Forum 6/95

Causa


Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...

Chybí fakultní lékárna a Zahrada léčivých rostlin

(Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové)

Studium farmacie má na Univerzitě Karlově dlouhé dějiny. Již v roce 1654 je znám diplom magistra farmacie této univerzity. V letech 1950 - 1969 bylo studium administrativním zásahem zrušeno, avšak od školního roku 1969/70 na tuto starou tradici navázala a obnovila ji Farmaceutická fakulta UK (FaF UK) v Hradci Králové. Fakulta vlastní dvě relativně nové budovy, ve kterých jsou stěsnány všechny laboratoře, pracovny, posluchárny, informační pracoviště (ústřední knihovna) a laboratoř výpočetní techniky. Dále pak k fakultě patří tři účelová zařízení - Bioanalytické centrum, České farmaceutické muzeum v Kuksu a Zahrada léčivých rostlin (jedná se de facto pouze o pozemek).

V rámci fakulty je vybudována celofakultní počítačová síť, která je propojena i s mezinárodní sítí Internet. Nemalým úspěchem je dále okolnost, že celkem šest pracovišť bylo akreditováno Státním ústavem pro kontrolu léčiv jako kontrolní laboratoře splňující podmínky správné laboratorní praxe. Fakulta spolupracuje se zdejšími lékárnami a buduje si postupně akreditované lékárny fakultní.

Poměrně uspokojivá je kapacita kolejí pro ubytování a menz pro stravování studentů.

Fakulta se aktivně zapojuje do společenského dění města. Jako příklad můžeme uvést Galerii na mostě, která prezentuje fakultě i veřejnosti ročně průměrně čtrnáct výstav našich i cizích výtvarných umělců

Během čtvrtstoletí své existence fakulta vychovala a do praxe připravila na tři tisíce absolventů, kteří pracují ve všech odvětvích oboru, od výzkumu léčiv a léčivých přípravků, přes jejich výrobu, kontrolu, velkoobchod s nimi, až po výdej léků pacientům, doprovázený informací o jejich užití; najdeme je v řídících a správních složkách, v odborném školství doma i za hranicemi, v civilní i vojenské službě.

Nedílnou součástí práce fakulty je vědeckovýzkumná činnost ve vědních oborech farmaceutických a s farmacií souvisejících. Učitelé fakulty získali mnoho republikových, resortních i univerzitních grantů. V roce 1994 bylo řešeno dvacet šest grantových projektů interní grantové agentury UK, jedenáct projektů grantové agentury Fondu rozvoje vysokých škol a sedm projektů grantové agentury České republiky. Jednalo se o práci v rozsahu 5 129 000,- Kč. Hlavní řešená problematika se týkala například vývoje nových léčiv, zkvalitnění terapie, možností využití přírodních látek v terapii, vývoje nových lékových forem a kontroly léčiv.

Vzhledem k dalšímu rozvoji fakulty se v současné době do popředí zájmu dostává nutnost dořešení dvou problémů, a to vybudování fakultní lékárny a dobudování Zahrady léčivých rostlin.

O vytvoření fakultní lékárny, jako nezbytně potřebného zázemí pro praktickou výuku, usilujeme v kooperaci s farmaceutickými firmami. Výsledky dosavadních jednání se ukazují jako velmi perspektivní.

Zahrada léčivých rostlin, jejíž areál má celkovou plochu 2,4 hektaru, je od roku 1992 samostatným pracovištěm fakulty. Pro dobudování a zpřístupnění zahrady veřejnosti byla založena zvláštní nadace. Areál bude sloužit především jako základna pro výzkum biologicky aktivních látek z perspektivních rostlin a jejich využití ve farmacii, kosmetice a potravinářském průmyslu. Již dnes je nutné pomýšlet na budoucnost fakulty, o níž je mezi uchazeči o studium rok od roku stále větší zájem.Více než nutná se jeví výstavba třetí budovy. Jedině tímto způsobem se dá vyřešit současná tíživá prostorová situace. Doufáme, že nebude trvat dlouho, a fakulta obdrží příslušnou částku potřebnou nejen pro vybudování Zahrady léčivých rostlin, ale také pro zahájení výstavby třetí budovy...

doc. RNDr. Miroslav Mužík, CSc.,
proděkan fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...

Rekonstrukce ze sponzorských darů

(Evangelická teologická fakulta UK)

V tomto roce stojí Evangelická teologická fakulta UK (ETF UK) před velmi významným a náročným úkolem. K 15. září 1995 bude dokončena rekonstrukce budovy v Černé ulici č. 9, kam se v následujících týdnech fakulta přestěhuje. Budova je majetkem Českobratrské církve evangelické, byla zakoupena a je rekonstruována převážně ze sponzorských darů zahraničních církví a grémií. K tomuto kroku bylo vedení fakulty donuceno okolností, že dosavadní prostory v Jungmannově ulici (Praha 1), které od padesátých let poskytovala fakultě táž církev, nevyhovují potřebám zvýšeného počtu studentů a učitelů.

