Vąimli jste si někdy při přednáące, páni kolegové, na čem studenti denně několik hodin sedí? A na čem při přednáące pedagogové stojí?
Tam kde mají posluchárny klasický amfiteátrový charakter a jsou vybaveny lavicemi a ąirokými stolními deskami, je studentům jeątě hej. Horąí to bývá v upravených místnostech, které dříve slouľily pro jiné účely. V takovém přednáąkovém sále zůstane pedagog utopen mezi změtí hospodských ľidlí a stolků, v prostředí, které je nepříjemné jak jemu, tak i studentům. A na tomto faktoru mnohdy závisí úspěąnost přednáąky. Tam, kde je student zkroucený do paragrafu, aniľ by si mohl na něčem psát poznámky, tam bude chodit daleko méně rád, neľ do sálu, kde slyąí, vidí a jeątě dobře sedí. Přednáąející, který zůstane uvězněn na stupínku (moderní psychologie je proti stupínkům učitelů velmi zaujatá), aniľ by mohl z blízkosti reagovat na oznámky z auditoria, nebo vidí studenty kdesi v dáli tunelu, se jen stěľí dostane do euforie výkladu. Fakulta sociálních věd připravila na jaře tohoto roku pro studenty anketu - u tří vystavených ľidlí si mohli studenti hlasovat pro nejpohodlnějąí a přitom nejúčelnějąí. Případná investice je pochopitelně limitována finanční částkou, kterou můľe vedení fakulty na obnovu "sedacího parku" věnovat. Přesto je sympatická skutečnost, ľe ti, jichľ se nákup nových ľidlí týká nejvíce, mohli alespoň vyjádřit svůj názor.