Forum II/12 - Fakultní forum

Armenistika opět na FF UK

Obor armenistika byl na FF UK naposled realizován v období padesátých let. V té době bylo otevřeno několik kurzů, jejichž absolventi se s výjimkou L. Motalové (zemřela v roce 1976), která pracovala v Orientálním ústavu ČSAV, oboru věnovali pouze marginálně. Důvodem byla nelehká možnost uplatnění a i skutečnost, že tehdejší SSSR neměl zájem na rozvíjení kontaktů s neruskými národy. Armenistika byla v průběhu padesátých let pěstována J. Jedličkou, odborným asistentem FF UK, a jinými, zejména v souvislosti s indoevropeistikou, obecnou jazykovědou a slavistikou (profesoři Trost, Skalička, Kurz).

Zájem o arménský národ má dlouhodobou tradici, a to od konce 15. století. Arménie byla rovněž v centru pozornosti v průběhu období 1. světové války, kdy v Arménii došlo ze strany Turků ke genocidě. Tato pozornost byla motivována analogickým osudem českého národa. Arménie se, podobně jako Češi, dostávala do područí mocnějších okupantů, ať již to byli Turci či později bývalý SSSR.

V současnosti opět mnoho Arménů opouští svou vlast a migruje do střední Evropy a tedy i do České republiky (1990-93 se to týká téměř jednoho miliónu lidí). Není proto překvapující, že nyní na území České republiky žije okolo 12 tisíc Arménů, z nichž více než 7 tisíc má zde trvalý pobyt, takže v tomto ohledu se dá mluvit o etnické menšině.

Zřízení oboru s vazbami na druhá kavkazská etnika je významné i pro budoucí politiku České republiky v oblasti politických a hospodářských vztahů s Arménií: předpokládá se totiž, že tímto způsobem vznikne kulturní centrum, které bude pěstovat kromě vztahů s Arménskou republikou i široké kontakty s ostatními kavkazskými etniky. Bude mít i význam pro začlenění Arménů do české společnosti a zpětně může vést k obohacení české kultury.

Obor armenistika (dvouoborové pětileté studium) bude pěstován v širokém aspektu, a to nejen jako jazykovědná specializace, ale bude spjat s problematikou literárněvědnou, historickou a kulturní. Bude kombinován především s jazykovými obory: ruštinou, angličtinou, němčinou, s orientálními jazyky (turečtinou a perštinou). Z nejazykových oborů by se jednalo zejména o etnologii a historii. (V tomto roce se otevírá kombinace arménština - etnologie.) Vzhledem k postavení Arménů v ČR musíme předpokládat i možnost tříletého bakalářského studia pro potřeby Arménů.

Čeští absolventi mohou nalézt místa v různých menšinových zařízeních, kulturních institucích a v budoucnosti i v diplomatické službě. Jejich uplatnění by bylo možné v kontextu evropském. V případě občanů Arménie by šlo zejména o jejich uplatnění v kulturním působení mezi arménskou menšinou.

Významný bude také kontakt s arménskou redakcí Radia Svobodná Evropa a Radia Svoboda, která přislíbila možnost praxí pro studenty.

Studenti budou mít možnost uplatnění v Česko-arménské společnosti, která byla letos oficiálně v České republice registrována Ministerstvem vnitra.

Studijní literatura je zajištěna především zdroji arménské knihovny při knihovně obecné lingvistiky (asi 1000 svazků). Řada dalších publikací je k dispozici v Národní knihovně, knihovně Orientálního ústavu a v knihovně Náprstkova muzea.

doc. PhDr. Bohumil Palek, CSc.


Na našem snímku v rukou rektora UK prof. K. Malého arménská koruna (údajně královská), kterou univerzitě věnoval Rainer Kreissl, bývalý ředitel aukčního domu Weinmüller-Neumeister, sběratel a mecenáš umění.

Foto pro Forum: Jan Smit


Základy zdvořilosti

pravidelný cyklus přednášek na FF UK

"Nemajíce šlechtu rodem, mohli jsme mířit ke šlechtě cvikem a výchovou."
(Ludvík Vaculík, Zvednout dědictví, Literární noviny č. 43/1994)

Patrně jen pamětníci vědí, že se až do roku 1949 na UK přednášely také základy společenského chování. Tímto úkolem pověřil v prvních letech Československa T. G. Masaryk Dr. Jiřího Gutha-Jarkovského a poslední lektorkou společenské výchovy na VŠ, povolanou Dr. Edvardem Benešem, byla paní Albína Palkosková. První pokus o obnovu výuky příslušného předmětu vyšel z podnětu katedry estetiky FF UK na podzim roku 1994.

Paní Albína Palkosková-Wiesenbergerová, dosud fyzicky i duševně svěží dáma, zahájila fakticky i symbolicky - spolu s PhDr. Helenou Jarošovou z katedry estetiky - nový cyklus přednášek Základy zdvořilosti. O přednášky uvedené bez předběžné informace, natož propagace, projevil zájem jen nepatrný počet posluchačů, a tak začátkem listopadu zanikly. Následujícího školního roku 1995/96 předešlo novému uvedení Základů zdvořilosti několik upozornění směřujících k děkanům fakult UK a vedoucím kateder FF UK. A tak se v říjnu 1995 v posluchárně č. 200 na FF UK sešli první 104 studenti a jejich počet se až do konce zimního semestru pohyboval stále mezi 80 až 90.

