Forum II/8 - Fakultní forum [Nejlepší knihovna na UK]|[Jubilejní běh LŠSS 1996]|[Vzdělávací nadace Jana Husa]|[The American Institute on Economic and Political Systems]|[Evropská dimenze ve vzdělávání]|["Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity]|[Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů]|[Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně]|[Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí]|[Realita počítačové sítě]

Nejlepší knihovna na UK

Mezi nejlépe technicky vybavené matematické knihovny v naší republice patří od listopadu loňského roku knihovna Václava Hlavatého v budově Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze - Karlíně. Všechno tady voní novotou a studenti ještě nestačili nové pulty popsat vzkazy či polít kávou. Zato si ale mohou u počítačů bez problémů všechny knihy sami vyhledávat a zjistit, který ze spolužáků byl rychlejší a dokdy má knihu půjčenou. To vše obstarává systém TINLIB, jenž může dokonce vyhledat knihy v dalších knihovnách fakulty na Malostranském náměstí nebo v Tróji.

Kdo byl Václav Hlavatý? Matematikům netřeba připomínat, že šlo o významného diferencionálního geometra, který po emigraci do USA v roce 1948 proslavil českou matematickou vědu po celém světě. Sám spolupracoval také s A. Einsteinem a založil Společnost pro vědu a umění, s kterou se dnešní Matematicko-fyzikální fakulta UK snaží navázat úzkou spolupráci.

V nově otevřených prostorách (dříve nevyužité chodby) je dnes uloženo více než 215 tisíc knihovních jednotek. Knihovna vlastní na 450 odborných matematických a fyzikálních časopisů, značná část z nich je v angličtině; 180 titulů se kupuje, zbytek získává výměnou.

Sami studenti si novou knihovnu pochvalují, protože mají přístup ke skriptům a učebnicím v daleko větší míře než dříve. Na počítačích mohou sledovat rešerše odborných článků a nejnovější matematické a fyzikální informace. Nejen, že se jim zvětšil prostor k samostatnému studiu, ale knihovníci mají ideální přehled o všech výpůjčkách. Fakulta investuje do knihovny přes pět milionů korun, z toho tři a čtvrt milionu korun je určeno na nákup nových časopisů.

Rekonstrukce knihovny v Sokolovské ulici v Karlíně si sice vyžádala přes tři miliony korun, ale za to aspiruje na nejlepší knihovnu na UK.

(dol)

Kontakt:
MFF UK
Sokolovská 83
180 00 Praha 8
Tel.: 2191 3111

Foto pro Forum: Filip Láb


[Nejlepší knihovna na UK]|[Jubilejní běh LŠSS 1996]|[Vzdělávací nadace Jana Husa]|[The American Institute on Economic and Political Systems]|[Evropská dimenze ve vzdělávání]|["Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity]|[Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů]|[Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně]|[Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí]|[Realita počítačové sítě]

Jubilejní běh LŠSS 1996

Již 40. běh Letní školy slovanských studií (koná se v době od 26. července do 23. srpna v Praze), nad níž převzal záštitu rektor Univerzity Karlovy prof. JUDr. Karel Malý, DrSc. je určen pro profesory, docenty, asistenty, lektory, překladatele, postgraduální nebo starší studenty slavistiky a bohemistiky. Letní škola slovanských studií poskytuje obraz o současném bádání bohemistickém a slavistickém, zejména o českém jazyce, literární historii a českých dějinách. Přednášky, semináře, jazyková cvičení a speciální kurzy povedou vybraní odborníci, učitelé UK a dalších českých vysokých škol, i pracovníci Akademie věd České republiky. O vědeckou úroveň i náplň školy pečuje ředitelství LŠSS pod vedením doc. PhDr. Jana Kuklíka, CSc.

Vědecká rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy všechny zahraniční slavisty k účasti na 40. běhu Letní školy slovenských studií upřímně zve.

Přijetí do LŠSS vyžaduje, aby účastník ovládal aktivně alespoň jeden slovanský jazyk. (Znalost češtiny musí odpovídat rozsahem nejméně jednomu roku studia.) Zájemci o přijetí do 40. běhu LŠSS vyplní formulář přihlášky a zašlou jej na adresu sekretariátu nejpozději do 1. května 1996. Sekretariát oznámí nejpozději do 20. června 1996 recipročním stipendistům i účastníkům, zda byli přijati.

