Kanceláře prezidenta republiky, prof. PhDr. Radim Palouš, prof. Paul Grof ze státní nemocnice v Ottavě v Kanadě, MUDr. Karel Křikava z Městské nemocnice v Pelhřimově, dr. Ivan Boháček z redakce časopisu Vesmír a RNDr. Martin Zákravský z 3. lékařské fakulty UK a administrátor nadace. Správní rada se zodpovídá dozorčí radě, kterou je vědecká rada fakulty. Předsedou dozorčí rady je děkan fakulty.

Zeptali jsme se viceprezidentky nadace PROBIMED doc. Hany Provazníkové zda studenti vědí o této nadaci a kam se mohou obrátit se žádostí o pomoc?

H. Provazníková: Studenti už vědí o existenci Nadace, o jejích cílech i to, že činnost nadace bude zahájena až po přijetí nového vysokoškolského zákona, protože informace opakovaně publikujeme v našich fakultních časopisech. Budou podávat žádosti vždy na začátku školního roku s odůvodněním proč potřebují finanční podporu. Správní rada rozhodne podle závažnosti jednotlivých případů a samozřejmě našich finančních možností.

Máte už stanovena nějaká kritéria výběru? Nebojíte se, že by se mohlo přihlásit příliš mnoho studentů?

H. Provazníková: O tom se už hodně (a dlouho) diskutovalo. Samozřejmě, že hlavní podmínkou je, aby žadatel byl velmi dobrý student. Chceme podporovat skutečně nadané studenty, pravdivost údajů o ekonomické situaci studenta pravděpodobně nebudeme ověřovat. Pokud ale správní rada zjistí u kohokoliv, že neuvedl pravdivé údaje, navrhne ukončení jeho studia na fakultě. Nadace chce studentům pomáhat, nebude požadovat razítka, chce studentům věřit, že budou pravdiví...

Poskytla již nadace nějakou konkrétní pomoc?

H. Provazníková: Zahájení činnosti Nadace se předpokládá až po přijetí nového vysokoškolského zákona. Zatím získáváme základní finanční kapitál, především z darů našich absolventů, dále od rodičů našich studentů a od dalších přátel fakulty.

Lucia Cvengrošová

Telefon: 67 102 233

Fax: 67 311 812

Účet: Agrobanka Praha 20 13 902 - 504/600

Gaudeamus igitur?

Maturity jsou na spadnutí a sotva se student po složení zkoušky dospělosti trochu vzpamatuje, je tu další "morová rána" - přijímací zkouška, která rozhodne (nebo také ne) o dalším životě.

Na Univerzitě Karlově to vypadá s šancí být přijat ke studiu v letošním roce obdobně jako v letech minulých - na něco přes pět tisíc studentských míst se hlásí víc než šestkrát tolik uchazečů. To je údaj globální. Vezmeme-li těch asi dvě stovky oborů, které se na UK otevírají ve školním roce 1995/96, pak najdeme i takové, kde poptávka převyšuje nabídku i dvacetkrát (či víckrát).

Údaje, které se zde uvádějí, nejsou ještě zcela definitivní, možná, že došlo ke změnám v počtu uchazečů, ale půjde již jen o změny nepodstatné.

Tak tedy: přihlášeno ke studiu ve školním roce 1995/96 je 35 383 studentů. Nejvíce se hlásí na Právnickou fakultu (6309), Filozofickou fakultu (6154) a Pedagogickou fakultu (5980). Následují Fakulta sociálních věd (2785) a Přírodovědecká fakulta (2607).

Srovnejme si počet uchazečů letos s minulými lety. Situace vypadá následovně: 1990/91 - 21 367, 1991/92 - 31 023, 1992/93 - 41 025, 1993/94 - 35 198, 1994/95 - 33 176.

Přijatých bylo v roce 1990/91 - 5925, 1991/92 - 5645, 1992/93 - 6543, 1993/94 - 6473, 1994/95 - 6334. Předpokládaný počet přijatých pro příští školní rok je 5718.

Ráda bych zdůraznila to, co sdělujeme každý rok - podle zákona 172/90 Sb., o vysokých školách, odpovídá za přijímací řízení děkan fakulty a ten také ke studiu přijímá. Dnes již neexistuje vyčleněná desetiprocentní kvóta, kterou měl rektor univerzity k dispozici ze stanoveného a dodržovaného směrného čísla pro vlastní rozhodování. V odvolacím řízení, za které je odpovědný rektor univerzity, má šanci maximálně ten, kdo je bodově nejblíže k poslednímu přijatému, nebo ten, v jehož případě došlo při rozhodování k administrativnímu či věcnému omylu. Přesto každoročně prověřujeme na odboru pro studium a záležitosti studentů rektorátu UK téměř tolik odvolání, kolik bylo podáno v letech před revolucí přihlášek ke studiu.

