Listopad 1989 přinesl okamžitě mnoho změn do studentského života i studia. Pominu-li vlastní revoluci, počatou a z rozhodující části provedenou studenty, bylo samozřejmé, že její aktéři ihned zrušili vyučování marxisticko-leninské scholastiky. Bylo však příjemným překvapením, že v mnoha případech přišli posluchači s hotovými návrhy na zavedení studia filozofie, například filozofie přírodních věd, a na reformy studia. Tím ukázali všem, včetně skeptiků, že nepropadli marasmu normalizačních konců ani počínajícím svodům konzumní společnosti.
Bylo by jistě překvapující zjistit, jak velké intelektuální úsilí bylo vynaloženo na změny obsahu a systému studia na UK. Zvnějšku jsou však vidět pouze některé: zřízení (inkorporace) tří teologických fakult, změna dvou specializovaných medicínských fakult na fakulty všeobecného lékařství, přeměna fakulty žurnalistiky na šířeji a moderně koncipovanou fakultu sociálních věd, vznik nových součástí UK - CERGE (Centrum ekonomického výzkumu a postgraduálního vzdělávání), Institutu základů vzdělanosti, Centra teoretických studií, Centra pro otázky životního prostředí - a mnoho dalších změn.
Veliké proměny doznalo přijímací řízení. Dříve obvyklé shánění známých a přímluvců z větší části ustalo, zbývající aktivity v tomto směru ztratily smysl. Všechny fakulty mají vypracován systém anonymních zkoušek a bodování. Předem se publikují informace o přijímacím řízení, jeho výsledky jsou uchazečům k nahlédnutí. Postupně tak mizí obavy veřejnosti a univerzita má dobrý pocit zbavování se byzantinských praktik.
Univerzita Karlova se musí každý rok vyrovnávat zhruba s pětinásobným počtem zájemců o studium, z toho vyplývajícím velkým množstvím odvolání (5-6 tisíc) a dále se skutečností, že uchazeči podávají přihlášky na více fakult a škol zároveň. Odvolání uchazečů a jejich zapisování na fakulty proto probí há několikastupňově.
V současnosti je možné na UK studovat 40 oborů bakalářského studia, 142 obory magisterského a lékařského studia (a daleko větší množství jejich kombinací). Způsob studia na jednotlivých fakultách zůstává velmi různý. Některé zachovávají starý ročníkový systém, jiné se vrátily k předválečnému volnému systému (omezenému povinností do určité doby složit zkoušky dvou nebo tří bloků studia), další zavedly intenzivní způsob anglosaského studia, neumožňujícího sladký stav studentské neurčitosti. Tomu odpovídá i široká paleta studijních řádů, rozdílných pro každou z šestnácti fakult.
Bakalářská studia na UK jsou dvojího typu: zaměřená profesně (ošetřovatelství, fyzioterapie, toxikologická analýza, některá učitelská studia) a dále studia všeobecná, jako nutný předstupeň pro studia magisterská (FSV, IZV, část oborů na PřF). Další fakulty dávají možnost uzavřít první část magisterského studia bakalářskou zkouškou (např. MFF, FF).
Magisterská studia - ve své tradiční středoevropské pětileté formě - doznala nejméně strukturálních změn. Jsou proto stabilizovaná a většinou trpí dědictvím posledních čtyřiceti let, to znamená přílišnou specializací od počátku studia, od podání přihlášek k němu.
Doktorandská studia, i když velmi rozdílná na jednotlivých fakultách, probíhají po rychlém přechodu z aspirantur vcelku dobře a jsou v současnosti předmětem značného úsilí o dosažení nejlepší evropské úrovně. Vážným nedostatkem však bylo a dosud zůstává špatné materiální zabezpečení výzkumu s těmito studii spojeného, ale i existenční podmínky doktorandů.
Významně vyrostla v současnosti mezinárodní mobilita studentů. Uskutečňuje se na základě iniciativy jednotlivců, kateder, fakult i meziuniverzitních smluv a s pomocí projektů Tempus Evropské Unie a Internationales Zentrum Tübingen.
Individuální výkony studentů a intelektuální soutěživost jsou podporovány různými cenami. Pro celou univerzitu se jedná o ceny Hlávkovy nadace, Cen rektora UK pro nejlepší studenty v pěti oborech - jde o cenu prof. JUDr. Karla Engliše pro společenskovědní obory, cenu prof. RNDr. Jaroslava Heyrovského pro přírodovědní obory, cenu Josefa Dobrovského pro teologické obory, cenu prof. PhDr. Václava Příhody pro učitelské studium a cenu prof. MUDr. Karla Weignera pro obory lékařské. Dále je to Mimořádná cena rektora UK a Bolzanova cena - Cena České spořitelny, a.s. Kromě zmíněných ocenění je udělováno mnoho cen fakultami, například ve spolupráci s velkými společnostmi (cena Rhône - Poulenc pro chemické obory), nebo s jednotlivci (cena Nadace za právní stát podnikatele Viléma Petříka).