Kontakt:
Letní škola slovanských studií
Filozofická fakulta UK
nám. Jana Palacha 2
116 38 Praha 1
tel/fax: 0042 02 2319645


Ze slavnostního zakončení 39. běhu LŠSS (24. srpna 1995) odcházelo 187 studentů z 31 zemí s osvědčením o úspěšném absolvování, kolik jich bude letos?

Foto Forum: Michaela Vlčková


[Nejlepší knihovna na UK]|[Jubilejní běh LŠSS 1996]|[Vzdělávací nadace Jana Husa]|[The American Institute on Economic and Political Systems]|[Evropská dimenze ve vzdělávání]|["Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity]|[Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů]|[Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně]|[Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí]|[Realita počítačové sítě]

Vzdělávací nadace Jana Husa

vypisuje konkurz


na udělení grantu
na vydání právnické literatury

Podmínky:

  • publikace nebyla dosud vydaná v češtině nebo slovenštině
  • publikace bude vhodná pro výuku na právnických fakultách
  • přijímají se překlady zahraniční literatury i původní české nebo slovenské práce.
  • Granty budou uděleny v červnu 1996.

    Uzávěrka přihlášek 15. dubna 1966

    Podrobnější informace a formuláře žádostí vám poskytneme na uvedené adrese.

    Kontakt:
    Vzdělávací nadace Jana Husa
    Radnická 8, P. O. B. 735
    663 35 Brno
    Tel: 05-422 123 14
    Fax: 05-422 120 84

    [Nejlepší knihovna na UK]|[Jubilejní běh LŠSS 1996]|[Vzdělávací nadace Jana Husa]|[The American Institute on Economic and Political Systems]|[Evropská dimenze ve vzdělávání]|["Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity]|[Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů]|[Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně]|[Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí]|[Realita počítačové sítě]

    The American Institute on Economic and Political Systems

    (na FSV UK)

    Na přelomu července a srpna 1995 pořádala Fakulta sociálních věd UK třetí ročník letní školy nazvané The American Institute on Economic and Political Systems. Tuto akci pořádá FSV UK ve spolupráci s americkou Georgetown University a nadací The Fund for American Studies (dobročinná vzdělávací instituce se sídlem ve Washingtonu, D.C.). Letní školy se ve zmíněném běhu zúčastnilo více než sto studentů z osmnácti zemí světa. Účastníci letní školy navštěvovali přednášky vedené v angličtině předními odborníky z oblasti ekonomie a politických věd z USA i České republiky. Studenti měli navíc možnost v rámci bohatého programu nahlédnout do zákulisí budovy Parlamentu ČR a poslechnout si tak mnoho významných osobností kulturního a politického života - včetně amerického novináře Alana Levyho (šéfredaktor týdeníku Prague Post), diplomata Jacka Matlocka (bývalý velvyslanec USA v Moskvě) a zástupce německého Bundestagu - Wolfganga Dexheimera.

    Letní škola vyvrcholila slavnostním zakončením a předáváním osvědčení o absolutoriu v pražském Rudolfinu, kde ke studentům promluvil předseda vlády České republiky Václav Klaus (na našem archivním snímku s účastníky loňské letní školy).

    Vzhledem k úspěchu letní školy v roce 1995, připravuje Fakulta sociálních věd UK ve spolupráci se svými partnery na letošní letní měsíce další ročník The American Institute on Economic and Political System. Bude se konat od 13. července do 3. srpna 1996 a na realizaci programu se budou podílet američtí i čeští univerzitní učitelé. Navíc bude účastníkům nabídnuto široké a bohaté spektrum možností kulturního a společenského vyžití.

    Kontakt a bližší informace:
    Oddělení vědy a zahraničních styků FSV UK
    Cyril Šimsa
    tel. +42 2/2481 0804, l. 228
    E-mail: SVOZ@mbox.fsv.cuni.cz
    nebo
    Ms. Ann Erker
    The Fund for American Studies
    1526 Eigteenth St. N. W.
    Washington, D. C. 20036
    USA
    E-mail: 75604.3374@compuserve.com

    Foto pro Forum: z archivu FSV UK


    [Nejlepší knihovna na UK]|[Jubilejní běh LŠSS 1996]|[Vzdělávací nadace Jana Husa]|[The American Institute on Economic and Political Systems]|[Evropská dimenze ve vzdělávání]|["Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity]|[Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů]|[Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně]|[Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí]|[Realita počítačové sítě]

    Evropská dimenze ve vzdělávání

    Zpráva o jednom vydařeném kolokviu


    Ve dnech 6. a 7. února 1996 pořádala Pedagogická fakulta UK za podpory PHARE kolokvium, nazvané Evropská dimenze ve vzdělávání a přípravě učitelů. Kolokvium mělo interdisciplinární charakter, takže rozmanitost témat byla značná. Setkání se stalo zároveň také společenskou událostí - první den v podvečerních hodinách vystoupili zástupci evropských vzdělávacích institucí a večer proběhlo společenské setkání. Na organizaci se podílelo oddělení komparativní pedegogiky ÚPPV spolu s Nadací Jiřího z Poděbrad pro evropskou spolupráci.

