Forum 5/95

Grantové agentury


UTOPIE

Veřejnost stále nemá zájem o vědu?

Anketa grant


GRANTOVÁ MOZAIKA II

Poslední zasedání Grantové komise UK se uskutečnilo dne 11.května 1995. Na základě jejích závěrů a schválených přehledů připravila Grantová agentura seznamy úspěšných řešitelů s uvedením částek, kolik který projekt získal finančních prostředků. Spolu s celkovým sumářem, rozepsaným podle jednotlivých fakult, byly tyto písemné materiály již odeslány fakultám - k rukám děkanů, proděkanů a vědeckým oddělením.

V tomto čísle časopisu Forum najdete také tabulku, která je jakýmsi přehledným "vyúčtováním" 45 milionů Kč, určených letos pro potřeby interního grantového systému Karlovy univerzity. Vnímavému čtenáři jistě neujde, že ve výsledném součtu je uvedeno pouze 44.962.638,- Kč. Zbylý rozdíl ve výši 37.362,- Kč by měl být na základě návrhu Grantové komise použit pro krytí zvýšených nákladů na provoz GAUK, zejména na poštovné, telefon, fotokopie a mnoha dalších.

Tyto údaje uvádím proto, že by se mohl někdo věci neznalý pozastavovat u odboru pro vědu nad vysokou spotřebou kancelářských potřeb, fotopapíru, vysokými účty za telefon a poštovné (opakované zasílání dopisů). Může za to v hlavní míře letošní honba za oponenty a zajišťování oponentních posudků, jak jsme již dříve upozornili.

Byly také odeslány dopisy všem řešitelům se sdělením výsledku výběrového řízení, a připravil se rozbor a hodnotící zpráva a průběhu 3. kola univerzitní grantové soutěže pro nejbližší kolegium rektora.

Více se toho za tři pracovní dny při dobré vůli nedalo stihnout, takže teprve teď bude čas pro bilancování a úvahy jak dál.

Většinu připomínek provozního charakteru, které v průběhu tohoto 3. kola byly vzneseny řešiteli, oponenty, aparátem Grantové agentury i dalšími pracovníky UK, budeme postupně projednávat na nejbližších poradách s děkany a proděkany a samozřejmě též na vědecké radě UK.

Nemá jistě smysl dělat zde obsáhlý výčet problémů. S mnoha z nich jste se již seznámili v tomto časopise, o mnoha se hovoří na fakultách i jejich pracovištích, mnohé byly řešeny operativním jednáním přímo s naší Grantovou agenturou.

Zmíním se proto jen o některých, kterými se budeme zabývat v nejbližší době.

V průběhu posledních pěti měsíců jsem jednala s několika desítkami řešitelů či navrhovatelů projektů, s většinou členů oborových rad, se statutárními zástupci fakult. Až na výjimky by všichni jmenovaní uvítali, kdyby Grantová agentura připravila jakýsi obecný metodický pokyn, zaměřený hlavně na ekonomickou a právní stránku řešení projektů, to znamená jaké prostředky nač použít, jak které (nejběžněji používané) položky definovat, jaký je rozdíl mezi dohodou o provedení práce a o pracovní činnosti a mnoha dalších. Jistě, mohli bychom žadatele vždy odkázat na konzultaci s ekonomickými útvary vlastních fakult, ale myslím si, že bude-li takovýto materiál jasně, věcně a přehledně zpracován a formulován, ušetří čas a práci mnoha lidem. Kromě toho by měl obsahovat i určité připomínky GAUK k vyplňování grantových přihlášek, protože se nám často stává, že řešitel uvede jinou celkovou požadovanou částku na formuláři A, jinou v samostatném návrhu rozpočtu a s jinou kalkuluje v textu návrhu projektu. GAUK proto hodlá tomuto požadavku vyjít vstříc a návrh příslušného metodického pokynu během letních měsíců připraví.

