Naše Reflexy citují tentokrát krátkou pasáž z přednášky prof. JUDr. Karla Malého, DrSc., rektora Univerzity Karlovy, který na pozvání Nadace Konrada Adenauera a jejího pražského ředitele dr. Reinharda Stutha, hovořil 22. června 1995 v hotelu Forum na téma Evropské univerzity před globálními a technologickými výzvami.
Rektor UK se soustředil na několik dílčích problémů:
Náš úryvek patří druhé části jeho vystoupení:
"Moderní svět a příští tisíciletí nás staví před řadu nových skutečností a výzev. Jednou z nich je nepochybně revoluce v komunikaci, v informatice, která usnadní a otevře přístup k informacím v celosvětovém měřítku. Informační dálnice se zřejmě stane nejen pojítkem, ale skutečným zrychlením směrem k novému světu diktátu a infiltrace informací do nejintimnějšího soukromí člověka. Avšak informace k čemu? K poznání nepoznaného a vědeckého objevu? Jak s ní naložit, k čemu ji použít, kde a jak se bude pěstovat a vychová to, co nazýváme etickou, morální normou, kde a jak se vychová nová generace k mravnímu imperativu lidství? A stačí jen technika a exaktní vědy samy o sobě dávat inspiraci k vlastnímu rozvoji?
Zdá se tedy, že rozvoj technologií, ona výzva zdánlivě překračující omezené možnosti humanitních věd, ve skutečnosti vyžaduje spojení vědy s filozofií, humanizaci exaktních věd, zapojení vědy do přímého kontextu celé kultury'.*) Hrozba, které bychom jinak museli v budoucnu čelit, je nepochybně autokratická diktatura popírající demokracii: 'čím techničtější a účelnější bude věda v budoucnosti, tím více bude třeba dbát na kulturní zdraví a vzdělanost, aby byli lidé z podstaty svého myšlení demokratičtí.'**) Jinými slovy - slovy Karla Jasperse - tu příští univerzita musí plnit úkol nejen odmítání, ale následování dobra.
Dokonce se mi zdá, že čím větší a rychlejší bude pokrok technických věd, čím více se člověk přiblíží své budoucnosti ovlivněné kosmem, tím naléhavější budou ony výzvy morální, kterými se bude muset čelit nebezpečím zneužití invencí lidských mozků. Neboť člověk si spíše uvědomuje, co všechno může, než to, co by neměl ve prospěch své příští existence dělat."
___________
*) J. Fiala: Obnova ideje univerzity. In: Obnova ideje univerzity, Praha 1993, s. 105
**) tamtéž
V posledních zářijových dnech se vrátil ze služební cesty do holandského Leidenu
prorektor pro zahraniční styky prof. PhDr. Jaroslav Vacek, CSc. V červnu tohoto roku byl totiž zvolen do Hvězdného výboru sdružení nejstarších univerzit
v Evropě pod názvem Coimbra Group. Tato organizace byla založena v roce 1987 a sdružuje nejstarší evropské univerzity z 15 zemí - Belgie, Dánska,
Francie, Německa, Řecka, Maďarska, Itálie, Irska, Holandska, Polska, Portugalska,
Španělska, Švédska, a Velké Británie. Stará se o spolupráci mezi jednotlivými
akademickými pracovišti, pořádá mezinárodní workshopy a rozsáhlé projekty. Karlova
univerzita se stala členem této prestižní organizace v roce 1991. Jméno
Coimbra je odvozeno od španělské univerzity, která byla založena
papežem Mikulášem IV v roce 1290 a patří mezi nejstarší univerzity na světě.
Na podzim tohoto roku bude v Praze uspořádána konference o spolupráci univerzit Střední a Východní Evropy. Budeme o ní v časopise Forum podrobně informovat.
Koncem června (26. 6. 1995) byla v Karolinu rektorem Univerzity Karlovy prof. JUDr. Karlem Malým, DrSc. a rektorem Univerzity Bonn prof. dr. Maxem Huberem slavnostně podepsána Dohoda o spolupráci mezi oběma univerzitami. Jedná se již v pořadí o devatenáctou partnerskou dohodu, kterou uzavřela UK s německou univerzitou.
