Můžete našim čtenářům přiblížit cíle vaší cesty ?
Rektor UK: Cesta měla služební charakter, nebyl to vůbec žádný výlet, desetidenní pobyt se soustředil na sedm oficiálních míst a na jednání s oficiálními osobnostmi. Především bych uvedl tři káhirské univerzity, které projevily zájem o spolupráci s Univerzitou Karlovou, nebo již s ní spolupracují. Jedná se o Káhirskou státní univerzitu, dále Univerzitu Ain Šams - Káhira a AUC, což je soukromá univerzita (American University Cairo). Zejména tam jsme se setkali skutečně s nelíčeným zájmem o vzájemnou spolupráci, a již z aspektu nahlížení, že tato univerzita představuje v arabském světě velmi současnou a moderně vedenou školu, zdála se nám nabídka na spolupráci velmi zajímavá. Navštívili jsme zde například televizní univerzitní studio, kde se připravují pro svou práci televizní moderátoři - celá zdejší výuka probíhá anglicky. Univerzita v Ain Šams je pro nás důležitá ještě z jednoho důvodu, jedná se o univerzitní místo, které má ojediněle v celém arabském světě ve výukovém programu zařazenou bohemistiku. Navíc náš vzájemný kontakt má již své tradice.
Děkan FF UK: Skutečně se jednalo o konjunkci několika cílů - v Egyptě probíhala jakási inspekce, kontrola, neodmyslitelně spojená s reprezentací. Díky přítomnosti Jeho Magnificence jsme dokázali hned na místě dále posílit naše poslání v Egyptě například u Rady pro egyptské starověké památky...
Každý pobyt v zahraničí má nějakou prioritu, kterou část cesty považujete vy osobně za stěžejní?
Rektor UK: Těžištěm pobytu se stala návštěva v Českém egyptologickém ústavu FF UK (dále jen ČEÚ - pozn. red.), a to hned z několika důvodů. Sám považuji od počátku svého působení na univerzitě tento ústav za instituci, která výrazně svou činností přesahuje rámec běžných ústavů univerzity. A tento svůj pocit jsem si mohl také ověřit v praxi. Pracovníci ČEÚ poskytují například studentům archeologického pracoviště Káhirské univerzity konzultace a mezi oběma pracovišti dochází také k výměně egyptologické literatury. Pro zvýraznění pozice ústavu jsme navštívili některé oficiální osobnosti, se kterými jsme vedli jednání o možnostech rozšíření činnosti ČEÚ nad dosavadní rámec. Nejsem pochopitelně egyptolog, ale výsledky, které jsem viděl, a mohl jsem je konfrontovat s názory ve Švýcarském egyptologickém ústavu a s názory dalších pracovníků egyptské strany, spravujících památky, mne utvrdily v tom, že ČEÚ (při zcela minimálních nákladech a v minimálním obsazení - zejména ve srovnání s dalšími podobnými institucemi, jako je americký a francouzský nebo německý ústav), podává naprosto mimořádné výkony s mimořádnými výsledky - a požívá zcela výjimečnou prestiž. Prestiž se promítá nejen do pověsti UK, což je velmi dobré, protože koneckonců, která z velkých univerzit se může pochlubit tím, že má svůj ústav přímo v Egyptě, kde pracuje na starověkých vykopávkách?
Děkan FF UK: Český egyptologický ústav pracuje od osmdesátých let v Abúsíru, kde je UK licencována, má zde svůj přidělený distrikt - a to nebývá zcela běžné... Všichni víme, že ČEÚ je jedním z nejexponovanějších pracovišť a jeho výsledky jsou směle souměřitelné se silnými tradičními egyptologickými pracovišti. Přitom je naše pracovní enkláva velmi malá, kromě ředitele ústavu, profesora Miroslava Vernera, zde pracuje Mgr. Miroslav Bárta, několik pomocníků a dělníci - celkový počet by jistě nepřekročil číslici čtyřicet! Egyptologie se otevírá na FF UK jednou za deset let, právě v letošním akademickém roce jsme tento obor otevírali. Co by byli tito studenti z vyšších ročníků bez možností pobýt v Egyptě, pracovat zde? V posledním pětiletí sem vycestovalo pět studentů na půlroční až roční stáž. A další, pro mne velmi podstatná věc je, že tři české studentky byly přijaty k ročnímu studiu na Káhirské univerzitě.
