V červnu tohoto roku uveřejnil doc. MUDr. J. Šimek v informačním bulletinu Vita nostra servis (vydává 3. lékařská fakulta) povzdech, jak studenti pro množství zkoušek, na které se připravují již během semestru, nemají čas chodit na přednášky a před koncem semestru se již přednášek prakticky neúčastní, aby dokázali všechno během zkouškového období zvládnout.
Jistě to není jen problém medicíny - i na jiných fakultách studenti, ať již z důvodu výdělku při studiu, nebo snaze zvládnout studium současně na další fakultě, či skutečně pro velké množství studijních povinností, prostě přednášky vynechávají.
Vyvstane logický problém - udělat přednášky povinné a nutit studenty k účasti? Snažit se formou testů a průběžných úkolů udělat předmět bez fyzické účasti tzv. neprůchodným a tak si zajistit auditorium? Hrozit neudělením zápočtu a zařadit se do kategorie nehodných pedagogů, se kterými se to tak řečeně "nedá ukoulet"?
Ani jedno, ani druhé, ani třetí. Chyba totiž není jen ve studentech, ale mnohdy v egoistickém přesvědčení pedagoga, že právě ten jeho předmět je skutečně ten nejdůležitější a tudíž má výsostné právo zajistit si termíny hned na začátku zkouškového období, a niž by přitom sledoval své kolegy a jejich harmonogramy. Je pochopitelné, že nikdo nechce zkoušet o prázdninách, nebo čekat, až si všichni kolegové zkoušení odbudou, ale faktem zůstává, že předtermíny by se na všech fakultách měly stát výsadou jen pro ty nejlepší studenty a těm pak dovolit, aby mohli být zkoušeni již na konci přednáškového období semestru.
Tato výsada by pak dostala i svou váhu, student by si této možnosti cenil a kalkuloval by s ní již v průběhu semestru svou aktivitou na přednáškách.
Seznam rubrik