PhDr. Petr Mareš, vedoucí oddělení amerických studií FSV UK, představil přítomným přednášející nového studijního oboru a uvedl americká studia jako součást mezinárodních teritoriálních studií, soubor interdisciplárních oborů, které postihují co možná nejkomplexněji realitu příslušných světových regionů.
Pan Leslie High, kulturní atašé, poté předal dr. Marešovi seznam 700 knih, dar americké vlády zdejší knihovně (kanadský velvyslanec přislíbil podobnou podporu).
Z toho, co přednášel o literatuře a publicistice, se nedalo vlastně vůbec nic zapsat. Studenti odcházeli z přednášek s čistým blokem, ale s hlavou plnou otázek. Bylo to o životě, o lidech, z jeho vyprávění nám rostly před očima příběhy lidí pointované do neuvěřitelných gradací, které umí jenom život sám. Uměl odpozorovat, jak se lidé chovají, co si myslí a jak cítí. Učil své studenty myslet na dramatické vyjádření obyčejné reality života. Jeho příběhy známe i z knížek a plátna (naposledy nedávno v televizi odvysílané filmy Láska mezi kapkami deště a Signum laudis). Téměř všichni, kdo pobývali na Univerzitě Karlově a chtěli se prosadit na poli tvůrčího psaní, prošli jeho rukama. Fyzická dispozice jej opravňovala k tvrzení, že je nejvyšším profesorem UK.
Dne 5. října 1995 odešel dlouholetý pedagog Fakulty sociálních věd UK, spisovatel,
scénárista Dr. Vladimír Kalina.
Není sporu o tom, že biotechnologie má před sebou velkou budoucnost, a to nejen ve vědě, ale i v ekonomice. Nejsou však vzácné ani obavy, že zejména genetické inženýrství představuje Pandořinu skřínku, a proto opatrnosti nezbývá. Na mezinárodním vědeckém a legislativním fóru probíhá už mnoho let proces, kterým se odborná komunita snaží najít optimální řešení této situace. Za vlády RVHP byla sice biotechnologie politickým heslem omílaným ve všech pádech, ale ve sledování světového dění jsme - stejně jako ostatní státy RVHP - silně zaostali.
Biotechnologický ústav UK (BtÚ UK) založený v roce 1987 se s novým vedením a s podporou Přírodovědecké fakulty UK a MŠMT ČR zorientoval v mezinárodní situaci a navrhl Ministerstvu životního prostředí spolupráci na legislativní úpravě, která by zapadala do soustavy mezinárodních regulací. Současně se Biotechnologickému ústavu UK podařilo získat pro ČR - jako pro jediný stát z bývalých zemí RVHP - pevné postavení v pracovní skupině pro biotechnologie OECD. Protože je z tohoto důvodu náš zástupce (tajemnice ústavu) dotazován nejen na situaci v ČR, ale i ve střední a východní Evropě, vyvinul BtÚ UK iniciativu zorganizovat skupinu zástupců těchto zemí, která by sloužila ke konzultacím harmonizace legislativy v oblasti biotechnologie. Uvedená snaha našla velké poroz umění v biotechnologickém centru UNIDO a v loňském roce vznikla skupina představitelů osmi států včetně Ruska. Na nedávném zasedání experti OECD její ustanovení velmi ocenili.
Harmonizace naší legislativy s mezinárodní v oblasti geneticky modifikovaných organizmů je podstatným požadavkem pro přijetí do OECD i EU, ale i nezbytnou podmínkou pro usnadnění mezinárodního obchodu. Naše zaostávání není sice žádnou chloubou, ale máme možnost stavět zákonnou úpravu na současných vědeckých poznatcích, podle kterých se také připravuje novela směrnic EU. Členské státy EU byly zavázány provést odpovídající legislativní opatření už v roce 1991, a to podle platných směrnic Rady EU. Ovšem směrnice, vydané s datací 1990, odrážely stav poznání z poloviny osmdesátých let. Většina současných zákonů vyznívá příliš restriktivně a čeká na novelizaci.
Biotechnologický ústav UK má v současné chvíli jedinečnou možnost využít svých mezinárodních kontaktů k informacím o připravovaných novelách směrnic EU a navrhnout zákon skutečně moderní a co nejméně restriktivní. Při BtÚ UK vznikla pracovní skupina expertů z oblasti zemědělství, zdravotnictví, kvasné technologie a Akademie věd ČR, která pracuje na podkladech pro připravovaný zákon.
Uznávané postavení v mezinárodních organizacích dává BtÚ UK také právo přístupu do budovaných databází OECD a UNIDO. Pevně věříme, že do okamžiku jejich spuštění v příštím roce dosáhne univerzitní počítačová síť až do Viničné ulice...
