Avers a revers vítězného návrhu medaile k 650. výročí založení UK
Je možná překvapující, že už první návrhy na oslavu jubilea naší Univerzity Karlovy vznesly spontánně požadavek, aby - vedle podobných počinů jako je emise pamětní poštovní známky a pamětní mince - bylo 650. výročí její existence připomenuto i ražbou pamětní jubilejní medaile. Znamená to, že poměrně mladá akademická obec má stále před očima krásnou, dnes již půlstoletí starou medaili Španielovu z roku 1948 a zčásti snad i povědomost o medaili Seidanově, o celé století starší. Protože celouniverzitní výbor pro přípravu 650. jubilea tyto návrhy přijal, vyhlásil v červnu loňského roku rektor UK prof. K. Malý neveřejnou soutěž na pamětní jubilejní medaili a vyzval k účasti na ní sedm našich renomovaných medailérů. Pro zaneprázdnění jinými naléhavými úkoly se omluvil jediný z vyzvaných a ve stanovené lhůtě se sešlo (počítaje v to i dva, které zcela nesplňovaly všechny soutěžní podmínky) celkem šest velmi hodnotných návrhů jubilejní medaile.
Jednou z podmínek soutěže, která nepochybně jejím účastníkům tvořivé úsilí zkomplikovala, byl požadavek, aby po ikonografické stránce jednak nebyl použit motiv převzatý ze starobylého univerzitního pečetidla, to jest vyobrazení klečícího zakladatele univerzity svěřujícího svou fundaci symbolicky sv. Václavu, věčnému panovníkovi českého království, jednak aby se na medaili neobjevilo ztvárnění gotického arkýře Karolina. Oba tyto motivy se na univerzitních medailích, ražených při různých příležitostech v poslední době, objevovaly poměrně často a na medaili k 650. výročí univerzity tedy využity nebudou. Dojde tak k tomu, že ani jedna z medailí vzpomínajících vzniku Karlova vysokého učení nebude převzetím scény z pečetidla univerzitní obce připomínat vlastní akt založení univerzity. Seidanova medaile z roku 1848 totiž přinesla jenom vyobrazení tehdy zcela nového pomníku Karla IV. jako zakladatele univerzity, Otakar Španiel v roce 1948 položil na avers Karlův portrét, pro rub pak využil motivu karolinského arkýře. Připomínám-li tuto skutečnost, pak jenom jako jistou kuriozitu, kterou bychom snad neočekávali a která nikterak neovlivnila úroveň loňské soutěže a výtvarnou kvalitu návrhů, vzniklých při této příležitosti.
O předložených návrzích rozhodovala dne 20. prosince 1995 soutěžní porota ve složení: rektor prof. K. Malý (předseda), děkan prof. J. Koutecký, doc. J. Kropáček, prof. J. Petráň, Dr. R. Prahl, Dr. M. Truc a akad. sochař M. Vitanovský, přičemž se s jejím rozhodnutím dodatečně ztotožnila i Dr. Z. Míková, která se z vážných důvodů mohla zúčastnit jenom závěru jednání. Soutěžní porota rozhodovala při tajném hlasování prostou většinou hlasů. První cenu soutěžní porota udělila návrhu Jiřího Harcuby, cena druhá byla přiznána návrhu Josefa Hvozdenského a cenu třetí pak obdržel návrh Josefa Soukupa. Porota také rozhodla o realizaci vítězného návrhu a závěrem svého jednání konstatovala, že všechny návrhy v soutěži předložené (včetně těch, které nesplňovaly všechny dané podmínky soutěže) prokázaly vysokou úroveň práce našich medailérů.
Vyjádřit symbolicky založení univerzity a její význam pro českou a evropskou vzdělanost, jak požadovaly podmínky soutěže, bylo při již uvedeném ikonografickém omezení autorů úkolem ne právě lehkým, což dokládá už to, že návrhy, které získaly II. a III. cenu nezávisle na sobě, a dost problematicky zvolily za symbol univerzity založené v polovině 14. století soubor jejích novodobých žezel. Problematické (vlastně u většiny návrhů) pak bylo i vyjádření symboliky dějinného významu pražského vysokého učení. A tak jen autor vítězné medaile dokázal vyřešit zadaný úkol, či dokonce obě jeho složky, originálním způsobem a s mimořádným citem pro historickou realitu. Univerzita a její založení je na Harcubově návrhu charakterizováno zakladatelovou tváří a majuskulní gotickou iniciálou "K" tvarově přejatou ze zakládací listiny Karlovy. I když oba tyto symboly do značné míry ovládají prostor líce i rubu medaile a soustřeďují k sobě pozornost, je tu ponecháno i dostatek prostoru, aby mohla být naznačena i úloha, kterou Univerzita Karlova za uplynulá století naplňovala, a tedy i její význam pro národní i evropskou vzdělanost, vědu, toleranci a poznávání a chápání pravdy. Tato složka medailérovi zadaného úkolu sice zdánlivě ustupuje do pozadí, neboť vytváří jakýsi ornament obklopující oba ústřední motivy medaile, má však stejnou platnost. Autor pro její ztvárnění užil řady jmen těch, kdo univerzitu představovali, působili na ní nebo z ní vyšli a svým dílem i činy spoluvytvářeli její tradici. Jména osobností od Jana Husa a Jessenia až po B. Hrozného a K. Engliše na straně jedné, na straně druhé pak jméno Purkyňovo, T. G. Masaryka, K. Čapka, J. Heyrovského, Opletalovo a Palachovo, aby byli uvedeni alespoň někteří z této pestré mozaiky, dostatečně naznačují úlohu a význam Karlova vysokého učení za jeho dosavadní existenci. Závěr řady jmen pak tvoří Harcubovo krédo, že "krása myšlení, úžas nad objevem, hledání pravdy a oběť pravdě vyjadřují podstatu vzdělanosti". Ražba Harcubovy medaile, naplňující i po výtvarné stránce mimořádně vysoké požadavky, bude bezesporu důstojnou součástí významného kulturního jubilea.
