"Od října minulého roku se z tiskových konferencí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR objevují v médiích i konkrétní částky příspěvku na ubytování pro dojíždějícího studenta: jednou 700 Kč, jindy kolem 800 Kč, letos "až tisíc korun" měsíčně. Právě tyto údaje vycházejí ze zmíněných rámcových kalkulací. Výsledky těchto úhrnových a zprůměrovaných propočtů jsou v zásadě správné, záleží však na celé řadě vedlejších podmínek a faktorů.
Jak je tedy možné dojít k uvedeným údajům? Rámcová výše průměrného kolejného za lůžko měsíčně je o něco vyšší než 300 Kč. Zbytek, doplatek do režijní ceny lůžka dotuje stát. Vezmeme-li celkovou sumu této dotace na koleje v České republice a dělíme ji počtem ubytovaných studentů dostaneme průměrnou dotaci na jedno obsazené lůžko. Protože však není záměrem tzv. rozpustit studentům dotaci úplně, ale část přece jen ponechat jako nepřímou dotaci kolejím na zajištění jejich základního provozu, je tato částka o něco nižší - výsledkem je oněch 700 až 1000 Kč.
Teoreticky by tedy student mohl obdržet tuto částku celou a zdánlivě je jedno, zda ji příslušná kolej obdrží od státu či od studenta. S tím také původně počítali někteří studentští nadšenci pro 'peníze na ruku'. (Dokonce si ji jeden z nich po říjnové tiskovce ministerstva už přišel vyzvednout.) V prvních úvahách těchto kalkulací se opomnělo, že tato částka nemůže být vypočtena dělením počtem obsazených lůžek protože oprávněných žadatelů je více. Nyní už jsou výše uváděné částky korigovány tak, že se vzalo v úvahu, že počet oprávněných žadatelů převyšuje kapacitu kolejí o 10% až 20%."
"Z hlediska uvedení do praxe by mohl nastat i případ, že by ministerstvo zcela přeneslo odpovědnost za provádění zákona na bedra jednotlivých škol, bez dostatečně propracovaných prováděcích předpisů. Není jasné, zda by pro danou vysokou školu byla suma pro stipendia na bydlení stanovena jako procentuální proporce jejích studentů dojíždějících přes 60 km účelově vyčleněná, nebo by byla jinak zahrnuta do rozpočtu, zda by to například znamenalo změnu alokační formule pro stanovení rozpočtu školy. Mohla by také vzniknout neřešitelná situace, kdy by akademické orgány, zvl. senáty, nestačily procedurálně zásady pro rozdělování stipendií zvládnout (například bude rozhodně nutné změnit zásadním způsobem Řád vysokoškolské koleje). Administrativa a organizace vlastního vyplácení stipendií je pak další oblastí k řešení. A to jak v rámci vysoké školy, tak i příslušné správy kolejí - například koleje budou nuceny vybírat poplatek za ubytování předem, a ty studenty, kteří na začátku školního roku nebudou schopni na místě zaplatit, budou muset z ubytování vyloučit a okamžitě ubytovat náhradníky."
"Jiný faktor působící na podcenění procentuálního převisu vychází z toho, že návrh novely stávajícího zákona s ním není zcela koherentní. Nebere totiž v úvahu, jak je v tomto zákonu pojata definice studenta. Ten totiž zůstává studentem až do složení státních závěrečných zkoušek, na které má lhůtu 2 roky. Tedy všichni studenti (dojíždějící více než 60 km), kteří uzavřou poslední ročník všemi předepsanými zkouškami a zápočty, ale odloží si vykonání některé státní závěrečné zkoušky, zůstanou oprávněnými žadateli o přímou dotaci na bydlení. Mimochodem, tato okolnost se už dnes může týkat vyplácení příspěvku na dopravu podle zákona o sociální podpoře.
Také některé nové formy studia, zvláště založené na kreditním systému, nemají už za základní ucelenou jednotku studia vždy ročník, ale například bloky aj. Magisterské studium pak může trvat (a mnohdy skutečně trvá) déle než tradičních pět let, bakalářské pak více než předpokládané tři roky. Tím celkový počet studentů narůstá a v něm i počet dojíždějících.
Všechny uváděné okolnosti vedou k tomu, že převis oprávněných žadatelů bude podstatně vyšší než předpokládaných 20% , a tedy částka přímé dotace jednotlivému oprávněnému studentovi bude nižší - a to i než zatím nejníže odhadovaných 700 Kč měsíčně."
"Vyplácení přímého příspěvku by nejspíše selektivně podpořilo studenty vysokých škol mimo velká města. Je jisté, že v Brně, a zvláště pak v Praze, by zůstaly koleje pořád tím nejlevnějším a nejvyhledávanějším studentským ubytováním. Například pro ubytování studenta v podnájmu v Praze by příspěvek několika set korun neznamenal významné posílení a student by jistě dal výraznou přednost koleji.
Tedy - přinejmenším ve velkých městech - nemůže fakticky dosažitelná výše přímého příspěvku na bydlení řešit nedostatek míst na kolejích přesměrováním poptávky do soukromých podnájmů či jiných ubytovacích možností. To pak zvláště vynikne, vezmeme-li v úvahu pravidelný každoroční a poměrně strmý procentuální nárůst nájemného, s nímž porostou i ceny podnájmů. O perspektivě úplné liberalizace nájemného ani nemluvě. Přitom z celkového počtu vysokoškoláků v České republice jich právě přes polovinu studuje v Praze a v Brně. Měly by se tedy 'kamenné univerzity' stát pro studenty obtížně dostupné?