Čím skončit tuto ne právě optimistickou informaci? Přáním, aby kolegyně a kolegové ze studijních oddělení fakult květnovou až zářijovou kalamitu přežili bez větší újmy na zdraví (hlavně duševním), pedagogové zvládli vše tak, aby jim vyšel i čas na dovolenou, podatelnám, aby se vyrovnaly s korespondenčním návalem a poště, aby byla směrem k fakultám vstřícnější a méně mdlá při doručování rozhodnutí. A uchazečům, kteří jsou vlastně středem celého toho "rumrajchu"? Aby byli skvělí a oslnili. My, na rektorátě, s nadcházejícím přijímacím řízením víme, že se pomalu blíží vánoce - vždyť poslední statistiky, kterými uzavřeme přijímací a odvolací řízení pro školní rok 1995/96 budou hotovy někdy počátkem listopadu.

Gaudeamus igitur!

Ju

Běh Terryho Foxe v Praze

Odkaz Terryho Foxe dorazil předloni i do Prahy, která se poprvé zapsala do seznamu metropolí a ostatních míst celého světa, kde se Běh Terryho Foxe koná. Zúčastňují se ho obrovské počty lidí, formou příspěvků se vybere obrovské množství finančních prostředků, které jsou předány na konta výzkumu rakoviny.

Kdo byl Terry Fox? Velmi sympatický mladý Kanaďan, kterému kvůli rakovině kosti v osmnácti letech amputovali dolní končetinu. V bolestech, které Terry prožíval, se zrodila jeho touha překonat vlastní bezmoc. Chtěl podniknout něco, co by pomohlo boji proti zákeřné chorobě. Po intenzívním tréninku dokázal neuvěřitelné - za sto čtyřicet tři dny uběhl 5565 kilometrů napříč Kanadou - denně délku maratonu. Zároveň sbíral finanční prostředky na výzkum rakoviny. Svůj "maraton naděje" nedokončil. Jeho smrt nedokázala zastavit lavinu, kterou jeho čin uvedl do pohybu. Stal se kanadským národním hrdinou a založil tradici, která rychle pronikla za hranice Kanady.

Stejně jako v desítkách zemí světa a stovkách měst, v Praze se letos uskuteční již 3. ročník Běhu Terryho Foxe v sobotu 7. října. Možnost účasti má skutečně každý, může si vybrat ze tří délek trati: jednoho kola trati mládeže (1540 m), dvou kol trati mládeže (2640 m) a jednoho kola závodu dospělých (6780 m).

V roce 1995 je trať zcela totožná s tratí minulého ročníku: opět se běží přes Kampu a Karlův most, po dvou nábřežích, přes dva mosty, přes čtyři náměstí. Průběh historickými ulicemi Starého Města je dobře zajištěn. Převýšení trati je minimální, jedinou nevýhodou je nestejný povrch ulic.

Spojení Běhu Prahou s nesoutěžním - lidovým Během Terryho Foxe se stává v Praze tradicí.

Česlav Vančura

• Záštitu převzali:
  • J. E. Dudoit - velvyslanec Kanady v ČR,
  • prof. MUDr. Zdeněk Dientsbier, DrSc. - prezident Ligy proti rakovině,
  • RNDr.Jan Koukal, CSc. - primátor hl. m. Prahy,
  • prof. JUDr. Karel Malý, DrSc. - rektor Univerzity Karlovy,
  • prof. Ing. Stanislav Hanzl, CSc. - rektor ČVUT a
  • doc. PhDr. František Dvořák, CSc. - předseda ČAAS.

• Technické zajištění:
  • Nezávislý sportovní klub Akademik Praha

• Přihlášky:
  • písemné - formou vyplnění tiskopisu přihlášky nejpozději do 4. 10. 1995 na adresu: VSC MŠMT ČR, blok 12, 160 17 Praha 6 - Strahov.
  • Osobně je možno se přihlásit zároveň s vyzvednutím startovního čísla v budově Přírodovědecké fakulty UK na Albertově v pátek 6. 10. 1995, od 15 do 18 hodin.
  • Mimopražští účastníci se mohou přihlásit na stejném místě v sobotu 7. 10. 1995 od 8 do 12 hodin.
• Uzávěrka přihlášek je ve 12 hodin.
• Číslo konta na výzkum rakoviny: 6926249 - 018/0800, Česká spořitelna Praha 6

  Nejmladším účastníkům běhu Terryho Foxe blahopřál i Tomáš Baťa

  Foto: z archivu

Študentský fond

(Krátka poznámka k valnej hromade Študentského fondu FF UK)

Milí študenti Filozofickej fakulty UK!