    Osmnáct kolokviálních přednášek vyslechlo téměř sto účastníků pocházejících převážně z řad odborné pedagogické veřejnosti. Přítomno bylo také třicet studentů pražské pedagogické fakulty (zřejmě dobrý nápad pedagogů). Obecnost tematických okruhů - jakkoliv pochopitelná - která jednání kolokvia vymezovala, tj. Evropa a evropanství, češství a evropanství a evropská dimenze ve vzdělávání a přípravě učitelů, jakoby sváděla k neplodnému mudrlantství. Nicméně k němu nedošlo. Většina příspěvků, včetně diskusních, byla k věci.

    Jednání kolokvia se zúčastnili i zahraniční hosté. Mezi nimi Margaret Shennanová, konzultantka Rady Evropy, která pracuje na univerzitě v Lancasteru jako poradkyně pro evropská studia. Její kniha Teaching about Europe (1991) je považována za zásadní práci v oblasti výuky k evropanství - na toto téma měla také zajímavou přednášku. Dalším ze zahraničních přednášejících hostů byl profesor Ferdinand Kinsky (ač francouzský občan, narodil se v českých Horažďovicích). V současné době působí jako ředitel Mezinárodního centra evropských studií v Nice. Profesor Kinsky ve své přednášce na téma Budoucnost Evropy předvedl, jak má vypadat profesionálně vedená přednáška: elegantní forma, pevná logická stavba, zajímavý obsah. Dal dokonce auditoriu vybrat, v jakém jazyku chce přednášku slyšet. Z nabídnuté němčiny, francouzštiny a angličtiny se přítomní shodli na angličtině.

    Kolokvia se zúčastnili nejen pedagogové: například MUDr. L. Nesvadbová, CSc., psychiatrička, se zabývala problematikou integrace migrantů do odlišných prostředí a kultur. Sociologové JUDr. V. Švestka a PhDr. F. Pelka, pracovníci Institutu dětí a mládeže MŠMT ČR, nabídli interpretace sociologických výzkumů na téma rasismus a intolerance.

    Zastoupeni byli členové Střediska mezinárodních studií J. Masaryka. Vedle profesora A.Orta, současně předsedy Správní rady Nadace Jiřího z Poděbrad, i doc. PhDr. Z. Lehmannová, CSc. Zabývala se stěžejním tématem teorie evropanství, totiž evropským kulturním paradigmatem (vymezením kulturních hodnot, tedy hodnotového jádra evropské civilizace).

    Z pedagogických pracovníků zaujal přítomné doc. PhDr. P.Čornej, CSc., který hovořil o výuce dějin. Jeho úvahy v této oblasti jsou velmi poučné a prakticky orientované (což je pro pedagogickou praxi neocenitelné). Za naprosto excelentní považuji vystoupení RNDr. V. Přívratského, CSc. o ekologické výchově. Toto "panevropské" téma není u nás ve vztahu ke vzdělání a přípravě učitelů - a tedy i žáků - zatím dostatečně prozkoumáno.

    Přednáškám a diskusím samozřejmě dominovalo téma představ o budoucnosti Evropy, tedy zařazování témat češství a evropanství do vzdělávání a přípravy učitelů. Řeč byla i o skutečnostech souvisejících s tématem kolokvia a koncentrovaných například v termínech jako jsou pedagogika výměn nebo pedagogika médií (toto téma je v naší pedagogice prakticky terra incognita).

    Za zmínku stojí, že v předstihu byl péčí Pedagogické fakulty UK a jejího Střediska vědeckých informací (a také zásluhou doc. PhDr. Elišky Walterové, CSc., která byla spiritus agens přípravy a průběhu celého kolokvia) vydán dokonale vybavený sborník, ve kterém jsou uvedeny nejen texty všech přednášek, ale i základní data o přednášejících a přehled literatury vázané k tématu kolokvia.

    Chválíme dobrý počin, stejně jako průběh, organizaci i úroveň kolokvia samého.

