Forum II/5 - Polemika

Polemika

Otevřený úvodník prof. PhDr. Petra Blahuše, DrSc., prorektora UK pro studijní záležitosti (Forum číslo 3, Pátým pádem voláme: koleje!) vyvolal záplavu názorů a stanovisek k této problematice. Z reakcí a odpovědí jsme v redakci sestavili celý polemický blok, úsudek a rezultáty na jednotlivé glosy a postřehy ponecháváme jen na vás...

Úředník mi vládne

Nemám kolej. Nikdy jsem kolej neměla a nikdy na koleji nebudu bydlet. Ne že bych nechtěla, ale nemám na ni podle Úředníka nárok. Jsem sice studentka a splňuji všechna kritéria, která Úředník stanovil, ale jsem poctivka a to se Úředníkovi nelíbí. Nehodlám si vymýšlet babičku za Brnem a trvalé bydliště v Kotěhůlkách kdesi na Šumavě.

Úředník je hračička, kterého vždycky bavila geometrie. S kružítkem na mapě si pohrává dodnes. Udělal si kružnici a ten, kdo bydlí příliš blízko jejímu středu si pak o kolej ani netroufá poprosit. Jezdí dál denně několik hodin do univerzitního města a zažije přitom nejedno dobrodružství. To chudák Úředník to má do úřadu jen pár minut a nic zajímavého se mu při cestě do práce už dlouho nestalo.

Nemám si vlastně na co stěžovat. Ale do smíchu mi taky není. Nemám kolej, nemám byt. Sehnat byt není žádná legrace. A tak se ocitám v kruhu. Chci-li studovat, musím pracovat. Chci-li pracovat, nemohu /pořádně/ studovat. Co s tím...

Jsem za měsíc na koleji ochotna zaplatit značnou částku peněz. Úředník ale o moje peníze nestojí. Mnohem příjemnější mu jsou ty, které vytahá z kapes zahraničním hostům, kterým jsou části kolejí pronajímány jako Hostely. Nebudu se Úředníkovi vnucovat. Protože nemám-li možnost s Úředníkem vyjít, vždycky ho ještě mohu napálit. Však to vymyslím, v Kotěhůlkách na Šumavě se přeci také dá bydlet...


Střecha nad hlavou

Od prvního dne nového roku 1996 by měl vstoupit v platnost nový vysokoškolský zákon, který řeší od školního roku 1996-97 mimo jiné i sociální zabezpečení studentů. Touto problematikou se při navrhování zákona zabývala PaedDr. Věra Procházková (sociální a správní odbor ministerstva školství). O několik odpovědí na výjimečně aktuální téma ji požádal časopis Forum:

Na veřejnosti se v poslední době diskutovala otázka nového přidělování peněz na koleje a menzy přímo studentům. Co si o tom myslíte a jak bude probíhat realizace tohoto kroku?

Stávající systém pro studenty by se měl zachovat i do budoucna. Letošní státní rozpočet vynaložil na fungování sociálního systému kolem 830 milionů korun, tvořených 600 miliony korun na provoz kolejí a 230 miliony na menzy. Byli bychom rádi, kdyby se s rostoucí inflací rovnoměrně zvyšovala i tato částka. Nový vysokoškolský zákon počítá s tím, že příspěvek státu na studentovo bydlení dostane přímo student a ten se pak sám rozhodne, jestli zvolí ubytování na koleji nebo peníze raději využije na podnájem. Rozhodně to však nebude jednorázový krok a přechod na toto rozdělování by měl trvat asi 2 až 3 roky. Roli bude hrát vzdálenost, časová dojezdnost, zdravotní stav, možná i sociální kritérium.

Do jaké míry se student podílí na provozních nákladech kolejí? Nejdou někdy zájmy studentů stranou?

V současnosti student hradí přibližně čtvrtinu provozních nákladů, přičemž ekonomická hodnota pokoje se pohybuje okolo 1350 Kč. A to bychom měli přičíst ještě investiční náklady, vynakládané na nutné opravy. Je bezpodmínečně třeba, aby se i vysokoškolské koleje chovaly tržně. Určitým řešením zůstává jejich pronájem o prázdninách. Informace o tom, že by se tak dělo i během studijního roku, nemám. Peníze, získané od turistů ze zahraničí, přispívají na chod kolejí a v podstatě zlevňují koleje pro českého studenta.

Možná by studenti rádi zaplatili i více, ale to by museli ubytování na koleji nejprve sehnat. Jaká je například letošní situace a jak je možné, že tolik studentů kolej nedostalo?

