Zlaté jubileumZlaté jubileumStaletí trvalo, než mohlo město Plzeň vybudovat pro medicínu západních a jižních Čech lékařskou fakultu. Plzeň zmeškala vlastní vinou už v druhé polovině 16. století založení latinské školy typu jesuitské koleje, která se později mohla přetvářet ve vysokou školu. Naše město sice proklamovalo pro sebe na konci 19. století otevření lékařské školy, o této možnosti mluvil v roce 1865 i její čestný občan J. E. Purkyně a později v roce 1911 i profesor T. G. Masaryk .
Mezi žadateli byla však mnohá moravská města a stalo se, že spory zejména mezi brněnskými a olomouckými uchazeči vedly k zúžení požadavku jen na zřízení moravské univerzity. Oživit tento záměr budování plzeňské lékařské fakulty se nepodařilo v r. 1917 ani plzeňskému rodákovi prof. dr. O. Kutvirtovi ani v roce 1918 plzeňským studentům.
Pokud se o vysokém učení v Plzni jednalo, potom se požadavky omezovaly spíše jen na zřízení vysoké školy technické. S budováním plzeňských vysokých škol nepočítal na svém začátku ani plzeňský Revoluční národní výbor .
Teprve, když se ukazovalo, že dvě stávající lékařské fakulty nebudou moci dostatečně rychle doplnit válkou snížené počty našich lékařů, začala se tímto problémem pod tlakem regionálních požadavků v Hradci Králové, Olomouci a v Ostravě zabývat Česká národní rada.
V Plzni vyšli s prvními snahami získat pro naše město lékařskou fakultu a později i celou vysokou školu sami studenti. Teprve pak se chopili soukromě iniciativy i plzeňští lékaři a někteří kulturní a techničtí pracovníci.
Ustavené komisi pro zřízení lékařské fakulty v Plzni pak už začal pomáhat nejen regionální tisk a zástupci západočeských měst, školských a kulturních institucí, ale i Zemský národní výbor . Spojenému úsilí několika nadšenců se podařilo prosadit a zabezpečit přípravy na zřízení plzeňské lékařské fakulty, a to v neuvěřitelně krátké době 70 dnů. Její křestní list podepsala vláda 26.října 1945 a dekret o tom pod číslem 135 podepsal následující den i prezident republiky Dr. E. Beneš .
Oficiální otevření plzeňské pobočky lékařské fakulty Univerzity Karlovy, jak zněl její tehdejší název, se konalo 16. prosince 1945 . Jím ještě nekončila doba nadšené organizační práce , dalších příprav na vybudování celé vysoké školy v Plzni, nekončil budovatelský entusiasmus.
Navzdory všem překážkám byla však prvá léta fakulty obdobím rozvoje. Vznikaly kliniky přeměnou jednotlivých oddělení plzeňské nemocnice a získáním budovy ústavu hluchoněmých (dnešní Purkyňův pavilon). Teoretickým ústavům byla přidělena budova tzv. Jubilejního dětského domova na Lochotíně (dnešní Procháskův ústav ), dále přilehlá vila, kam byl umístěn Ústav hygieny a později byla získána i budova Střední hospodářské školy (dnešní Pavlovův ústav ). Postupně mizely z chodeb těchto budov hromady suti a vznikaly vědecké ústavy, vybavené často starými mosaznými mikroskopy, aparáty a knihami ze zrušené německé univerzity a doplněné o nové přístroje, většinou z podpůrné akce našich amerických krajanů (UNRRA).
Po krátkém funkčním období zastupujících děkanů - prof . I. Mačely, J. Scheinera a J.Šafránka - nastupuje v roce 1949 první samostatný děkan prof. MUDr . J. Křečan .
V roce 1951 je v Hradci Králové přeměněna Lékařská fakulta na Vojenskou akademii. Do Plzně přechází nejen řada studentů, ale i někteří profesoři, kteří posílili učitelský sbor naší fakulty. V prvních třech letech promuje několik studentů, do r. 1950 jsou to už desítky lékařů ročně. V roce 1952 jsou už také první promoce stomatologů. Do výuky však stále více zasahují vlivy politické. Rozbíhá se práce vědecká - a tak přes obrovské zatížení pedagogické, organizační, terapeutické a zvláště omezování politické publikují naši pracovníci výsledky své práce v celostátních i zahraničních časop isech. Je to doba vzniku Akademie věd a naši učitelé navazují spolupráci s nově vznikajícími vědeckými pracovišti, hlavně v Praze. V roce 1953 se stávají dokonce prof. Vaněk spolu s prof. Jírovcem laureáty státní ceny za nález Pneumocystis carini jako příčiny pneumonie kojenců.
