Aktuálně z Grantové komise UK

Dne 27. října 1995 vyhlásil oficiálním dopisem předseda Grantové komise UK prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc., výběrové řízení na udělení interních grantů pro rok 1996 (4. kolo).

Pro příjem návrhů nových projektů byl stanoven termín 1. 12. 1995. Očekávala jsem, že návrhů bude více než v loňském roce. Mnoho řešitelů končilo v roce 1995 své tříleté projekty řešené s finanční podporou GA UK a mohly jim tak vzniknout "volné" kapacity na přípravu nových projektů. Tak velký nárůst jsme ale nečekali. Rozložení zájmu a finanční požadavky fakult jsou patrné z naší tabulky.

(Pokud zde nevidíte tabulku, je to tím, že ji nedovede zobrazit Vámi používaný prohlížeč.)

Požadavky řešitelů podle fakult

Rok 1995 přinesl 272 nových grantů, pro rok 1996 jich má GA UK ke zpracování 365, tj. o 34 % více.

Pokračujícími granty z roku 1994 i 1995 se na tomto místě nebudu zabývat, chtěla bych sdělit jen několik svých postřehů ke grantům novým.

Z pěti lékařských fakult bylo předloženo sto třináct projektů, a přičteme-li k nim některé projekty Farmaceutické fakulty a další z PřF a FTVS, které by bylo možno zařadit do oblasti biomedicíny, tvoří jejich požadavky téměř polovinu celkového objemu požadovaných finančních prostředků.

Necelá desítka vědeckých pracovníků UK z nejrůznějších důvodů termín k přijetí nových projektů nestihla anebo nezaregistrovala. Opožděně pak telefonovali a vysvětlovali své důvody, které měly opodstatnění, bohužel však museli být odmítnuti. GA UK dodatečně projekty nepřijala.

Při zapisování některých projektů do evidence členové grantové komise vyjadřovali podiv nad tím, v jaké úpravě někteří žadatelé své projekty zaslali. Formuláře byly vyplněné nečitelně, tužkou, nebo s téměř neviditelnými fotokopiemi příloh, či s neúplnými přílohami. Nejsem byrokrat, ale toto mne popudilo. Vždyť každý projekt je po obsahové i formální stránce jistou vizitkou svého autora. A oponenti i členové oborových rad, kteří je dostanou, k tomu jistě přihlédnou ve svých závěrech.

V týdnu od 29. 1. do 2. 2. 1996 budou zasedat všechny oborové rady. Věřím, že se jejich členové sejdou v usnášeníschopném počtu a že budeme moci na základě jejich rozhodnutí následně distribuovat projekty příslušným oponentům v ohlášených termínech.

O průběhu dalších grantových dějství vás budeme včas informovat prostřednictvím univerzitního časopisu.

JUDr. Jiřina Potočná

Granty a vědecký výzkum

Zavedením grantů a vznikem grantových agentur byl výrazně ovlivněn nejen rozvoj vědeckého výzkumu, ale i realizace některých prováděcích projektů. Není sporu o tom, že šlo o pozitivní krok, bez něhož by v systému tržního hospodářství mohlo dojít k výraznému omezení prostředků na tuto nezastupitelnou oblast.

Díky grantovému systému jsou rozdělovány řešitelským kolektivům často značné finanční prostředky, které slouží výzkumu samému, vybavování výzkumných pracovišť, včetně pracovišť vysokoškolských.

Právě tato závažná skutečnost, konfrontovaná s reálným stavem přidělování a kontroly využívání těchto prostředků, by ovšem měla vést k zamyšlení nad dosavadním systémem práce s granty.

Není jistě na závadu, že vznikl větší počet fondů, z nichž jsou prostředky na granty udělovány. Výzkumné týmy tak mají větší možnost uplatnění svých projektů. Potud by bylo vše v pořádku.

Mnoho nedořešených problémů kolem metodiky práce s granty však stojí za povšimnutí. Uvedu alespoň některé z nich.

