První dubnový den přijal rektor Univerzity Karlovy prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., prof. Dr. Johna Stubbse, prezidenta Simon Fraser University v Kanadě. Návštěva prof. Stubbse se uskutečnila v rámci spolupráce s UK, zejména s CTS (letos proběhne druhý ročník letní školy pro kanadské studenty). "Velice nám záleží na kontaktech s kanadským teritoriem, vaše návštěva skvěle doplňuje existující vztahy," prohlásil v úvodním slově rektor UK. Prof. Stubbs pak informoval členy vedení UK o dalších možnostech rozvoje spolupráce, zejména v souvislosti s projektem prof. Pierce, který v současné době projednává možnosti účasti pracovníků UK na svém výzkumném projektu (CUKŽOP, FF UK, FSV UK). Tentýž den odpoledne přednesl prof. Dr. John Stubbs přednášku na téma Madly Off in All Directions: Universities in Contemporary Society.
V přednášce se zabýval současným stavem a perspektivami systému univerzitního vzdělání. Uvažoval mimo jiné o tom, jaké pronikavé změny přinesla (a přináší) současná exploze informační, telekomunikační a počítačové techniky. Již dnes jsou organizovány a realizovány kurzy i komplexnější vzdělávací systémy "na dálku". Studenti komunikují se svými profesory pomocí elektronické pošty, "elektronicky" skládají zkoušky, pomocí internetové sítě se dostávají do knihoven mnoha zemí i k dalším potřebným informačním zdrojům. Vytváří se nové institucionální struktury, tradiční vazby - univerzita jako společenství profesorů a studentů pobývajících na jednom místě - ustupují a jsou nahrazovány dynamičtějším systémem: proměnlivým systémem stále více se globalizující komunikace. Jiná podstatná změna, na níž Dr. Stubbs upozornil, je způsobena novou rolí, kterou ve vztahu k univerzitám (zejména v USA, stejně jako v Kanadě) přejímá soukromý sektor. Jde nejen o to, že soukromé subjekty jsou důležitým zdrojem financování univerzit, ale o to, že se stále více podílejí i na určování obsahu učiva. Velké firmy začínají dokonce vytvářet instituce univerzitního typu a mají snahu ty praktické znalosti, které "produkují" svou činností, transformovat do nových vědních oborů.
Není divu, že si Dr. Stubbs zvolil pro svůj pozoruhodný příspěvek název Madly Off in All Directions - Bláznivě všemi směry. Jak se asi s těmito novými trendy a s nimi spjatými úskalími postmoderní doby vyrovná naše staroslavné učení?
Co se skrývá za zkratkou DAAD vědí nejlépe ti, kteří přišli nebo přicházejí do styku s Deutscher akademischer Austauschdienst - významným zařízením německých vysokých škol, charakterizovaným svým specifickým působením v mnoha zemích celého světa.
DAAD je dnes již úctyhodnou organizací. Byla založena v roce 1925, v roce 1945 ze známých důvodů rozpuštěna a v roce 1950 obnovena. V současné době vykazuje široké spektrum činností: podporuje mezinárodní výměnu studentů, akademických a vědeckých pracovníků, působí jako národní agentura v programech zemí Evropské unie SOKRATES, LEONARDO a TEMPUS, poskytuje stipendia zahraničním a německých studentům, mladým vědeckým pracovníkům a vysokoškolským učitelům, podporuje jak postgraduální vzdělávání ve vysokoškolských oborech, tak i vědeckovýzkumná bádání. K udržení a oživení odborného a osobního kontaktu k německým vysokým školám a německé vědě je bývalým stipendistům nabízeno mnoho akcí, které jsou dnes již standardní nabídkou Deutscher akademischer Austauschdienst. Jednou z nich, kterou DAAD v Praze ve dnech 12. - až 14. dubna 1996 pořádala za podpory Univerzity Karlovy a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, bylo setkání bývalých stipendistů DAAD z České republiky (Nachkontakttreffen).
