Forum II/5 - Kaleidoskop

Kaleidoskop

Přečetli jsme za vás v novinách, časopisech a fakultních zpravodajích...

Anatomie zatím marně nabízí studentům program ADAM

Anatomický ústav získal již před dvěma roky za nemalý peníz počítačový program ADAM, který se ukázal jako velmi dobrý doplněk ke studiu topografické anatomie. Všichni učitelé ústavu se s programem sžili velmi rychle a začali jej používat při praktických cvičeních i konzultacích. Nynější druhý ročník již zažil jeho demonstrování v téměř plném rozsahu.

Ústav po dohodě s děkanem fakulty nabídl rozšířené užití programu v loňském letním semestru i pro vyšší ročníky, což bylo vyhlášeno při přednáškách z klinické anatomie. Po celý semestr byl jedno odpoledne v týdnu všem zájemcům k dispozici student, perfektně ovládající program, který byl schopen vést zasvěcenou konzultaci na jakékoli anatomické téma, včetně animací (porod, gynekologické a ortopedické operace atd.).

Program je spojen s možností vytištění všech studovaných obrazů na laserové černobílé tiskárně.

Výsledek této akce byl velmi frustrující, neboť za celý semestr přišel na ústav pouze jeden (slovy JEDEN) zájemce o tuto výukovou pomůcku! Příčin je jistě více: nával aktuálnějších studijních povinností, dlouho po zkoušce z anatomie a daleko do státnic z chirurgických oborů atd. Jedno je však jisté: většina našich studentů se asi raději pohybuje v tradičních zajetých kolejích a nemá zájem o inovace v přístupu ke studiu. Nechceme tímto tvrzením nikoho odradit od návštěvy a posezení u Adama, naopak všichni budou vždy vřele vítáni. Zatím však by asi bylo značným mrháním společnými prostředky, kdyby se za této úrovně zájmu o počítačovou anatomickou hru korepetivního charakteru pořizoval další počítač s programem ADAM a barevnou tiskárnou (vše bratru za cca milion Kč), který by byl stabilně k dispozici studentům v jejich computerovém fakultním menu - to byla původní velkorysá představa vedení školy. Pevně doufáme, že ročníky, které se již s tímto programem setkaly ve výuce pravidelně, jej budou během studia využívat daleko více, ke svému potěšení, zábavě i poučení.

J. Stingl

Vita Nostra Servis č. 5


Vavrouškova nadace podporuje ekologii

Nadace Josefa a Petry Vavrouškových, která vznikla oficiálně tento týden, chce podporovat zejména ekologické projekty, usilující o trvale udržitelný rozvoj společnosti. Členové nadace, mezi něž patří například oba čeští ministři životního prostředí Bedřich Moldan a Ivan Dejmal nebo sociologové Ivan Gabal a Fedor Gál, tak chtějí pokračovat v práci Josefa Vavrouška, který myšlenku trvale udržitelného způsobu života prosazoval.

První polistopadový federální ministr životního prostředí Vavroušek zahynul v březnu se svou dcerou pod lavinou ve Vysokých Tatrách.

Mezi prvními přispěli na konto nadace prezident Václav Havel a následník britského trůnu princ Charles. Úvodním projektem nadace je sborník prací zesnulého ekologa Přemýšlení s Josefem Vavrouškem. Nadace chce také podporovat vybrané studenty Fakulty sociálních věd UK.

Mladá Fronta Dnes, 3. 11. 1995


Českomoravský týdeník zveřejnil 5. října exkluzivní rozhovor své redaktorky Haliny Břeňové s děkanem Filozofické fakulty UK v Praze doc. PhDr. Františkem Vrhelem, CSc. Protože jde v mnoha odpovědích o témata celouniverzitní, přinášíme z rozsáhlého interview alespoň některé zajímavé pasáže:

HB: Nedávno časopis Respekt uveřejnil rozhovor s vámi. Říkáte v něm, že úroveň FF UK je přijatelná, když ji srovnáte s úrovní na jiných evropských univerzitách a amerických univerzitách. Nevím jak v Evropě, ale tady určitě není univerzita jako univerzita. Když srovnáváte, máte na mysli některou určitou vysokou školu? Překvapilo mě například, že o 650 míst v prvním ročníku se uchází 8500 žadatelů - to je přibližně jako na Harvard.

FV: Ta narážka na Harvard samozřejmě asi neplatí. Nemáme takové materiální vybavení jako americké univerzity a s tím související možnosti. Přesto si troufám tvrdit, že Filozofická fakulta urazila určitou cestu směrem k internacionalizaci. Máme řadu lidí, kteří jsou mezinárodně směnitelní. V oborech, jako je slavistika, bohemistika, historie, literární věda, lingvistika máme slušnou tradici. V antropologii nebo sociologii je situace trochu jiná, tam máme jen o domácí terén opřené věci.

HB: Kolik máte takových učitelů, kteří úspěšně vyučují v cizině? Jedou ven jenom učit nebo se také naučit? Je na nich po návratu vidět nějaký přínos?