Během nejbližších týdnů a měsíců bude také zapotřebí ještě jednou zvážit a po vyzkoušení možných variant s konečnou platností navrhnout, jaká forma evidence grantových projektů na UK bude nejvhodnější a jaký software bude k tomu použit. To souvisí i s problematikou závěrů k výsledkům evaluačního procesu na UK, a proto bude třeba tuto věc řešit v kontextu s dalšími.

Pozornost bude třeba znovu věnovat skladbě zástupců fakult a externích pracovníků v oborových radách GAUK, a také struktuře zadání jednotlivých oborových rad.

Na jaře roku 1993, kdy GAUK začínala svou činnost a poprvé se sešly oborové rady v jednotlivých sekcích, dospěla přírodovědná sekce k velmi rozumnému závěru: s ohledem na širokou škálu oborů by nebylo praktické, aby v detailech všichni posuzovali všechno. Proto se členové oborové rady rozdělili do pěti subkomisí (matematika, fyzika, biologie, chemie a vědy o Zemi a vesmíru). Ty pracovaly (a pracují) nejprve samostatně a jakmile připraví předběžné návrhy či hodnocení, projednávají je společně s ostatními včetně předsedy komise. Znamená to velkou časovou úsporu a operativnost při jednáních.

V oborové radě lékařských věd k takovému rozdělení nedošlo, protože zde jsou obory, jak mám pocit, daleko více homogenní a všechny mají v medicíně svůj společný základ.

Přes původní snahu GAUK (už v roce l993) se společenskovědní sekce do podobných subkomisí nerozdělila, a pracovala vždy jako celek. Situace, k níž došlo v průběhu letošního 3. kola grantové soutěže však naznačuje, že uvedené řešení bude pro budoucnost nezbytné. Bude třeba, aby se zástupci fakult dohodli na počtu a tematickém zaměření několika subkomisí (možná historie, filozofie, psychologie, lingvistika a další?), které by, podobně jako přírodovědné sekce, pracovaly nejprve samostatně, a pak - všechny dohromady - s již připravenými návrhy a závěry.

Věřím, že těch několik málo postřehů dalo nahlédnout alespoň zčásti do zákulisí GAUK. Předpokládám, že v diskusích nad dalšími otázkami týkajícími se grantů obecně i grantové politiky Univerzity Karlovy se opakovaně sejdeme na stránkách dalších čísel časopisu Forum.

JUDr. Jiřina Potočná

                                         Celkový přehled financování projektů 1993, 1994, 1995
                                                                                                                                    
  FAKULTA               93/95                            94/95                                   95                        CELKEM FA
                A          B          C          A          B          C          A          B          C          D                

  1.LF                           1,508.500                        2,494.525                        3,170.250    216.000    7,389.275
  2.LF                             325.000                          672.445                          502.970    492.000    1,992.415
  3.LF                           1,357.100                          660.000                          672.000    192.000    2,881.100
  LF HK                            709.000                        1,008.400                          582.000               2,299.400
  LF Pl                            946.500                          640.000               100.000    622.300               2,308.800
  FaF         50.000  1,047.000    496.000               225.000    361.788     52.000    588.000    462.000               3,281.788
  MFF                 3,021.000                        2,062.000                        1,661.200               604.000    7,348.200
  PřF        170.000  1,516.000                80.000  2,709.000               320.870  2,661.000                          7,456.870
  FTVS                             110.000     33.000     47.000    277.000     39.000               212.000                 718.000
  FSV                                         183.960                          802.200                                       986.160
  FF       2,038.300                        1,060.940                        2,187.050     80.000                          5,366.290
  PF         144.000                                                                                                         144.000
  PedF       200.200                          470.500    110.000               699.240                          200.000    1,679.940
  HTF         73.600                                                                                                          73.600
  KTF                                                                                                                           -
  ETF                                                                          118.000                                       118.000
  CTS         95.300    185.000                                                            70.000                            350.300
  Archiv      53.000                                                            45.500                                        98.500
  ÚVT                                         284.000                                                           186.000      470.000
                                                                                                                                    
