Osud zvaný egyptologie

Egyptologie je věda, která jistě nepatří k masově rozšířeným nikde na světě a v naší zemi zvlášť. Jde o malý, poměrně úzce specializovaný vědní obor, který v širším slova smyslu zapadá mezi orientální a historické vědní obory, pohybuje se někde na hranici archeologie, filologie, lingvistiky a dějin umění. Jak už sám název napovídá, zabývá se tato věda starým Egyptem a zejména pak jeho kulturním odkazem. V naší zemi má egyptologie dávnou, velmi významnou tradici. Jako v jedné z mála zemí u nás egyptologie zakotvila a zaujala ve společnosti pevné postavení. Zajímavá a ojedinělá tradice je spojena s Univerzitou Karlovou - právě na její půdě existuje v podstatě jediné pracoviště, kde se egyptologie rozvíjí už třičtvrtě století, od doby po první světové válce. Český egyptologický ústav (při FF UK) vede dvacet let prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc.

Jak se vůbec mladý člověk dostane k takové specializaci?

K egyptologii jsem se dostal vytrvalým osobním zájmem a částečně také shodou okolností. Už jako chlapce mě velmi zajímala historie starověkého Orientu. Můj otec byl veterinární lékař a v době mých středoškolských studií - v druhé polovině padesátých let - jsme žili v malém městě v Jeseníkách na severní Moravě. V krásném prostředí, ale přece jenom velmi vzdáleném nějakému většímu kulturnímu nebo vědeckému centru. Mě však velmi zajímaly historické romány, cestopisy, všechno, co nějakým způsobem povzbuzovalo mou představivost o světě pouští a dávných památek. Když jsem po maturitě z politických důvodů nesměl jít na jakoukoliv vysokou školu, pracoval jsem jako lesní dělník, na pile, jako pomocný dělník na stavbách, budovali jsme pohraničí. Mezitím jsem vytrvale zkoušel udělat přijímací zkoušky do Prahy. Vždy zdařile, ale pak jsem dostal dopis, ve kterém mi velmi stručně sdělili, že přijat nejsem. Při třetím pokusu se za mne postavili moji spolupracovníci, dělníci, a konečně se mi podařilo bludný kruh překonat - psal se rok 1960. Tehdy řídil čerstvě založený Egyptologický ústav profesor Zbyněk Žába. Jeho pražský pobyt ovšem nikdy netrval dlouho, většinu času pobýval v Egyptě, kde se v první polovině šedesátých let právě rozbíhala mezinárodní záchranná akce UNESCO (v souvislosti se stavbou Vysoké přehrady v Asuánu). Československá vláda tehdy rozhodla, že se náš přínos uskuteční formou vědecké expertní činnosti týmu českých egyptologů. Tato práce mého profesora zcela časově absorbovala, nicméně v pravidelných intervalech se vracel do Prahy a přednášel studentům. Do značné míry se jednalo o individuální studium, po absolutoriu v polovině šedesátých let jsem začal v Egyptologickém ústavu pracovat a zůstal jsem dodnes...

Hovořil jste o pracovních a vyučovacích cyklech svého profesora, sám jste se ale dnes ocitl ve velmi podobné situaci...

Spojení práce vědecké s prací pedagogickou je přece nejcharakterističtějším znakem vysoké školy a univerzita k tomu přidává ještě další specifické rysy. V případě české egyptologie k tomu přibývá významná angažovanost v terénních pracích v Egyptě. Založením Českého egyptologického ústavu UK (tehdy Československého) v roce 1958 se činnost ústavu - na základě už dlouho existujícího Egyptologického semináře při Filozofické fakultě UK a zejména právě díky zmíněné mezinárodní kampani UNESCO v Núbii, osudovým způsobem spjala s Egyptem. Tato okolnost s sebou, kromě mnoha starostí a povinností, přináší pro egyptologa především nenahraditelné zkušenosti, setkání, užitečné kontakty a participaci na mezinárodních projektech.

Díky výsledkům práce ústavu je vaše pozice v Egyptě velmi silná...

