Představitelé resortu několikrát zdůraznili, že chtějí dosáhnout šestnáctapůlprocentního zvýšení průměrné mzdy oproti loňsku, aby se tak srovnal krok s celou ekonomikou. "V mateřských, základních a středních školách to platí, na vysokých školách se zvýšení přiblíží dvaceti procentům průměrné mzdy", řekl LN náměstek Koucký.
Loni vydělávali učitelé základních škol průměrně 8109 korun. Na středních školách činil průměrný plat učitelů 9189 Kč. Mzda odborného asistenta na vysoké škole byla průměrně 9131 korun. Docenti dosáhli průměru 12 955 Kč, profesoři 15 208 korun.
V příštím roce porostou podle Jana Kouckého mzdy učitelů rychleji než v jiných resortech rozpočtové sféry. Přesto nebude nejspíše zcela splněn požadavek odborářů, aby tarifní část mezd byla od 1. ledna zvýšena o 30 procent. V současné době Ministerstvo školství jedná s Ministerstvem financí o celkové částce, která by ve státním rozpočtu měla být určena resortu školství.
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Jaroslav Rössler včera potvrdil, že svaz bude usilovat o třicetiprocentní nárůst platových tarifů od 1. ledna 1996. V dalších letech - až do roku 2001 - by podle požadavků odborářů měly být mzdové tarify zvyšovány tak, aby v roce 2001 byl průměrný plat učitelů k průměrnému platu ostatních pracovníků ve stejné relaci jako v roce 1948, kdy činil 135 procent.
Vyplývá to ze statistických zjištění Ústavu pro informace ve vzdělání. Z uvedeného počtu přednášelo jeden tisíc osmdesát profesorů, tři tisíce osmdesát osm docentů. Dále pak sedm tisíc sedm set dva odborní asistenti a čtyři sta osmdesát asistentů. Lektorů bylo dvěstě sedmdesát pět a jeden tisíc tři sta šestnáct vědeckých pracovníků. Největší počet zaznamenala Univerzita Karlova v Praze, tři tisíce padesát tři pedagogy. Přes jeden tisíc pedagogických pracovníků učilo na Masarykově univerzitě v Brně, Českém vysokém učení technickém v Praze a Vysokém učení technickém v Brně. Další vysoké školy zaznamenaly počet pedagogů do jednoho tisíce.
Průzkum dr. I. Petrové, uveřejněný ve druhém letošním čísle Alfa revue, se zaměřil na problémy vzdělání jako hodnoty a potřeby investovat do něj. Podle průzkumu má ukončené vzdělání pro svou profesi skupina lidí až ve věku 25 až 29 let, pochopitelně s další perspektivou průběžného nabírání informací během pracovní kariéry.
V této věkové skupině je 12,5 % vysokoškoláků, z celkového počtu obyvatelstva nad 15 let VŠ absolvovalo 7,2 % lidí. Pořád ještě je mezi nimi víc mužů absolventů škol s technickým zaměřením, na úkor univerzit. To však zřejmě souvisí se současným obrovským zájmem o humanitní obory především v ženské populaci, kam je vzhledem ke kapacitám personálním i prostorovým velmi obtížné se dostat. Zatím ještě pořád je technika doménou mužů a po pravdě řečeno, navíc pro mnohé jsou tyto vysoké školy jednoduchým náhradním řešením při neúspěchu při přijímacích zkouškách jinde.
Vzdělání je podle Petrové pojato jako "investice do člověka, na kterou potřebuje jistý ekonomický a intelektuální potenciál". Ten se však časem zúročuje. Přesto mnoho mladých lidí pokládá vzdělání za tak samozřejmou hodnotu, že se v jejich žebříčku hodnot dostává až do druhé poloviny. Mají totiž denně před očima hodně lidí nevzdělaných a vzdělaných jen částečně, pro které pořád není problém vydělávat spoustu peněz i v málo náročných povoláních. Proto výrazně přetrvává hodnocení vzdělání jako prostředku k získání společenské prestiže a postavení. Pro mnohé z nich znamená především výrazné finanční ohodnocení.
Hlavním motivem, proč mladí lidé studují, je tedy podle analýzy především dobré profesní uplatnění. Tento pohled je běžnější u mužů: přihlásilo se jich k němu 37,3 % tázaných a jen 32,3 % žen. Ty naopak preferují podle statistiky především možnost najít zaměstnání, "které je baví" - 31,5 % žen oproti 22 % mužů. Celých 40 % mladých lidí považuje vzdělání za jednu z nejdůležitějších investic z hlediska časového, intelektuálního i finančního.
Vzhledem k aktuální možnosti placení školného se Petrová zabývala také ekonomickou situací rodin a zjistila, že průměrná rodina do vzdělání investovat může. Bude však zřejmě záležet na tom, jak dalece stát propracuje systém placení - zainteresovaná ministerstva školství, financí a práce a sociálních věcí stále ještě nejsou zajedno v tom, jak zorganizovat systém půjček a jejich splácení, aby se školné nestalo sociálním sítem. Tato nejistota se zřejmě může v dalších průzkumech projevovat ve větším měřítku. Výpovědi zatím ukázaly nepodstatné rozdíly mezi rodinami, které výdaje na vzdělání nezatěžují (23,7 %), a těmi, které už dnes peníze musejí počítat (23,4 %). V krizové situaci se nachází jen 6,2 % dotazovaných.
V průzkumu se objevilo jen 10,3 % lidí, kteří si myslí, že náklady na vysokoškolské vzdělání by měl plně hradit stát. To jen znovu potvrzuje, že na vzdělání se začínáme dívat jako na výhodnou investici.
Seznam rubrik