Velmi mě potěšilo, že do našeho univerzitního časopisu Forum došly dva příspěvky, týkající se problematiky grantů. Rád bych oba příspěvky krátce komentoval.
Prof. Herget (2.LF UK) zaměřil svou pozornost zejména na GA UK. Jako předseda Grantové komise UK musím ocenit vcelku příznivé a objektivní hodnocení práce GA UK, která plní své náročné úkoly při poměrně chudém technickém vybavení a při malém personálním obsazení. Věřím však, že se v blízkém časovém horizontu tato situace zlepší. K problematice studentů v postgraduálním studiu, zapojených v řešitelských týmech, bych pouze podotkl, že situace kolem jejich finančního ohodnocení není tak neřešitelná, jak se na první pohled jeví. Studenty PGS je možno odměnit na základě uzavřených dohod o pracovní činnosti. Pokud má student PGS na fakultě pracovní úvazek, lze mu navrhnout a při splnění úkolu vyplatit řešitelskou odměnu. Méně obvyklé jsou případy, kdy student vlastní živnostenský list s vlastním IČO. Pak může na svůj pracovní úvazek vystavit fakturu a při vyúčtování grantu se tato položka zahrne mezi služby. Konečně upozorňuji na novelizovanou vyhlášku MŠMT ČR č. 110/1995 Sb., kterou se upravuje vyhláška č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia. Investiční prostředky GA UK nepřiděluje, protože je až dosud nemá k dispozici. Zatím zbývá jediná cesta k jejich získání, totiž cestou GA ČR nebo jiné grantové agentury.
Příspěvek doc.Pelikána (FF UK) obsahuje více kritických postřehů směřujících obecně ke grantovým agenturám. Není mi známo, že by grantové agentury - mimo FR VŠ - vyhlašovaly tematické okruhy pro přihlašování projektů, pokud autor příspěvku nemá na mysli pouhé rozčlenění grantů na úkoly z oblasti věd lékařských, přírodních či humanitních. Toto členění je nutné čistě z praktického hlediska. Vyhlašování prioritních směrů výzkumu bylo opakovaně diskutováno na nejrůznějších úrovních a názory na vhodnost takového směrování se vždy diametrálně lišily. Nemohu souhlasit ani s námitkou o nepřiměřeně krátkých termínech mezi vyhlášením grantové soutěže a časových limitech pro jeho přijetí. Termíny uzávěrek všech grantových agentur, včetně GA UK jsou oznámeny s dostatečným předstihem. Výjimkou jsou termíny některých mimořádných krátkodobých nebo jednorázových projektů, kde termín dodání přihlášky může řešitele zaskočit. Pokud jde o časové limity k řešení přijatého úkolu, považuji dobu tří let, což je průměrná doba stanovená k řešení u většiny agentur, za dostatečnou. Připouštím, že k vyřešení některých úkolů nemusí být tento limit dostatečný. Tyto případy pak musí posoudit příslušné grantové komise a v případě, že průběžné zprávy ukazují na úspěšné plnění zadaného úkolu, navrhnou vhodné řešení (prodloužení termínu odevzdání závěrečné zprávy, nebo další etapu výzkumu formou nového grantu). Skutečným problémem může být financování řešitelů. Stížnosti na pozdní přísun finančních prostředků jsou časté a oprávněné. I když i v tomto směru se situace zlepšila, je při platné legislativě nutné provést uzávěrku hospodaření s grantovými prostředky koncem každého fiskálního roku. Uvolnění peněz pro řešitele v roce následujícím je možné až po souhlasu Ministerstva financí ČR, které bylo na tento problém důrazně upozorněno. Opakovaně požadovaná možnost převádění finančních prostředků z roku na rok by předpokládala zřízení fondu pro vědu, což se jeví alespoň pro nejbližší budoucnost jako zcela neprůchodné.
Závěrem bych rád připomněl, aby řešitelé grantu nezapomínali uvádět u publikací vzniklých při řešení grantu poznámku, z jakého grantu byla práce podpořena. Jinak chci popřát všem řešitelům v jejich práci hodně úspěchů.
Na přelomu ledna a února 1996 se uskutečnilo zasedání hned tří oborových rad GA UK - lékařské, přírodovědní a společenskovědní, na všech zasedáních bylo rozhodnuto o oponentech pro jednotlivé projekty - naše fotografie zachycuje prezentaci před zasedáním společesnkovědní komise - grantové materiály určené k oponentuře jsou přenášeny v originální přepravce...