Přesná čísla ještě neznám, ale je pravda, že kolejí je nedostatek. V Praze je projektovaná kapacita 26 300 míst, po roce 1989 však došlo k mnoha změnám. Vysoké školy dostaly volnou ruku při přijímání studentů a počet přijatých se od té doby neustále zvyšuje. Některé budovy byly vráceny v restituci, VŠE dokonce záhy po revoluci kolej na Jarově pronajala jako hotel, to však už dnes neplatí. Ale některé vysoké školy ani koleje nemají (například AMU, AVU) a bydlení jejich studentům zajišťuje Univerzita Karlova. Mnohdy jsou potíže s kolejemi ještě důsledkem direktivního rozhodování minulých let. Například na Jižním Městě byl vybudován rozsáhlý areál kolejí pro VŠCHT, který má kapacitu 5000 míst. Samotná VŠCHT má však pouze 2000 studentů a může tak vypomáhat třeba VŠE, kde jsou potíže s ubytováním opravdu kritické. Poptávka bohužel mnohonásobně převyšuje nabídku.

Kolik procent studentů má tedy smůlu a musí dojíždět nebo hledat jiné ubytování?

Statistiky, v nichž nám vysoké školy udávají počet nevyřízených žádostí, za minulý školní rok uváděly pouze jedno procento. Odhadla bych, že počet neubytovaných studentů se pohybuje mezi sedmi až deseti procenty. Je ale pravda, že v evropském měřítku je mnohem větší počet studentů ubytován na kolejích. Před listopadem 1989 tam bydlelo přes polovinu všech studentů, dnes je to asi 45 procent. Francie a Německo mají sotva patnáct procent studentů ubytovaných na kolejích. Je to dáno především ekonomickými poměry, vždyť v Rakousku stojí kolej 3000 šilinků, podnájem jen o tisíc více. V Praze rostou tyto rozdíly bohužel mnohem markantněji a navíc čeští studenti nemají vlastní auta, aby mohli dojíždět.

Hovořila jste o kritické situaci na VŠE a v souvislosti s kolejemi se tato škola nejčastěji objevovala v médiích. Co je příčinou jejího "výjimečného" postavení?

Vysoká škola ekonomická doplácí na stále rostoucí počet přijímaných studentů. Navíc toto číslo není vyrovnáváno stejným počtem absolventů. Kreditní systém umožňuje prodloužit délku studia a studenti na škole zůstávají. Koleje VŠE na Jarově se nyní opravují kvůli špatné statice. Škola mohla získat koleje bývalé politické VŠ, ale odmítla to kvůli vysokým nákladům na provoz. Komplikace způsobují i sami studenti, studují-li dvě vysoké školy zároveň. Dostanou dva dekrety na ubytování, na jeden z nich pak nechají bydlet svého kamaráda atd.

Řešením by byl určitě centrální systém, který by pomocí počítače evidoval všechny studenty usilující o získání koleje...

V rámci vysokých škol se už počítače využívají a předpokládá se jejich uplatnění v evidenci všech žadatelů o kolej. Přesto je kontrola obtížná. V současné době se počítá s čestným a poctivým jednáním studenta. Mnohé výhody, které studenti získali po revoluci, ztěžují přehled o skutečných obyvatelích kolejí. Pokoj je akademická půda a nikdo nemá právo ji narušovat. Navíc si nebudeme nalhávat, že důchodci, převažující na vrátnicích kolejí, uhlídají, kdo na koleji skutečně bydlí...

Přemek Belza, Tomáš Krejčí


Mají studenti právo na koleje?

Vysoké školy přijaly oproti minulým rokům daleko větší počet studentů, pro které však v současné době nemohou zajistit ubytování. Objevují se i názory, že letošní kritický nedostatek míst na kolejích může být způsoben nelegálním obchodováním s ubytováním.

Univerzita Karlova zatím neumístila asi 600 žadatelů. Celková kapacita kolejí UK je 8106 míst. Česká zemědělská univerzita v Praze poskytla ubytování 2250 studentům z téměř 3000 žadatelů. Divadelní fakulta Akademie múzických umění vyřídila kladně zatím 86 žádostí ze 114. Z mimopražských univerzit se s největším nedostatkem ubytovacích kapacit potýká Masarykova univerzita v Brně, která by potřebovala ubytovat ještě 1500 až 2000 studentů.

Spor o to, kdo nese odpovědnost za tuto kritickou situaci, vrcholí. Studenti obviňují z obchodů s nenahlášenými lůžky správce kolejí, ti zase namítají, že někteří podnikaví studenti svá lůžka pronajímají mnohdy i za několik tisíc korun. "Lidé, studující na několika fakultách najednou, si zažádají na každé koleji o jedno místo a lůžka navíc jim pak vydělávají peníze", stěžuje si předseda centrální kolejní rady Vysoké školy ekonomické Mojmír Števica. Dá se tomu nějak zabránit? Podle něj se ředitelé správ jednotlivých kolejí už dohodli, že zavedou centrální evidenci lůžek a jmen. Studenti také, údajně ve snaze získat kolej, mění své trvalé bydliště.

