Sluneční korona při úplném zatmění
Fakulta tělesné výchovy a sportu UK pořádá dne 11. ledna 1996 od 13.00 hodin Den otevřených dveří, který se bude konat v budově FTVS UK, José Martího 31, Praha 6 - Veleslavín.
Pedagogové školy seznámí přítomné s možnostmi studia na naší fakultě a zodpoví případné dotazy.
Zveme srdečně všechny zájemce z řad studentů, jejich rodičů a pedagogů středních škol, se kterými se rádi podělíme o zkušenosti s přípravou studentů ke studiu na naší škole.
Zájemcům budou zpřístupněny prostory fakulty. Budou otevřeny laboratoře Sportovně výzkumného centra, biomedicínského centra, rehabilitace a dalších.
Školicí centrum FTVS UK nabízí všem zájemcům přípravné kurzy k přijímacímu řízení v praktických předmětech (atletika, sportovní hry, plavání a gymnastika). Kurz má 40 hodin a s jeho zahájením se počítá v polovině března 1996.
Katedra pomocných věd historický a archivního studia Filozofické fakulty uspořádala ve dnech 23. a 24. listopadu 1995 v prostorách hlavní fakultní budovy sympozium Pomocné vědy historické a jejich místo mezi historickými obory. Díky podpoře grantu UK bylo možno pozvat i několik zahraničních účastníků, totiž prof. dr. Franze Machilka (univerzita Bamberk), prof. dr. J. Nováka (Univerzita Komenského v Bratislavě), pracovníků univerzity ve Vratislavi prof. dr. Roscisława Źerelika, prof. dr. Kazimierze Bobowského, prof. dr. Wojciecha Mrozovicze a asistentku Lucynu Harcovou a prof. dr. Antoniho Barciaka (univerzita Katovice).
Jednání se zúčastnilo na devadesát odborníků z našich archivů a vědeckých ústavů, bohužel bez většího ohlasu sesterských pracovišť fakulty.
Po zahájení proděkanem doc. dr. J. Černým byly předneseny dva základní referáty, a to prof. dr. Františka Šmahela Historikovy glosy k významu pomocných věd historických pro dějepisnou práci a prof. dr. Ivana Hlaváčka Pomocné vědy historické a jejich místo mezi historickými obory (několik úvah). V programové diskusi vystoupili všichni zahraniční účastníci, kteří informovali o situaci v oboru ve svých prostředích či přinášeli podněty o konkrétních speciálních otázkách, jimž se věnovala i řada odborníků domácích, a to jak z pořádajícího pracoviště, tak mimo něj. Ohlas vzbudily zejména příspěvky doc. dr. Jaroslava Čechury Hledání, nalezení a zničení jedné listiny - proměny broumovského dokumentu z roku 1506, doc. dr. Jiřího Šouši Jak to bylo, ale být nemělo - aneb studium neformálních struktur v dějinách správy 19. a 20. století, dr. Zdeňka Hojdy Historická ikonografie - pomocná věda historická? a dr. Ivany Ebelové Otázky a problémy novověké epigrafiky.
V neplánované diskusi došlo k výměně názorů na uplatnění se, zvláště rozšiřování okruhu pomocných věd historických, ty ovšem zdaleka už nejsou pouze pomocnými vědami, ale samostatnými disciplínami s vlastními úkoly a metodami
Výsledky sympozia budou publikovány v samostatném svazku AUC.
Dne 14. listopadu 1995 se konalo na MFF UK přátelské setkání u příležitosti znovuotevření rekonstruované matematické části knihovny MFF UK. Rekonstruované prostory i vybavení vzbudily živý zájem. Uživatelský komfort se líbil nejen prorektorovi UK doc. Ing. Ivanu Wilhelmovi, CSc. a kvestorovi UK Ing. Josefu Kubíčkovi, ale i dalším hostům. Knihovna nabízí studentům i zaměstnancům volný přístup k fondům, příjemné prostředí i elektronickou navigaci (OPAC) pomocí systému Tinlib, vyhledávání informací o publikacích v databázi MathSci apod. Podrobnější reportáž s obrázky přineseme v některém z příštích čísel časopisu Forum.
pořádá ve dnech 15. - 16. prosince 1995 seminář na téma Násilí ve sdělovacích prostředcích
Seminář se koná v nové budově Evangelické teologické fakulty UK, Černá ul. č. 9, Praha 1.
Program:
Radio CLASSIC Fm 97.7 a 98.7 zahájí dne 4. prosince 1995 ve 20 h. řadu přímých přenosů komorní hudby z vily Portheimky, které pořádá CM-klub 3. lékařské fakulty UK. Na programu je klavírní trio G-dur Maďarské J. Haydna a klavírní trio op.90 Dumky A. Dvořáka.