Vyhlašování tematických okruhů v celé řadě případů není realizováno s dostatečným předstihem. Zájemci se při stále ještě nedokonalém informačním systému dozvídají o možnosti podání grantu na poslední chvíli a jsou postaveni před úkol v několika málo dnech sestavit řešitelský kolektiv a zpracovat projekt výzkumu.

Zarážející je skutečnost, že při přihlašování grantu kromě rozpisu požadovaných financí jsou často důležitější informace o řešitelích a jejich dosavadní publikační činnosti, což je jistým handicapem pro mladší vědecké pracovníky. Sám projekt s analýzou výzkumného problému, stavem řešení dané problematiky u nás a ve světě, s hypotézami i strategií plánovaného výzkumu je při podání grantů podružný a stačí na něj dvě až pět stránek. Protože patřím i mezi posuzovatele předložených grantů, vím, že není většinou možné na základě takto kusých informací seriózně rozhodnout o kvalitě projektu. Na katedře učím (kromě jiného) i metodologii výzkumu a musím konstatovat, že většina cvičných výzkumných projektů výzkumu, které k zápočtu předkládají studenti druhých a třetích ročníků, má vyšší obsahovou úroveň, než granty, které jsem doposud posuzoval. Není to ovšem způsobené nedostatečnou kompetencí řešitelů grantů, ale samotným zadáním, v němž je obsahové stránce projektu věnována minimální pozornost. V situaci, že na rozhodnutí o přidělení grantu závisí i řešení o udělení pěti až sedmimístných částek, je to na pováženou.

V některých případech, a to se týká například i Fondu rozvoje vysokých škol, je rozhodováno nejen bez přítomnosti žadatelů, což bylo běžné ještě před několika léty, ale stává se, že se řešitelé v případě, že jejich projekt nebyl vybrán, ani o rozhodnutí nedozví. Mohl bych to doložit několika případy. Kdo a podle jakých kritérií o grantech rozhoduje je řešitelům rovněž utajeno.

Nemalým problémem je i nesmyslná časová limitovanost grantů. Většina grantů je vypisována na jeden rok. Jde-li o výzkum přesahující tuto dobu, většinou se vyžaduje, aby byl na pokračování podán nový projekt. To znamená, že lidé, kteří zavádějí podobný systém, nevědí mnoho o vědecké práci. Navíc ji nelze i v rámci daného roku dělat někdy od března, až května - kdy se řešitelé teprve dozvídají, že na daný rok grant dostali - do listopadu, kdy musí většinou vyúčtovat přidělené peníze. Čtyři až šest měsíců jsou tedy v nejistotě a nemohou čerpat prostředky třeba na zahraniční spolupráci, na materiál, který bezprostředně k výzkumu potřebují.

Protože není možná převoditelnost financí na další rok, dochází občas opět k nesmyslnému utrácení nevyčerpaných prostředků na konci kalendářního roku, aby se na začátku roku dalšího na věci mnohem potřebnější nedostávaly.

V závěru musím konstatovat, že zdaleka ne ve všech případech se vyžadují a kontrolují výstupy grantů. A to už je skutečně na pováženou! Mohl bych uvést příklady, kdy si samy řešitelské týmy z vlastní iniciativy realizovaly vnitřní oponentury, aniž o to byly požádány. Někde se to obešlo i bez nich.

Vím, že nejde pouze o univerzitní problém. Domnívám se však, že Univerzita Karlova by měla svojí autoritou nejen upozornit na uvedené skutečnosti, které zná každý, kdo se s problematikou grantů někdy setkal, ale měla by současně iniciovat pokus o pozitivní změny v této oblasti.