  Celkem   2,824.400  5,769.000  5,452.100  2,112.400  5,153.000  6,114.158  4,263.860  5,160.200  6,223.520  1,890.000   44,962.638
                                                                                                                                    

Celkový přehled financování projektů 1993, 1994, 1995


          FAKULTA            CELKOVÁ ČÁSTKA 
          1.LF                   7,389.275 
          2.LF                   1,992.415 
          3.LF                   2,881.100 
          LF HK                  2,299.400 
          LF Pl                  2,308.800 
          FaF                    3,281.788 
          MFF                    7,348.200 
          PřF                    7,456.870 
          FTVS                     718.000 
          FSV                      986.160 
          FF                     5,366.290  
          PF                       144.000  
          PedF                   1,679.940  
          HTF                       73.600  
          KTF                         -   
          ETF                      118.000
          CTS                      350.300  
          Archiv                    98.500  
          ÚVT                      470.000 
                                      
  
          Celkem                44,962.638
                   zbývá            37.362
                   C            45,000.000

GRANTOVÁ MOZAIKA II

Veřejnost stále nemá zájem o vědu?

Anketa grant


UTOPIE

Přesně k určitému stanovenému datu docházejí grantové agentuře formuláře žádostí o grant v požadovaném počtu kopií, vyplněné ve všech rubrikách, se všemi podpisy a přílohami.

Nic nechybí.

Oborová rada se pokaždé sejde přesně ve stanovenou hodinu, je plně usnášeníschopná, aktivně a vstřícně spolupracuje se svým předsedou, sama předkládá podnětné a realizovatelné návrhy. Závěrečná rozhodnutí tak lze přijmout během několika minut.

Nikdo nechybí.

Administrativa rozesílá žádosti o oponentní posudky do všech koutů naší vlasti. Doručeny jsou do 48 hodin, a oponenti mnohem dříve než ve lhůtě 3-4 týdnů vracejí zpět agentuře vyplněné hodnotící listy včetně oponovaných projektů. Body jsou správně sečteny, podpisy jsou čitelné, adresy úplné, slovní části oponentních posudků nejsou obsahově v protikladu s bodovým ohodnocením (občas je doplněno i telefonní číslo či e-mailová adresa).

Není co dohledávat.

Většina oponentů kromě toho vstřícně upozorňuje na své volné kapacity a dožaduje se dalších projektů k posouzení. Protože další projekty již nejsou, nelze jim vyhovět. To má za následek stížnosti adresované rektorovi vysoké školy na byrokratický přístup grantové agentury.

Není koho honit (jen administrativu).

Protože se vysoké škole v mezidobí navýší rozpočet, přidělí se grantové agentuře zánovní skříň na uložení objemné písemné dokumentace.

Není o co zakopávat.

Všichni řešitelé, kteří dostanou pro svůj projekt finanční prostředky, jsou spokojeni s jejich výší. Všichni řešitelé, kteří nedostanou pro svůj projekt finanční prostředky (získají je obratem z jiných zdrojů), jsou také spokojeni.

Není nad čím naříkat...

Domnívám se, že právě teď je nejvyšší čas se probudit. Ani ve snu by totiž neměly člověka opouštět základní životní jistoty.

JUDr. Jiřina Potočná

Granty, granty, granty...

Ilustrační foto Forum: Michaela Zindelová


GRANTOVÁ MOZAIKA II

UTOPIE

Anketa grant


Veřejnost stále nemá zájem o vědu?

Zajímavá fakta a údaje o vědě (a poslechovosti pořadů o ní) jsme se dověděli z Akademického bulletinu AV ČR č. 6/95.

V době nářků nad tím, že zájem většiny lidí je u nás soustředěn na přespříliš konkrétní životní hodnoty, takže věda je oceňována jako něco luxusního, lze možná nalézt jednu z prvních vlaštovek změny postojů.

