Hudba na Univerzitě Karlově
Univerzita Karlova nepatří ke školám uměleckého zaměření, hudba však má místo v její výuce již od samého založení. Na někdejší artistické, později filozofické fakultě byla "muzika", tedy vlastně hudební teorie, součástí takzvaného kvadrivia, neboli čtyřcestí, a ocitla se tak, jakožto jedna z představitelek sedmera svobodných umění (artes liberales), v sousedství aritmetiky, geometrie a astronomie. Blízkost té posledně jmenované by nás neměla překvapit - kdo by si nevzpomněl na řeckého filozofa a matematika Pythagora a jeho hudbu sfér! Mistr Jeroným Pražský zahrnul hudbu do své proslulé řeči ke chvále svobodných umění, pronesené na výroční univerzitní disputaci, tzv. kvodlibetu, v lednu 1409, a nazval svobodná umění "překrásnými pannami".Sedmero svobodných umění se postupně rozrůstalo o další obory a "muzika", hudební teorie, rozhodně nestála v popředí zájmu. Přesto však z výuky nezmizela docela, o čemž svědčí kvestie (otázky), které na předbělohorské karolinské akademii zodpovídali kandidáti při bakalářských zkouškách. Na podzim 1593 se jeden z nich vyrovnával s kvestií: "Je hudba nejvznešenější ze všech oborů?" Podobně zněla kvestie zadaná v květnu 1609: "Bylo dáno člověku něco příjemnějšího než hudba?" Hudba však nebyla chápána jako umění zasahující pouze cit, nýbrž i rozum. Jedna kvestie z roku 1599 se totiž táže: "Poněvadž je hudba jakousi skrytou filozofií, má se vykládat studující mládeži, či nikoliv?" Neznáme bohužel odpovědi oněch zkoušených bakalářů, ale místo nich se můžeme pokusit odpovědět na tyto kvestie sami.
Samostatná stolice hudební vědy byla ustavena roku 1869, tedy ještě na nerozdělené univerzitě, když ale její ordinář August Wilhelm Ambros odešel v sedmdesátých letech do Vídně, zůstala neobsazena. Na české univerzitě přednášel hudební vědu profesor všeobecné estetiky Otakar Hostinský, který mimořádnou pozornost věnoval dílu Smetanovu. Usiloval také o to, aby byl Bedřich Smetana v české společnosti pochopen. Samostatný kabinet a seminář pro hudební vědu vznikl po první světové válce, jeho ředitelem se stal žák Hostinského Zdeněk Nejedlý. Ten rovněž velice vyzdvihoval Smetanovu tvorbu, tomuto umělci dokonce věnoval rozsáhlou, avšak nedokončenou monografii. Horší bylo, že Smetanou potíral skladatele nevyhovující jeho estetickým koncepcím, jmenovitě Dvořáka a Janáčka. Další Hostinského žák, významný hudební skladatel Otakar Zich, působil na filozofické fakultě jako profesor estetiky. Hudebníci se tu uplatnili rovněž v roli lektorů, například ředitel varhanní školy František Zdeněk Skuherský, později i Josef Bohuslav Foerster. V současné době poskytují vzdělání v oboru hudební vědy dvě fakulty - filozofická a pedagogická, přičemž na pedagogické fakultě je výuka zaměřena především didakticky a prakticky.
Slavný absolvent a doktor filozofie pražské české univerzity Karel Čapek pojmenoval jednu ze svých Povídek z druhé kapsy Historie dirigenta Kaliny. Portrétuje v ní mimořádně nadaného hudebníka, který v každém navštíveném městě míří nejprve k řece, protože na jejím břehu nejlépe vnímá celkovou orchestraci onoho města. V Liverpoolu se stane náhodným a nepozorovaným svědkem rozhovoru dvou lidí. Ač nerozumí ani slovo anglicky, z melodie jejich řeči pozná, že chystají nějaký zločin. Zprávy z novin příštího dne jeho předtuchu potvrdí. "Hudba je přesná, přesnější než lidská řeč," vysvětluje dirigent Kalina svým posluchačům, kterým po letech o tomto případu vypráví. A to by mohla být docela přiléhavá odpověď na předbělohorskou bakalářskou kvestii, zda je hudba nejvznešenější ze všech oborů.
Seznam rubrik