Hudba na Univerzitě Karlově
Univerzita Karlova nepatří ke ąkolám uměleckého zaměření, hudba vąak má místo v její výuce jiľ od samého zaloľení. Na někdejąí artistické, později filozofické fakultě byla "muzika", tedy vlastně hudební teorie, součástí takzvaného kvadrivia, neboli čtyřcestí, a ocitla se tak, jakoľto jedna z představitelek sedmera svobodných umění (artes liberales), v sousedství aritmetiky, geometrie a astronomie. Blízkost té posledně jmenované by nás neměla překvapit - kdo by si nevzpomněl na řeckého filozofa a matematika Pythagora a jeho hudbu sfér! Mistr Jeroným Praľský zahrnul hudbu do své proslulé řeči ke chvále svobodných umění, pronesené na výroční univerzitní disputaci, tzv. kvodlibetu, v lednu 1409, a nazval svobodná umění "překrásnými pannami".Sedmero svobodných umění se postupně rozrůstalo o daląí obory a "muzika", hudební teorie, rozhodně nestála v popředí zájmu. Přesto vąak z výuky nezmizela docela, o čemľ svědčí kvestie (otázky), které na předbělohorské karolinské akademii zodpovídali kandidáti při bakalářských zkouąkách. Na podzim 1593 se jeden z nich vyrovnával s kvestií: "Je hudba nejvzneąenějąí ze vąech oborů?" Podobně zněla kvestie zadaná v květnu 1609: "Bylo dáno člověku něco příjemnějąího neľ hudba?" Hudba vąak nebyla chápána jako umění zasahující pouze cit, nýbrľ i rozum. Jedna kvestie z roku 1599 se totiľ táľe: "Poněvadľ je hudba jakousi skrytou filozofií, má se vykládat studující mládeľi, či nikoliv?" Neznáme bohuľel odpovědi oněch zkouąených bakalářů, ale místo nich se můľeme pokusit odpovědět na tyto kvestie sami.
Samostatná stolice hudební vědy byla ustavena roku 1869, tedy jeątě na nerozdělené univerzitě, kdyľ ale její ordinář August Wilhelm Ambros odeąel v sedmdesátých letech do Vídně, zůstala neobsazena. Na české univerzitě přednáąel hudební vědu profesor vąeobecné estetiky Otakar Hostinský, který mimořádnou pozornost věnoval dílu Smetanovu. Usiloval také o to, aby byl Bedřich Smetana v české společnosti pochopen. Samostatný kabinet a seminář pro hudební vědu vznikl po první světové válce, jeho ředitelem se stal ľák Hostinského Zdeněk Nejedlý. Ten rovněľ velice vyzdvihoval Smetanovu tvorbu, tomuto umělci dokonce věnoval rozsáhlou, avąak nedokončenou monografii. Horąí bylo, ľe Smetanou potíral skladatele nevyhovující jeho estetickým koncepcím, jmenovitě Dvořáka a Janáčka. Daląí Hostinského ľák, významný hudební skladatel Otakar Zich, působil na filozofické fakultě jako profesor estetiky. Hudebníci se tu uplatnili rovněľ v roli lektorů, například ředitel varhanní ąkoly Frantiąek Zdeněk Skuherský, později i Josef Bohuslav Foerster. V současné době poskytují vzdělání v oboru hudební vědy dvě fakulty - filozofická a pedagogická, přičemľ na pedagogické fakultě je výuka zaměřena předevąím didakticky a prakticky.
Slavný absolvent a doktor filozofie praľské české univerzity Karel Čapek pojmenoval jednu ze svých Povídek z druhé kapsy Historie dirigenta Kaliny. Portrétuje v ní mimořádně nadaného hudebníka, který v kaľdém navątíveném městě míří nejprve k řece, protoľe na jejím břehu nejlépe vnímá celkovou orchestraci onoho města. V Liverpoolu se stane náhodným a nepozorovaným svědkem rozhovoru dvou lidí. Ač nerozumí ani slovo anglicky, z melodie jejich řeči pozná, ľe chystají nějaký zločin. Zprávy z novin příątího dne jeho předtuchu potvrdí. "Hudba je přesná, přesnějąí neľ lidská řeč," vysvětluje dirigent Kalina svým posluchačům, kterým po letech o tomto případu vypráví. A to by mohla být docela přiléhavá odpověď na předbělohorskou bakalářskou kvestii, zda je hudba nejvzneąenějąí ze vąech oborů.
Seznam rubrik