FV: Nedovedu si představit, že by dva doktorandi z ročního pobytu, dejme tomu v Americe nebo v Německu, nezískali podstatný přínos pro svá studia. Pokud jde o starší učitele, v oblastech, o nichž jsem mluvil, zhruba 20 až 25 procent učí v cizině. My jsme v tomto ohledu, a já speciálně, liberální, protože si říkám, tolik let jsme nemohli normálně jezdit do světa a je-li výuka zajištěná, nechť jedou. Musím jen rozhodnout, zda to příliš nenaruší program, aby tím netrpěli naši studenti. Jestliže však přednášky mohou být pojaty cyklicky jako u vás - a my jsme se trochu zhlédli v Americe - tak můžu přednášet jednou za dva roky a rok mám tak říkajíc volno. Samozřejmě mluvím teoreticky, naše programy k tomu zatím jenom směřují.

HB: Podle nového vysokoškolského zákona se připravují bakalářské vysoké školy - tedy systém, který známe odsud. Měla jsem dojem, že nejste touto myšlenkou příliš nadšen. Proč ne? Když vezmeme v úvahu, kolik absolventů FF jde učit, nebylo by to praktičtější?

FV: Vaše otázka se týká podstaty věci. Je v tradici středoevropského školství, že gymnazijní profesor by měl mít magisterskou aprobaci ze dvou předmětů. Nejsem zásadně proti, jenom se mně zdá, že bakalářské školy u nás nemají tradici a bude chvíli trvat, než se stanou něčím tematicky soudržnějším než třeba nějaké nástavby. Víte asi, že vznikají různé provinční univerzity. To je v zásadě v pořádku, ale nejsou na to vybaveny, bude trvat dlouho, než z nich budou opravdu univerzity. Jsem členem akreditační komise v oblasti historie, orientalistiky a etnologie, schvalujeme konkrétní programy. Když se o tom vyjádřím velmi uhlazeně, zatím je třeba říci, že je to skromné.

HB: Mluví se o zavedení školného na vysokých školách. Co však s nadanými studenty, kteří si je nebudou moci dovolit?

FV: Na to je odpověď velmi jednoduchá. Zákon by měl být formulován tak, aby fakulty, jakožto konkrétní nositel vyučování (tedy ne univerzita) měla možnost školné snížit nebo eventuálně odpustit.

HB: Stojíte skutečně o dialog se studenty? Na otázku, jestli by vám víc vyhovovala aktivní tradice amerického studenta, jste totiž odpověděl, že nikoliv, že jste příliš Evropan.

FV: Nebojím se polemik se studenty, naopak vítám, když mě při přednáškách - doufám, že ne moc často - přeruší nebo se mě na něco zeptají. Musím však říci, že podle mých zkušeností jsou zatím dost pasivní. Aktivita musí být něco promyšleného, ne se neustále ptát jen proto, že nikdy nic nečtete. Nechci pomlouvat své kamarády a kamarádky z Mexika, ale na atropologické škole to bylo typické. V kurzech jazykovědy se všichni neustále ptali, nikdo se neobtěžoval přečíst si citované autory. Nemůžete se všechno dozvědět ptaním v nějakém semináři, musíte také něco přečíst.

HB: A proč se vám nelíbí americký systém, kde (aspoň na dobré škole a teoreticky), přijde student na přednášku připraven, a když se ptá, měl by klást inteligentní, promyšlené otázky?

FV: Líbí se mi. I my zadáváme bibliografii a v průběhu semestru očekávám, že si studenti něco přečtou. Naše semináře však nemají ten bibliografický rozmach jako tady. Nejde jen o finance, ale i o tradici. Budu-li v Praze vykládat dejme tomu exotiku nebo obecnou etnologii, tak jsem ve zcela jiné situaci než někde v Kalifornii, kde může profesor studentům říct: soustředím se na tuto věc, protože ji považuji za jednu ze základních dimenzí disciplíny, literaturu můžete najít kdekoliv ve vašem mateřském jazyce. V Čechách to říci nemůžete.

HB: Na přesnou formulaci se mně, díky bohu, už podařilo zapomenout, ale nám stále připomínali, že FF vychovává předvoj socialistické inteligence. Vy tvrdíte, že dnes "poskytuje základní vzdělání lidem, z nichž se později stávají politické osobnosti". Měla by tedy FF vychovávat "lídry", jak se dnes říká?

FV: Ne, v žádném případě bych si netroufl říci, že FF by měla vychovávat politické lídry. Měla by vychovávat výrazné osobnosti, sociálně vnímavé, lidi, kteří jsou schopni výjimečné věci - vidět problém v obecnějších rámcích. Nejsme diplomatická nebo politická škola, která poskytuje dobré teoretické základy a současně hledí také k praktickým zřetelům. O to se trochu pokouší Fakulta sociálních věd. Přesto je například mezi diplomaty řada našich absolventů, protože znají velmi dobře cizí jazyky.


Spolek absolventů arolinum uspořádal pro své členy začátkem října zájezd do Norimberka spojený s prohlídkou soudní budovy. Všichni účastníci zájezdu měli možnost navštívit soudní síň, kde v roce 1945 probíhal proces s nacistickými válečnými zločinci.

Foto pro Forum: Jan Smit


Seznam rubrik
Skok na českou domácí stránku UK