Forum II/12 - Ad hoc

Univerzitní evaluace ve finále

Akademická veřejnost je víceméně informovaná o průběhu akce, která probíhala na všech fakultách UK pod pracovním názvem Evaluace UK. Původní záměr - zjištění a zhodnocení skutečného stavu fakult z hlediska plnění hlavních úkolů, tj. pedagogické a vědecké činnosti, se snažil o maximální objektivitu. Z tohoto důvodu byla stanovena řada indikátorů, s jejichž pomocí bylo možné o situaci na fakultách diskutovat. Vybraná série indikátorů je vesměs z druhu standardních dat v určité formě na fakultách dostupných. Na základě srovnání a hodnocení takto získaných dat byla vypracována závěrečná zpráva vedení UK, která je předkládána akademickým orgánům (vědecké radě a Akademickému senátu) k diskusi (a patrně v době, kdy vyjde tento příspěvek, bude již věcí veřejnou). Rád bych uvedl některá věcná zjištění na základě zvolených indikátorů.

Zjištěné hodnoty jsou vyhodnoceny jako průměrné veličiny ve sledovaném období (studijní záležitosti za školní rok 1993/94, ostatní za kalendářní rok 1994) pro každou fakultu i celou UK, pro definovanou skupinu akademické obce. Jako skupiny pracovníků byli sledováni profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti a vědečtí pracovníci. Celkový počet těchto pracovníků je 3400, což představuje slušný statistický soubor, který lze dále strukturovat. Studenti jsou rozděleni podle druhu studia na bakalářské, magisterské a postgraduální. Hodnoty pro jednotlivé fakulty se jistě poněkud liší od celouniverzitního průměru, což právě představuje jistou míru odlišnosti situace na jednotlivých fakultách.

Fakulty na "trhu vzdělávání"

Vyhodnocení statistiky přijímacího řízení pro školní rok 1993/94 má poskytnout informaci o pozici fakult UK na "trhu vzdělávání". Počet přihlášek k řádnému studiu přesahující 30000 několikráte překročil kapacitní možnosti fakult. Relativně největší zájmem byl o PF UK (se 14 přihláškami na jedno místo). Přestože je počet studentů, kteří se skutečně dostavili k přijímacím pohovorům, poněkud nižší (na PF se dostavilo 11 uchazečů na jedno místo), je potřeba provést řízení v průměru s téměř pěti uchazeči na jedno místo. Při tomto obtížném rozhodování se o studium na lékařských fakultách uchází v průměru 3,5 studenta na každé místo, relativně jednodušší je rozhodování o přijetí na přírodovědných fakultách s dvěma uchazeči na jedno místo v průměru. Potěšitelné je rovněž zjištění, že vysoké procento přijatých se skutečně ke studiu zapíše. Z těchto skutečností lze udělat závěr, že fakulty jsou oborově dobře profilovány, je však nezbytné zaujmout stanovisko univerzity k řešení kapacitních omezení počtu posluchačů na většině fakult. Zajímavá je rovněž otázka přípravy a průběhu přijímacího řízení. Stávající technické vybavení dává možnost rychlého přenosu informací o kvalitě studentů, kteří nebyli přijati ke studiu. Využití těchto údajů pro fakulty s relativně menším počtem přihlášek by mohlo alespoň částečně řešit tento problém.

Stav učitelského sboru na UK

Učitelský sbor UK byl strukturován na profesory, docenty, odborné asistenty, asistenty a vědecké pracovníky. Mluvíme-li o profesorech, jde o skupinu představující 10% počtu všech uvedených pracovníků. Významně početně slabší je tato skupina na PedF, FTVS, FSV a FaF (na posledně jmenované se zatím početní stav poněkud zlepšil). Vězme tedy, že v průměru profesor "pečuje" o přibližně 90 studentů řádného studia (bez PGS), přičemž na lékařských a přírodovědných fakultách je to kolem 50, zatímco na humanitních, teologických a vzdělavatelských (PedF a FTVS) je to hodně přes 100. Je-li tedy zkušenost studentů taková, že pan profesor se věnuje významně nižšímu počtu studentů než je uvedený průměr, pak patrně existuje významný počet studentů, kteří se dostanou do kontaktu s profesorem v mnohem větší skupině, anebo vůbec ne. Celkově je průměrný fyzický věk profesorů přibližně 61 let, téměř nezávisle na všech fakultách.

