Forum II/10 - Ex libris
Dějiny Univerzity Karlovy II
(1622 - 1802)
K letošnímu výročí založení UK (7. dubna) vychází druhý díl Dějin Univerzity Karlovy.
Celé dílo je koncipováno jako čtyřdílný soubor. Podobně jako u prvního dílu
v listopadu loňského roku považujeme i vydání dalšího dílu za událost, jež nepochybně
vzbudí zájem naší kulturní veřejnosti. Nejstarší univerzita na sever od Alp a na
východ od Paříže dosud postrádala obsáhlejší vícesvazkové zpracování svých dějin, na
rozdíl od jiných, na dramatické události někdy ne tolik bohatých evropských univerzit.
Čtyřsvazkové dílo většího autorského kolektivu i jeho stručná jednosvazková anglická
verze by měly být publikovány do 7. dubna 1998, kdy Univerzita Karlova oslaví 650 let
svého trvání. Přípravy se datují od roku 1960, ve kterém byl založen Ústav dějin UK,
soustřeďující i externí spolupracovníky, kteří se od té doby intenzivně zabývají prací
na dějinách univerzity. V této činnosti je spojuje úsilí již třetí generace historiků.
Přes nezdravou politicko-ideologickou atmosféru doby nedávno minulé, kdy Ústav dějin
UK byl rozpuštěn, pokračovala příprava vcelku plynule. Je svého druhu štěstím, že
vypsání osudů, jež naše alma mater prožívala v minulosti spolu se svým národem,
vychází až dnes, v svobodném ovzduší vědeckého bádání. Dílo má oporu v akademické obci
univerzity a rovněž u jejího vedení. Našel se i štědrý mecenáš, Česká spořitelna,
a.s., jež z velké části financuje rozsáhlé nákladné dílo, aby mohlo být čtenářské
veřejnosti předloženo v důstojné podobě.
Druhý díl pojednává o období, kdy pražská univerzita byla svěřena jezuitskému řádu (do
roku 1773) a kdy byl stále více vyvíjen vliv státu na její řízení i organizaci. Ten
vyvrcholil v době osvícensko-absolutistických reforem, v době vlády Josefa II., jenž
na univerzity pohlížel jako na instituce připravující odborně zdatné úředníky pro
různé stupně veřejné správy, techniky a odborníky připravené pro lékařskou praxi.
Dosud je zpravidla zafixován spíše temný obraz celého období, o němž druhý díl
pojednává. Autoři po důkladném studiu ukázali, že i tato doba měla světlé stránky.
Některé obory univerzitního studia se rozvíjely a snesou velmi dobře evropské
srovnání. Na pražské univerzitě působily osobnosti významem přesahující region a i
v této době byla pražská univerzita zárukou české vzdělanosti.
Informace o pokračování díla: redigovaný třetí díl Dějin Univerzity Karlovy
pod redakcí prof. Dr. Jana Havránka, zahrnující období 1802-1918, byl odevzdán do
tisku, probíhá příprava dílu čtvrtého pod redakcí prof. Dr. Jana Havránka a Dr.
Miroslava Truce a současně příprava jednosvazkového přehledu v anglickém jazyce. Ty by
měly být dokončeny do konce roku 1996. Vědecké a kulturní instituce, na které se
redaktoři obracejí s žádostí o spolupráci, a není jich málo, jim vycházejí vstříc
v přesvědčení o potřebnosti takového díla. Je pro nás povzbuzením, že Univerzita
Karlova je v povědomí naší kulturní veřejnosti vysoko hodnocena.
Redaktory celého díla jsou prof. Dr. František Kavka a prof. Dr. Josef Petráň.
Redaktorkou II. dílu je Dr. Ivana Čornejová a autory jsou Dr. Karel Beránek, Dr. Ivana
Čornejová, Dr. Zdeněk Hojda, Dr. Ludmila Hlaváčková, Dr. Marie Pavlíková, Dr. Petr
Svobodný.
prof. PhDr. Josef Petráň, CSc.,
ředitel Ústavu dějin UK a Archivu UK
"Střihem jsou dnešní taláry Univerzity Karlovy odvozeny ze svrchního renesančně
humanistického šatu učenců. Barevně i tvarem jsou střídmé, omezily se na tradiční
vznešenou červeň rektorskou (prorektorskou) a černé sukno ostatních akademických
hodnostářů. Vzájemně se liší jen detailem, především na úzkém dlouhém šálovém límci,
který je u rektorského taláru z šedivé kožešiny." Tolik jen krátká citace z krásné
knížky s názvem Univerzitní slavnosti v Karolinu (Vydavatelství
Karolinum, 1991, k dostání v prodejně vydavatelství v Celetné ulici). Každý, kdo se
chce hlouběji seznámit se symbolikou slavnostních univerzitních aktů, jakými jsou
imatrikulace, promoce či sponse, si jistě přijde na své. Fundovaně napsaný text,
nádherné obrazové vybavení útlounké a sličné publikace vás jistě přinutí si knihu
opatřit. Doufáme, že zvídavý čtenář knížku jistě ocení a bude se k ní rád vracet. Pro
uživatele Internetu je možné si obřadní obleky - taláry prohlédnout také na adrese http://www.cuni.cz/~bojar
(jak)