Avers a revers vítězného návrhu medaile k 650. výročí založení UK
Jiří Harcuba (68), medailér a sklářský výtvarník, bývalý rektor UMPRUM, poskytl časopisu Forum interview krátce po rozhovoru s rektorem UK, prof. JUDr. Karlem Malým, DrSc. O svém vítězství v soutěži o návrh na pamětní medaili k 650. výročí Univerzity Karlovy se Jiří Harcuba dozvěděl v prvních dnech nového roku 1996. V přímém dialogu s rektorem UK slyšel autor návrhu pochvalná slova renomovaného právního historika k celkovému pojetí své verze, specifikovaly se také některé drobné korekce i možné místo ražby pamětní medaile.
V současné době nepracuje medailér pouze na této významné zakázce, ale zpracovává konečnou realizaci tří dalších návrhů - pamětní medaile s motivem mima Debureaua, dále pracuje na návrhu zadní strany zlaté pětikoruny s motivem Kutné Hory (jde o emisní činnost české mincovny v Jablonci nad Nisou, která vydává běžnou měnu i ve zlatě). Třetí skvělou příležitostí pro medailéra je pamětní ražba ke kulatému výročí České národní banky.
Jak jste se dostal k účasti v soutěži?
Obdržel jsem výzvu, abych se zúčastnil užší soutěže - probíhala v druhé polovině minulého roku až do 30. listopadu 1995, kdy jsem svůj návrh odevzdal. Před samotnou realizací v sádře jsem se snažil získat bližší informace pro svou definitivní představu, jak pojmout několik staletí dlouhé defilé významných postav Univerzity Karlovy - rektorů, pedagogů, posluchačů. Podklady pro realizaci jsem získal z Archivu UK, od prof. Josefa Petráně, a pracovalo se mi lépe také s podporou Dr. Miroslava Truce. Výběr osobností, jejichž jména by se měla na medaili objevit, je velmi citlivý, ještě po schválení návrhu se přistoupilo k další, konečné korektuře. Snažil jsem se ze slov a jmen utvořit strukturu pozadí obou stran medaile, každé jméno má skrývat bohatý obsah. Víte, co je na písmu nejkrásnější? Jde o nejabstraktnější umění, kdo si jméno přečte, tomu se najednou ve filmové střihu objeví svět, celá doba i závažnost práce člověka , kterou tehdy pro svůj "orbis pictus" vykonal!
Co, po okamžiku radosti, z vašeho vítězství vyplývá?
Hlavní práce zůstává na konečné podobě, návrh, realizovaný v sádře, je stále pouhou skicou. Pro skutečnou ražbu je nutné stanovit definitivní podobu, která by odpovídala všem parametrům. Byl bych rád, aby byl můj návrh realizovatelný případně i ve stříbře, i když se o takovém provedení zatím neuvažuje. Kvalita tohoto provedení ("proof") spočívá především v leštěném povrchu, který připomíná povrchem sklo, rytina vystupuje na tmavém podkladu a ve stříbře by byl účinek leštěného podkladu obdobný.
Rektor UK - jako právní historik - zvlášť ocenil váš úmysl umístit na medaili znak českého státu, který se ve stejném výtvarném provedení objeví také i v logu k 650. výročí...
Bylo pro mě zásadně důležité spojení známé iniciály Karla IV. s českým lvem v gotickém štítě, což hovoří samo za sebe. Medaile je vždy především symbolika, která umožňuje sdělit adresátovi v náznacích, ve zkratce co nejvíc. Moje práce na logu vyplývá ze záměru komise historiků, aby se logo k 650. výročí UK shodovalo s medailí.
Už je rozhodnuto, kde se bude pamětní medaile razit?
Zřejmě to bude ve Znaku v Malé Skále, se kterým mám nejlepší zkušenosti, zvláště s rytcem Anselmem Rozkovcem. Rytec sám sedí u stroje a má vše pod kontrolou - poloautomatická ražba se vždy vyplatí, protože rytec může matrici kvalitněji zkopírovat.
Kolik medailí se bude razit?
Počet záleží na potřebách univerzity, běžná praxe však bývá vyrazit nejprve omezený počet, raznice stejně zůstane vlastnictvím univerzity, která později bude samozřejmě kdykoli moci provést doražbu. Moje konkrétní práce končí s první ražbou, měla by být nejpozději za rok hotová, aby Univerzita Karlova měla čas na patřičnou propagaci a připravení loga, které bude zřejmě potřebovat pro co nejširší použití co nejdřív...
Na našem záběru rektor UK, prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., v diskusi s Jiřím Harcubou nad návrhem pamětní medaile k 650. výročí založení UK.