Razítko o zápisu do prvního ročníku ve vysokoškolském indexu ještě nezaschlo a na studenta už čeká záplava nových starostí, úkolů a problémů. Na rozdíl od středoškolského vodění za ručičku si ovšem musí všechno obstarat a vyřídit sám.
Přednášky a semináře student vybírá nejen podle zájmu, ale především tak, aby dosáhl určitého počtu bodů, jimiž jsou jednotlivé předměty ohodnoceny.
"Snáze se samozřejmě vybírá tomu, kdo zná systém výuky" , upozorňuje Oldřich Říha z Právnické fakulty v Praze. Kromě útlých brožurek s přehledem předmětů a profesorů, které lze dostat na studijním oddělení nebo při zahájení výuky, se nováček leccos dozví také od studentů vyšších ročníků.
Kdo si zapsal přednášky a semináře, nemusí hned shánět literaturu. I ten nejhorlivější student by si měl počkat na to, jakou literaturu poradí pedagog příslušného předmětu. Potom ovšem začíná ten pravý boj o skripta, kterých je obvykle jako šafránu. Nejprve navštívit knihovny a pak se porozhlédnout po nástěnkách ve škole, či na koleji. V záplavě inzerátů snadno najdete text typu "Prodám skripta za poloviční cenu".
Vhod mohou přijít už tím, že bývají podtrhána. Jako platidlo se občas osvědčí i láhev rumu.
Hvězdy střední školy, zvyklé na jedničky, se většinou v prvním ročníku těžko vyrovnávají s tím, že jejich svit premianta pohasíná. Mezi stejně inteligentními vrstevníky totiž všichni zářit nemohou.
"Dávat laťku úspěchu příliš vysoko je nerozumné", poznamenává Jan Grulich, psycholog pražské polikliniky posluchačů vysokých škol. "Ve studiu se každý musí spoléhat sám na sebe, proto by si měl taky sám najít svoji úroveň a rozhodně se nesrovnávat se všemi. Student se potom často stává otrokem vlastních nepřiměřených představ a podléhá stresu."
"Problémy se studiem potkají v úvodu skoro každého. Samozřejmě lépe se s nimi vyrovná ten, kdo s potížemi předem počítá", podotýká docent Ivo Plaňava z Masarykovy univerzity v Brně. "Pokud se už objeví, je dobré zkusit nejprve situaci rozebrat s přáteli, r odiči nebo sourozenci. Kdokoliv z nich může splnit roli vrby. Někdy totiž člověku stačí pocit, že není na problém sám."
Není od věci vědět, že každá vysoká škola má svého psychologa, který má plnit roli poradce.
"Pořád ale ještě přetrvává představa, že kdo své psychické problémy řeší s odborníkem, je nemocný člověk", poznamenává Otto Fleischmann z Purkyňovy univerzity v Ústí nad Labem. "Zpravidla však nejde o nemoc, ale pouze o problém přivyknout novému prostředí."
"Pro první dny na koleji si do tašky přibalte trochu jídla, menza totiž může být ještě zavřená", doporučuje Jan Najman, student pátého ročníku pražské Právnické fakulty. Tento vysokoškolský matador rovněž radí mít s sebou fotografii na průkaz do koleje a v ubytovací kanceláři poprosit úřednici, aby do občanského průkazu nechala na policii vyznačit platnost přechodného bydliště na koleji jen do konce školního roku. To pro případ, že budete další rok nuceni dojíždět a žádat slevu na jízdném či jiné výhody. Policie totiž, podle zkušenosti Jana Najmana, mnoho ochoty ke změně zápisu v občance nemívá.
"Pokoj na koleji je rozhodně lepší vždycky zamykat, i když člověk odchází jen na krátkou dobu. Víc peněz nebo nějaké cennosti se vyplatí uložit si do trezoru, který bývá u hospodářky", míní jeden z obyvatelů strahovských kolejí, student pátého ročníku Elektrotechnické fakulty Bohumil Kohoutek.