Koncepce programu jednání potvrdila, že Rada Evropy přikládá stále větší význam existenci svých středisek, která hrají pozitivní roli v procesudemokratizace zemí střední a východní Evropy. Tato pracovištěsvými aktivitami podporují především postupné sbližování právních norem v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod s legislativou ostatníchevropských států. Posláním středisek je stále aktivnější vystupování na veřejnosti v těsné spolupráci s Radou Evropy a s národními autoritami za účasti hromadných sdělovacích prostředků. Střediska se takstávají skutečnou integrální součástí komunikační politiky Rady Evropy a transformují se v instituce politického charakteru, jakou je Rada Evopy sama.
Expedice byla uspořádána v rámci oslav 75. výročí založení samostatné Přírodovědecké fakulty na Univerzitě Karlově v Praze a uskutečnila se i jako vzpomínka na oběti zemětřesení z 31. května 1970, kdy vedle 67 tisíc obyvatel Peru zahynula pod vrcholem Huas caránu též celá výprava československých horolezců. Výpravu s třinácti účastníky vedl doc. RNDr. Bohumír Janský z katedry fyzické geografie a geoekologie. Po území Peru projela skupina v období od 27. června do 11. září téměř 6000 km, a to rozmanitými dopravními prostředky - autobusy, terénními auty, letadly, na dopravních lodích, motorových člunech i v domorodých kánoích, v sedlech koní a mul, na horských kolech a pěšky.
Postupně jsme navštívili všechny tři velké přírodní regiony Peru, to znamená pobřeží (Costa), horskou oblast And (Sierra) i území tropického deštného lesa (Selva). Po celé trase jsme studovali nejen unikátní přírodní výtvory v národních parcích a rezervacích, ale rovněž jedinečné památky dávných kultur.
Našim cílem bylo natočení série filmů, které by zachytily obrovskou rozmanitost přírodních podmínek, představily nejvýznamnější historické památky a zobrazily rovněž život dnešních lidí.
Výprava zamířila nejprve k severu do nejvyššího pohoří Peruánských And - Cordillera Blanca. Zde navštívila místa přírodní katastrofy, kde se dne 31. května 1970 po mohutném zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály sesulo úbočí masivu Nevado de Huascarán. Více než šestimetrová vrstva kamenných bloků, jílu i sněhu pohřbila tehdy městečko Yungay i jeho obyvatele. Na počest našich horolezců, kteří zahynuli v základním táboře na břehu jezera Lago de Llanganuco (3850 m n. m.), vyjeli čtyři členové expedice na horských kolech z místa neštěstí do průsmyku Portachuelo de Llanganuco (4767 m n. m.) a poté absolvovali prudký sjezd až do městečka Yungay.
Následovala velmi obtížná cesta z Cordillera Blanca podél řeky Rio Santa k pobřeží. Po dvoudenním putování napříč pásmem Cordillera Negra a podél pobřeží Pacifiku dorazila výprava do osady Pucala blízko Chiclaya, kde již přes čtyřicet let žije náš úspěšný krajan Ing. Dušan Honke-Houfek. V cukrovarnickém družstvu v Pucala, které vybudoval a po mnoho let řídil, jsme absolvovali zajímavý týdenní pobyt.
Cesta po Panamerické silnici podél břehů Pacifiku k jihu byla pak věnována především jedinečným památkám v departmentu Lambayeque (hrob Pána ze Sipánu), u Truchilla (plošně nejrozsáhlejší ruiny města světa Chan-Chan z období kultury Chimú), pyramidám Huaca del Sol a Huaca de la Luna z období Mochica. Velmi zajímavá byla i návštěva Národního parku Lachay, asi 100 km severně od Limy, s typickou vegetací typu lomas, která je podmíněna výskytem teplotních inverzí a mlžné vrstvy garúa ve výškové zóně 700 - 1000 m n. m.
Z hlavního města jsme pokračovali podél pobřeží k jihu až na poloostrov Paracas, kde jsme studovali především bohatou mořskou faunu, vázanou na oblast hlubinných výstupných proudů ochlazujících účinek Humboldtova proudu.
Důležitým střediskem dalších expedičních cest se stalo druhé největší město Peru, Arequipa, známé jako Ciudad Blanca. Bylo vystavěno z bílých sopečných tufů a připomíná města španělské Andalusie. Z Arequipy jsme podnikli velmi náročné putování přes hluboké kaňony, náhorní plošiny a horské hřbety Cordillera de Chilca v jižních Peruánských Andách, pro které je typický současný vulkanismus. Nejprve jsme navštívili kaňon Cotahuasi, s 3550 metry nejhlubší na světě. Naše okružní cesta pak pokračovala směrem k pramenům řeky Apurímac, která je zdrojnicí nejdelšího toku planety Rio Amazonas.
