Pane děkane, kolik přihlášek ke studiu na vaší škole se sešlo letos?
Uzávěrku přihlášek jsme měli koncem února, zájem byl, ostatně jako každý rok, velký. Celkem jsme zatím zaregistrovali přibližně stejný počet přihlášek jako loni, tj. téměř 7000.
Kolik posluchačů můžete přijmout?
Podle rozhodnutí Akademického senátu fakulty může děkan přijmout 530 studentů, z toho 30 ze zahraničí. V loňském roce jsme po odvolacím řízení uspokojili každého desátého zájemce, letos by to mělo být podobné.
Všichni přihlášení musejí dostat stejnou šanci. Jak zajistíte objektivitu přijímacího řízení?
Všichni zájemci projdou stejnou procedurou, podrobí se písemnému testu. To je nejobjektivnější způsob. Možná mají trochu smůlu ti, kteří se tak rychle neorientují v textu, ale to se nedá nic dělat. (Konečně, od právníka se čeká bystrost a rychlý úsudek!) Od ústních pohovorů jsme již před několika lety ustoupili, protože bychom je jen těžko, při tom počtu přihlášených, zvládali a za druhé, při nich mohou do hry vstoupit i určité subjektivní faktory.
O přijímacích testech koluje mezi studenty, že jsou velmi obtížné. Je to pravda?
Pro někoho mohou být těžké, pro někoho méně. Testy jsou zaměřeny na všeobecné znalosti a rozhled, logické uvažování, bystrý úsudek a jazykovou vybavenost. Vyžadujeme znalosti odpovídající středoškolskému vzdělání. Každý, kdo se řádně přihlásil, obdrží zdarma brožurku, ve které najde všechny potřebné informace, včetně testů z minulých let se správným řešením. Každý tak má možnost seznámit se s tím, co vyžadujeme, na co klademe důraz. Samozřejmě, odvolat se lze prostřednictvím PF k rektorovi UK.
Naši studenti považují za normální opisovat, používat taháky. Dobří kamarádi jsou dokonce ochotni psát testy za druhé. Lze tomu vůbec zabránit?
Při testech existuje přísná kontrola totožnosti. Studenti nemají dovoleno mít s sebou jakékoli pomůcky, knihy, slovníky atd. Taháky patrně mívají, ale nemají čas na to, v nich hledat, a hlavně nevědí, co hledat. Test trvá hodinu, je to přiměřená doba na jeho zvládnutí. Studenti si už také začínají uvědomovat nebezpečí toho, když nechají někoho opisovat. Co když ten druhý bude mít lepší výsledky a vezmou jeho a ne mne?
Můžete porovnat úroveň studentů dnes a před několika lety?
Řekl bych, že dnešní studenti jsou sebevědomější, samostatnější. Pokud jde o úroveň vzdělání, náskok mají absolventi gymnázií, a co je překvapivé, často z mimopražských ústavů. Studenti jsou také lépe jazykově vybaveni, než dříve.Co se ale příliš nezměnilo, jsou jejich vyjadřovací schopnosti, neznalost češtiny, neschopnost hovořit před plénem. Bojí se psát, diskutovat, je to daň současnému způsobu výuky na středních školách.
V ČR existují čtyři právnické fakulty. Setkáváte se s tím, že někdo u vás neuspěje, jinde ho vezmou a on pak chce na PF UK v co nejkratší době přestoupit?
Setkáváme se s takto motivovanými přestupy, ale rovnou říkám, že to není nejlepší způsob, jak se na PF UK dostat. Přestup můžeme povolit nejdříve až po uzavření prvního učebního bloku a vykonání příslušné souborné zkoušky, tj. někdy po roce a půl.
Jistě ne všichni, kdo se na vaši fakultu hlásí, jsou z Prahy?
Přihlášky chodí ze všech koutů republiky. I z Brna, Plzně, severní Moravy atd., tedy z míst, kde jsou právnické fakulty otevřeny. Víme, že mnozí si podávají přihlášky na fakultu nejblíže místu bydliště, současně ale i na jiné ústavy, a zkoušejí, kde to vyjde. Studovat v Praze je pro mnohé z nejrůznějších důvodů nejlákavější a proto riskují, že budou-li přijati, tady třeba nedostanou ubytování, budou muset dojíždět, platit drahý podnájem nebo se tísnit na koleji atd. Každý ale má právo pokusit se o přijetí na tu školu, kterou si vybral.
Otázka na závěr: nebudeme si nalhávat, že se na právo hlásí samí entuziasté. Mnozí uchazeči spíš budou poznamenáni vidinou rychlých a velkých zisků. Nemalují si vzdušné zámky?
Nechci samozřejmě nikoho od studia práva zrazovat, ale každý by si měl uvážit, že ne každý dostane exkluzívní zaměstnání u zahraniční firmy, ne každý se okamžitě stane slavným obhájcem. Trh začíná být nasycen, a to i v soudnictví a advokacii, kde dřív byl právníků nedostatek. Proto by zájemci o studium práva měli počítat s pozdějším jiným pracovním uplatněním, zejména ve veřejné správě, než tam, kde si to vysnili.
Novopečený člen OECD Česká republika ve statistice pochopitelně ještě není. Naštěstí?
Osvaldová uvedla, že v době, kdy Babylon vznikal, byl členem jeho redakce jeden student FSV UK. Jiná spojitost s fakultou však nikdy neexistovala.
"Nechápu, proč má pan děkan potřebu se od našeho časopisu distancovat," řekl ČTK šéfredaktor Babylonu Petr Placák. Uvedl, že Babylon je nezávislý studentský list, který nemá s Fakultou sociálních věd nic společného. "Pokud jde o záležitost s benešovými dekrety, šlo nám o to, udělat si legraci z dnešních Benešových nekritických uctívačů," poznamenal. Mělo prý to být rýpnutí do "posvátné postavy".
"Nic víc za tím nebylo. Nejsme totiž ani pravicově, ani levicově orientovaní a nejsme ani spojení s žádnou politickou stranou," upřesnil. Reakce požadující zastavení vydávání časopisu nebo změnu jeho orientace byly podle Placáka naprosto neadekvátní.
V rámci cyklu šesti přednášek Hovory o sousedství vystoupili v loňském roce v pražském Karolinu například prezident Václav Havel, šéf české diplomacie Josef Zieleniec, místopředsedkyně Spolkového sněmu Antje Vollmerová a bývalý německý prezident Richard von Weizsäcker. Uvedený cyklus uspořádala Univerzity Karlova (UK) společně s německou Bertelsmannovou nadací. Zieleniec s Malým se dnes též zabývali přípravami na 650. výročí UK a hovořili o možnostech rozšíření již existující spolupráce mezi univerzitou a ministerstvem, uvedlo ministerstvo. "Ministr zahraničí současně informoval profesora Malého o zřízení Rady pro výzkum a vývoj MZV, jejímž úkolem je udělování účelových prostředků na vědecké projekty," sdělil tiskový odbor ministerstva ČTK.