V klubech na kolejích se dnes běžně podává alkohol a ve větších městech není problém zakouřit si "marjánku", tvrdí svorně několik studentů, kteří si nepřejí být jmenováni. Rodičovské představy zpitého syna a zfetované dcery v kolejním klubu však přesto nejsou příliš reálné. Kdo si chce totiž vyhazovat z kopýtka více, než je v kraji zvykem, může tak činit kdekoli. S tou nevýhodou ovšem, že mimo kolej jej kamarádi nemohou přibrzdit.
"Vysokoškoláků registrujeme zatím je malé procento", říká Dana Syslová, terapeutka pražského Střediska drogových závislostí DROP IN. "Nějakou zkušenost s drogami má hodně studentů, ale většina zůstane u občanského experimentu."
Docent Plaňava vidí větší riziko v samotě podnájmu. "V prostředí, kde je na rozdíl od koleje zdánlivě vše dovoleno, může novopečený vysokoškolák podlehnout svodům velkoměsta mnohem snadněji. V podnájmu chybí větší kontakt s ostatními kolegy v ročníku, který je důležitý zejména v prvních měsících."
Vysokoškolský "bažant" není většinou zvyklý sám finančně hospodařit, jenže s málem, které dostane od rodičů, mnohdy nevystačí. Proto zkušení radí zaplatit za kolej, menzu a tramvajenku najednou vždycky začátkem měsíce, jinak se snadno může stát, že po čtrnácti dnech nebude za co poobědvat.
Doplňovat studentskou kapsu výdělkem z brigád se v prvním ročníku příliš nedoporučuje. To proto, že nováčci si ještě nedovedou učení rozvrhnout tak, aby pak bez výrazných potíží zvládli další povinnosti navíc.
Během loňského roku se ve vysokoškolském stravování objevila příjemná novinka: menzy na kreditní kartu. Může se v nich najíst víc lidí, netvoří se fronty, jídlo je možné vybrat si s předstihem několika dnů a strávník je dostane v kteroukoli výdejní dobu.
Patrně nejmodernější menza tohoto typu byla před rokem otevřena v suterénu Právnické fakulty v Praze. Plná cena je zde 34 Kč, ale studenti platí 10 Kč. Mezi strávníky se student jakékoli fakulty zařadí jednoduše: vyplní blanket potvrzený studijním oddělením mateřské fakulty a pak je zanesen do evidence počítače. Za zálohu 100 Kč získá kreditní kartu platnou po celou dobu studia. Ta nahrazuje stravenky. Student složí do pokladny peníze a stravovací kupóny, které mu počítač zaznamená na kartu v podobě jednotek. Z nich může jíst až do vyčerpání sil a zásob na kartě.
Výběr obědů sestává ze čtyř jídel, z nichž dvě jsou zpravidla masitá, jedno bezmasé nebo dietní a jedno moučné. Každé jídlo má své označené výdejní místo, což pomáhá odstraňovat někdejší dlouhé čekání u okénka. Jídlo si lze zvolit na jeden den dopředu nebo také na příštích čtrnáct dní. Objednávka se v každém případě zaznamená do počítače.
Součástí každého oběda je polévka, čaj nebo káva a moučník. Jako nadstandard, který si každý může připlatit, se zde nabízejí saláty z čerstvého ovoce a zeleniny (stopadesátigramové porce za symbolických 6 Kč), džusy a chlazené nápoje (dvě deci za 5 Kč), slané, sladké a mražené výrobky.
Právnická menza obslouží denně až 1000 studentů a 200 zaměstnanců vysokých škol. V počítači eviduje dnes 2 100 strávníků.
Poznámka redakce Forum:
Je třeba dodat, že v současné době si však student kartu (ani následně oběd v menze) nekoupí. Karty jsou vyprodány a vystavování dalších je pozastaveno...
Seznam rubrik