Důležitost této akce podpořili významní hosté, kteří se tohoto setkání zúčastnili. Rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., ve svém úvodním projevu při slavnostním zahájení v Betlémské kapli uvedl, že "cíl jednání, který němečtí svolavatelé spatřují v tom, aby již jednou utvořené vztahy bývalých stipendistů k Německu a k německé vědě byly dále pěstovány a aktualizovány, je shodný s myšlenkou, ke které Univerzita Karlova přispěla například i pořádáním Hovorů o sousedství, kterých se zúčastnili přední osobnosti politického, kulturního a společenského života z obou stran." Dále poděkoval představitelům DAAD za to, co vykonali v době totality, kdy jejich stipendia prolamovala naši izolaci a zprostředkovávala kontakty s vývojem vědy ve světě, i za dnešní pomoc úsilí Univerzity Karlovy zkvalitňovat práci našich vysokých škol a vychovávat novou generaci vědeckých pracovníků. Důležitost rozvoje německo-českých vztahů v mnoha rovinách a na základě nejrozmanitějších kontaktů zdůraznil nový velvyslanec SRN v České republice Dr. Anton Rossbach, pro nějž toto vystoupení bylo prvním oficiálním vystoupením po nedávném uvedení do funkce.
Prezident Deuscher akademischer Austauschdienst prof. Dr. Theodor Berchem, který má neocenitelné zásluhy o rozvoj a kvalitu působení DAAD v České republice, seznámil mj. se současnou činností DAAD u nás a poskytl několik zajímavých statistických údajů. V roce 1995 podporovala DAAD 54041 stipendistů, z toho bylo 23153 cizinců. DAAD spolupracuje se 174 partnerskými zeměmi, zahrnuje 222 členských vysokých škol a zájemcům nabízí činnost ve více než stovce vzdělávacích programů.
Během dvou následujících dnů jednání byly předneseny příspěvky významných hostí nejen z akademické půdy. Hlavními tématy jednání byly německo-české vztahy ve 20. století (velmi živě byla přijata diskusní vystoupení prof. Dr. Ferdinanda Seibta, prvního předsedy Collegia Carolina v Mnichově nebo prof. Dr. Jana Křena, ředitele Institutu mezinárodních studií při FSV UK). Dalšími tématy bylo německo-české sousedství ve sjednocené Evropě a česko-německé zkušenosti z transformace plánované ekonomiky na tržní hospodářství. Seminář o možnostech podpory spolupráce mezi českými a německými vysokými školami prostřednictvím DAAD a seznámení s aktuálními programy uzavřely jednání bývalých stipendistů DAAD z České republiky, které bylo nejen důvodem k prohloubení znalostí o současné úrovni vztahů mezi ČR a Německem, ale i k mnoha přátelským setkáním lidí, kteří se mnohdy neviděli desítky let.
Ve dnech 4. - 6. března 1996 se konal v Bruselu seminář, jehož cílem bylo seznámit vedoucí pracovníky EDS s nejnovějším vývojem v oblasti informační politiky EU a připravit je tak na nové úkoly, které na ně v souvislosti s tímto vývojem čekají.
Seminář uspořádala Evropská komise - Generální ředitelství X pro informace, komunikaci, kulturu a audiovizuální prostředky (Evropská komise hradila všechny cestovní a pobytové náklady).
Síť EDS je nejstarší a také nejrozsáhlejší sítí informačních institucí, jimiž Evropská komise zabezpečuje šíření informací o EU nejen v členských zemích, ale také v ostatních zemích Evropy i dalších kontinentů. Posláním EDS je podporovat výzkum, výuku a studium otázek evropské integrace na vysokých školách.
Seminář byl v pořadí již třetí akcí tohoto typu a budou následovat další, neboť v síti EDS je na 400 středisek.