doc. PhDr. Jiří Pelikán, CSc.,
vedoucí katedry pedagogiky FF UK

Grantová agentura a univerzitní věda

Grantová agentura UK jistě zaujímá významné postavení při podpoře vědecké práce na Univerzitě Karlově. Hlavním kladem je, že finance jsou určovány pro konkrétní projekt, který prošel oponentním řízením. Dobře si pamatujeme, jak se finance alokované obecně "na vědeckovýzkumnou činnost" (ať již tento ošklivý termín znamenal cokoliv) až k univerzitním laboratořím dostávaly jen sporadicky a po různých peripetiích. Přímý vztah agentura - řešitel je zřetelný, jednoduchý a dobře kontrolovatelný. Adresnost vazby má motivační účinek (nebudu-li já a moji spolupracovníci mít výsledky publikované v renomovaných odborných časopisech, nedostanu příště grant a budu mít starosti). Podstatné je i to, že díky grantům začínáme i ve vědě hospodařit. K dovršení chvály nutno dodat, že administrativa Grantové agentury UK funguje dobře.

Jaké má GA UK plány? Předem odmítám tvrzení, že granty jsou malé. Jsou takové, na kolik máme. Úspěšnost žádostí u našich grantových agentur (kolem 50%) je totiž nepoměrně větší než kdekoliv ve světě, a to je pro současné období však nutné! Finance pokrývají většinou pouze spotřební materiál, trochu literatury a možná nějaký místní kongres. Nejsou však žádné finance na investice. Chápu, jak je investiční rozhodování v tomto ohledu pro UK svízelné. Je ale nutné si uvědomit, že přístrojové vybavení univerzitních laboratoří je stejně důležité, jako menzy a vše ostatní. A navíc věhlas Univerzity Karlovy souvisí především s její vědeckou reputací. Jistě, jsou i jiné zdroje mimo univerzitu, ale začínáme se značným handicapem. Někteří tvrdí, že rozmělnění financí do jednotlivých grantů brání koncepčnímu rozvoji vědy na univerzitě. Kvalita vědy na univerzitě je dána kvalitou výsledků jednotlivých týmů. Grantové agentury celostátního významu musí respektovat vědní politiku státu. V případě UK se domnívám, že by měla být vazba volnější. Hlavní smysl Grantové agentury UK spatřuji v podpoře konkurenceschopných vědeckých skupin, které univerzita má, a systém financování oponovaných projektů je pro to ideálním prostředím.

Má Grantová agentura UK svoji specifiku? Myslím, že je to podpora vědecké práce na univerzitě. Trochu se obávám, že zavedení jakýchkoliv jiných kritérií, než je kvalita projektu, způsobí, že distribuce financí bude málo přehledná. Poměrně malými finančními objemy na projekt a značnou flexibilitou v délce projektu přitahuje více projekty nové, než zaběhané a rozsáhlé studie - mají dost příležitostí v agenturách jiných. Musí totiž podporovat vědeckou práci studentů, doktorandů a mladých vědeckých pracovníků, aby se snad mohly i zvýhodnit projekty, na nichž se ve větší míře účastní. Podporou by jistě nebylo, kdyby se pro ně vytvořila zvláštní kategorie. Není vůbec pozitivní, že z univerzitních grantů nelze postgraduální studenty platit, postgraduální student bývá všude v civilizovaném světě klíčovou osobou řešení vědeckých projektů a z kvalitního postgraduálního studenta vědecký tým vždy profituje. Úspěšné vědecké pracoviště se jich snaží mít co nejvíce a ví proč. U nás se na doktorandy stále díváme spíše jako na "objekty našeho poučování" než na vědecké partnery. GA ČR to pochopila. Proč ale ne univerzita? Nesprávné je jistě i to, že z grantů nelze financovat postgraduální zahraniční studenty. Právě díky jim se věda stala záležitostí mezinárodní - a má z toho veliký prospěch. Rozšiřuje se tak možnost výběru nejlepších a nejvíce motivovaných.

Grantové agentury již pevně zakotvily v naší vědě, peníze začaly jít tam, kde se opravdu něco dělá a publikuje. Grantová agentura UK má v tomto systému jasné a významné místo. Chová se a pracuje bezesporu solidně.

prof. MUDr. Jan Herget, DrSc.
(2. LF UK)