V roce 1956 vychází první číslo Plzeňského lékařského sborníku, který se stává tribunou odborníků nejen fakultních, ale i pracovníků z praxe. Vychází bez přestávky dosud.
Plnému rozkvětu vědecké práce bránily poměry politické. Během šedesátých let se vlna represí trochu uvolňuje, začínají se povolovat, i když velice omezeně, i cesty do zahraničí . Koncem šedesátých let dochází k pokusu o obrodný proces, který nezůstává bez vlivu na život studentů. Celý nadějný vývoj však přerušil vpád vojsk Varšavského paktu v srpnu 1968. Dochází sice k prvním svobodným a tajným volbám funkcionářů fakulty, zvolený děkan však do funkce nesměl nastoupit a tři bezpartijní proděkani byli přinuceni k abdikaci.
Sedmdesátá léta nejen v naší veřejnosti, ale i na fakultě, jsou léty tvrdé "normalizace". Stále se zesilující tlak normalizátorů má však zcela opačné výsledky a vede k apolitizaci a k politické pasivitě studentů. Učitelé se věnují práci vědecké, vznikají centrální laboratoře elektronové mikroskopie, pracoviště isotopové, ultracentrifugové, chromatografické aj. Na ústavech a klinikách se řeší úkoly státního plánu výzkumu a přes jeho často formální kontrolu nese tato práce ovoce. Tak vznikají plzeňské vědecké školy (fyzikální, chirurgická, morfologická, farmakologická), které se v osmdesátých letech prezentují na odborných sjezdech, konaných na naší fakultě. To už je však doba ekonomického úpadku a růstu všeobecného nespokojenosti.
Po listopadu 1989 začíná těžká a odpovědná práce návratu fakulty k demokratickým tradicím českého vysokého školství. Fakulta se stává pořadatelem četných mezinárodních kongresů, urychluje se stavba nové fakultní nemocnice, na fakultu přicházejí studovat zahraniční posluchači, kterým se přednáší v angličtině. Fakulta se otevírá veřejnosti a pořádá pro starší občany tzv. Univerzitu třetího věku, zavádí se nový směr studia - bakalářský. Habilituje se řada nových mladých učitelů. Ve výuce a výzkumu se stále více uplatňují moderní počítačové systémy a vzniká nové počítačové pracoviště. A tak Lékařská fakulta UK v Plzni dýchá v době svého zlatého jubilea svobodným, demokratickým životem .
Pohled na Procháskův
ústav (pavilon morfologických a teoretických oborů)
Z letošních slavnostních
promocí absolventů LF UK v Plzni (prof. MUDr. Jiří Valenta, DrSc. a prorektor UK,
prof. PhDr. Petr Blahuš, DrSc.)
