![[fotografie]](srb.GIF)
Změny, ke kterým na vysokých školách došlo po listopadu roku 1989, byly obrovské a za jednu z nejzávažnějších lze považovat vznik docela nového orgánu vysokoškolské samosprávy, akademického senátu. Zákon 172/1990 Sb. tuto novou instituci legalizoval a svěřil jí obrovské pravomoce, umožňující zcela zásadním způsobem ovlivňovat chod základních součástí vysokých škol a jejich fakult. Zákon přitom vymezuje pouze rozdělení členů senátu na reprezentanty akademické obce zaměstnanců a na zástupce studentů. Neurčuje způsob voleb senátorů ani podíl počtu představitelů obou základních složek senátu, o jeho jednacím řádu nemluvě. To vede k situaci, že nenajdeme dvě fakulty, kde by složení senátu bylo stejné.
Chci využít toho, že toto číslo univerzitního časopisu je věnováno naší fakultě u příležitosti výročí jejího vzniku, a seznámit univerzitní akademickou a vzhledem k dostupnosti časopisu v síti Internet snad i širší veřejnost s tím, jak na této fakultě senát vznikl a v čem se liší způsob jeho jednání od jednání senátu univerzitního. Věřím, že něco z toho, co uvedu, by mohlo vést, když ne k následování, tak alespoň k zamyšlení. Svým způsobem to vypovídá o stavu fakulty a vztazích, které na ní existují.
Už v prosinci roku 1989 na společném shromáždění studentů a učitelů fakulty se na základě studentského návrhu rozhodlo, že studenti budou tvořit v novém orgánu (v souladu s tehdejší politickou terminologií byl nazván Akademickým fórem) jednu třetinu a že jejich počet bude dvanáct. Byli jsme přesvědčeni, že je i v budoucnu budou schopni naplnit. Tím byl určen i počet členů zaměstnanecké části senátu. Hlavním důvodem, který studenti uvedli pro své "menšinové" zastoupení, byl fakt, že ve srovnání se svými učiteli stráví na fakultě kratší dobu a nemají tedy možnost proniknout do problematiky jejího chodu dostatečně hluboko.
Způsob výběru senátorů byl diskutován bouřlivě a dlouho. Část účastníků diskuse se domnívala, že senát je obdobou parlamentu a volby by měly probíhat obdobným způsobem, to znamená, že nějaká seskupení, katedry nebo kliniky, by navrhovaly své zástupce, kteří by kandidovali do senátu a po určité předvolební kampani by proběhly vlastní volby. Bylo však také poukázáno na nebezpečí vzniku opozice, což, na rozdíl od parlamentu, bylo považováno za nežádoucí jev. Výsledkem byl návrh dvoukolového plebiscitního systému, v němž každý volič může vybrat až dvojnásobný počet kandidátů ze všech členů akademické obce, kteří patří do stejné skupiny (zaměstnanec či student). Tak vznikne kandidátka pro druhé kolo a na ní jsou ti, kteří obdrželi největší počet hlasů v kole prvním. Pro všechny vybrané kandidáty je jistě morální podporou důvěra členů akademické obce, u některých umístění na předních místech brání tomu, aby odřekli práci v senátu pod záminkou množství odborné práce.
Do čtyřiadvacetičlenné zaměstnanecké části senátu bylo v posledních volbách takto zvoleno šestnáct profesorů a docentů a jejich počet nebyl nikdy nižší, než jsou dvě pětiny požadované v návrhu zásad zákona o vysokém školství.
Stanovisko studentů k jejich zastoupení v senátu bylo důvodem, proč ze zaměstnanecké části vyšel při projednávání jednacího řádu návrh na zařazení článku, který při hlasování o usnesení umožňuje studentům předložený návrh vetovat v případě, že jejich stanovisko je jednomyslné. Tím je zaručeno, že v zásadních věcech nemohou být studenti přehlasováni početnější zaměstnaneckou částí senátu.