Účinkuje Pražské trio (A. Střížek, J. Klika a B. Pavlas). Příští živé vysílání z CM-klubu se koná 18. prosince ve 20 h. (P. Hůla - housle, B. Krajný - klavír; L. van Beethoven: Houslové sonáty)
Dne 30. října 1995 byl zahájen za účasti asi 50 doktorandů 4. ročník programu společné výuky 17 biomedicínsky orientovaných oborových rad akreditovaných při sedmi fakultách Univerzity Karlovy. Na úvodní přednášce profilového kurzu Úvod do metodologie vědy byli doktorandi seznámeni se zásadami postgraduálního studia řízeného koordinační radou biomedicíny. Dále byly diskutovány vztahy mezi základním a klinickým výzkumem a otázky klasifikace vědních oborů. Kurz bude pokračovat předáváním informací o způsobech získávání a zpracovávání literatury, o možnostech získávání finanční podpory výzkumu, o způsobech vědecké komunikace a o metodách hodnocení úspěšnosti vědecké práce.
Kurz bude doplněn praktickou výukou využívání počítačové techniky v biologickém výzkumu a kurzem o práci s laboratorními zvířaty.
Sekce postgraduálního studia v biomedicíně organizuje v zimním semestru též profilové kurzy nazvané Molekulární biologie a genetika a Molekulární a experimentální onkologie se zahraniční účastí.
Kontakt:
Informace o profilových kurzech, tj. termíny a názvy
jednotlivých přednášek, bude možno vyhledávat v počítačové síti na serveru
gopher.cuni.cz pod heslem About Charles University, Other information.
Za letošním zatměním Slunce dne 24. října 1995 se vypravily do Asie dvě expedice českých astronomů - skupina z hvězdárny v Úpici do Indie, a tým pracovníků hvězdáren v Pardubicích, Liberci, Jeseníku, z Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze a kolegové ze Slovenska do Thajska.
Doc. RNDr. Martin Šolc (MFF UK) nám o letošní výpravě i o možnostech jak spatřit úplné zatmění Slunce z hlediska historické kontinuity napsal do časopisu Forum původní reportáž.
Spatřit úplné zatmění Slunce patří k zážitkům, na které se nezapomíná. Stín vržený Měsícem však mívá průměr jen jednu dvě stovky kilometrů a tak musí zájemci odcestovat na předem vypočtená místa na zemském povrchu, přes která měsíční stín přeletí. S dostatečnou přesností zvládli astronomové tento typ výpočtu teprve koncem 18. a na začátku 19. století a tehdy byly také podniknuty první expedice za úplnými zatměními. Zatmění v roce 1836 pozoroval ve Skotsku anglický astronom Francis Baily. Na krátký okamžik uviděl řetízek svítících bodů kolem kotouče zatměného Slunce, jak sluneční paprsky pronikají údolími na nerovném hornatém okraji Měsíce. Baily jev popsal a tyto zářící body dnes nesou jeho jméno - Bailyho perly. Tehdy byly také prvně pozorovány sluneční protuberance, růžově zářící rychle proměnné výtrysky sluneční hmoty ve tvaru fontán anebo oblouků mostů. Bailyho sdělení vyvolalo zájem o zatmění roku 1842, které bylo pozorovatelné z jižní Evropy. Při něm astronomové poprvé důkladně popsali sluneční koronu (o které se zmínil již Edmund Halley). Někteří tehdy ještě považovali korónu za optický klam v atmosféře Země, jiní za atmosféru Měsíce ozařovanou zezadu Sluncem. Zatmění 1851 ve Skandinávii však prokázalo postupné zakrývání koróny Měsícem a tak byla koróna definitivně přisouzena Slunci. Zatmění 1860 ve Španělsku bylo poprvé fotografováno, snímky korony získali italský astronom páter Angelo Secchi a Angličan Warren de la Rue.