Součástí dohody je pracovní program na rok 1996, který zahrnuje konkrétní vědeckou spolupráci v oblasti práva, matematiky, medicíny, teologie, islámu, indologie a bohemistiky. Obě strany se budou snažit o poskytnutí stipendií pro studenty a každoročně by měla být realizována reciproční výměna dvou studentů na letních kurzech - Letním kurzu němčiny v Bonnu a Letní škole slovanských studií na FF UK v Praze.
Navíc se Univerzita Bonn pokusí zajistit pro UK každoročně jedno až dvě stipendia
pro postgraduanty na letní akademii Transatlantik Summer-Academie - TASA
v Bonnu a na letním kurzu věnovaném životnímu prostředí ve Výzkumném
centru Bonn-Jülich.
Studenti se mohou hlásit ke stipendijním pobytům na Univerzitě Bonn také
prostřednictvím DAAD; přihlášky byly rozeslány na všechny fakulty UK, termín pro
jejich odevzdání končí 31. října 1995.
Dne 13. června 1995 bylo rektorovi UK na slavnostním shromáždění předáno
prezidentem Sasakawa Peace Foundation, panem Johei
Sasakawou, potvrzení o složení grantu na realizaci SYLFF u
Deutsche Bank Singapore. Program byl ustaven na základě grantu Sasakawa Peace
Foundation, jeden milion USD je složen jako kapitál, z úroků se budou
poskytovat tuzemská i zahraniční stipendia pro studenty magisterského a
postgraduálního studia (postupně 4 + 10 ročně). Program by měl umožnit dlouhodobější i
krátkodobější studijní pobyty v zahraničí a v rámci tzv. tuzemských stipendií je
využitelný pro studentskou výměnu. Je určen pro perspektivní studenty společenských
věd zejména z PF, FF, FSV a PedF. Výběr kandidátů bude zahájen v září 1995.
Třemi schválenými studijními oblastmi se staly: právo a mezinárodní vztahy, ekonomika a tvorba ekonomické politiky, etnické a socioekonomické vztahy.
Finále akademického roku na UK bylo ve znamení přijímacích zkoušek, velebné tóny varhan ukončovaly v Karolinu novým absolventům čas studia. V reprezentačních místnostech Karolina proběhlo mnoho zajímavých přijetí, udělovaly se čestné doktoráty a ocenění. A ni letní čas nebyl na univerzitě časem absolutního klidu. Je to jen time jiného "tanečního pořádku". O některých událostech vám víc řekne naše fotostrana plná ohlédnutí...
Na úplném konci akademického roku, 27. června 1995, byla v Karolinu slavnostně
předána Iberoamerická cena 1995. Tato cena byla založena
velvyslanectvími iberoamerických zemí (tj.Latinské Ameriky, Španělska a Portugalska) v Praze s jediným cílem - podporovat mezi vysokoškolskými studenty České republiky
studijní a badatelskou činnost v oblasti kultury, literatury a historie
iberoamerických zemí. Cena byla udělena Kateřině Březinové (1.
místo), Marku Halbichovi (2. místo) a Janě Chomátové
(3. místo), studentům Filozofické fakulty UK. Ceny předával argentinský velvyslanec
pan Abel Parentini Posse, doyen sboru velvyslanců iberoamerických
zemí, za přítomnosti velvyslanců a vedoucích misí iberoamerických zemí, rektora UK
prof. JUDr. Karla Malého, DrSc., prorektora UK prof. PhDr.
Jaroslava Vacka, CSc. a dalších významných hostí.
Redakce časopisu Forum
zastihla předávání 3. ceny.
Rektor Univerzity Karlovy pak předal ministerskému předsedovi panu Lien Chanovi významné ocenění - Zlatou pamětní medaili UK.
Seznam rubrik