V Egyptě máme rozsáhlou archeologickou koncesi, kterou náš ústav pro naši zemi získal na základě své účasti v Núbii. Úspěšné zvládnutí všech úkolů akce UNESCO a dosažené výsledky byly egyptskou stranou oceněny do té míry, že náš ústav dostal právo (koncesi) pracovat v naprosto exkluzivní památkové oblasti, na pyramidových polích, na obrovité nekropoli nejstaršího hlavního města Egypta Memfidy. V tomto prostoru, který zahrnuje několik desítek kilometrů čtverečních se nacházejí slavné pyramidy v Abú Raváši, v Gíze, v Abúsíru, v Sakkáře, Dahšúru a Meidúmu a v jejich okolí spousta hrobek, chrámů a nejrůznějších památek starého Egypta. Pro egyptologii a archeologii země zaslíbená, nepochybně místo s největší koncentrací památek na Zemi. Může s ní soupeřit jedině oblast chrámů v Karnaku, Luksoru a Údolí králů. Odborníci odhadují, že egyptské památky - pyramidy, chrámy, hrobky, šachtové komplexy, obelisky, sfingy a jiné - představují téměř dvě třetiny všech dochovaných památek starověku na Zemi. Většímu nasazení - ať v Núbii, nebo v Abúsíru - nám brání problémy organizační, finanční i personální - jsme ostatně malá země a malé pracoviště. Pouze tyto problémy nám neumožňují, abychom se v Egyptě angažovali trvale, nepřetržitě, tak jako velké zahraniční ústavy, třeba Francouzi nebo Němci. Naši činnost organizujeme v kampaních, v archeologických sezónách či expedicích, zpravidla v období podzimu, zimy a časného jara (říjen - březen), v jediné klimaticky přijatelné době, kdy se dá v poušti pracovat.

Pokud je mi známo, ČEÚ čítá jen asi deset odborníků. Musíte asi pro svou činnost volit priority, a ta volba zřejmě nebývá vždy jednoduchá...

V poslední době egyptské úřady a vedení egyptských archeologických institucí (zejména nejvyšší statní výbor pro egyptské památky) na nás naléhají, abychom se angažovali i na jiných místech Egypta, abychom napomohli při archeologických, případně epigrafických nebo restaurátorsko-konzervátorských projektech a dávají nám k výběru jakékoliv místo, jakékoliv památky, které si vybereme. Mezi nimi se objevují velmi prestižní památky v nilské deltě, na Sínaji, v Horním Egyptě, Luksoru, Karnaku, Údolí králů...! Zatím tyto možnosti zvažujeme, jde o velmi vážný krok, protože skutečně základní problém je v součinu prostých lidských sil. Naší povinností je také přednášet v Praze na univerzitě. Egypt si mnozí představují jako nádherné běloskvoucí pláže u Rudého moře, ale pracovat tam je velice složité po všech stránkách - klimatické, zdravotní, organizační, hospodářské a vůbec lidské. Egyptologie a terénní činnost, to opravdu není pouze exotika, ale archeologická práce v tvrdých zvláštních podmínkách. Terénní část je pouze jednou z etap a někdy ani ne tou nejsložitější. Nesmírně složitou je také závěrečná etapa, zhodnocení výzkumu, zpracování získaných poznatků a jejich publikace. To prožíváme nepříjemně na vlastní kůži, protože nás k tomu zavazují poměrně velmi tvrdé podmínky licenčních smluv s egyptskou stranou. Licenční dohoda se obnovuje jednou za rok z egyptské strany za předpokladu, že uchazeč splnil podmínky té předchozí smlouvy beze zbytku a to, prosím, bez ohledu na to, jestli jde o stálé pracoviště nebo o expedici. Jedna z klauzulí dohod, které uzavíráme, stanoví, že nálezce určité archeologické památky, což mohou být stavební památky, nápisy, stejně tak jako vzácný umělecký předmět, je povinen nález zpracovat a publikovat ve stanoveném termínu - a ten je velice krátký - pět let. Stres, který se vznáší nad každým, kdo se do výzkumu pustí, je značný. Vzhledem k tomu, že se nám v posledních letech zdařilo učinit mnoho velmi prioritních nálezů, je náš problém skutečně aktuální. V terénu pracujeme velice tvrdě a usilovně, ale neméně usilovně pracujeme i tady doma, při zpracovávání výsledků a přípravě publikací. Stranou ponechávám všechny složitosti organizační i další, související se sháněním prostředků na publikace, které jsou poměrně drahé a vycházejí v malých, až "bibliofilských" nákladech.

Pokud vím, po několika letech se letos otevírá obor egyptologie. Je velký zájem o toto studium?