Za zmínku stojí i jiný bod jednacího řádu, který se týká způsobů hlasování. Po určité době a zkušenostech byla v diskusi navržena úprava hodnocení výsledků hlasování, spočívající v tom, že o přijetí či nepřijetí návrhu nerozhodují hlasy těch, kteří se hlasování zdrželi, v případě hlasování aklamací, nebo neplatné, v případě hlasování tajného. Extrémní případ, kdy o výsledku může rozhodnout jediný senátor (ostatní se zdrží hlasování), nutí všechny členy senátu, aby se snažili vytvořit si vlastní názor na otázky senátem projednávané. Mohu říci, že tuto úpravu lze hodnotit jako prospěšnou pro jednání senátu.
Poslední věcí, kterou bych chtěl v tomto zamyšlení nad fakultním AS a jeho činností zmínit, je vztah mezi tímto orgánem a vedením fakulty, kolegiem děkana. Základním rysem vztahu zůstává vzájemná spolupráce. Senát se nikdy nesnažil využít svých velkých pravomocí a téměř nepostižitelné odpovědnosti k tomu, aby přijal rozhodnutí, která by byla v rozporu s názorem děkana a jeho kolegia. A naopak - v případech, kdy děkan předkládal k projednání návrhy, které mohly být zdrojem rozepří, konzultoval vždy s předsednictvem akademického senátu a po vzájemné diskusi záležitosti upravil tak, aby byly přijatelné pro vedení i pro senát.
Dovolte mi tedy, abych závěrem vyjádřil přání, aby vztahy mezi jednotlivými částmi akademické obce, orgány fakultní samosprávy, jejich struktura i způsob jednání se stále nesly ve stejném duchu, v jakém se vytvořily v porevolučním období, a aby nebylo zapotřebí vnější legislativy pro jejich úpravu.
Z iniciativy prof. RNDr. Vladimíra Srba, DrSc., vedoucího katedry hygieny a preventivního lékařství Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, byla téměř před rokem (20. října 1994) v Hradci Králové založena východočeská pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ).
Již prvního shromáždění (regionální seminář o trvale udržitelném způsobu života) se zúčastnilo téměř devadesát zájemců z fakulty a královéhradecké veřejnosti. Sešli se lékaři, učitelé středních a vysokých škol, urbanisté, ekonomové a pracovníci státní správy, pracovníci kultury, umělci a zástupci nevládních organizací - zkrátka lidé, kterým budoucnost světa není lhostejná a kteří i cítí potřebu něco udělat pro životní prostředí. Tématem prvního semináře bylo uskutečňování projektu Světové zdravotnické organizace Zdravé město v podmínkách Hradce Králové. Semináře se zúčastnili i zakladatel a první předseda celostátní Společnosti pro trvale udržitelný život Ing. Josef Vavroušek, CSc., dále přednosta Okresního úřadu v Hradci Králové Ing. Jiří Vlček, primátor města Ing. Martin Dvořák a za mateřskou fakultu její proděkan, doc. MUDr. RNDr. Miroslav Červinka, CSc. V závěru setkání se ustavila regionální východočeská pobočka STUŽ.
Bylo to šťastné rozhodnutí, když prof. Vladimír Srb zvolil pro činnost pobočky STUŽ široké multioborové pojetí. Dnes je totiž už zcela zřejmé, že i když v popředí budou stále zejména stěžejní úkoly, jako zajistit lidem čistou vodu a dýchatelný vzduch, nemůžeme opomíjet ani problém optimálních podmínek pro každodenní veškeré žití člověka, pro jeho celkový harmonický rozvoj. Ekologie proto musív sobě reflektovat například i otázky smysluplného budování intravilánů měst, otázky sociální, problematiku vzdělávání a profesní přípravy mladých lidí, kulturu a umění. Má-li se stát život člověka na Zemi trvale udržitelným, je nutné věnovat pozornost také ekologii člověka.
