První tři práce byly právem oceněny nejvyšší částkou jako příspěvky s kvalitativně nejlepší úrovní:
15 tisíc Kč získala Mgr. Ivana Koberová (1.) za doktorskou disertační práci na téma Obecně závazné vyhlášky obcí, JUDr. Alena Macková (2.) za doktorskou disertační práci na téma Nezávislost soudů, Josef Vedral za diplomovou práci Demokracie a referendum (3.), Mgr. Vladimíra Ventluková za doktorskou disertační práci na téma Právní následky rozvodu manželství a Petr Hostaš za diplomovou práci Problematika trestu odnětí svobody na doživotí.
Po 10 tisících Kč obdrželi: Dana Zelinková za diplomovou práci Řízení o předběžných otázkách před Soudním dvorem Evropských společenství, Petr Hanzal za práci Právo a postmoderní situace, student FF UK Kryštof Hron za práci Člověk revoltující v totalitní společnosti, student FF UK Robert Schuster za práci Volební systémy a studentka FF UK Veronika Zavázalová za práci Byrokracie.
5 tisíc Kč získali studenti FF UK Antonín Kříž za práci na téma Volební systémy v ČR, Tomáš Dundra za práci Perspektivy připojení středoevropských států k Evropské unii, Klára Maloušková za práci Způsob a začlenění České republiky do Evropské unie, Adéla Šorfová za práci Vývoj imigrace a imigrační politika v Evropě a Jitka Svobodová za práci na téma Lidská práva v 2. polovině 20. století.
Některé čerstvé držitele Petříkovy ceny jsme zastihli těsně po skončení slavnostního
shromáždění. V první řadě zleva: Mgr. Ivana Koberová, JUDr. Alena Macková, Tomáš Dundr,
Adéla Šorfová, v druhé řadě zleva: Mgr. Vladimíra Ventluková, Josef Vedral, Dana
Zelinková, Antonín Kříž, Jitka Svobodová.
Podmínky:
Mezinárodní meziknihovní výpůjčky můžeme, podobně jako výpůjčky vnitrostátní, rozdělit do tří skupin. Národní knihovna (NK) tedy organizuje mezinárodní služby výpůjční, reprografické a informační.
Od roku 1960 jsou všechny knihovny v ČR povinny nahlásit Národní knihovně jakou zahraniční odbornou literaturu zakoupily či dostaly. Díky tomu, že existuje centrální evidence zahraniční odborné literatury, je možné, že hledané zahraniční publikace se najdou v ČR ještě dříve, než by je knihovna začala pro čtenáře vyhledávat ve světě. Ačkoli se tato evidence týká "pouze" knih zakoupených po 1. 1. 1960, přesto je v této evidenci téměř dva a půl milionu záznamů o zahraniční literatuře ve fondu českých knihoven.
Podobně jsou evidovány i zahraniční odborné časopisy, a to dokonce již od 17. století. Ty se však v originálu nezpřístupňují, čtenář se musí spokojit s kopií.
Pokud se žádaná zahraniční kniha v českých knihovnických fondech nenajde, hledá se tedy v zahraničí. Aby se však Národní knihovna začala tímto pátráním zabývat, musí čtenář zaplatit paušální stokorunový poplatek. Náklady spojené s vyhledáváním knihy v zahraničí však bývají zpravidla vyšší. V průměru se pohybují kolem devíti set korun. Kvůli zaplacení tohoto poplatku mimopražský čtenář nemusí do Národní knihovny jezdit, objednávku může vyřídit prostřednictvím knihovny v místě svého bydliště.
A jak se hledá? Národní knihovna má k dispozici katalogy některých zahraničních "kolegyň", využívají se mikrofiše, písemné dotazy, již několik týdnů je k dispozici Internet. Jeho prostřednictvím mohou pracovnice knihovny listovat například v katalogu Národní knihovny v Austrálii, v New Yorku či ve Florencii.
Některé zahraniční knihovny půjčují knihy zdarma (a k takovým se pak ta naše chová zpravidla obdobně), některé podle předem stanovených sazeb a NK ví, kolik tato výpůjčka bude stát. Některé knihovny odvozují cenu výpůjčky podle hodnoty knihy. Národní knihovna kombinuje varianty rychle a levně.
I ve světě občas vzniknou absurdní situace. Například Kongresová knihovna ve Washingtonu je svým statutem vázána poskytovat služby zásadně bezplatně. Bohužel v posledních letech je její rozpočet natolik malý, že z něj určité mezinárodní meziknihovní služby nemůže hradit a nemůže tak čtenáři v jiné zemi knihu poskytnout. Ten by třeba rád za výpůjčku zaplatil, knihovna však úplatu přijmout nesmí.
Někdy žádá čtenář pouze informaci, zda v knihovně hledanou publikaci mají. Například proto, že se právě na návštěvu té země chystá. Pak mu naše NK sdělí "ano, knihu tam mají, budete ji mít připravenou". Případně "ne, knihu nemají".
Pokud čtenář žádá zapůjčení knihy, děje se tak vždy pouze prezenčně. O délce výpůjčky rozhoduje knihovna, která knihu zapůjčila.
A teď pozor. Nevyplácí se žádat knihu na poslední chvíli. Mezinárodní objednávky se daří vyřídit zpravidla za čtyři až šest týdnů. Pokud se nepodaří knihu sehnat do čtyř měsíců, čtenář dostává svou stokorunu zpět (!), nehledě na již vynaložené náklady i úsilí.
Jako nejlepší partneři Národní knihovny se osvědčily knihovny v Německu, Dánsku (i v dalších severských zemích), Austrálii, Japonsku a Velké Británii. S USA jsou někdy potíže, protože posílat knihu přes oceán se jim občas nechce. Rusko bývá trošku loterie a do jižní Evropy se pracovnice NK obracejí jen v případech, kdy objednávka nespěchá. Složitá je spolupráce se Slovenskem, tamní knihovny by sice rády spolupracovaly, problém je však s celníky. Dosud ještě nevzali na vědomí, že taková služba, jako mezinárodní knihovní výpůjčky, vůbec existuje. A tak jsou knihy zadržovány na hranicích. Nebo se prostě "pašují". Bohužel, ač je vůle slovenských knihovníků obrovská, pokud NK vypátrá knihu na Slovensku i v Německu, půjčí si ji většinou raději z Německa.
Pracovna oddělení rukopisů v Národní knihovně v Praze