Pedagogická činnost na lékařské fakultě UK v Plzni se za posledních 5 let významně změnila v mnoha směrech. Změny se začaly uskutečňovat po revoluci v listopadu 1989 především z iniciativy studentů. Představy o budoucí podobě fakulty, původně chaotické, se postupně vyjasňovaly do obrazu srovnatelného s moderním evropským standardem. S otevřením hranic a možností nových kontaktů se zvětšily možnosti i pro výuku medicíny. Studenti mají příležitost poznat jiné fakulty a zdravotnictví v cizině mnoha způsoby, včetně absolvování různě dlouhé výuky na zahraniční fakultě. To představuje motivaci ke studiu jazyků, vzniká možnost studovat ze zahraničních učebnic. Na druhé straně zvětšení samostatnosti fakult po roce 1989 vedlo k určité divergenci učebních plánů a náplně výuky jednotlivých oborů mezi lékařskými fakultami i uvnitř Karlovy university, čímž se fakulty specificky profilovaly. Ztížily se však možnosti přestupu studentů z jedné fakulty na druhou, což je v Evropě běžná mobilita. První změnou prosazenou studenty bylo zavedení blokového systému studia od 8. semestru výše. Tím bylo doplněno stávající blokové studium v 6. ročníku. Přes negativní postoj některých klinik bylo blokové studium ve školním roce 1992/93 zahájeno a i když se dosud nelze odpovědně vyjádřit k jeho úspěšnosti, zdá se, že vyhovuje dobrým studentům, nevýhodné je pro ty, kteří si nedokáží dobře sestavit a dodržet vlastní studijní plán. Blokové studium před státními zkouškami v 6. ročníku se dříve odehrávalo ve velkém počtu nemocnic, od Fakultní nemocnice v Plzni, přes bývalé krajské nemocnice až k malým nemocnicím 1. typu, často špatně vybaveným, někdy hůře odborně řízeným. Vedení fakulty prosadilo od školního roku 1993/94 soustředění praxe před státními zkouškami do tří velkých center - Plzně, Českých Budějovic a Ústí nad Labem, kde jsou podmínky odpovídající klinickým oddělením. Snaží se, aby studenti praktikující mimo Plzeň skládali státní zkoušky přímo v místě praxe a aby ve zkušební komisi byli i přednostové oddělení, kteří během praxe studenty vedli. Nově byla zavedena státní zkouška z pediatrie, neboť fakulta vychovává především budoucí rodinné lékaře, pro něž je pediatrické vzdělání nezbytné. Změny ve struktuře studia vyžadují mechanismus, který by ověřoval kvalitu výuky. Jako všude ve světě, je i u nás zpětná vazba mezi studenty a vedením fakulty problémem. Pokusem o ni bylo zavedení anonymních anket, v nichž studenti hodnotí jednotlivé předměty, kvalitu přednášek a praktik. První anketa proběhla na jaře 1993 a přes nezkušenost při její přípravě vedla ke konkrétné změně: ke vzniku bloků povinně volitelných předmětů ve 4. a 5. ročníku. Vzniká tak vlastně základ kreditního způsobu studia, již běžného na školách jiných typů. Ankety, jejichž obsah zdokonalujeme podle osvědčených zahraničních vzorů, se budou pravidelně opakovat. Nejdůležitějším faktorem, ovlivňujícím kvalitu vysokoškolské výuky, je složení učitelského sboru. Na Lékařské fakultě v Plzni není zdaleka ideální. Z více příčin jmenujeme dvě: po revoluci bylo nutno vyměnit přednosty mnoha ústavů a klinik a vypsat rekonkurzy na další učitelská místa. Kvalitních uchazečů však nebylo mnoho a bylo nutno vycházet z učitelů, kteří na fakultě pracovali již před listopadem 1989. Z těch, kteří byli dříve nuceni z fakulty odejít, mnozí ztratili kontakt a zájem. Situaci dále zkomplikoval odchod mnoha dobrých klinických učitelů do soukromé praxe. Neúměrně nízké platy na vysokých školách způsobují, že na některých klinikách zůstávají na asistentských místech důchodci a mladí lékaři bez zkušeností a ti jen do doby, než zkušenosti získají a odejdou do privátní praxe. Věříme, že tento stav představuje přechodné provisorium, které však dlouhodobě ovlivní kvalitu pedagogické práce. V několika posledních letech fakulta výrazně snížila počet přijímaných studentů. Jednak tím reagovala na sníženou aktuální společenskou potřebu lékařů, jednak přizpůsobila počet studentů svým skutečným kapacitním možnostem. Určitou volnou pedagogickou kapacitu využila pro zavedení bakalářského studia ošetřovatelství, určeného pro absolventky Středních zdravotnických škol: tříletého studia denního a pětiletého při zaměstnání. Jeho absolventky by měly mít předpoklady po povinné nemocniční praxi zastávat vedoucí středně zdravotnická místa nebo pracovat jako privátní zdravotní sestry. Pro školní rok 1995/96 se uvažuje o otevření bakalářské větve sociálně zdravotní. Špatná finanční situace byla hlavním důvodem toho, že i Lékařská fakulta UK v Plzni zahájila v roce 1992 výuku cizinců - samoplátců v anglickém jazyce. První léta znamenala pro učitele velkou pracovní zátěž. V současné době má fakulta již 3 ročníky mediků studujících v angličtině, většinou ze zemí Blízkého východu. Studium všeobecného lékařství na plzeňské lékařské fakultě trvá šest let. V 1. až 3. ročníku a v zimním semestru 4.ročníku se učí klasickým semestrovým způsobem, se zkouškami na konci zimního a letního semestru. Studenti jsou povinni všechny zkoušky a zápočty za školní rok splnit nejpozději do data zápisu. V letním semestru 4. ročníku a v 5. ročníku se učí blokovým způsobem a studenti skládají zkoušky vždy na konci bloku určitého předmětu. V šestém ročníku absolvují studenti stážové bloky z interny, chirurgie, porodnice a gynekologie, pediatrie a sociálního lékařství s veřejným zdravotnictvím a hygienou. Po každém bloku následuje státní zkouška.
