Studentské forum

Svátek slavili diskusí

Stejně jako studenti i předseda Parlamentu ČR Milan Uhde si myslí, že by se 17. listopad měl stát státním svátkem, ale na jeho uznání v parlamentu ještě nedozrála situace. O vztahu studentů k politice v historickém vývoji hovořil ve své přednášce (na téma Student a politika) právě v tento významný den na půdě Univerzity Karlovy před nepočetným studentským publikem. Zdůraznil, že hodnocení historického významu studentů, jejichž hlavní předností i slabostí je jejich upřímná spontaneita, bude v budoucnu právě v rukou vysokoškolsky vzdělaných právníků, vědců, publicistů a politologů, kteří dnes ještě sedí ve studentských lavicích. Snad proto se mluvilo nejen o příliš velkém množství sametu, ale i o tzv. ukradené revoluci a o tom, že studenti, rozčarovaní po roce 1989, opouštěli politiku. Podle slov Milana Uhdeho by studenti ale neměli zahořknout, protože právě oni jsou zvěstovateli poruch a katalyzátorem politického vývoje každé společnosti. Měli by nejen aktivně zasahovat do politiky, ale i nestranně se k ní vyjadřovat, protože apolitický vzdělanec je podle Milana Uhdeho vnitřně rozporuplný.

Mladí konzervativci, kteří v Karolinu (v Modré posluchárně) přednášku a následnou diskusi na aktuální témata pro studenty zorganizovali, přivedli na akademickou půdu nejen skvělého řečníka a vypravěče, ale i partnera pro otevřený dialog. Škoda jen, že studentské volno využila většina studentů spíše k pátečnímu odpočinku, než k politické disputaci.

(dol)

Z projevu předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Milana Uhdeho v Karolinu na téma

Student a politika

Slyšel jsem nedávno očitého svědka vzpomínat, jak se 17. listopadu 1989 na aktuálně publicisticky zaměřené pražské divadelní představení dostavili účastníci otřesné scény na Národní třídě. Byli do krvava zbití, vyděšení, ale odhodlaní neskrývat se, právě naopak předstoupit před veřejnost, působit na ni a dovést svou věc do konce. Svědek vyprávěl sugestivně. Byl to bytostný divadelník a silně prožíval, jak se hraný krvavý divadelní děj z české politické historie, jejž uváděli nebo rozebírali, setkává se skutečnou krví studentů prolitou na současné ulici.

Krve teklo v našich dějinách nesrovnatelně víc. Rány zavinila cizí zvůle, ale i bloudění mnohých z nás. Vím, o čem mluvím. Vzpomínám na vlastní bludné cesty, na politicky špatné cesty svého studentského mládí, a myslím-li v tuto chvíli na všechny naše mrtvé a raněné, jejichž utrpení zavinila chybná minulá politická rozhodnutí, cítím dvojnásobnou odpovědnost za výkon služby, kterou jsem na sebe vzal.

Výtečný byl projev předsedy Parlamentu ČR Milana Uhdeho (na snímku vedle něj prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., rektor UK)

Foto Forum: Michaela Vlčková

Stanovisko akademického senátu FF UK k zavedení školného

My, členové akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jako volení zástupci celé akademické obce FF UK, důrazně protestujeme proti zavedení školného na státních vysokých školách České republiky v té podobě, jak je předpokládá poslední paragrafované znění návrhu vysokoškolského zákona předloženého MŠMT a projednaného na poradě ekonomických ministrů.

Uvedený návrh je pro nás nepřijatelný zejména z následujících důvodů:

1. Prostředky získané placením školného budou přerozdělovány bankami a státem a prakticky neovlivní rozpočet jednotlivých vysokých škol a fakult.
2. Za současné ekonomické situace velké části obyvatel ČR se placení školného může velmi citlivě dotknout sociálního postavení studentů a může narušit i průběh jejich studia. Obáváme se, že student v řádném studiu se brzy ocitně v postavení "studenta při zaměstnání", neboť si bude muset přivydělat na dopravu, stravu, ubytování, nákup literatury a nyní i zaplacení školného. Výše základního motivačního prostředku - tj. prospěchového stipendia - je přitom zanedbatelná.
3. Domníváme se, že placení školného neposílí odpovědnost studentů za jejich vzdělání a studium. Student je odpovědný především sám sobě a pak škole, která v základních rysech určuje úroveň jeho vědomostí a pravidelně kontroluje plnění povinností vylývajících ze studijního řádu.
4. Za současného finančního, personálního, legislativního a technického stavu vysokých škol se jeví jako nereálná představa vlvády, že studenti budou moci zasvé peníze požadovat zvýšenou kvalitu výuky, vybavení apřísslušného zázemí.
5. Podle našeho názoru nemůže placení školného odstartovat transformaci vysokého školství. Naopak otevře prostor pro sociální selekci na jednotlivých oborech a školách, zvětší závislost studentů na rodičích a podstatně zhorší jejich výchozí pozici po ukončení studia.