Za zaznamenání totiž stojí, že nejposlouchanějším pořadem stanice Praha, Českého rozhlasu, je pořad o - vědě. A to vědě badatelské, "nedopované" léčitelsko-psychotronicko-záhadologickými trháky. Lidé společnosti, která se prý trochu údajně a trochu fakticky nezajímá o vědu, nejsou líní hledat v současné komplikované tlačenici sdělovacích prostředků v éteru vysílání hodinového populárněvědeckého magazínu Meteor (v sobotu v 8.00 a v úterý ve 13.00). Z analýzy poslechovosti stanice Českého rozhlasu 2 - Prahy - ve 4. čtvrtletí 1994 vyplývá, že tento pořad určený všem, kteří mají přemýšlivý vztah k přírodě, vesmíru a k poslání člověka, je nejposlouchanějším pořadem na stanici Praha. V žebříčku poslechovosti se svými 603 000 posluchači umístil i před takovými nespornými hodnotami jako jsou hudební, zábavné a publicistické pořady, pohádky, rozhlasové hry. Výzkum Media-projektu odhaluje zároveň podobu lidí, které zajímá věda a vědecké poznávání světa, přírody, vesmíru.

Při sobotním poslechu premiéry Meteoru vedou poněkud ženy - 52,93% před muži - 47,07%, zatímco při úterní repríze ve 13.00 převažují ženy výrazně - 82,45% oproti 17,55% mužů.

Jaký je věk posluchačů zajímajících se o vědu?

věk                       sobotní               úterní
                      ranní premiéra (%)   odpolední repríza (%)
14 - 19                    5,09                   0
20 - 29                    3,63                   0
30 - 39                   17,34                  22,94
40 - 49                    1,18                  37,95
50 - 59                   28,50                  11,56
60 - 69                   31,83                   8,87
70 - 79                    7,47                  18,68

Vzdělání posluchačů je následující:

nejvyšší ukončené   sobotní premiéra (%)    úterní repríza (%)
základní                  30,32                  14,05
vyučen                    44,17                  55,13
maturita                  16,11                  22,86
vysoká škola               9,41                   7,96

Analýza zaměstnání vypovídá:

                     sobotní premiéra (%)   úterní repríza (%)
zaměstnaní                38,85                  25,83
soukromý podnikatel        0                     22,83
důchodce                  59,42                  51,34
student, žák, učeň         8,72                   0

A kde se o vědu zajímají lidé víc - na vesnici nebo ve městech?

velikost místa       sobotní premiéra (%)   úterní repríza (%)
bydliště
do 999                     4,71                   0
1000 - 4999               26,55                  14,77
5000 - 19 999             31,87                  19,36
20 000 - 99 999            5,73                  20,65
100 000 -                 31,14                  45,22

Ivo Budil


GRANTOVÁ MOZAIKA II

UTOPIE

Veřejnost stále nemá zájem o vědu?


Anketa grant

Na závěr "balíku" problémů věnovaných grantovému systému UK jsme pro odlehčení celého problému převzali část Ankety grant z dubnového čísla novin Hic salta! Fakulty tělesné výchovy a sportu UK.

Dvacet vedoucích pracovníků fakulty jsme požádali o stručné odpovědi na následující otázky:

  1. Co je grant?
  2. Kdo může požádat o udělení grantu a kdy?
  3. Kdo rozhoduje o přidělení grantu?
  4. Je žádost o udělení grantu záležitostí jenom individuální iniciativy?
  5. Může vedení fakulty, pracoviště posuzovat nebo rozhodovat o významnosti grantu?
  6. Jak je vědecká a odborná veřejnost seznamována s výsledky grantu?
  7. Které instituce udělují granty?
Odpovědělo jich pouze několik. Potvrzuje to známou skutečnost, že nejsou-li odpovědi podmíněny sankcemi, odpovídá pouze malá část oslovených...

doc. Ing. Václav Bunc, CSc.:

  1. Cíleně orientovaná, na zakázku realizovaná badatelská činnost nebo činnost řešící zadavatelským způsobem úkoly potřebné pro vypisovatele.
  2. V podstatě každý, kdo umí číst a psát, je schopen napsat více než holou větu. Požádat musí v termínech vypsaných zadavatelem.
  3. Skupina odborníků hájící zájmy zadavatele a z části i "vědy".
  4. Individuální, ale je možná i skupinová iniciativa, která má lepší šanci na rozumné výsledky.
  5. Posuzovat může, podobně může i rozhodovat, ale není-li vypisovatel, nemá žádnou reálnou možnost grantu "zabránit".
  6. Měla by být seznamována pomocí publikací, které jsou v civilizovaném světě nedílnou součástí úspěšně vyřešeného grantu.
  7. V podstatě každá instituce, která vlastní volné finanční prostředky.

prof. PhDr. Václav Hošek, DrSc.