V utorok 25. apríla 1995 sa o 15.30 hodine konala valná hromada vašej Študentskej rady, ktorá pracuje ako dobrovoľná organizácia Študentský fond. Vznikla z vašej iniciatívy, pracujú v nej vaši kolegovia - študenti, aby hájili vaše práva, riešili s vedením vaše problémy, pomáhali vám, keď to potrebujete, organizovali vám vaše plesy, jednoducho robia všetko preto, aby ste nezabúdali, že škola vám okrem vzdelania poskytuje aj to, na čo je každý (bohužiaľ asi až vo veku neskoršom) hrdý - študentský život. Asi je zbytočné to všetko pripomínať, keď každý z vás to určite dobre vie... Tak ale prečo bol tak zúfalo nízky počet prítomných na vašom utorňajšom stretnutí?! Len dvadsať študentov (z niekoľko tisíc) prišlo využiť príležitosť podiskutovať si s pánom dekanom doc. Františkom Vrhelom, CSc. (a nehovorte, že by ste sa ho nemali na čo opýtať, prípadne mu povedať, s čím ste nespokojný), odhlasovať schválenie navrhovaných stanov a zvoliť novú študentskú radu. Ak sa vám zdá, že ste o tom nič nevedeli, alebo že sa takéto veci nemáte kde dozvedieť, ste na omyle. Stačí len, keď prechádzate chodbami, zdvihnúť trochu zrak a všimnúť si toho, čo je po fakulte povešané...

Je mi trochu trapne o priebehu utorňajšej akcie čokoľvek písať, keď ste dali najavo, že vás to vlastne vôbec nezaujíma. Ale aspoň v kocke zhrniem, že stanovy sa odhlasovali, môžete si ich prečítať na nástenke alebo v miestnosti, kde sídli Študentský fond (vy určite viete kde to je, no ak ste to náhodou zabudli, tak pripomínam, že v hlavnej budove FF UK, na prízemí vľavo). Za členov novej študentskej rady boli zvolení:

Na záver vám prajem úspešné ukončenie štúdia v tomto školskom roku a veľa štastia v tých ďaľších. Hlavne sa každý venujte len svojim vlastným problémom, aby ste sa pri štúdiu nezaťažovali vecami, ktoré sa vás vlastne ani toľko netýkajú. Len nezabudnite, že keď sa vám náhodou nebudú páčiť napríklad podmienky ukončenia bakalárskeho štúdia, vedzte, že ste mali možnosť o nich diskutovať...

O atmosféře podobných setkání svědčí i náš snímek...

Text a foto pro Forum: Lucia Cvengrošová, FSV UK

Přípravy 39. běhu LŠSS

Zájem o letošní běh LŠSS je značný a předpokládáme, že počet jeho účastníků se bude pohybovat kolem čísla 200. To je ovšem maximum kapacity, kterou Letní škola má, neboť jinak by musela ustoupit ze svých nároků na kvalitu výuky i celého společenského a kulturního programu. A to udělat nemůže a nechce.

Mezi účastníky Letní školy budou opět reciproční stipendisté MŠMT ČR, stipendisté RUK a děkana Filozofické fakulty, hosté Obce spisovatelů a Svazu překladatelů, ale také účastníci, kteří přijíždějí na vlastní náklady. Především díky nim je letní škola finančně soběstačná, a to je z ryze ekonomického pohledu co říct. Nechce být ovšem institucí za každou cenu výdělečnou, neboť rozhodující je její nezastupitelné kulturní poslání na úseku podpory zahraniční bohemistiky, a proto v současné době hořce přijímáme byrokratické opatření, podle kterého by si všichni účastníci Letní školy měli požádat o vyřízení dlouhodobého pobytu v České republice. Považujeme to za opatření absurdní, protože budou hosty naší univerzity pouhých 28 dní. Takové opatření není zavedeno v žádných evropských zemích, kde se také jazykové letní školy konají. Píšeme, protestujeme, vysvětlujeme a stále chováme naději, že zařehtání byrokratického šimla neuslyší zájemci o bohemistická studia za oceánem, v Tokiu nebo v Soulu.

doc. PhDr. Jan Kuklík, CSc., proděkan FF UK

Seznam rubrik