Připomínáme letos včas všem fakultám UK, případně i dalším vysokým školám, že cyklus se bude opakovat i v následujícím školním roce 1996/97, a to každý pátek od 10.00 do 11.30 hodin v hlavní budově FF UK, nám. J. Palacha 2, 2. patro, č. 200. Cyklus je dvousemestrální a mohou se z něj po každém semestru skládat atestace. Prolínají se v něm dvě základní roviny: historicko-teoretická, analyzující vývoj a současné funkce zdvořilosti této tradiční evropské hodnoty lidského společenského chování, a praktická, zaměřená na aktuální principy a pravidla zahrnující zejména společenské formy osobní prezentace, stolování a společenského života.

Upozorněte své studenty, případně mladší asistenty i ostatní zaměstnance a doporučte jim návštěvu cyklu! Vždyť Základy zdvořilosti se dají sledovat také jako zajímavá kapitola evropské kultury.

S PhDr. Helenou Jarošovou z katedry estetiky FF UK připravuje časopis Forum cyklus pro nový ročník s názvem Zdvořilost na akademické půdě.


ESSLLI '96 hlásí

Jak jsme Vás informovali již v minulém čísle, proběhne ve dnech 12. až 23. srpna 1996 na FEL ČVUT v Praze-Dejvicích Letní škola logiky, jazyka a informatiky (8th European Summer School in Logic, Language and Information, zkráceně ESSLLI '96), jejímiž hlavními organizátory jsou ÚFAL MFF UK, ÚTKL FF UK a katedra počítačů FEL ČVUT. Jde o mezinárodní událost pořádanou tradičně pod záštitou FoLLI (European Foundation of Logic, Language and Information) se sídlem v Amsterdamu. Využijte toho, že se ESSLLI '96 koná u nás a zúčastněte se!

V bohaté programové nabídce ESSLLI '96 proběhne několik paralelních sekcí: Logic, Language, Language & Logic, Language & Computation, Logic Computation. V jednotlivých sekcích jsou organizovány kurzy pro začátečníky a pro pokročilé, semináře a sympozia. Kurzy na ESSLLI'96 povedou uznávaní odborníci z celého světa.

Náplň kurzů pro začátečníky je volena tak, aby je mohli úspěšně absolvovat i úplní nováčci v oboru, kteří nemají žádné předchozí znalosti dané problematiky. Kurzy pro pokročilé předpokládají alespoň základní znalosti v dané oblasti, na které navazují a prohlubují je. Účelem kurzů na obou úrovních je podat ucelený samostatný výklad. Ovšem zároveň platí, že některé kurzy na ESSLLI '96 spolu souvisejí. Semináře a sympozia se zaměřují na žhavá témata z výše jmenovaných oblastí, jejich účelem je umožnit setkání zkušených a méně zkušených kolegů a vytvořit prostor pro odbornou diskusi.

Novinkou na ESSLLI '96 je tzv. studentská sekce, v jejímž rámci budou své příspěvky prezentovat diplomanti a doktorandi. Studentská sekce umožní navázání užitečných kontaktů a získání cenných zkušeností a podnětů. K účasti na ESSLLI '96 zveme všechny ty, kteří si chtějí doplnit i rozšířit vzdělání ve jmenovaných oblastech. Vítáni jsou nejen studenti denního studia na vysokých školách a studenti doktorandského či postgraduálního studia, ale také vědečtí pracovníci a v neposlední řadě zaměstnanci firem a laboratoří výpočetní techniky.

Přihlášky na letní školu ESSLI '96 je možné podávat průběžně. V neposlední řadě máme to potěšení oznámit, že se nám podařilo získat finanční prostředky na poskytování grantů pro účastníky zemí střední a východní Evropy. Pro ty, kteří by o grant chtěli požádat - je nejvyšší čas tak učinit! Proto neváhejte a informujte se! Informace o programu, účasti, grantech a další podrobnosti ESSLLI '96 získáte na naší WWW stránce nebo přímo na sekretariátu.

Kontakt:
Sekretariát ESSLLI '96
ÚFAL MFF UK
Malostranské náměstí 25
118 00 Praha 1
Tel: (02) 2191-4255 (Geert-Jan Kruijff), (02) 2191- 4288 (Ivana Kruijffová),
fax: (02) 2191- 4309
e-mail: esslli@ufal.mff.cuni.cz
www: http://ufal.ms.mff.cuni.cz

Dar Centru teoretických studií

Kompletní sadu Husserlových sebraných spisů (Husserliana) věnovala prostřednictvím Dr. H. R. Seppa z Freiburgu Centru teoretických studií UK - Archivu Jana Patočky - paní Husserlová, bývalá manželka Husserlova syna Gerharta.