Dovybavení fakulty včetně hardwaru a softwaru bude financováno z příspěvku MŠMT. Na tento účel přispějí dále opět zahraniční dárci, sbírky jednotlivců i sborů našich evangelických církví a akademické veřejnosti.

V současné době studuje na fakultě 230 studentů v řádném studiu. Pro studijní rok 1995/96 se přihlásilo 106 uchazečů.

Kromě prostor pro vzdělávání spravuje ETF UK ubytovací a stravovací zařízení, tzv. Husův bohoslovecký seminář V Jirchářích 13, v Praze 1. Stravovací kapacitu využívá 170 studentů a zaměstnanců, ubytovací 75 studujících.

Fakulta spravuje relativně rozsáhlou knihovnu s přibližně 200 000 svazky odborné literatury, kterou využívá nejen akademická obec fakulty, nýbrž i široká veřejnost. Knihovna byla budována promyšleně po dlouhá desetiletí a spolu se standardními tisky obsahuje i vzácné publikace. Budoucí investiční prostředky hodlá fakulta použít na její modernizaci i modernizaci svých dalších účelových zařízení.

Evangelická teologická fakulta UK se soustřeďuje na výchovu duchovních čtrnácti protestantských církví z naší země i ze zahraničí. Vycházejí z ní však i absolventi, kteří nacházejí uplatnění v mnoha oblastech společenského života, učitelé, redaktoři, pracovníci kultury...

Vladimír Pistor,
tajemník fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...

Traumatizující stav dislokace

(Matematicko-fyzikální fakulta UK)


Matematicko-fyzikální fakulta (pohled z Albertova)

Foto pro Forum: dr. Alena Lábová


Matematicko-fyzikální fakulta UK za přibližně čtyřicet let své existence vyrostla - v souladu se společenskou potřebou vzdělání v matematice, fyzice a informatice - v jednu z největších fakult Karlovy univerzity a za tento poměrně rychlý růst zaplatila traumatizujícím stavem své dislokace. Považuji za zbytečné podrobněji popisovat negativní důsledky stavu, kdy je fakulta dislokována na šesti vzájemně dosti vzdálených místech v Praze. Jaké východisko z dané situace může být však reálné v perspektivě kratší deseti let? Zdá se mi, že jedinou možností je idea současného vedení univerzity, spočívající v postupném budování tzv. minikampusů, vázaných na jednotlivé obory či skupiny oborů. V případě naší fakulty by šlo o dostavbu areálu Trója, čímž by bylo možné dosáhnout sestěhování fakulty v optimálním případě na dvě místa v Praze, a současně uvolnit některé tradiční budovy pro potřeby jiných součástí univerzity. Podmínkou zůstává ovšem investice v hodnotě několika stovek milionů korun.

Jinou stránkou problému je současný technický stav budov, obecně charakterizovatelný havarijním stavem inženýrských sítí, topení, fasád a střech, nevyhovujícím stavem sociálních zařízení a dalšího vnitřního vybavení (tato charakteristika se týká i relativně nového areálu v Tróji, kde dosluhující a netěsný plášť fasády s velmi špatnými tepelně izolačními vlastnostmi je další příčinou mimořádně vysoké energetické náročnosti budov). V dané souvislosti je třeba si uvědomit, že s ohledem na nízkou zůstatkovou účetní hodnotu budov nelze zásadnější nápravu zajistit v rámci fondu reprodukce investičního majetku, ani v případě jeho plného, pravidelného a včasného naplňování - nezbytné jsou účelové investice okolo deseti milionů ročně.

Specifickou problematiku tvoří vybavenost fakulty laboratorní technikou, učebními pomůckami a komunikačními prostředky. Směšně nízká zůstatková hodnota tohoto majetku (méně než 100 mil. Kč) ve srovnání s podobnými institucemi v zahraničí svědčí o značné zaostalosti v této oblasti. Není například výjimkou, že v základní výuce fyziky jsou používána zařízení vyrobená v prvním desetiletí našeho století. Mnohá z nich mohou sice ještě dobře posloužit k pochopení principu a mohou studentům demonstrovat um našich předků, nestačí však pro výuku moderních experimentů a nejsou pro studium experimentální fyziky motivující.

Podobně, jako v případě stavebních investic, nemůže ani standardně naplněný fond reprodukce investičního majetku v této oblasti (v našem případě přibližně 25 mil. Kč ročně) zabránit dalšímu celkovému zaostávání a chátrání. Ve skutečnosti je v posledních letech situace ještě horší, protože nedostatek účelových prostředků na stavební investice nutí využívat větší část prostředků z fondu reprodukce investičního majetku na odstraňování havarijního stavu budov.

V zájmu získání pravdivého obrazu je třeba dodat, že jednotlivé typy zařízení se nacházejí v situaci značně rozdílné. Například díky tomu, že dostupnost moderní výpočetní techniky se po roce 1990 výrazně zvýšila a její ceny dramaticky poklesly, se vybavenost fakulty výpočetní technikou vcelku dostala na evropský standard. Úspěšně se rozvíjí i informační infrastruktura, charakterizovaná budováním počítačových sítí, napojených na Internet pomocí rychlých médií. O to horší je stav a perspektiva vybavování pracovišť fakulty jinou laboratorní technikou, především - až na výjimky - experimentální technikou fyzikálních laboratoří (výroba takových zařízení nemá zpravidla masový charakter a jejich ceny jsou značně vyšší) .