S uspokojením se dá konstatovat, že politika EU v oblasti informací zaznamenala výrazný rozvoj. Důkazem toho je i vznik samostatného odboru pro informační centra a sítě v rámci Generálního ředitelství X, které vyvíjí na svém úseku rozsáhlou a v dané oblasti nebývalou iniciativu. Doposud byla činnost jednotlivých EDS realizována živelně a nekoordinovaně, bez jakékoliv centrální metodické pomoci.
Program semináře byl zaměřen na koncepční otázky informační politiky EU i na konkrétní publikační produkci jednotlivých institucí EU. Značná pozornost byla věnována nejnovějším způsobům šíření informací s využitím telekomunikačních sítí a nabídce informací z produkce EU, dostupných v těchto sítích. Samostatná přednáška se týkala možnosti využívání sítě Internet, zejména serveru Europa a satelitního vysílání EU pod názvem Europe by satellite.
Seminář byl velmi přínosný nejen z odborného hlediska, ale též tím, že poskytl možnost navázání osobních kontaktů s kolegy, kteří pracují ve stejné oblasti. Velmi poučné bylo též porovnání přístupů k řešení nejrůznějších problémů i úrovně zázemí, které jednotlivé vysoké školy pro práci EDS poskytují.
Na semináři vznikla myšlenka vypracovat projekt regionální sítě EDS v zemích střední i východní Evropy, a tak s podporou Evropské komise povznést práci EDS v těchto zemích na vyšší úroveň - zejména pokud jde o využívání moderních prostředků šíření informací. Právě tyto myšlenky jsou pro naše univerzitní pracoviště zvlášť důležité, stanou se totiž nejbližším úkolem pro činnost EDS.
Aniž bych snad chtěl otevírat odbornou diskusi, rád bych na repliku dr. Krbce reagoval. Odborné argumenty mne uklidnily, program ProCite snad opravdu "umí" a ti, kteří jej zavedli, asi vědí proč, ale "user friendly" patrně platí jen pro vyvolené. Quod licet Jovi, non licet bovi. Přesto by bylo dobré, kdybychom jednou mohli i my, ti druzí, univerzitní pracovníci různého odborného zaměření (a také sekretářky či referentky), nikoli jen softwaroví profesionálové, komunikovat s méně sofistikovanou bibliografickou databází. Snad by mne to zaujalo natolik, že bych už přestal psát do fakultního periodika nezodpovědné fejetony.
Vážení univerzitní kolegové, počítačoví "neodborníci" a uživatelé nikoli pro potěšení, ale z nutnosti, může se stát, že se na vás obrátí děkan či proděkan s žádostí o pomoc při vědeckopedagogické evaluaci nebo evidenci publikační činnosti. Jako nezodpovědní dobrodruzi úkol přijmete. Sběr dat předtím prováděli proškolení odborníci, ti ale kupodivu nejsou schopni, ani přes vybavení manuály, uspořádat a vyhodnotit vložené údaje tak, aby se z nich vytěžilo to podstatné pro vedoucí kateder, vedení fakulty i vědeckou radu. Radím vám, o svém údělu náhodného a bezmocného uživatele programu, který slibuje mnohé, ale s vámi ani s vašimi softwarově zdatnějšími kolegy žádoucím způsobem nekomunikuje, nežertujte ani ve fakultním časopise, nikdy nevíte, co tím vyvoláte.
Profesor Petr Pokorný je autorem více než 60 původních vědeckých statí z oboru biblistiky (Nového Zákona), religionistiky (gnose), dějin řecké literatury a systematické teologie publikovaných v zahraničí. Napsal osm vědeckých monografií publikovaných v Německu, Velké Británii a USA a řadu českých odborných publikací a učebnic (Píseň o perle, Literární a teologický úvod do Nového Zákona, Řecké dědictví v Orientu). Je členem korespondentem Akademie der Wissenschaften zu Göttingen, členem světové oborové organizace Studiorum Novi Testamenti Societas, jejímž prezidentem byl v letech 1994-1995, zahraničním členem americké Society of Biblical Literature, členem redakční rady New Testament Studies v Cambridgi, předsedou Scholarly Forum Spojených Biblických společností.
