Jaká byla 1. vědecká konference studentů? V polovině března 1995 se pod patronací děkana doc. PhDr. J. Dovalila, CSc., Vědecké společnosti kinantropologické a MŠMT uskutečnila na Fakultě tělesné výchovy a sportu vědecká konference studentů Kinantropologie '95. Stala se prvním pokusem o výraznější začlenění studentů do odborné a vědecké činnosti, a to nejen na FTVS, ale na celé UK.
Z naší fakulty se prezentovalo 10 studentů pregraduálního a 13 studentů doktorandského studia. Z celkového množství 42 přednášejících byly dále nejpočetněji zastoupeny FTK UP Olomouc a PF MU Brno. Přijeli i dva doktorandi z FTVŠ v Bratislavě a dvě studentky AWF z Poznaně.
Úroveň prací a jejich prezentace byla dosti rozdílná a většina přednášejících si poprvé vyzkoušela umění veřejně vystoupit, jasně a stručně vyjádřit odborné problémy a případně pohotově reagovat v diskusi. Překvapivé a snad i varovné bylo, že doktorandi - ve srovnání se studenty - neprojevili větší erudici, tedy znalost a zběhlost v prezentaci odborných otázek.
O tom, jak akademická obec pochopila "vědecké volno", vyhlášené na tento den děkanem fakulty, svědčí počet těch, kteří přišli naslouchat svým studentům a kolegům. Mezi posluchači bylo asi 33 (23 %) pedagogů, 30 (3 %) studentů a 33 hostů. Potěšující je, že posluchači měli o přednášenou problematiku opravdový zájem, což se často projevilo v živé diskusi.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR podpořilo Kinantropologii '95 i po finanční stránce. Z tohoto příspěvku byly tři studentské a jedna doktorandská práce odměněny. Byly to práce studentů F. Bulavy ze IV. ročníku VO FTVS, V. Valacha ze IV. ročníku PF ZČU, M. Šimečkové z V. ročníku TV - Mat. FTVS a B. Hátlové s K. Mrázkem z PDS FTVS.
První obnovené vědecké klání studentů je tedy za námi. A protože snahu o to, že věda patří na vysokou školu nelze vzdát, začíná intenzívní příprava na Kinantropologii '96.
Naše cesta do Evropy Dne 15. května 1995 uspořádal v Karolinu Politologický klub studentů Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za spolupráce s vedením Ústavu politologie FF UK konferenci Místo České republiky v Evropě.
Po úvodním slovu prof. dr. Theodora Syllaby, DrSc., ředitele Ústavu politologie FF UK, který přítomným přiblížil obor politologie, začal dopolední blok nazvaný Naše cesta do Evropské unie. Své názory zde prezentovali Jiří Holub z Institutu komparativních politologických studií, dr. Jiří Payne, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Jan Kavan, předseda zahraniční komise České strany sociálně demokratické a Jiří Dientsbier, předseda Svobodných demokratů (OH).
Neméně zajímavý byl odpolední blok Evropské bezpečnostní struktury. O bezpečnosti v Evropě referovali prof. dr. Otto Pick, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů při MZV ČR a profesor FF UK dr. Petr Robejšek, zástupce ředitele Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství Hans Rissen Hamburk, prof. dr. Alexandr Ort, DrSc. z Vysoké školy ekonomické, dr. Jaroslav Šedivý, CSc. z Ministerstva zahraničních věcí ČR a Alexandr Lebeděv, velvyslanec Ruské federace v ČR.
Konference patřila k prvním svého druhu na české akademické půdě. Tato skutečnost je o to významnější, že se tak stalo na Univerzitě Karlově, která vždy patřila k centrům evropské vzdělanosti.
Chvályhodné Ad hoc ze života studentského Rubrika Ad hoc uvedla ve čtvrtém čísle příspěvek Pavla Stöckla o závažných problémech, jež nejsou pouze studentské a jejichž řešení je patrně zcela mimo studentskou obec. Na otázce sociální problematiky je vlastně prezentována otázka samosprávy vysokých škol, tedy míra samostatného spravování věcí nejen v rámci fakulty nebo vysoké školy, ale i uvnitř vysokoškolského systému jako celku. Otázka jistě důležitá, ale i velmi široká. Poněkud užší se zdá být problematika struktury samosprávného uspořádání v rámci současné legislativy, kterému je ve zmíněném příspěvku věnovaná pasáž. Na základě formulací v příspěvku se zdá, že autor není příliš obeznámen s činností tohoto "mnohohlavého" orgánu. Protože mohou podobný názor ze stejného důvodu zastávat i další členové akademické obce, rád bych zde stručně uvedl základní informace o jeho struktuře a činnosti.