Asi 23 % z počtu vědeckých a pedagogických pracovníků jsou docenti. Tento relativní počet je ustálen prakticky na všech fakultách. Přitom na přírodovědných a lékařských fakultách připadá na jednoho docenta asi 25 studentů, na humanitních, teologických a vzdělavatelských se jejich počet blíží 100. Průměrný fyzický věk 53 let je platný pro všechny fakulty s dobrou věrohodností.

Více než polovinu vědeckých a pedagogických pracovníků fakult UK dnes tvoří odborní asistenti, jejichž průměrný fyzický věk je kolem 42 let. Na lékařských fakultách pak připadá v průměru na každého odborného asistenta kolem 11 studentů, na přírodovědných a humanitních více než 15 (na PF přes 40), na PedF kolem 20 a na teologických přes 30.

Skupinou relativně mladých pedagogických pracovníků jsou asistenti - pokud za mladé považujeme průměrný fyzický věk 31 let. Bohužel však tato skupina je početně nepříliš významná, neboť představuje méně než 5 % ze všech pedagogů.

Poněkud jiná je situace týkající se postgraduálního studia. Prosazujeme-li důsledně požadavek vědecké práce doktorandů, pak jsou údaje o PGS jistým indikátorem především intenzity vědecké činnosti. Z celkového počtu 1800 doktorandů zapsaných ke studiu v roce 1994 je 840 tzv. interních, to znamená školícím pracovištěm pro vypracování disertace je pracoviště fakulty. Z interních doktorandů na lékařských fakultách přitom připadá na profesora a docenta v průměru 0,15 (na 1.LF 0,3). Na ostatních fakultách v mezích od 0,15 do 0,6, na přírodovědných pak 1,16 (na PřF) a 2,2 (na MFF) resp. 1,86 na KTF. Pokud redukujeme počty doktorandů na jednoho pedagogického a vědeckého pracovníka, dostaneme obdobné relace. Je nutné ovšem zdůraznit, že ve sledovaném roce mělo PGS náběhový charakter, nebyly v něm obsaženy všechny ročníky studia a samozřejmě neexistovali absolventi studia PGS.

O výkonech ve vědecké oblasti

Tím se dostáváme k oblasti vědecké činnosti. Hlavním indikátorem výkonu je zde vyhodnocení odborné publikační činnosti pedagogických a vědeckých pracovníků. Statistika byla zpracována na základě bibliografie interních pracovníků UK za rok 1994. Celkový objem záznamů dává průměrnou hodnotu tři záznamy na pedagogického a vědeckého pracovníka, což samo o sobě není právě nízký počet. Za pozornost stojí skutečnost, že z celkového počtu již uvedených 3400 pracovníků frekventuje v souboru pouze 2 622 autorů, takže v roce 1994 se 25 % pracovníků na publikační aktivitě UK vůbec nepodílelo. Podrobnější přehled fakult ukazuje, že největší podíl na této skutečnosti mají humanitní fakulty, kde počet autorů nedosahuje ani 60% z celého počtu pracovníků. Přehled údajů o publikační aktivitě profesorů a docentů ukazuje, že prakticky všichni jsou publikačně aktivní. Průměrný počet záznamů je více než sedm u profesorů a u docentů více než pět.

Dalším indikátorem výkonu vědecké činnosti fakult je vyhodnocení statistiky vědeckých projektů. Tímto systémem evidence je celkový výkon nejsnáze a zcela jednoznačně definovatelný. Celkově tedy bylo v roce 1994 na UK řešeno více než 1100 vědeckých projektů, z toho téměř 80% projektů bylo řešeno s pomocí grantových prostředků. V současné době je tento počet mnohem větší. Celkový finanční obnos získaný do prostředků fakult prostřednictvím grantů byl více než 175 miliónů Kč, takže průměrný finanční objem grantového projektu představoval 192 tisíc Kč při průměrném počtu čtyř řešitelů na grantovou úlohu. Přehled uvedených hodnot na jednotlivých fakultách se neliší rozhodujícím způsobem (pouze finanční objem projektů FF, PedF a FTVS je poněkud nižší). Výjimkou z těchto tvrzení jsou teologické fakulty, kde je počet grantových úloh buďto velmi malý nebo nulový. Podrobná analýza dalších údajů o vědecké činnosti byla předmětem jednání akademických funkcionářů a bude možné se s nimi seznámit přímo ve zprávě.