Odpoledne 18. srpna 1868 se zatmělo Slunce na pět a půl minuty pro pozorovatele z úzkého pruhu země vedoucího přes Indii a Thajsko k Malajským ostrovům. Mezi těmi, kteří správně předem propočetli dráhu stínu po zemském povrchu, byl i tehdejší thajský král Mongkut. Než dosedl na trůn, strávil 27 let jako buddhistický mnich. V klášterech studoval různé vědy včetně astronomie, anglicky se naučil od amerických misionářů. Při výpravě za zatměním do bažinatého terénu tropického pralesa v jižním Thajsku však dostal malárii a záhy zemřel. Vládu po něm převzal jeho šestnáctiletý syn Chulalongkorn, proslavený důsledným pokračováním v reformách zahájených jeho otcem, podporou průmyslu, dopravy, zemědělství, kultury, věd, mořeplavby, armády (Siam si dokázal trvale udržet nezávislost na rozhraní mezi koloniálním impériem anglickým a francouzským). Chulalongkorn založil také první thajskou univerzitu, která dnes nese jeho jméno. Vraťme se ale k zatmění - na různých místech těchto končin se usídlily tehdy dvě francouzské a dvě anglické výpravy. Poprvé byly vybaveny spektroskopy, a nad slunečním okrajem se vznášela zrovna velká protuberance. Při pozorování si profesor Janssen z Paříže uvědomil možnost sledovat protuberance spektroskopem i mimo zatmění a hned příští den se mu to improvizovaným přístrojem povedlo. Oranžovou čáru ve spektru protuberance tehdy omylem považovali za čáru sodíku, ale při pozdějších pozorováních ji přisoudili dosud neznámému prvku. Ten byl objeven v roce 1895 W. Ramsayem v minerálu cleveitu. Norman Lockyer, vedoucí tehdejší anglické výpravy, jej pojmenoval hélium. Ne všechny historické výpravy však byly úspěšné - v prosinci 1870 unikl Janssen z obležené Paříže balonem, aby mohl pozorovat zatmění odpoledne 22. 12. na pobřeží Středozemního moře. Bylo však zataženo a tak ani on, ani četné výpravy, zejména z Ameriky, nespatřily nic. Lockyer, který na cestě z Anglie ztroskotal, dorazil sice na místo dostatečně včas, ale z dvouminutového zatmění viděl jen několik sekund.
Sluneční korona při úplném zatmění
Zatmění významné pro fyziku bylo 29. 5. 1919. Obecná teorie relativity předpověděla ohyb světla v gravitačním poli Slunce, jehož hodnota 1,75" (pro hvězdy těsně u okraje Slunce) se potvrdila v rámci chyb na snímcích hvězd kolem Slunce. Výpravy se plánovaly od roku 1917, a to do severní Brazílie (Sobral) a na Prosperův ostrov u západního pobřeží Afriky (účastnil se profesor Arthur Eddington).
První z našich výprav za zatměním uspořádala Československá astronomická společnost v roce 1936: do městečka Sara poblíž Orenburgu v tehdejším SSSR dorazila skupina - Dr. Vladimír Guth, Dr. František Link (pozdější docenti UK), paní B. Nováková a J. Vlček. Do japonského Nakatombetsu se vypravili Dr. Hubert Slouka, Walter Jaschek z vídeňské hvězdárny a Zdeněk Kopal, mladý student astronomie na Karlově univerzitě. Ten se stal později renomovaným profesorem astronomie na univerzitě v Manchesteru a odborníkem v řadě oblastí - ve výzkumu dvojhvězd, Měsíce a malých těles sluneční soustavy. Na cestu si tehdy musel opatřit prostředky překladem knihy Jamese Jeanse Tajemný vesmír. Japonská skupina byla vybavena vodorovným dvojitým astrografem Zeiss (objektiv 21 cm, f=343 cm) a zrcadlovým heliostatem, z majetku společnosti a pražské Štefánikovy hvězdárny. Výprava do Ruska s sebou vezla dalekohled Zeiss na dřevěné montáži s hodinovým strojem poháněným závažím. Tento dalekohled z majetku Astronomického ústavu Karlovy univerzity je nyní součástí trvalé expozice astronomie Národního technického muzea v Praze.
Naše letošní expedice, SAROS 95, se vypravila do Thajska pozorovat úplné zatmění dne 24.října 1995. Pás totality procházel nedaleko od města Nakhonsawan asi 300 km severně od Bangkoku. Skupina astronomů z okruhu hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích pozorovala z buddhistického chrámu Wat Ban Nong-Nam-Kew poblíž města Banphot Pisai. Skupina Astronomického ústavu UK se usídlila na terase chrámu Wat Kao Din Tai poblíž městečka Kao Lieo. Dvě místa vzdálená asi 20 km byla zvolena kvůli případné lokální oblačnosti, ale při zatmění bylo naštěstí všude jasno, navzdory konci období dešťů. Různě dlouho exponované snímky během jedenatřičtvrtěminutové totality ukazují jemnou strukturu korony v bílém světle a dále několik protuberancí při okraji Slunce. Zpracování bude provedeno společně s materiálem získaným expedicemi hvězdáren Hurbanovo (Nakhonsawan), Úpice (Indie) a Tatranská Lomnice (Indie).
Účastníci expedice SAROS 95 ve světle posledních paprsků ubývajícího srpečku Slunce před úplným zatměním.
Skok na českou domácí stránku UK
Seznam rubrik