K dosažení uvedeného stavu ve vybavenosti výpočetní technikou přispěly vedle rozpočtových prostředků ve značné míře grantové prostředky z domácích i zahraničních zdrojů. Takový stav považujeme za normální a předpokládáme, že i nadále bude možné získávat výrazný podíl investic grantovým způsobem.

Fakulta samozřejmě žije i za daných podmínek, vychovává studenty a doktorandy a podílí se na vědeckovýzkumné činnosti. Disponuje nemalým počtem vysoce kvalifikovaných pracovníků a rozsáhlými zahraničními styky. Bohužel, značné procento vědeckovýzkumných výsledků - zejména experimentálního charakteru - se získává v rámci spolupráce na zahraničních pracovištích a fakulta není rovnoprávným partnerem v možnostech zvát zahraniční hosty k efektivním pobytům ve svých laboratořích. Škodu z tohoto stavu mají především studenti (není možné všem zajistit dlouhodobější zahraniční pobyty).

Daný stav je důsledkem politického vývoje v poválečných letech a nemůže se změnit ze dne na den. Jsem ale přesvědčen, že vedle objektivních faktorů, daných především omezenými zdroji státních financí, existují i faktory subjektivní, které dále stav zhoršují. Mezi tyto faktory řadím neujasněnost investiční politiky vůči vysokým školám v resortu školství. Například zatímco Akademie věd mohla předložit kompletní rozpočet včetně investic ke schválení svému akademickému sněmu již počátkem března 1995, investiční stránka rozpočtu vysokých škol není jasná dodnes. Nezdá se, že by mohla být vyjasněna v nejbližších měsících, osobně bych přál naší fakultě radikální změnu alespoň v této oblasti...

prof. RNDr. Bedřich Sedlák, DrSc.,
děkan fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...

Ožije původní myšlenka?

(Lékařská fakulta UK v Hradci Králové)

Lékařská fakulta UK v Hradci Králové oslavuje letos půlstoletí od svého vzniku. Výuka byla zahájena v listopadu 1945 - již půl roku po skončení světové války. Pro výuku teoretických a preklinických oborů byla tehdy škole přidělena budova prvorepublikového sborového velitelství. Prostory, které zpočátku vyhovovaly, se posléze s rozvojem oborů a přibýváním studentů staly nedostatečné. Proto již počátkem 80.let vznikl projekt pavilonu preklinických oborů, který měl řešit jednak chronický nedostatek pracovních a výukových prostor, jednak sledoval sblížení preklinických oborů (patologická fyziologie, mikrobiologie, farmakologie) s klinikami Fakultní nemocnice. Již dohodnutému zahájení výstavby v roce 1992 zabránila nejistota spojená se změnami v armádním školství v období rozdělení Československa; na pavilonu totiž měla finančně participovat i armáda, jejíž studenti z Vojenské lékařské akademie jsou zároveň studenty Univerzity Karlovy.

V současnosti jsme ve stádiu oživování původní myšlenky na nové úrovni. Podle nynější koncepce zůstává pavilon sdruženou investicí resortů školství, zdravotnictví a obrany, které by se rovným dílem podílely na financování stavby za zhruba 360 milionů korun. Pavilon je v projektech situován do areálu Fakultní nemocnice (ta by se také stala investorem stavby).

V zájmu propojení preklinických oborů a vnitřního lékařství se pavilon koncipuje jako integrované teoreticko-klinické pracoviště Lékařské fakulty, Fakultní nemocnice a Vojenské lékařské akademie. Základem pavilonu je klinika vnitřního lékařství. Z preklinických pracovišť se počítá s katedrou patologické fyziologie, experimentální laboratoří, počítačovou učebnou, laboratoří normální fyziologie a fantomovou učebnou anestezie a resuscitace. Součástí komplexu se stane také oddělení válečného vnitřního lékařství. Nezapomnělo se ani na výukové prostory - dvě posluchárny a devět seminárních místností.

V současnosti probíhají jednání se všemi třemi zainteresovanými ministerstvy o zajištění financování, vypracovává se úvodní projekt. V této netradičně pojaté akci hraje velmi podstatnou úlohu koordinátora rektorát naší univerzity.

doc. MUDr. Ivo Šteiner, CSc.,
proděkan fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...