Jako host přednášel na více než čtyřiceti univerzitách v Evropě a v USA, jako docent a profesor hostoval na univerzitách v Greifswaldu (1967-68), v Pittsburghu a Princetonu (1986-87) a v Tübingenu (1988-89).
Stipendia budou udělována školicími pracovišti (1., 2. a 3. LF UK, PřF UK, LF UK v Plzni, FaF UK v Hradci Králové, FTVS UK, MFF UK, FgÚ AV ČR, ÚEM AV ČR, MbÚ AV ČR, ÚMG AV ČR) s nástupem od 1. 10. 1996
Přihlášky a informace o zaměření výzkumných prací a školitelích jsou k dispozici u paní Šístkové, odbor pro studium a záležitosti studentů UK, Ovocný trh 5, 116 36 Praha 1, tel.: 02/24491 808, 24491 288.
Přijímací řízení organizované příslušnými oborovými radami proběhne v červnu 1996.
Rektor Univerzity Karlovy v Praze vypisuje
konkurz na obsazení místa
Termín nástupu: 1. 6. 1996
Přihlášky do konkurzu doplněné životopisem, kopiemi dokladů o vzdělání a přehledem dosavadní praxe zašlete nejpozději do tří týdnů po uveřejnění na adresu:
Hlavními uživateli IPC jsou podle očekávání studenti středních škol hlásící se ke studiu na UK, ale i zaměstnaní mladí lidé, kteří nebyli v minulých letech přijati ke studiu a znovu se chtějí pokusit o vstup na univerzitu. Studenti UK tvoří dosud početně slabší skupinu uživatelů, mají však konkrétnější dotazy týkající se více studentských aktivit, možností zapojení do vědecké práce, soutěží i studia v zahraničí. Přestože IPC je zatím ve zkušebním (tedy omezeném) provozu, přichází sem stále více studentů i ostatních zájemců; žádají informace o kurzech, Univerzitě 3. věku a dalších aktivitách UK.
Jedním z úkolů, kterým se chce IPC soustavně věnovat, je aktivní účast při integraci tělesně handicapovaných studentů s různým druhem postižení do výuky. V tomto směru pracoviště využívá zkušeností získaných celouniverzitní Iniciativou za zlepšení studijních podmínek těžce zdravotně postižených studentů. Společnými silami byl zpracován projekt "Integrace studentů s tělesným postižením do vysokoškolské výuky", o jehož realizaci IPC nyní usiluje. Předpokladem pro uskutečnění všech plánovaných aktivit je soustavný kontakt s tělesně postiženými studenty, ale i ostatními zájemci o tuto oblast. IPC se chce stát místem pravidelných setkání zástupců postižených studentů a všech ostatních studentů i pracovníků UK, kteří se zajímají o uvedenou problematiku.
Na poradě se zástupci celouniverzitní Iniciativy a studenty proto IPC iniciovalo konání pravidelných neoficiálních setkání tělesně postižených studentů a jejich přátel. První setkání se uskutečnilo v úterý 7. května 1996. Další setkání se budou konat pravidelně v IPC každé první úterý v měsíci od 14,00 hod. Zveme srdečně všechny zájemce o danou problematiku.
Zkušenosti z prvních dvou měsíců provozu IPC jsou velmi cenné pro další rozvoj pracoviště, neboť lze přesněji vymezit činnost a určit potřebné informační toky a zdroje.
Studenti - uživatelé IPC - oceňují možnost získání informací na jednom místě, což je pro ně vzhledem k charakteru univerzity velmi výhodné. Věříme, že IPC bude jejich dobrým pomocníkem v průběhu celého studia.