Rektor UK: Jedním z malých, ale příznačných faktů důvěry a prestiže ČEÚ například bylo, že jsme se hned v den příjezdu do Egypta mohli zúčastnit výstavy fotografií staroegyptských památek - autorem je fotograf egyptologického ústavu Milan Zemina. Výstava, čerpající z vykopávek Českého egyptologického ústavu v Egyptě, se konala na Americké univerzitě, a již místo konání vernisáže hovoří samo za sebe. Fotografická expozice byla navštívena oficiálními osobnostmi, představiteli egyptské strany a egyptské veřejnosti. Z Egypta jsme přivezli celou řadu podnětů na příští spolupráci UK a arabskými univerzitami a Americkou univerzitou a další možnosti pro rozvoj ČEÚ - v této věci jsme s děkanem FF UK zajedno - odjížděli jsme nejen spokojeni, ale také se zadostiučiněním a hrdostí na pozici našeho ústavu v Egyptě...
Děkan FF UK: Musíme nadále poskytovat maximální podporu ze strany UK našemu egyptologickému ústavu. On sám sice věhlas má, ale je nutné na některých záležitostech aktuálně pracovat - například na podílu ČEÚ na realizaci Encyklopedie starého Egypta. Pokud je mi známo, prof. Verner jedná s egyptskou stranou také o dalších možnostech vykopávek v Alexandrii a na Sinajském poloostrově.
Během cesty, plné náročného programu, bylo nutné také oživit některé meziuniverzitní kontakty...
Rektor UK: Právě v čase naší návštěvy docházely smluvně určité meziuniverzitní dohody, jako právě s Káhirskou univerzitou, a museli jsme tedy vymyslet a na místě samém připravit model smlouvy, kterou by obě dvě strany podepsaly. Záhy předpokládáme návštěvu rektora nebo vedení Káhirské univerzity v Praze. Myslím si, že z hlediska UK se jedná o další vykročení směrem k multikulturnosti, o níž stále hovoříme...
Do naší licence, do přiděleného distriktu ČEÚ, patří také "vlastní" pyramida. Jistě jste toto exotické pracoviště navštívili, ale každý z vás si přivezl jistě další zážitky z prvního pobytu v Egyptě...
Děkan FF UK: Obecně známé kulturní záležitosti, že Egypt se zachovaným obrovským arzenálem památek je podle klasické antropologie kolébkou civilizace, to všechno jsou silné a pravdivé myšlenky. Ale uvidět pyramidy v Gíze, prohlédnout si Údolí králů, kde každý zážitek stíhá další silný okamžik, je věc jiná. A můj nejsilnější dojem? Stát na vrcholku pyramidy v Abúsíru, která sice není tak velká jako proslulá Cheopsova, ale máte zde pocit, že je "naše".
Rektor UK: Egypt jsem navštívil poprvé a skutečně již konfrontace představ knižních a fotografických je sama o sobě zajímavá. Na místě samém můžete reflektovat jakési vědomí kontinuity kulturního vývoje, návaznost, ze které ještě stále současná kultura žije, za co starému Egyptu vděčí ... Pro mne, jako pro právního historika, se stalo nádhernou možností spatřit vytesanou smlouvu s Chetitským státem, vlastně první dochovanou mezinárodní právní smlouvu. Pochopitelně na mne působily monumentální egyptské stavby, ale největší zážitek jsem měl vlastně poněkud paradoxní. Faraón Cheops, považovaný za největšího starověkého vládce (největší z egyptských pyramid je nazvaná podle něj), po sobě nezachoval žádnou podobiznu, žádný sarkofág ani mumii. Zachovala se pouze soška, která jej zpodobňuje, vysoká asi pět centimetrů. Při pohledu na ni napadají člověka myšlenky o ohromném historickém poučení, o velikosti jedince. Člověka, jehož vlastní tvůrčí elán a velikost se otiskla do zcela nepatrného, jediného výtvarného artefaktu...
Seznam rubrik