V intencích takto široce chápaného pojmu "ekologie" se odvíjí i celá dosavadní činnost královéhradecké pobočky STUŽ. Významným úkolem se stala příprava komplexního návrhu, naplňujícího obsah projektu Zdravé město Hradec Králové. Pobočka se také společně s Fyziologickou sekcí ČLS JEP v Hradci Králové a pobočkou České a Slovenské biologické společnosti ČAV a SAV v Hradci Králové podílela na uskutečnění semináře o epidemiologii důsledků kouření, připravila přednášku PhDr. Borise Merhauta Jakou medicínu potřebuje planeta Země pro 21. století. Zcela mimořádnou a patrně prioritní akcí byla beseda s názvem Kultura a zdraví, uspořádaná ve spolupráci s Klicperovým divadlem u příležitosti I. evropského divadelního festivalu v Hradci Králové.
Ve dnech 22. a 27. června 1995 se uskutečnila pracovní setkání členů pobočky STUŽ s představiteli státní správy. Jednání se soustředilo na posouzení projektu, který předpokládá vytvoření odborného informačního a konzultačního centra STUŽ s cílem zajištění občanského zdraví pro všechny. Toto centrum by mělo v Hradci Králové začít pracovat ještě do konce letošního roku.
Ve vzpomínce na Ing. Josefa Vavrouška, CSc. v časopisu Scan prof. Vladimír Srb napsal, že k založení pobočky STUŽ jej vyzval právě on, s poukazem na to, že v Hradci je pro tuto aktivitu živná půda. Zdá se, že se Ing. Josef Vavroušek ve své naději nemýlil. Nemýlil se ani v tom, že právě Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové je nejvhodnější základnou pro aktivity směřující k řešení problému trvale udržitelného života.
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové vydává tři vědecké a odborné časopisy:
Sborník vědeckých prací Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové (Collection of scientific works of the Charles University Faculty of Medicine in Hradec Králové).
Ve Sborníku jsou publikována původní vědecká sdělení autorů z teoretických a klinických pracovišť Lékařské fakulty UK, i autorů mimofakultních. Jejich práce jsou uveřejňovány v angličtině, sborník vychází čtyřikrát do roka.
Supplementum Sborníku vědeckých prací Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
V Supplementu jsou publikovány (v češtině) práce charakteru kratších sdělení (výjimečně rozsáhlejší či monografické studie) od autorů z teoretických a klinických oborů.
Lékařské zprávy Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
V Lékařských zprávách jsou publikovány převážně práce klinického charakteru a přehledné články určené pro pre- a postgraduální vzdělávání lékařů. Práce se uveřejňují v češtině. Lékařské zprávy vycházejí čtyřikrát do roka formou dvojčísel, v letošním roce vstoupily do svého 40. ročníku.
Časopisy je možné objednat na adrese: Mgr. M. Macháčková, Redakce LF UK, Dlouhá ul. 91-92, 500 38 Hradec Králové, tel. 049/22908.
Katedra gynekologie a porodnictví LF UK v Hradci Králové ve spolupráci s nakladatelstvím Medexart vydává odborný časopis Gynekolog (odpovědný redaktor doc. MUDr. Jindřich Tošner, CSc.). Časopis vychází již čtvrtým rokem a má na 1500 stálých odběratelů.
Objednat jej lze na adrese: MEDEXART, pošt. přihrádka 114, 500 11 Hradec Králové.
Ke vzájemnému poznání pracovišť a k vyslovení názorů na aktuální otázky zdravotnictví, univerzitního školství a naší současné společnosti slouží SCAN, časopis Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Vychází šestkrát do roka, letos vstoupil do svého pátého ročníku.
Objednávky na adrese: Fakultní nemocnice, pí. Z. Horčičková, 500 36 Hradec Králové.
Seznam
rubrik