Jedna z četných příloh knihy M. Štemberkové - podobizna rektora Jana Marka Marci z Kronlandu, vyhledávaného lékaře pobělohorské doby.
Univerzitu Karlovu v minulosti a přítomnosti přibližuje nejnověji Marie Štemberková v knize Universitas Carolina Pragensis (Karolinum 1995, 140 stran), která je literárním zpracováním historie a současného stavu pražské univerzity. V první části, nazvané Stránky z dějin Univerzity Karlovy, je zachycena téměř šest a půl století dlouhá historie pražského vysokého učení, druhá, která nese název Současná podoba Univerzity Karlovy, přináší základní fakta o dnešní struktuře Karlovy univerzity. Osobitým způsobem jsou vylíčeny univerzitní dějiny, založené na studiu pramenů a odborné literatury, a navíc doplněné četnými ukázkami z literárních děl, dotýkajících se historie pražských vysokých škol. Za upozornění stojí i odvaha autorky, která se nevyhnula mnohdy kontroverzním tématům jako jsou dějiny pražské Německé univerzity nebo vývoj univerzity po roce 1948.
Součástí historického výkladu jsou i pojednání o akademických insigniích - žezlech, řetězech a talárech. Druhá část přináší informace o jednotlivých fakultách a součástech Univerzity Karlovy. U každé uvádí základní fakta o historii, studijních oborech a výzkumné činnosti. Na tomto místě však chceme upozornit čtenáře, že během tisku publikace došlo ke změně adresy Evangelické teologické fakulty (str. 122 - nyní Praha 1, Černá 9) a zrušeno bylo Taneční centrum UK (str. 140). Publikaci provází mnoho dosud zcela neznámých reprodukcí dobových dokumentů a fotografií, které přibližují popisované události a představují významné osobnosti učitelů a absolventů pražské univerzity.
Jedna z četných příloh knihy M. Štemberkové - podobizna rektora Jana Marka Marci z Kronlandu, vyhledávaného lékaře pobělohorské doby.
Filosofie - Leopoldov, léta padesátá je název knihy, kterou koncem minulého roku vydal Ústav dějin Univerzity Karlovy. Předkládaná kniha přináší výběr filozofických textů historika PhDr. Pavla Křivského a v ilustrační části ukázky z přehledu latinské gramatiky prof. PhDr. Bohumila Ryby. Obojí vzniklo v leopoldovském vězení v padesátých letech.
Texty napsané na toaletním papíře zaletoval do plechové krabice vězeň, dělník Adolf Bečvář, a zazdil je v leopoldovské věznici v roce 1955. V roce 1992 byly přednášky vyňaty a pan Bečvář je předal Univerzitě Karlově k trvalému uchování.
Sám způsob ilegálního sepsání ve věznici, okruh čtenářů a odvaha spojená s jejich vznikem a rozšiřováním až po způsob dochování textů, ukrytých ve zdích věznice, činí z "univerzitních" lekcí naprosto ojedinělý dokument doby.