Hned celý "balík" problémů

(1. lékařská fakulta UK)

Pokusme se definovat současný stav jedné z nejstarších fakult UK, fakulty s široce rozvinutými teoretickými a preklinickými obory. V posledních letech má fakulta kolem 2300 studentů, přes 500 učitelů a přes 400 odborných pracovníků. Před dvaceti lety měla 1. LF UK 3300 studentů a 550 učitelů - radikálně poklesl počet přijímaných studentů (v roce 1994 jsme přijali 302 studentů lékařství a stomatologie, ve 4 bakalářských oborech studuje celkem ve všech ročnících 160 studentů). Fakulta má příznivý poměr student a pedagog, ale nepříznivý poměr student versus zaměstnanec. Zejména fakultní teoretické ústavy mají vysoký počet odborných pracovníků se značným vědeckým potenciálem. Vědecký potenciál fakulty dokládá také skutečnost, že v roce 1993 bylo publikováno 1300 prací, z toho v časopisech s impact faktorem 144 prací, což je 19% z prací UK a 5% prací z ČR.

1. lékařská fakulta je v současnosti nejvíce poškozována neujasněnými vztahy rezortu zdravotnictví a školství v tzv. fakultních nemocnicích. Všeobecná fakultní nemocnice má totiž celkem 10 pracovišť v budovách fakulty, zaměstnává asi 1150 lékařů v přepočtených 780 úvazcích. Podstatnou část zdravotnické činnosti vykonávají tedy školští pracovníci v částečných úvazcích. Jsou pro nemocnici levnou pracovní silou, přitom rozsah jejich činnosti je pro nemocnici významný. Tím se narušuje hierarchie pracovníků a mladí pracovníci ztrácejí zájem o školská místa, o problematiku vědy i pedagogiky, neboť přechod z místa staršího sekundáře na místo asistenta je finančně poškozuje. Proto jsme se v minulých měsících velmi angažovali v problematice univerzitní nemocnice a jednáme velmi intenzivně s nemocnicí o možnostech souběžných pracovních poměrů.

Základními rozpory limitujícími rozvoj 1. lékařské fakulty jsou tedy: především vysoká pedagogická kapacita teoretických a preklinických ústavů kontrastující s limitovanými možnostmi rozvoje nemocnice a dále velký vědecký potenciál ústavů, který nelze "uživit " z dotace na studenta. Granty přinášejí v roce 1995 jen fakultě přes 21 milionů korun - to ale nejsou prostředky na mzdy. Další podstatná část grantů přichází pedagogům přes nemocnici a fakultě přímo nepomůže. V případě, že bude zachována současná dotace na studenta, se může na 1. LF UK přikročit k rozsáhlé reorganizaci a snížit počet pracovníků o 20 - 25%. Tato skutečnost je paradoxní. Zastavíme-li se před kteroukoli budovou teoretických ústavů fakulty, vidíme instituce, jejichž potenciál, po snížení počtu pedagogických výkonů, je srovnatelný s pracovišti Akademie věd. Je třeba hledat nové možnosti využití prostor zejména pro vědu, zcela ideální by byl režim s hrazením mezd z grantů. Jednáním s nemocnicí se můžeme pokusit docílit jednotné hierarchie pracovníků a definice pracovníka s příjmem z obou resortů a se zájmem o zdravotnickou, vědeckou i pedagogickou činnost. Když se nepodaří realizovat tento proces na lokální úrovni, dojde v budoucnosti k dalšímu posunu klinik k resortu zdravotnictví, tím ovšem utrpí pedagogická i vědecká činnost. Optimální řešení školskou univerzitní nemocnicí je v tomto okamžiku možné jen na úrovni parlamentní a ministerské. Podle generelu pražského zdravotnictví, publikovaného v květnu v Zdravotnických novinách, se počítá s rozsáhlou investiční činností ve Všeobecné fakultní nemocnici až po roce 1996.

Prostorové stavební možnosti rozvoje fakulty jsou v současné době značné, chybí jen potřebné investiční prostředky. V areálu fakulty je reálná řada dostaveb. Nejméně na čtyřech místech máme ve schváleném generelu uvedenu možnost dostavby celých křídel budov. Na šesti místech jsou ještě možné rozsáhlejší vestavby půdní. Tyto stavby by celkem levně umožnily vznik dalšího výzkumného prostoru a rozšíření zázemí biomedicínského výzkumu na UK.

Prioritním stavebním zájmem fakulty je vybudování společné budovy s Přírodovědeckou fakultou v prostoru Albertova. Menza Albertov potřebuje přestavbu a obě fakulty potřebují společné technicko-provozní zázemí, zejména knihovnu. Moderní knihovnický provoz by bylo lépe realizovat v nové budově než přestavbou starých prostor. Naše fakulta navíc hledá náhradu za dva restituované objekty. Vůle postupovat společně v otázce nového objektu s Přírodovědeckou fakultou byla písemně formulována na jednání v lednu minulého roku a předána rektorátu UK.

Vzhledem k tomu, že problematika existence tří lékařských fakult v Praze přináší hned celý " balík" závažných problémů, vrátíme se k němu komplexněji v dalším školním roce.

doc. MUDr. Štěpán Svačina,
proděkan fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...

Nový areál na Žižkově?