Mnozí již kritizují ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa a nutí jej k zodpovědnosti. Pilip se však nedávno od celé problematiky v podstatě distancoval. Situaci komentoval s tím, že ubytování na kolejích představuje významnou sociální podporu, studenti však, podle něj, na ni nemají právní nárok. Vysokoškolské koleje jsou, jak řekl, žadatelům přidělovány na základě kritérií, která si stanoví jednotlivé vysoké školy.

Zda je situace v ČR kritická, můžeme posoudit srovnáním se situací za hranicemi. Slovenští vysokoškoláci se ještě těší jistým sociálním výhodám, když v metropoli získávají ubytování na koleji za spíše symbolický poplatek. Kapacity studentských domů v Bratislavě už však tradičně nestačí pokrýt požadavky přespolních vysokoškoláků.

Najít ubytování na koleji je velmi těžké i pro francouzské studenty. Každý rok počet žadatelů výrazně převyšuje kapacity vysokoškolských kolejí. Mladí Francouzi jsou nuceni si hledat drahé podnájmy či bydlí v rodinách, kde hlídají děti. V Německu v zásadě platí, že na východě, na území bývalé NDR, je dosud míst v kolejích relativně hodně, umístí se na nich asi 70 procent studentů. V západní části je to ale jen deset procent. V Německu i ve Francii jsou uchazeči zařazováni na tzv. čekací listiny, přičemž sociální hlediska nehrají vždy hlavní roli. Stejný systém funguje i ve Velké Británii, kde taktéž počet žadatelů zpravidla převyšuje kapacity škol. Studenti prvního ročníku však mají většinou ubytování zaručeno. V Belgii si studenti shánějí ubytování sami, drtivá většina jich bydlí v podnájmech.

Situace v zahraničí tedy navozuje otázku, co má Ministerstvo školství v této věci vlastně dělat. Má nechat studenty napospas vlastnímu osudu? "Nápravu současného stavu v ČR by mělo přinést převedení nepřímých dotací poskytovaných na provoz kolejí na dotace přímé. Ty by měly být studentům poskytovány formou příspěvku na ubytování v závislosti na vzdálenosti trvalého bydliště od místa školy", říká ministr Pilip. Podle nově připravovaného zákona o vysokém školství by se student, který obdrží příspěvek na ubytování, mohl rozhodnout, zda se bude ucházet o ubytování na koleji nebo zda bude hledat jiné formy ubytování. Příspěvek by, podle Pilipa, mělo získat asi 70 procent studentů za předpokladu, že rozhodujícím kritériem bude vzdálenost trvalého bydliště od místa školy větší než 60 kilometrů. "Výše příspěvku by při dnešním počtu studentů činila 740 korun měsíčně", dodal Pilip.

Štěpánka Kučerová


Carolina je e-mailové zpravodajství z České republiky. Servis vydávají již od roku 1991 studenti žurnalistiky na FSV UK.

V říjnu se k problematice kolejí ozval student Michal Kovář:

Vážená redakce, velice mne překvapuje nedokonalé zpravodajství o situaci s ubytováním mimopražských studentů na kolejích. Stále se opakuje, kolik studentů nedostalo kolej, z jaké vzdálenosti musí studenti dojíždět, ale nikdo nezveřejnil, kolik míst se celoročně pronajímá jako hotelové pokoje. Bydlím na Strahově a nejméně na třech blocích se takto pronajímají dvě až tři patra (jedno patro má asi 35 dvoulůžkových pokojů). Situaci na dalších kolejích neznám.

Proč tedy žurnalisté nezjistí počet míst v "hotelových" kolejích a neporovnají ho s počtem neubytovaných studentů? Nebyla by tato čísla zajímavá?


Projekt Hlávkova kolej

V roce 1904 věnoval Josef Hlávka, zakladatel Nadání, Spolku studentů pražských vysokých škol budovu Hlávkovy koleje. Z jeho poslední vůle vyplývá pro Nadání závazek, kterým se má na řádném chodu koleje finančně podílet. Správa Nadání by tomuto závazku ráda dostála, problém je ovšem v tom, že kolej svému účelu - materiálně a s veškerou péčí zajišťovat talentovaným, leč nemajetným studentům podmínky ke studiu - v současné době neslouží... Nadání však chce i nadále pokračovat v jednáních s Ministerstvem školství, vedením ČVUT a rektory pražských vysokých škol. Pokud budou tato jednání úspěšná, mohl by být (doufejme) nadační projekt Hlávkovy koleje obnoven od 1. 9. 1996. Řada studentů by tak mohla vyřešit jak tolik diskutovanou otázku bydlení v Praze, tak i materiální zabezpečení...


Průčelí domu číslo popisné 1, v Jenštejnské ulici v Praze 1 nese pamětní desku, že zde bydlel také student Jan Opletal. Další atributy u domovní výzdoby svědčí o zcela jiném zaměření současných "nájemníků"...

Foto Forum: Michaela Vlčková


Seznam rubrik
Skok na českou domácí stránku UK