Pro plnění úloh pedagogické, ale především vědecké aktivity, je nezbytnou podmínkou odpovídající technické vybavení. Přehled stavu investičního majetku fakult (mimo nemovitosti) představuje částku 275 tisíc Kč na vědeckého a pedagogického pracovníka v průměru. Jistěže existují velké rozdíly mezi fakultami - od téměř 670 tisíc Kč na pracovníka na MFF až po méně než 30 tisíc Kč na KTF či ETF. Částka 48,5 tisíce Kč na FF je rovněž výrazně podprůměrná. Zvláštní pozornost zasluhují prakticky všechny knihovny, a to jednak z hlediska nákupu literatury, jednak z hlediska technického vybavení.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že celá procedura evaluace měla za cíl poskytnout rámec pro jistou inventuru stavu fakult. Vzhledem k velikosti UK se však nabídla možnost srovnání jinak obtížně srovnatelných jednotek. Díky tomu, že existuje soubor dat šestnácti fakult, lze diskutovat o možnostech či nemožnosti dosáhnutí fakultních hodnot indikátorů blízkých hodnotám průměrným. Dalším praktickým výstupem je možnost srovnávání vývoje fakultních hodnot indikátorů, pokud se fakulta rozhodla tyto hodnoty zjišťovat každoročně. Je jistě potěšitelné, že takové případy existují. V neposlední řadě bychom chtěli některý (nebo některé) z indikátorů použít ke stanovení výkonu fakult pro potřeby rozpočtu, a to nejen v rámci UK.

doc. Ing. Ivan Wilhelm, CSc.,
prorektor UK pro rozvoj


Vytrvalý déšť zmařil plány organizátorů letošního Rektorského sportovního dne (14.5.), který v areálu Sportovního centra Univerzity Karlovy v Hostivaři zahájil rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, DrSc. Pro nepřízeň počasí byly zrušeny plánované cyklistické závody, turistický pochod, závod v orientačním běhu i některé další sportovní podniky. Přestože se všechny sportovní akce musely přesunout z volného prostranství do hal, stovky studentů se zúčastnily turnajů v košíkové, odbíjené, cvičení v posilovnách, aerobiku a jiných sportech.

Děkan FTVS doc. PhDr. Josef Dovalil, CSc. nám při slavnostním zakončení řekl: "Jediné, co se nám nepodařilo objednat, bylo počasí. Bylo mi to trochu líto, protože celá akce se připravovala již od vánoc, ale všechno se nakonec podařilo zachránit. Potěšitelné bylo, že mnozí studenti si sem už našli cestu a že se hýbali s velkou chutí. Rektorský sportovní den se stává dobrou vizitkou sportovních aktivit UK a nemálo k tomu přispívá velký zájem současného vedení univerzity." Sportovní část rektorského dne zakončila vystoupení Tanečního klubu PřF UK, Mix Aerobiku (oddíl rytmické gymnastiky FTVS), souboru Cantare se zajímavými 24 pekingskými možnostmi a Euroteamu při FTVS, který předvedl pohybovou skladbu před světovou premiérou ve Finsku.


Naše první momentka zachycuje studentky při cvičení aerobiku v Baletním sále SC UK. Na druhém snímku děkan FTVS doc. Dovalil při jízdě na vozíčku s naším paralympikem Štefanem Dankem na setkání s těžce zdravotně postiženými studenty. "Je to pro mě v každém případě nezvyk. Pohyb na vozíku je zcela něco jiného. Jistě se to dá brzy nacvičit, ale poprvé si člověk musí dát pozor", komentoval krátce časopisu Forum.

(bar)

Foto Forum: Michaela Vlčková