(Husitská teologická fakulta UK)

Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy se stala součástí univerzity teprve v roce 1990. Její prostorová a objektová dispozice se koncipovala jako kompilát převodů vlastnictví do majetku církve a Husitské teologické fakulty (tím byl dán výchozí stav majetkové podstaty HTF). Zatím se používají prostory objektu ve Wuchterlově ulici č. 5 pro potřeby výuky a děkanátu, včetně umístění knihovny a Centra pro náboženský a kulturní dialog (zde je ovšem fakulta v nájmu). Dále vlastní fakulta objekt koleje v Roháčově ulici č.66 (s kapacitou 53 lůžek), která má zvláštní režim, daný teologickým zaměřením fakulty. V koleji je umístěna mimo lůžkovou část i kolejní knihovna a modlitebna.

Pro počáteční stav studentů a pedagogů byl výchozí stav plošné dispozice uspokojivý. V souvislosti s oborovou profilací a definováním fakulty, které probíhalo v letech 1993 a 1994 a s rostoucím počtem studentů, se stávající prostory ukazují jako nevyhovující. Je jich málo pro výuku i pro pedagogický sbor. Plošná a dislokační situace knihovny, ani technické vybavení neodpovídají současným požadavkům. Vedení fakulty stojí před aktuálním problémem nastalou situaci řešit. Řešení je dáno možností získat finanční zdroje, které by umožnily realizovat investiční činnost - jejím výsledkem by bylo získání nových prostor především pro výuku a pro zajištění suportních činností.

Vzhledem k tomu, že Husitská teologická fakulta nevlastní dostatečný majetek, který by odpisovým mechanismem vytvářel investiční zdroje ve fondu reprodukce investičního majetku, musí řešit tento problém pomocí individuálních dotací. Jak je všeobecně známo, jde o nejméně schůdnou cestu získání finančních prostředků. Proto se Husitská teologická fakulta orientuje na dva okruhy investičních akcí:

Řešení těchto otázek je aktuální v nejbližších letech, protože nástupem každého dalšího ročníku se situace bude dál vyostřovat a v krátkém časovém horizontu by mohla vést ke značným organizačním a pedagogickým problémům včetně nuceného omezování počtu přijímaných studentů.

RNDr. Zdeněk Králík,
tajemník fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...

"Prostorová" budoucnost Hollaru

(Fakulta sociálních věd UK)

Fakulta sociálních věd UK zdědila budovu po bývalé Fakultě žurnalistiky. Rekonstrukce Hollaru, ukončená v roce 1984, odpovídala vcelku potřebám tehdy jednooborové fakulty. Přesto nedořešila prostorové potřeby komplexně, protože některá pracoviště (například Středisko vědeckých informací a bývalý Ústav teorie a praxe žurnalistiky) zůstala umístěna mimo Hollar.

V současné době sídlí v Hollaru děkanát fakulty, pracoviště Institutu ekonomických studií, Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, Kabinetu jazykové přípravy, katedra mezinárodních vztahů Institutu politologických studií, pracoviště dislokovaných institutů, počítačová laboratoř a studijní knihovna. Dále je zde osm učeben, učebna pracoviště DTP, počítačové učebny a fotolaboratoř. V Celetné ulici je umístěn Institut sociologických studií, Institut politologických studií a Rozhlasová a televizní laboratoř. Středisko vědeckých informací se přestěhovalo v rámci objektu v Pařížské ulici č. 11 z nevyhovujících prostor v pátém patře do nově rekonstruovaného "domečku", depozitáře SVI jsou rozmístěny po Praze i okolí. Nový Institut mezinárodních studií má dvě pracoviště (včetně malých učeben), a to v Rytířské ulici a na Národní třídě.

Ačkoliv si nemyslím, že jsme mezi fakultami UK v tomto směru výjimka (navíc jsou všechna pracoviště v docházkové vzdálenosti), přesto existuje mnoho důvodů, proč je nutné uvažovat o celkovém řešení situace fakulty. Kromě prostorové roztříštěnosti je nutné zmínit tato nejvýznamnější fakta:

Existují tři možná řešení: Všechna uváděná řešení mají příliš dlouhou časovou perspektivu a my bychom měli být alespoň částečně připraveni na příští akademický rok. V průběhu prázdnin se vymění sezení v naší největší učebně za vhodné sedačky s "psacím pultem" - aby se do místnosti vešlo co nejvíce studentů. Chceme připravit rozvrh přednášek a seminářů s návazným časovým harmonogramem, aby se kapacita budovy plně využila. Čekají nás jednání s dalšími fakultami UK (případně jinými pracovišti) o možném pronájmu poslucháren.

Ing. Zuzana Beníšková,
tajemnice fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...