Ve školním roce 1994/95 studuje na Lékařské fakultě UK v Plzni 1075 studentů, z toho 775 všeobecného lékařství, 118 stomatologii, 84 studentů všeobecného lékařství v angličtině, 14 stomatologii v angličtině, 57 studentek denního bakalářského studia a 27 bakalářského studia při zaměstnání. Od založení fakulty do školního roku 1993/94 promovalo celkem 5802 absolventů, z toho 4481 všeobecného lékařství a 1321 stomatologie. Nejméně - 48 studentů všeobecného lékařství - promovalo v roce 1961, nejvíce - 133 - v roce 1985 a 132 v roce 1993. Na jaře 1995 promovalo 185 absolventů všeobecného lékařství, což je nejvyšší počet od založení fakulty, 28 absolventů stomatologie a poprvé i 16 absolventek denního bakalářského studia ošetřovatelství.
Stomatologický směr byl na LF UK v Plzni založen v roce 1950; jeho otevření bylo reakcí na značný nedostatek zubních lékařů v poválečném Československu. Studium v prvých dvou letech po založení směru trvalo 4 roky a jeho absolventi promovali s akademickým titulem "MSDr." - medicinae stomatologicae doctor. Absolventi směru, kteří ukončili svá studia v roce 1955 a později, měli již studium pětileté. Zvyšující se nároky na úroveň absolventů, spojené s výrazným rozvojem oboru vedly vedení fakulty k dalšímu prodloužení výuky: studenti stomatologie, kteří nastoupili na fakultu v roce 1991/92 mají již jedenáctisemestrové studium.
Soudobé studium na stomatologickém směru představuje samostatné lékařské studium, které akcentuje výuku stomatologických oborů při současném absolvování výuky ostatních lékařských oborů.
Počty absolventů se během 45 let trvání stomatologického směru dosti lišily - od 7 absolventů v roce 1960 (nejnižší počet) až po 77 absolventů v roce 1977 (nejvyšší počet). Tato nerovnoměrnost byla dána nikoliv kapacitními možnostmi výuky v tehdejší době, ale direktivním nařízením politických orgánů, které kapacitní možnosti nebraly v úvahu.
Odpovídající výuková kapacita stomatologického směru LF UK v Plzni je kolem 25 posluchačů v ročníku a je dána především počtem pracovních míst na jednotlivých odděleních kliniky a počtem učitelů.
Zájem o studium stomatologie je značný a v posledních letech přibližně stejný: ke studiu stomatologie se každoročně hlásí 5-6x více zájemců než je možno přijmout. Přijímací zkouška na stomatologický směr LF UK v Plzni je zcela shodná jako na směr všeobecný, navíc však musí uchazeč absolvovat ještě zkoušku z manuální zručnosti. Ta sestává např. z modelace předmětu podle předlohy a z dalších podobných úkonů. Její výsledek se přičítá k počtu bodů, které uchazeč získal zkouškou z chemie, fyziky a biologie.
Během studia absolvuje student stomatologického směru kromě výuky stomatologických oborů i výuku všech teoretických, preklinických i klinických disciplin a svá studia končí pěti státními zkouškami (z interny, chirurgie, z preventivní a terapeutické stomatologie, chirurgické stomatologie a ortopedické stomatologie). Značný důraz je kladen i na výuku jazyků, z nichž výuka angličtiny je povinná. Absolvent stomatologického směru získává akademický titul "MUDr." Stomatologický směr zajišťuje nejen výuku studentů oboru stomatologie (přednášky, semináře, praktická cvičení), ale i výuku studentů všeobecného směru v oboru stomatologie (přednášky a praktická cvičení) a studentů-bakalářů denního a externího studia ošetřovatelství.