Při návratu do Arequipy vystoupilo šest členů výpravy na vrchol Fatima (6012 m n. m.) v masivu Nevado Chachani.
Poté jsme přejeli průsmyk Crucero Alto (4471 m n. m.) a dorazili do města Puno na břehu jezera Titicaca. Zde podnikl jeden člen výpravy plavbu na surfu napříč jezerem mezi ostrovy Islas Uros, Isla Taquile, Isla Amantani, Isla de Soto k východnímu břehu a nazpět. Celkem proplul na hladině nejvýše položeného velkého jezera světa (3812 m n. m.) 130 km.
Po celodenním přesunu vlakem jsme přicestovali do Cuzca a odtud jsme podnikli cestu do Valle Sagrado de las Incas, posvátného údolí Inků na řece Urubambě, kde se dochovalo množství památek z předkoloniálního období. Část skupiny prošla z údolí Urubamby stezkou Inků po tzv. Camino de las Incas až k bájné pevnosti Machu Picchu. Tomuto romantickému místu na skalním ostrohu vysoko nad řekou jsme se věnovali podrobněji. Poznali jsme i další monumenty Incké říše v blízkém okolí Cuzca, ve městě samotném, i pevnost Saqsaywaman nad ním.
Region tropického deštného lesa jsme studovali ve dvou oblastech. Nejprve jsme vyjeli z Cuzca směrem na Východní Kordillery, na korbě malého nákladního auta jsme vystoupali do výšky 4200 m n. m. a poté opět klesali napříč všemi výškovými vegetačními stupni až k řece Madre de Dios, ve výšce 450 m n. m. Na čtrnáct metrů dlouhé úzké kánoi jsme dva týdny pluli po proudu až k soutoku s řekou Manu, a poté opět proti toku, do lůna stejnojmenné biosférické rezervace.
Závěrečná etapa expedice proběhla v Limě a jejím okolí. Zde jsme studovali problémy růstu tohoto velkoměsta, které dosáhlo již 8 milionů obyvatel, z nichž téměř polovina žije v nestálých sídlech, tzv. pueblos jóvenes.
Ústav pro klasická studia spolu s Ústavem pro českou literaturu Akademie věd České republiky pořádal vědecké setkání věnované fenoménu dívčí války v evropské kultuře. Ústředním problémem setkání s názvem
Amazonomachia
(dívčí válka) byla otázka,
proč inverze společenských sil, na níž je mýtus o dívčí válce založen, fascinovala již
od středověku právě české písemnictví. Mýtus je převzat z antické literární a výtvarné
tradice a právě její analýza se stane výchozím bodem diskuse (k danému problému bychom
rádi přistoupili i z hlediska současnosti).
Konference se konala 19. října 1995 v pražské Vile Lanna. Nabitý den ohlásil tento program: dopoledne, po úvodním slově Evy Kantůrkové (Obec spisovatelů), se svými příspěvky vystoupila Eva Stehlíková s kolegy Janem Bažantem, Janou Kepartovou a Pavlem Spunarem (ÚKS). Na téma Kosmova válka - literatura či entologie vystoupil poté Petr Charvát. Odpolední program vyplnil Dalibor Tureček (Jihočeská univerzita), Vladimír Macura (ÚČL), Robert B. Pynsent (University of London). Konferenci zakončila Jiřina Šiklová (Univerzita Karlova) na téma Sebeuvědomění ženy jako občana.
Na zasedání navázalo stylové posezení u číše medoviny...
Vedení 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy si Vás dovoluje pozvat na Den otevřených dveří, který se pro studenty středních škol, jejich rodiče a učitele koná ve středu dne 22. listopadu 1995 v 15 hodin v budově děkanátu, Praha 10, Ruská 87.
Během návštěvy areálu a fakulty a fakultní nemocnice Královské Vinohrady budou mít hosté příležitost seznámit se s programem výuky, získat další informace o přijímacím řízení a prohlédnout si některá teoretická a klinická pracoviště.
Centrum pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání Univerzity Karlovy si dovoluje pozvat všechny zájemce na Den otevřených dveří, který se bude konat dne 10. listopadu 1995 v budově CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1, 2. patro, místnost č. 6.
Úvodní slovo přednesou prof. Jan Švejnar, ředitel Národohospodářského ústavu AV ČR, a RNDr. Jan Hanousek, CSc., zástupce ředitele pro postgraduální studium CERGE UK.
Dále bude následovat diskuse se studenty, kteří projeví zájem o informace týkající
se doktorandského studia na Cerge UK a prohlídka budovy. Návštěvníci se budou moci
seznámit i s knihovnou a s počítačovou laboratoří, její služby jsou studentům Cerge UK
přístupné 24 hodin denně.
Seznam rubrik