Rozvoj má jasnou koncepci

(2.lékařská fakulta UK)

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze vznikla už v roce 1951, kdy byla založena pediatrická větev fakulty všeobecného lékařství, která se však brzy (1953) modifikovala na Fakultu dětského lékařství UK v Praze a po roce 1990 dostala název 2. lékařská fakulta UK. Na fakultě se vyučují všechny obory medicíny a základní snahou je příprava studentů především jako všestranně vzdělaných lékařů primární péče, takzvaných rodinných lékařů... Fakultě k tomu napomáhá kvalitní zdravotnická základna (FN s poliklinikou v Praze 5 - Motole), areál s velkou částí pro dětské pacienty, čítající 786 specializovaných a vysoce specializovaných lůžek, s částí pro dospělé pacienty (1018 lůžek a 381 lůžek léčebny pro dlouhodobě nemocné). Záhy se otevře velký nově zbudovaný komplex pro dospělé pacienty s dalšími 1407 lůžky. Kliniky a preklinické ústavy - společná pracoviště školská i zdravotnická - mají tak možnost rozvíjet na vysoké úrovni příslušné medicínské obory. Fakulta by se ráda soustředila v příštích letech na výuku lékařů, kteří se uplatní v primární péči jako všeobecně vzdělaní lékaři, učitelé jsou zapojeni do evropského grantového systému Tempus.

V současné době studuje na fakultě 980 posluchačů (každoročně se přijímá asi stovka studentů pro denní studium veškerého lékařství, 40 zahraničních studentů, 20 studentů bakalářského studia optiky a optometrie).

Při svém vzniku byla fakulta lokalizována na šesti místech Prahy, v současné době to jsou: areál FN - Motol, teoretické ústavy v Plzeňské ulici, nemocnice na Bulovce a pracoviště na Albertově. Pro rozvoj fakulty a její kompletizaci se plánuje několik staveb: výstavba sdružených morfologických ústavů (tato stavba byla ovšem pro nedostatek financí odložena), výstavba teoretických ústavů (plánovaná v projektu stavby FN - Motol a 2. LF UK - umístění teoretických a preklinických ústavů přímo v areálu nemocnice umožní lepší propojení ústavů se zdravotnickým provozem). Počítá se s výstavbou vědeckého parku s výzkumnými ústavy (podle plánů v rámci vědeckého parku v blízkosti Kukulovy ulice součástí projektu bude také areál zdraví jednoduchým sportovním zařízením v zeleni nejen pro zaměstnance a studenty, ale i pro obyvatele Prahy 5).

Výstavbou klinik v komplexu Fakultní nemocnice v Motole pro dospělé pacienty bude možno přestěhovat postupně většinu klinik do nových prostor. Každá klinika počítá s výukovou částí. Finanční náklady stavby a vybavení zdravotnickým zařízením nese Ministerstvo zdravotnictví.

Na fakultě je instalován počítačový uzel sítě Internet, jednotlivá pracoviště jsou však vybavena počítači nejednotné provenience a kvality. 2. LF UK disponuje dvěma počítačovými učebnami - jedna (Ústav lékařské informatiky) slouží fakultě i mimofakultním pracovištím, další je v provozu v areálu teoretických ústavů v Praze 5. Rozvoj elektronizace na fakultě byl rozdělen do několika etap a zahrnuje například dovybavení počítačových uzlů a Centra lékařských informací - rozšířené terminálové pracoviště budou používat studenti a pracovníci fakulty. Uvažuje se také o propojení radiospojením na Národní lékařskou knihovnu - pro operativnější možnost sdílení cenově nákladných informačních bází.

prof. MUDr. Jaroslav Masopust,DrSc.,
proděkan fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...

Ruka na "měšci"

(Lékařská fakulta UK v Plzni)

Po skončení 2. světové války se v říjnu 1945 splnil sen, tužba a cíl mnoha osvícených hlav západočeského regionu - byla založena nejprve pobočka a později samostatná Lékařská fakulta UK v Plzni. Hlavním důvodem k takovému rozhodnutí byl nepochybně kritický nedostatek lékařů, způsobený uzavřením vysokých škol v roce 1939, fašistickou decimací intelektuálů v průběhu války i poválečným odsunem německých lékařů.

V době naplněné přirozeným entuziasmem, umožňujícím překonávat přemnohé překážky, vznikala fakulta v objektech, sloužících původně jiným účelům. Teoretické ústavy se umístily v bývalé zemědělské škole a Dětském domově v Lochotíně, kliniky i preklinická část se postupně konstituovaly v Městské všeobecné veřejné nemocnici, která byla v roce 1952 přejmenována na Fakultní nemocnici KÚNZ.

Už v bezprostředně poválečné době se předpokládala výstavba jak nové fakultní nemocnice, tak teoretické a preklinické základny lékařské fakulty. Extenzivní hospodaření socialistického režimu s krajní exploatací zabraných i zděděných majetků vedlo však jen k příštipkaření. Kliniky i ústavy se musely kvůli svým narůstajícím potřebám stěhovat mimo areál nemocnice do bývalých školních a sociálních zařízení a několika zchátralých vil, kde se pro jejich zprovoznění prováděly jen nejnutnější úpravy (často měly charakter spíše kosmetický, bez účelných změn sloužících k jejich provozu).

