Kdo vidí daleko dopředu, přežije...
Mnohdy se člověku až zatají dech, když si uvědomí, jak rychle a snadno je možné zničit život celé naší planety. Hovořil o tom na své přednášce ve velké aule Karolina 17. května za přítomnosti rektora UK, velvyslance SRN v Praze a dalších oficiálních hostí prezident Institutu pro klima, životní prostředí a energii ve Wuppertalu prof. dr. Ernst Ulrich von Weizsäcker. Je světově uznávaným fyzikem a biologem, členem řady evropských a světových institucí, autorem více než 350 článků a statí, vědeckých pojednání a mnoha publikací, týkajících se životního prostředí a budoucnosti lidstva, a kromě jiného i synem bývalého spolkového prezidenta Richarda von Weizsäckera.Každý den vymírá na světě 20 - 50 druhů rostlin nebo zvířat a ročně mizí lesní plocha o rozloze dvakrát větší než je Česká republika. Ekologickou krizi berou světové mocnosti jako válku s protivníkem - kdo je slabší (a to bývá příroda), ten padne. Ekonomicky slabé státy Afriky, Asie ale i Evropy tvrdí, že ochranu životního prostředí si může dovolit jen ten, kdo prosperuje.
Tato slova moc naděje nedávají, ale prof. Weizsäcker se po této téměř tragické vizi světa vrátil i k optimističtější podobě budoucnosti lidstva.
Bezesporu, ale je třeba vidět tento problém globálně. Na první pohled si každý uvědomí - špatné životní prostředí - špinavá voda, nedýchatelný vzduch a nezničitelné odpadky. Je nutné vypracovat takovou efektivní technologii, která zabrání dalšímu ničení přírody. Vyrábět auta, která budou mít spotřebu 1,5 l na 100 km, stavět domy, které nebudou potřebovat vytápění, protože dokonalá izolace, odraz světelných paprsků a sluneční energie budou dostatečným zásobníkem tepla a energie v domácnostech atd.
Dám vám příklad. Když před třiceti lety přišli první vynálezci s mikročipy za výrobci psacích strojů, aby jim pomohli je zmodernizovat, nebyli vyslyšeni. Výrobci psacích strojů nepochopili, že jedině s pomocí mikroelektroniky budou v budoucnu moci přežít revoluci počítačové techniky. A stejné je to i v ostatních oborech - jen ten, kdo vidí daleko dopředu, přežije.
Jste autorem myšlenky ekologické daňové reformy. Jak se dnes svět staví k tomuto projektu?
Poprvé jsem tuto myšlenku vyslovil v roce 1988 a všichni se smáli. Říkali, to je bláznivý biolog, toho můžeme ignorovat. Evropské společenství se ekologickou daňovou reformou zabývalo, ale neschválilo ji. Na jaře letošního roku byla v nové podobě znovu předložena a některé evropské země již dobrovolně tuto myšlenku akceptují.
Jaké jsou, podle Vašeho mínění, prvořadé úkoly pro naši republiku v oblasti zlepšení životního prostředí a co říkáte naší atomové energii?
Musíte zlepšit čistotu vody v řekách, odstranit síru ze vzduchu, aby tady mohly žít děti a nebyly nemocné. Chápu, že atomová energie je zatím jedno z řešení, ale jsem proti jakékoli další výstavbě, a myslím, že v budoucnosti není jaderná energie nejlepším řešením. Lidstvo se bude orientovat na jiné zdroje energie. Česká republika patří k zemím, které vynakládají na zlepšení životního prostředí na počet obyvatel dvakrát více než dnes Spolková republika, a to je pro budoucnost životního prostředí potěšitelná situace.
Děkujeme za rozhovor.
"Před časem jsem slyšel přednášku prof. Wiezsäckera a hned jsem si řekl, že by bylo dobré získat ho také pro Prahu" - řekl časopisu Forum rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, DrSc. - a jeho záměr se mu podařil v květnu 1995
Seznam rubrik