S příchodem měsíce února nastává první stadium nervozity pro mnohé uchazeče o studium, velmi často i pro jejich rodiče a prarodiče. V únoru musí být totiž podány přihlášky ke studiu na vysokých školách. Další etapy nervového napětí následují v červnu, při přijímacích zkouškách a vyhlašování jejich výsledků. V případě neúspěchu je možné další trápení v odvolacím řízení. Existují však skutečné důvody pro nervozitu?
Domnívám se, že ano i ne. Část nervozity, zejména rodičů, pramení ze zkušeností se školami, veřejnými institucemi a státní správou v dobách nedávno minulých, kdy byzantinsko - komunistická společnost neměla pevná pravidla a jedinou nejistou záchranou bylo nalezení známých, schopných "zatlačit", případně i "zajistit". Další traumatizující okolností bývá skutečnost, že uchazeči o studium se obvykle musí hlásit na některou z poměrně úzkých specializací, užších ve srovnání s valnou většinou vysokých škol v západní Evropě a Severní Americe, a jsou si vědomi studijně administrativních problémů při změnách studijního zaměření.
Zbytečné jsou obavy z průběhu přijímacího řízení na fakultách Karlovy univerzity, které je plně v kompetenci děkanů, včetně stanovení počtu přijímaných posluchačů. Na rozdíl od dřívějších dob ani Ministerstvo školství ani rektor do něj nezasahují (univerzita je pouze svým rektorem poslední odvolací instancí). Zájmem všech fakult je získat nejkvalitnější posluchače a přijímací řízení vést naprosto korektním způsobem. Jeho kritéria jsou předem vyhlašována. Písemné zkoušky jsou zásadně bodovány jako anonymní. Celé přijímací řízení je organizováno průhledně, všichni, kteří se zúčastní, mají právo na veškeré informace. Bodové vyhodnocení testů je veřejně vyvěšováno a uchazeči jsou se svými výsledky seznamováni.
Ti, kteří se domnívají, že jejich ohodnocení nebylo správné, nebo v průběhu řízení došlo k nějakému opomenutí či chybě, se mohou odvolat k rektorovi.
V letošním roce očekáváme (podobně jako v posledních třech letech) kolem 35000 přihlášek ke studiu, do celkem 454 oborů a jejich kombinací. Uchazečů však bude ve skutečnosti méně, protože někteří si podávají přihlášky na více oborů či fakult zároveň. Nejvíce zájemců se dá opět očekávat na fakultách právnické, filozofické a pedagogické. Poslední dvě jmenované jsou mnohooborové a zájem o jednotlivé obory je velice nerovnoměrný.
Poměr uchazečů k přijímaným byl vloni na Právnické fakultě 9:1, na Filozofické fakultě 6:1 a na Pedagogické fakultě 7:1. Zatímco zájem o studium například psychologie převyšoval možnosti 20x, anglistiky a amerikanistiky 11x, na jiných oborech téže fakulty byl tento poměr velmi vyrovnaný. Celkově je na UK přijímáno kolem pěti a půl až šesti a půl tisíce posluchačů ročně.
Přijímací zkoušky jsou organizovány různě na jednotlivých oborech či skupinách oborů, v případě lékařských fakult různě na stejný obor - všeobecnou medicínu. Zatímco na některých oborech jsou používány jen písemné testy, na jiných se kombinují s ústní zkouškou nebo pohovorem. Jazykové znalosti (u nefilologických oborů) a talentové zkoušky jsou méně obvyklé. Všechny požadavky a typy zkoušek jsou shrnuty v každoročně (tedy i letos) vydávané příručce Přijímací řízení ke studiu na fakultách Univerzity Karlovy, sestavené dr. G. Bilíkovou ze studijního odboru rektorátu.
Odvolací řízení probíhá v komisích tvořených rektorem (nebo prorektorem), zástupci příslušné fakulty a pracovníky studijního oddělení rektorátu. Komise zreviduje případné procedurální nebo věcné chyby a rozhodne o případné nápravě. Odvolání bylo vloni kolem šesti tisíc, kladně vyřízených kolem 370.
Hlavní odvolací řízení probíhá v červenci a v první polovině srpna. Jelikož se však dodatečné přijímací řízení koná během července až září (pro uchazeče, kteří maturovali v zahraničí později a pro ty, kteří byli v hlavním termínu nemocni), odvolací řízení musí následovat (konečný počet přijatých je tedy znám koncem září). Všichni přijatí se však nemusí zapsat na fakulty UK. Proto počet studentů v prvních ročnících je znám až kolem poloviny října. V té době teprve může být přijímací řízení vyhodnoceno. Vzápětí však již začíná shromažďování informací k přijímacímu řízení v příštím školním roce - celoroční cyklus nezná přerušení...