Současných studentů na vysokých školách se zavedení školného nedotkne a akademické orgány si při převládajícím nedostatku informací zřejmě zcela neuvědomují celosposlečenský dosah navrhovaných opatření. Zřejmě z těchto důvodů se na veřejnosti ani na akademické půdě tomuto problému nevěnuje dostatečná pozornost. Domníváme se, že je třeba konečně zaujmout rozhodné stanovisko.

Kontakt:
Studentská rada FF UK
2481 1126 l. 297
Jan Czerný
člen AS FF
2422 5580

Další ročník Bolzanovy ceny

Po prostudování předložených prací a jejich následném posouzení na základě přijatých kritérií hodnotitelská komise v čele s prorektorem prof. RNDr. Zdeňkem Pertoldem, DrSc. vybrala devět laureátů.

Vítězové soutěže obdrželi Bolzanovu medaili, diplom a peněžitou odměnu ve výši 10000,- Kč pro vítězné práce v pregraduální sekci a 15000,- Kč pro práce v sekci postgraduálního studia. Na snímku Jana Smita blahopřeje RNDr. Vladimír Kotlář, člen představenstva a náměstek generálního ředitele České spořitelny, a. s. jedné z vítězek soutěže PhDr. Zlatě Zbořilové (FF UK, 4. roč. obor politologie).

(bar)

Hlávkovy ceny uděleny

"Toto 'Nadání' má ten jediný úkol, aby každoročně vykázanými čistými příjmy podporovali...", píše se v poslední vůli architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky, který celé své jmění odkázal národu k podpoře dalších studií a vědy. Předvídavě myslel Josef Hlávka také na ne vždy lehký a jednoduchý osud mladých vzdělanců: "V druhé řadě, a sice podílem 30%, snaživé a způsobilé studenty vysokých vysokých škol pražských tím způsobem, aby poskytnutím částečného neb (bude-li možná) úplného zaopatření se mohli plnou silou věnovati výhradně a jen úplnému svému vzdělání, na kterém se jak jich vlastní, tak i budoucnost celého národa zakládá."

Správa Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových se krátce po listopadové revoluci 1989 rozhodla tuto část Hlávkova aktuálního odkazu obnovit a již potřetí (na návrh rektorů pražských vysokých škol a z rozhodnutí správy) se dne 16. listopadu 1995 udělovaly ceny a diplomy. Téměř čtyři desítky studentů a absolventů pražských vysokých škol, Vysokého učení technického Brno a mladých pracovníků Akademie věd ČR získalo za mimořádné výsledky během studia letošní Cenu Josefa Hlávky, která reprezentuje 20000 Kč.

Již tradičním rámcem slavnostního předání se stává Hlávkův zámek v Lužanech u Přeštic. Od doby jeho přestavby (1886 - 87) se podařilo zde zachovat mnoho původních interiérů. V jednom z nich, sále Českého kvarteta (na našem snímku detail této místnosti), přivítal nové nositele Ceny J. Hlávky za správu Nadání doc. PhDr. Jaroslav Nedvěd, CSc. Slavnostního aktu se zúčastnili také další členové správy a představitelé akademické obce - mezi nimi předseda AV ČR prof. Dr. Rudolf Zahradník, DrSc. Univerzitu Karlovu na shromáždění zastupoval prof. RNDr. Zdeněk Pertold, CSc., prorektor pro studijní záležitosti. Všechny slavnostní projevy se shodovaly v názoru na potřebu podporovat "mladé talenty, jimž by jinak ekonomické možnosti nedovolovaly rozvoj". Předseda AV ČR upozornil také na to, že "neexistuje těsná korelace mezi bohatstvím a šťastnou existencí".

Nominovaní kandidáti potom z rukou prof. Jaroslava Vostrého, rektora AMU a Ing. architekta Jiřího Vovsa, zástupce správy Nadání, převzali ocenění a diplomy. Na našem druhém reportážním snímku přebírá z rukou rektora AMU cenu jedna z dvanácti oceněných studentů a absolventů Univerzity Karlovy, Mgr. Romana Peterová (PedF UK).

Text a foto Forum: Michaela Zindelová

Seznam rubrik