Narůstající potřeba lůžek v přeplněném městě, nároky nových diagnostických a léčebných metodik, dočasně řešené na úkor sociálních a pomocných zařízení nemocnice, a dále zejména havarijní stav objektů s přetíženými zdroji vody, tepla i energií, na nichž docházelo k téměř permanentním poruchám, vedly v 60. letech k neodkladnému rozhodnutí o výstavbě nové fakultní nemocnice. Původně projektovaný "monoblok" byl údajně pro naléhavou potřebu lůžek, ale spíše pro obrovské okamžité náklady na výstavbu změněn na systém pavilónový a jeho realizace byla rozdělena do šesti etap. Současně byl zpracován projekt i na výstavbu nových teoretických a preklinických ústavů lékařské fakulty, jejichž tehdejší úroveň a bohužel i současná hygienická a sociální dispozice pokulhávaly za legislativní normou. Tyto nové ústavy měly navazovat - ve vzniklé proluce v pásmu zeleně mezi starou zástavbou města a novým velkým sídlištěm severního předměstí - z jedné strany na současné teoretické ústavy a koleje lékařské fakulty, ze strany druhé na fakultní nemocnici. Řešení logické, racionální, excelentní...

V první etapě výstavby fakultní nemocnice, zahájené v dubnu 1979, se realizovalo vybudování pavilonu interních oborů s komplexem klinické biochemie, hematologie, funkční diagnostiky, radiodiagnostiky a nukleární medicíny. Tato etapa zahrnula také zásobovací ústřednu a další technické objekty.

Druhá etapa (od roku 1989) byla záhy zásadně modifikována. Změna politického systému provázená ekonomickou transformací, se zrušením statutu rozpočtové organizace a s přechodem na nový způsob financování zdravotními pojišťovnami, omezením státní dotace na dokončení výstavby, přiměla vedení FN analyzovat potřeby zdravotní péče regionu, zvážit nové programy špičkové zdravotní péče vhodné pro FN a přijmout zásadní rozhodnutí, spočívající v přípravě nových lůžek pro chirurgické obory a v realizaci skromnějšího projektu chirurgických sálů s lůžky pro intenzívní péči. Závažná ekonomická omezení znamenala odložit zatím výstavbu 3. a 6. etapy, ale i společně s vedením lékařské fakulty dohodnout s magistrátem města, aby pozemky, určené pro výstavbu FN a LF, zůstaly v generelu rozvoje města pro tento záměr zachovány.

Mezitím se však stala hygienická, sociální a dokonce i prostá provozní situace na patologickém, soudním a anatomickém ústavu neudržitelná. Dřevěné podpěry a výztuhy stropů v pitevnách, potencované výpadky dodávek vody, tepla a energií hrubě omezují a znesnadňují práci všech zaměstnanců. Stav odpadového systému těchto ústavů hrozí ekologickou katastrofou. Tak se po společném aktivním jednání zástupců Lékařské fakulty, FN a magistrátu města nad restitučními nároky, koncepcí rozvoje města a urbanistickým řešením v lokalitě lochotínské zelené zóny, při zpracováváni studie a přípravě předběžné ekonomické rozvahy, dostala na první místo svou alarmující silou výstavba nového morfologického pavilonu - uskutečnění se zdá být v nejbližší možné době nezbytné.

Přejeme si, aby při dalším rozhodování o rozvoji i slušné existenci fakulty zvítězil zdravý rozum a racionální pohled těch, kteří drží ruku na "měšci". Ten zatím není příliš štědrý ke zdraví a vzdělání...

doc. MUDr. Zdeněk Kasl, CSc.,
proděkan fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...

Bez vážnějších problémů

(Katolická teologická fakulta UK)

Katolická teologická fakulta, stojící u zrodu Univerzity Karlovy, sídlí v současnosti bez vážnějších problémů v budově arcibiskupského semináře v Dejvicích, vybudované dr. Františkem Kordačem v letech 1925 - 1927. Vystěhována byla jen v pohnutých obdobích let 1939 - 1945 a 1953 - 1990. Dne 14. července 1950 došlo dokonce i k vyloučení fakulty ze svazku Karlovy univerzity a vládní nařízení deformovalo její statuta. Na jaře roku 1990, na základě energického zásahu kardinála Františka Tomáška, jsme budovu získali zpět.

Díky pochopení současného vedení arcibiskupství platíme nejnižší možnou sazbu nájemného ze zákona. Smlouva se vztahuje na celé první patro a knihovnu v patře druhém.

Protože naše nároky na vybavenost učeben nejsou takové, jako u jiných exaktních oborů, zaměřují se naše investice na modernizaci knihovny počítačovým systémem, se snahou o napojení na celouniverzitní síť, včetně zapojení vedoucích našich kateder. Vzhledem k časté poruchovosti se stává aktuálním problémem vybudování nové telefonní ústředny - tento úkol se však netýká celého objektu, a proto nebude fakultní rozpočet úplně zatížen. Nakonec podporujeme i kulturně-osvětové akce pro studenty.

Naším přáním zůstává, aby rozvoj fakulty přispěl k celkovému rozkvětu univerzity, aby přispěl k univerzitnímu dialogu v zápase o postižení pravdy jako základu veškeré vědecké práce a v hledání etických principů, se kterými se její hledání vždy spojuje...

prof. ThDr. Václav Wolf,
děkan fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Do dalšího semestru...