V roce 1992/93 byla na LF UK v Plzni zahájena také souběžná výuka oboru stomatologie v angličtině pro zahraniční studenty, takže ve školním roce 1994/95 probíhala tato výuka již pro 1. - 3. ročník. Prvé dva roky studia stomatologie v angličtině jsou shodné se studiem směru všeobecného, navíc ještě absolvují studenti stomatologie v angličtině náročnou teoretickou i praktickou výuku oboru stomatologická propedeutika. Od 3. ročníku je výuka stomatologie v angličtině oddělena od výuky všeobecného směru. Studium stomatologie v angličtině trvá rovněž 11 semestrů a každoročně se o ně uchází více zahraničních studentů než je možno přijmout.
Na stomatologickém směru byla v roce 1993/94 otevřena i možnost externího doktorandského popromočního studia; v současné době je v této formě studia zapsána jedna uchazečka. Po roce 1989 došlo i na stomatologickém směru LF UK v Plzni k významným změnám. Kromě výuky v angličtině, výuky bakalářů, doktorandského studia aj. se rozšířily i možnosti zahraničních styků a výjezdů. Mnoho učitelů navštívilo zahraniční pracoviště a kliniky, kde absolvovali stáže, studijní pobyty a kurzy (např. v Německu, Dánsku, Švýcarsku, Francii, Anglii, Lichtenštejnsku), nebo naopak zahraniční odborníci navštívili plzeňskou fakultu u příležitosti sympozií nebo svých přednášek pro učitele a studenty.
Dobře se rozvíjí i spolupráce s některými zahraničními organizacemi, např. s Česko-slovensko-švýcarskou zdravotnickou společností, která významně podpořila zahájení výuky preventivní stomatologie.
Učitelé stomatologické kliniky se rovněž zúčastňují práce v českých i zahraničních odborných společnostech a pracují v redakčních radách odborných časopisů (Česká stomatologie, Praktické zubní lékařství, Stomatologické zprávy). Řada učitelů kliniky se stala členem nově založené "Asociace učitelů stomatologie ČR", která má za úkol podporovat rozvoj oboru a hájit profesní zájmy učitelů stomatologie.
Vývoj v posledních letech přinesl i na stomatologickém směru významné změny: místa přednosty i všech učitelů se obsazují konkurzy na dobu 2-5 roků, zlepšilo se vybavení kliniky přístroji, nástroji a materiály. V souvislosti s prodloužením studia na 11 semestrů byla provedena i přestavba výuky, byla zavedena výuka samostatného oboru preventivní stomatologie apod. Změna systému zdravotní péče přinesla však v posledních několika letech i řadu obtíží: díky nedůstojnému ekonomickému ohodnocení vysokoškolských učitelů i dalších zdravotnických pracovníků (tj. lékařů, sester i laborantů) odešla z kliniky řada kvalitních pracovníků do privátních praxí. Stomatologický směr proto jen s obtížemi udržuje na fakultě kvalitní učitele a s velkými obtížemi získává učitele nové. Tato situace je i příčinou skutečnosti, že pro značně vysoké zatížení výukou a zdravotnickou prací nezbývá již učitelům dostatek času na činnost publikační a vědeckovýzkumnou.
Stomatologický směr nedostává také žádné mimořádné dotace pro potřeby výuky, které by kompenzovaly náklady spojené s praktickým výcvikem studentů. Stomatologická klinika je v tomto ohledu postavena na roveň kterémukoliv privátnímu zdravotnickému zařízení, které se výukou nových lékařů vůbec nezabývá. V tomto ohledu je nezbytné současný neutěšený stav rychle řešit na úrovni ústředních orgánů, např. zavedením institutu tzv. univerzitní nemocnice a všeobecným zlepšením ekonomické situace vysokých škol a jejich pracovníků. Celkové zlepšení situace stomatologického směru lze očekávat po dokončení výstavby nové stomatologické kliniky v areálu Fakultní nemocnice na Lochotíně, kam se má klinika přestěhovat v roce 1997; lepší pracovní prostředí, dokonalejší vybavení a lepší pracovní podmínky mohou být jednou z klíčových podmínek obratu současné situace k lepšímu.
Seznam rubrik