Ve smyslu znění zákona o vysokých školách (č. 172/1990 Sb.) je Rada vysokých škol tvořena zástupci vysokých škol (dva za školu) a fakult (jeden za fakultu). Každá vysoká škola a každá fakulta mají tedy právo vyslat do Rady vysokých škol své zástupce a každá z nich toto právo rovněž využila. "Mnohohlavost" tedy konkrétně znamená 156 osob tvořících plénum rady. V předsednictvu rady je po jednom zástupci každé vysoké školy; má tedy 24 členů. Těžiště práce RVŠ je v činnosti oborových komisí, které jsou schvalovány plénem a působí jako jeho poradní orgány. Jejich zaměření (ekonomická, legislativní, pro vědeckou činnost atd.) a počet je takový, že každý člen RVŠ může volit práci v oborové komisi podle svých dispozic, přičemž standardní počet členů oborové komise (do deseti) dává předpoklad dělnosti těchto orgánů. Poněkud širší pravomoci má předsednictvo RVŠ, které vystupuje a jedná jménem RVŠ mezi plenárními zasedáními. Rada vysokých škol, jako orgán završující samosprávnou strukturu vysokých škol, je partnerem MŠMT v diskusích o otázkách týkajících se vysokých škol. Výkonná pravomoc, ale i plná odpovědnost za správu vysokoškolského systému, je však na ministrovi.
Hlavním úkolem RVŠ podle programového prohlášení pro probíhající volební období je práce na přípravě zákona o vysokoškolském vzdělávání. Tato činnost v současnosti vrcholí přípravou paragrafovaného znění zákona pro projednání ve vládě a konečně v parlamentu. Nutno uvést, že RVŠ byla po celé období příprav rovnocenným partnerem MŠMT, zástupci RVŠ věnovali problému tvorby zákona značnou část energie a času a nesporným faktem zůstává, že výrazný posun koncepce zákona, od původního návrhu MŠMT ze začátku roku 1994 k současnému, nastal především díky vlivu RVŠ.
Další ze zásadních otázek, které výrazně ovlivňuje Rada vysokých škol, je rozpočet vysokých škol. Rozpočtová pravidla rozdělování státního příspěvku jsou především věcí RVŠ (v posledním roce rovněž Konference rektorů) a jejich nedokonalost doléhá na RVŠ, vzhledem k tomu, že MŠMT v zásadě akceptuje návrh RVŠ již po dva roky. V současnosti probíhá na půdě RVŠ významné jednání o výrazné změně rozpočtových pravidel, zohledňující tvůrčí činnost vysokých škol.
Neméně důležitá je rovněž činnost výboru Fondu rozvoje vysokých škol, který je v podstatě řízen RVŠ (s menšinovým zastoupením MŠMT). Výbor v letošním roce spravuje částku 200 milionů Kč formou grantové soutěže v jedenácti oblastech. Výše fondu se každý rok stanoví v závislosti na celkové výši rozpočtu.
Na půdě Rady vysokých škol byly v posledním roce zevrubně projednávány další dílčí, avšak závažné, problémy, týkající se koncepce rozvoje řady oborů (lékařské fakulty, pedagogické fakulty, umělecké školy, knihovny apod.). Plénum RVŠ se schází jednou až dvakrát za semestr (což není uherský rok), aby posoudilo činnost orgánů, vyslovilo k ní připomínky a stanovilo úkoly do budoucna. Tato stručná informace není vyčerpávající zprávou o činnosti RVŠ. Takovou lze získat v Agentuře RVŠ (José Martího 31, 162 52 Praha 6) za každý kalendářní rok a souhrnně za funkční období.
Tato informace není ani obhajobou činnosti RVŠ, ale reakcí na zmíněný příspěvek. Jistěže lze činnost RVŠ zlepšit. Jistěže se dá její struktura zdokonalit. Ostatně RVŠ se i problémem restrukturalizace zabývá. Jsou to poměrně důležité otázky, které před námi na pořadu dne vyvstávají. Ostatně vládní návrh zákona o vysokoškolském vzdělávání neobsahuje žádnou zásadu o vrcholném orgánu samosprávy vysokých škol, a výbory parlamentu, ve kterých se zásady diskutovaly, v tomto ohledu žádnou připomínku nevznesly. Udržení koncepce jednotného orgánu zastřešujícího samosprávu vysokých škol i po přijetí nového zákona je mimořádně důležité. Návrhům a připomínkám k realizaci takového orgánu věnuje RVŠ patřičnou pozornost.
Seznam rubrik