Výběr uchazečů o studium a s ním související přijímací řízení jsou enormně důležité nejen pro uchazeče, ale i pro jednotlivé fakulty, univerzitu, pro výběr adeptů vědecké práce a nakonec i pro celonárodní vzdělanost. Chyby ve výběru vedou nejen k osobním zklamáním, ale i k plýtvání talenty a naopak k zatěžování studijního procesu neschopnými studenty. Celková situace Univerzity Karlovy, byť velmi nevyrovnaná v jednotlivých oborech, je charakterizována několikanásobnou převahou zájmu nad možnostmi studia. Nejlepší metodou by bylo přijmout do prvních ročníků všechny zájemce a během jednoho až dvou let vytřídit žádoucí počet nejschopnějších. Tomu však brání dvě okolnosti: na většině rozhodujících fakult příliš specializované studium již od prvních ročníků, hlavně však nedostatek místa pro přednášky. Univerzita Karlova nezískala žádné prostory během posledních dvaceti let (tím méně v uplynulých šesti letech), kdy se počet posluchačů zvýšil o 40 % a počet uchazečů je až trojnásobný.
Vzhledem k těmto okolnostem je nutné provádět riskantní výběr studentů přijímacím řízením, zůstává ovšem proto mnoho důvodů pro neustálou snahu o zdokonalování tohoto řízení.
První kroky v tomto smyslu se již podnikají, lékařské fakulty koordinují přijímací řízení v tom smyslu, že začínají vytvářet společnou databanku otázek k písemným zkouškám.
Co nám rozhodně chybí, jsou informace, jak studují uchazeči, ohodnocení v přijímacím řízení. Musíme získat zpětnou vazbu a podle ní modifikovat testy a otázky přijímacích zkoušek.
Výsledky maturit nejsou většinou v přijímacích řízeních brány v úvahu. Důvod je jednoduchý - výsledky z různých středních škol nejsou srovnatelné. Uvítali bychom proto uskutečnění záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR - zavést standardizované maturity pro celou Českou republiku. Soukromé iniciativy by byly akceptovatelné pouze v případě dostatečně široké a solidní přípravy databank otázek jednotlivých předmětů, statisticky reprezentativního výběru otázek a vyhodnocení odpovědí na ně a naprosto eticky spolehlivého řízení celého procesu.
Lepšímu výběru pro úže zaměřené magisterské studium, směřující k odborné a vědecké práci, by napomohl dvoustupňový model studia, tj. nejprve bakalář, jako podmínka pro studium magisterské. Kromě výhod v lepším výběru talentů pro specializované studium by tento přístup umožnil přijmout větší množství posluchačů do prvních tří ročníků, a tím snížit počet odmítaných adeptů studia. Znamenalo by to však opustit čtyřicet let zaběhaný systém specializací podle úzce zaměřených kateder. Některé velmi specializované přednášky by bylo možné přesunout až do postgraduálního (například doktorandského) studia. Rozhodně musíme opustit praxi, kdy jedna fakulta téže univerzity odmítne 29 z 30 uchazečů v jednom studijním oboru, zatímco na oboru příbuzném akceptuje téměř všechny, kteří se přihlásili. Tak plýtváme nadanými uchazeči, další oblastí, kde zůstává dostatek prostoru pro zdokonalování, je složení vlastních zkoušek. Poměry mezi zkoušenými znalostmi, úsudkem, logickým myšlením, talentem, motivací a formulováním vlastních otázek.
Základní a rozhodující změna v přijímacím řízení se již stala: pravidla jsou jasná, všem dostupná a kontrolovatelná. Velké pole k další činnosti zůstává: zlepšit výběr uchazečů při omezeném počtu studentů.
První měsíc nového roku uběhl na Univerzitě Karlově ve zkouškovém rytmu, zato často společensky vyšperkovaná historická část Karolina osiřela. Čeká ji dlouhý čas úprav na "zatěžkávací premiéru" jubilea. Studenty lze potkávat před zkušebními místnostmi ve všech zákoutích fakult, nebo na jediném společenském místě rektorátu - v bufetu (přízemí RUK). Někteří z nich, vzhledem k absenci univerzitní kavárny, si pletou místo "fast food" za delší spočinutí k povídání... Ostatní zatím ve frontě na občerstvení za lidové ceny toužebně čekají na odchod těch, kteří již usedli. To oblíbené interiéry Medúzy, Velryby a Radosti - tam je cítit život! A také umělecky bohémská kavárna v přízemí Uměleckoprůmyslového muzea přetéká studenty u stolů. Uvažuje vedení UK o prospěšnosti zřízení kavárny - místa stabilních studentských dialogů (v noblesnějším hávu než je bufet na RUK) v nejbližší době?
Stávající bufet na RUK není nic jiného než místo pro rychlé nasycení
Náš záběr - chvíle před zkouškou - jen dokumentuje nejnovější čísla inventury studentů: na UK studuje v současné době 31 681 mladých lidí a z toho je 17 484 žen!