  1. Grant je frajer, který v hospodě platí za ostatní po vzoru kapitána Granta.
  2. Grantem se člověk musí stát, když má prachy.
  3. O přidělení titulu rozhodnou kamarádi, kterým grant zaplatí.
  4. Samozřejmě, že grant musí být iniciativní v placení, ale ostatní to ocení.
  5. Vedení fakulty o všech grantech neví a tak nemůže rozhodovat o jejich významnosti.
  6. Grant je vztah mezi kamarády a ostatním do toho nic není.
  7. Grant je možno mít hlavně na základě výhry v loterii.

PhDr. Vladimír Janák, CSc.

  1. Finanční (státní) dotace na výzkumný projekt, resp. projekt dotovaný státem.
  2. Fyzická i právnická osoba. Kdy? Různě - jsou granty ČR, MŠMT, vnitřní, univerzitní atp.
  3. Rozhodují komise, kam nominujeme své zástupce.
  4. Většinou ano, někdy může instituce vyvinout tlak na osobu, ale záleží na ní.
  5. Může - ovšem ze svého pohledu.
  6. a) Výzkumná zpráva je k dostání.
    b) Články v odborných časopisech. Obhajoby jsou většinou veřejné.
  7. Grantová agentura ČR, MŠMT a všechna ministerstva, UK, Fond rozvoje vysokých škol, mezinárodní instituce např. Phare, EU atp. Je jich hodně.

A na závěr názor jednoho z nejpovolanějších,

RNDr. Petra Pacáka, CSc., ředitele Grantové agentury České republiky:

  1. Grant jsou peníze. Možná, že se zde míní grantový projekt. To je vědeckovýzkumný projekt, jehož téma si buď někdo vymyslí (navrhovatel), nebo téma někdo zadá (zadavatel, který má peníze, a chce za ně něco konkrétního vyzkoumat). Navrhovatel pak žádá peníze, neboli grant, na projekt, který v grantové přihlášce patřičně zpracuje a vychválí.
  2. Otázka není jednoznačná, protože grantová agentura má jistá pravidla kdo a kdy může žádat o grant. Obecně může o grant požádat kdokoliv, tedy fyzická nebo právnická osoba (obvykle se požaduje, aby byla té národnosti a měla sídlo v té zemi, kde o grant žádá, ale nemusí tak být vždy - např. u mezinárodních grantů).
    Kdy, to záleží na pravidlech té které grantové agentury. U nás je to po vyhlášení veřejné soutěže na podání návrhů projektů. To se děje inzerátem v denním tisku (Hospodářské noviny).
  3. Jak kde. V GA ČR nebo GA AV ČR je to předsednictvo GA na základě doporučení oborových komisí, které jsou poradními orgány GA.
  4. Ano.
  5. Záleží na interních ustanoveních pracoviště. Obecně může žádost podat i soukromá fyzická osoba. Jestliže může projekt řešit doma, pak mu do toho nemůže nikdo mluvit. Pokud k řešení potřebuje laboratoř nebo pod., musí se dohodnout s vedoucím pracoviště, který pak do toho může mluvit.
  6. Opět jak kde. GA ČR i GA AV ČR vydává seznam udělených grantů v každém roce.
  7. GA ČR, GA AV ČR, IGA MZd, NGA MZ, Ministerstvo životního prostředí, různé nadace a další organizace atd. Grant může udělit kdokoliv, kdo na to má peníze.

Seznam rubrik
Skok na českou domácí stránku UK