Vnitřní pohyb univerzity po roce 1989 byl charakterizován, analogicky jako v celém národě a státu, mimo jiné postupným zbavováním se intelektuální ztrnulosti a spoutanosti, doprovázeným diferenciací, osamostatňováním se, v některých aspektech až rozchodem. V současné době se již projevují tendence opačné, vyvolané požadavky praktické činnosti, směřující k větší součinnosti, koordinaci, synergezi.
Potřeba větší spolupráce uvnitř univerzity je zřejmá v nejrůznějších oblastech. Od prosté potřeby informací a základních dat (třeba o počtech posluchačů, kteří část studia konají v zahraničí), až po sdružování prostředků (materiálních i intelektuálních) ve výzkumu a v nákladných druzích výuky.
Zatím se univerzita úspěšně otevírala ven, zejména do zahraničí, a i vůči našim výzkumným institucím. Nyní je zapotřebí otevřít vnitřní univerzitní struktury mezi sebou a tím usnadnit spolupráci, inspiraci, vytváření společných názorů a postupů. Otevření by mimo jiné umožnilo větší akademickou volnost studentů ve směru volby přednášek ze sousedních kateder, sekcí a fakult. Umožnilo by také vytváření nových studijních programů podle vývoje vědy a praxe, aniž by bylo nutné vytvářet nové administrativní, pedagogické či ekonomické struktury. Větší horizontální prostupnost univerzity pro studenty, při zachované kontrole studia, bude podle mého názoru usnadněna systémem bodů (kreditů), který umožní porovnání jednotlivých předmětů z hlediska vynakládaného studijního času.
V přijímacím řízení vidím zejména dvě možnosti jeho zlepšení. První se týká metody sestavování testů, k tomuto obtížnému problému snad přispějí výsledky celodenního semináře pořádaného UK s pracovníky ústavu CITO, který se jako jediný v Evropě uvedenými problémy vědecky zabývá. Druhá možnost lepšího výběru intelektuálně schopných posluchačů (na té do velké míry závisí úroveň univerzity) spočívá ve sdružování přijímacího řízení příbuzných oborů, tedy kateder. Společným výběrem by přestalo plýtvání talenty, kdy na jeden obor vybíráme 40 zájemců z 1200 uchazečů, zatímco na sousedním je počet uchazečů téměř rovný počtu přijímaných posluchačů. K tomu by stačilo vytvořit jen trochu širší a flexibilnější studijní program pro první ročníky. Tím bychom zároveň dali možnost studentům rozhodnout se o užším zaměření až na univerzitě, po získání základního rozhledu. Na některých fakultách byl již takový postup zvolen.
Zavádění bakalářského stupně studia, jako předpokladu pro pokračování v programu magisterském, je užitečné z několika hledisek. Vytváří předěl mezi částí studia, kde převažuje učení, od té, kde se více uplatňuje aktivní řešení problémů samotnými posluchači . Studentům také umožňuje změnu zaměření mezi oběma stupni studia a vyučujícím výběr, který zaručí, že posluchači magisterského studia budou skutečně schopni samostatné tvůrčí práce.
Doktorandské studium je v současnosti řízeno na UK 257 oborovými radami. Na některých fakultách (například MFF) již poznali, že v úspěšné přípravě k vědecké práci, a tou doktorandské studium je především, jsou nutné interdisciplinární kooperace a součinnost. Vytvořily se proto skupiny oborů, které postupují koordinovaně a umožňují takovou koncentraci doktorandů a školitelů, která by byla větší než kritická hodnota, nutná pro vznik vědeckého a výzkumného prostředí. V biomedicínských oborech se dokonce podařilo uvést v život koordinační radu doktorandského studia, která sdružuje pracovníky osmi fakult UK a sedmi mimouniverzitních výzkumných ústavů. Úroveň doktorandského studia je rozhodující pro vědecký výkon univerzity, přípravu jejích budoucích učitelů a pro její mezinárodní pověst a atraktivitu. Proto se v současné době akademické obci předkládá návrh na vytvoření Centra doktorandských studií, které by tato studia podporovalo, koordinovalo a neustále usilovalo o jejich zkvalitnění. Jeho činnost by směřovala na vlastní univerzitu, k ostatním českým vědeckým institucím (AV, rezortní ústavy) a ke spolupráci mezinárodní.
Doktorandské studium je předurčeno k tomu, aby - podobně jako na jiných univerzitách - hrálo i na UK rozhodující roli v přitahování zájmu zahraničních studentů a vědců. Bez nich by univerzita zůstala na úrovni provinciální, nehodné její dlouhé tradice, na kterou tak ráda vzpomíná. Současný stav 1296 zahraničních studentů, z toho 153 doktorandů, jakož i poměr 2519 všech doktorandů k 32 000 posluchačů nás nemůže uspokojovat. Jsem přesvědčen, že společným úsilím akademické obce celé univerzity se podaří dostat se na úroveň odpovídající jejímu jménu.
Odpoledne se mezi četnými hosty ve Vlasteneckém sále objevil také ministr kultury ČR
Pavel Tigrid.
Seznam rubrik