Filozofie za "městskými branami"?

(Filozofická fakulta UK)


Každá ze stávajících budov obnáší malé i větší problémy, má je pochopitelně i Filozofická fakulta (nám. J. Palacha, Praha 1). Podaří se prosadit programový návrh rektora UK, aby Univerzita Karlova právě s nadcházejícím 650. výročím své existence dokázala prosadit "svou expanzi"?

Foto pro Forum: dr. Alena Lábová


Prostorové problémy Filozofické fakulty nabyly v posledním období tak naléhavé a alarmující povahy, že se staly jedním z hlavních limitujících faktorů jejího řádného chodu, a tím spíše pak perspektivního rozvoje. Filozofická fakulta musela opustit prostory v Toskánském paláci (Ministerstvo zahraničních věcí) a ztratila dále možnost využívat zadní trakt paláce Kinských. Připravovaný depozitář bohatých knižních fondů, který měl být na zámečku v Lobkovicích u Neratovic, rovněž nemá odpovídající umístění. Nabízí se tedy otázka, jak ztrátu téměř čtyř tisíc metrů čtverečních nahradit. Zdánlivě jednoduché řešení spočívá v hledání pronájmu vhodných nebytových prostor nejraději ve středu Prahy. Má to ovšem jeden velmi zapeklitý háček, a tím je finanční úhrada takového pronájmu. Za stávajících cenových relací je takové řešení de facto nedostupné. Tím spíše mrzí, že v resortu školství docházelo k privatizaci takových rozsáhlých komplexů, jako byl například komplex budov po bývalém Státním pedagogickém nakladatelství v Ostrovní ulici č. 1. Vedení Univerzity Karlovy a vedení Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd do privatizační kauzy vstoupilo, jak se zdá, bohužel, už pozdě.

Fakultu tedy čekají úmorná jednání, která mohou přinést, a snad i přinesou, dílčí kosmetické vylepšení situace. Proto je nezbytné volit i jiný časový horizont úvah, který bude vycházet z předpokladu, že jediným koncepčním řešením by bylo zahájení nové výstavby, která by kapacitní problémy Filozofické fakulty řešila zásadně a dlouhodobě. A zřejmě také v co nejtěsnější součinnosti s oborově nejpříbuznější fakultou - Fakultou sociálních věd. Taková výstavba v centru města není z mnoha důvodů, ale hlavně z finančních, myslitelná. A proto se nabízí jediné řešení: i naše starobylá univerzita bude muset hledat svou perspektivu za "městskými branami". Dále je nutné vyložit si programový návrh pana rektora, aby Univerzita Karlova právě s nadcházejícím 650. výročím své existence dokázala prosadit "svou expanzi". Pro takový záměr, který ovšem přesahuje časový horizont konce našeho století, je bezpodmínečně třeba připravovat už nyní příhodné stavební pozemky a potřebné finanční prostředky. V každém případě by se mělo jednat o výstavbu v moderním komplexním pojetí, která by řešila prostorové problémy několika fakult.

Obrátíme-li se k časovému horizontu příštích dvou tří let, pak je ovšem nejnaléhavější, aby FF UK prosadila rekonstrukci Šporkova paláce v Hybernské ulici, který se nachází v havarijním stavu.

doc. PhDr. Jan Kuklík, CSc.,
proděkan fakulty


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK

Do dalšího semestru...

Je to neuvěřitelné, ale od data "konstituce" časopisecké redakce uplynuly jen tři měsíce, a my k vám vysíláme již šestého posla zpráv z Univerzity Karlovy, šesté číslo časopisu Forum. Koncem května jsme předstoupili před "zkušební" komisi redakční rady a na základě jejího rozhodnutí postoupilo Forum do dalšího semestru. Jako tečka za naší dosavadní prací se objeví výběr z nejzajímavějších článků v anglickém překladu. Pokud by se k vám toto číslo nedostalo a potřebujete je pro své zahraniční kolegy a partnery, zavolejte do redakce - rádi vám anglické Forum poskytneme. Na podzim budeme nadále vycházet ve čtrnáctidenním intervalu, v černobílé variantě, a vždy na závěr semestru vyjde časopis také anglicky. Uvažujeme o časopise Forum barevném, možná i silnějším.

V zimním semestru se podíváme v čísle monotematickém na profesi učitelskou, zářijové číslo věnuje všechny své stránky kulatému půlstoletí Lékařské fakulty v Hradci Králové.

Těšíme se na vaše zajímavé příspěvky, které začnou docházet faxem nebo e-mailem do redakce jistě ihned po vaší nutné letní regeneraci sil...

PhDr. Michaela Zindelová,
šéfredaktorka časopisu Forum


Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Evangelická teologická fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
1. lékařská fakulta UK
Husitská teologická fakulta UK
Fakulta sociálních věd UK
2.lékařská fakulta UK
Lékařská fakulta UK v Plzni
Katolická teologická fakulta UK
Filozofická fakulta UK
Do dalšího semestru...
Seznam rubrik
Skok na českou domácí stránku UK