Tíha a obsažnost přednáškové činnosti, činnosti vědecké, zpracovatelské a publikační, leží v podstatě na několika lidech, navíc jeden ze členů našeho ústavu Dr. Vachala, je v současné době na misi v Egyptě ve zcela jiné roli, jako velvyslanec. Statut našeho ústavu nám umožňuje, abychom volili vyváženou cestu mezi povinnostmi ryze vědeckými a pedagogickými. Egyptologii otevíráme zhruba v sedmiletých cyklech, jako pětileté dvouoborové studium. Nejčastěji v kombinaci s archeologií nebo s dějinami umění, případně s historií. Zajímavá kombinace, o kterou se teď chceme pokusit, je kombinace s lingvistikou, případně s některým dalším staroorientálním oborem, třeba s klínopisným bádáním. Letos na podzim budeme otevírat egyptologii, a to samozřejmě zásadním způsobem zasáhne do našich plánů... Chtěli bychom přijmout asi šest posluchačů, zájem o studium je obrovský, přicházejí desítky lidí, ale je možné přijmout jen několik jednotlivců. Jde o ty, které považujeme za nejlepší a kteří musí být už poměrně dobře jazykově připraveni (v angličtině, němčině, francouzštině - v těchto hlavních jazycích egyptologie). Nároky na studenty jsou značné, uchazeči mnohdy dojíždějí i z velmi vzdálených pohraničních míst naší země. Naše studovna je překvapivě plná.

Váš ústav je populární, souvisí s vaší prací také jakési "zviditelnění"...

Prezentace egyptologie u nás je pole velice široké a náročné, ovšem také atraktivní a vděčné. Připravujeme populární publikace, televizní i rozhlasové pořady. Já sám teď dokončuji knihu o pyramidách, které bylo v české veřejnosti hodně zapotřebí (vyjde v nakladatelství Academia). Připravuje se také několikadílný televizní seriál o tajemství pyramid a další televizní projekty. K 650. výročí založení Univerzity Karlovy připravuje náš ústav velkou publikaci, Ilustrovanou encyklopedii starého Egypta, bohatě vybavenou, jakýsi sumář informací o Egyptě. Univerzita by se v čase výročí měla představit také rozmanitostí svých vědních oborů a rozsahem své vědecké práce.

Největší zájem veřejnosti upoutaly vaše loňské objevy v Abúsíru, záhy poté, co Egypt navštívil rektor UK...

Na konci podzimu jsme měli v Egyptě na návštěvě představitele univerzity, rektora UK a děkana Filozofické fakulty. Nešlo o zdvořilostní, ale velmi pracovní návštěvu, která se netýkala pouze našeho terénního pracoviště. Proběhla spousta jednání s egyptskými úřady, univerzitami a vědeckými institucemi. Jednání s univerzitami byla velmi prospěšná a povedou k prohloubení spolupráce na všech úrovních. V dubnu a v květnu by Prahu měli navštívit dva vedoucí představitelé z oblasti egyptologie, Dr. Zahi Hawás,generální ředitel egyptologických památek z oblasti pyramidové zóny, tedy místa, kde pracujeme a náš bezprostřední šéf. Univerzitu Karlovu navštíví také nejvyšší představitel egyptské archeologie a památkových organizací, generální sekretář Nejvyšší rady pro památky, profesor Abdel Halím Nureddín. Ten by měl být hostem pana rektora a mělo by dojít k ocenění dosavadní spolupráce. Návštěva našich hodnostářů byla významná i v tom, že se konala v době, kdy vrcholí přípravy na otevření Abúsíru pro mezinárodní veřejnost. Pro Egypt velmi významné rozhodnutí - ne všechny památky jsou totiž přístupné. Do značné míry právě zásluhou našeho ústavu je dnes v Abúsíru co ukázat. Kromě dalších prací jsem připravil průvodce památkami Abúsíru, menší monografii v rozsahu asi padesáti stran se spoustou příloh, k anglickému a arabskému vydání v Egyptě. Zpřístupněním Abúsíru zde naše práce nekončí, jenom se poněkud komplikuje. Turisté budou mít přístup usnadněný a předpokládá se, že jich přibude. Po Vánocích 1996 - jen co se rozběhne studium nově přijatého prvního ročníku - se tam chceme, inšaalláh - dá-li Bůh - zase vrátit.

Michaela Zindelová

Obličejová maska antropoidní rakve z Pozdní doby (české archeologické vykopávky, Abúsír).

Foto Forum: Michaela Vlčková a Milan Zemina

Pro všechny zájemce o Egypt a jeho umění uveřejňujeme datum konání ojedinělé expozice, která je ke shlédnutí v Brně.

Egypt dotekem