    Text a foto Forum: Karel Janků


    [Nejlepší knihovna na UK]|[Jubilejní běh LŠSS 1996]|[Vzdělávací nadace Jana Husa]|[The American Institute on Economic and Political Systems]|[Evropská dimenze ve vzdělávání]|["Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity]|[Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů]|[Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně]|[Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí]|[Realita počítačové sítě]

    "Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity

    Teologické fakulty - katolická, evangelická a husitská - jsou "nejmladšími" fakultami v množině fakult Univerzity Karlovy. Krátkou charakteristiku s malým srovnáním společného a odlišného nám poskytli jejich děkani, za Husitskou teologickou fakultu prof. ThDr. Zdeněk Kučera, za Katolickou teologickou fakultu prof. ThDr. Václav Wolf a za Evangelickou teologickou fakultu prof. ThDr. Ing. Jakub S. Trojan.

    ...Co je pro všechny fakulty společné

    Všem teologickým fakultám na celém světě je společné bohoslovecké bádání o zjevení Boha v Ježíši Kristu a v Duchu svatém, udržování místní duchovní tradice a příprava ke kněžské, duchovenské a kazatelské službě, k pedagogoické a vědecké činnosti.

    Teologické fakulty UK mají také návaznost na ostatní duchovědné obory, které univerzita pěstuje, zejména filozofii, filologii a historii. Koexistence více teologických fakult v rámci jedné univerzity není ve světě ničím výjimečným. Společným základem všech tří pražských fakult je křesťanství se svou biblí a základním krédem. Tendencí výuky zůstává zprostředkování křesťanské tradice mladé generaci a její posílení v celé společnosti.

    ... V čem se odlišují

    Existence tří teologických fakult mezi šestnácti fakultami UK je dána konfesním trojvěřím v českých zemích, kde vedle sebe žije katolická většina, husitská církev a církve evangelické. Tyto církve mají odlišné tradice a konfesně závazné teologické interpretace. Husitská fakulta navazuje na tradice husitského bohosloví tak, jak bylo na UK pěstováno především do roku 1622, Evangelická fakulta se orientuje na protestantské tradice ať už domácí či světové.

    ...Jak teologické fakulty spolupracují?

    Fakulty poprvé spolupracovaly již v roce 1990 na reinkorporaci. V současnosti své vzájemné kontakty rozvíjejí především v oblasti badatelské i při společných aktivitách univerzitních. Husitská a evangelická fakulta pořádají například společné semináře spolu s heidlberskou fakultou. Všichni tři děkani se také scházejí v rámci společných porad děkanů UK. Snahou teologických fakult je přispívat k utváření hlubšího mravního a ideového základu a vytvářet celostný pohled na lidskou existenci v individuální i pospolité rovině.

    ...Jaké je možné uplatnění studentů po absolutoriu?

    Jedním slovem - široké. Absolventi mohou působit jako duchovní, kněží a faráři, mohou pracovat v církevních institucích, v mediální oblasti, ve zdravotnictví, školství i v sociální sféře. Teologické vzdělání je také velmi dobrým základem pro práci v diplomatických službách, zvláště v zemích, kde je bohatý církevní život.

    ...Zájem o studium roste?

    K překvapení samotných fakult zájem o studium teologie rok od roku roste, a to i přes to, že studium teologie je velmi náročné. Uchazeči na evangelické fakultě musí například již při přijímacím řízení prokázat znalost jednoho světového jazyka, během prvních tří let studia musí ještě zvládnout tři jazyky klasické - latinu, řečtinu a hebrejštinu. Přesto se na evangelickou fakultu v loňském roce hlásilo 140 zájemců, přijato z nich bylo šedesát pět.

    Podobné zkušenosti má i husitská fakulta, kam se v loňském roce hlásilo 220 uchazečů a přijato bylo 55 studentů denního a 27 dálkového studia.

    Pouze u katolické fakulty po obrovském nárůstu v roce 1990 počet zájemců mírně klesl. V současné době má spíše setrvalý stav. Nicméně i zde vloni vyhověly požadavkům na přijetí pouze dvě třetiny zájemců.

    ...A "úmrtnost" je malá

    Podle děkana katolické fakulty je tzv. studentská úmrtnost u kandidátů kněžské služby pouze desetiprocentní, u ostatních asi 30 %. Děkan evangelické fakulty odhaduje, že přibližně 70 % studentů studia dokončí, na husitské fakultě by to podle jejího děkana mělo být ještě o deset procent více.

    ...Studují i nevěřící?

    Jak formuloval svou odpověď na poslední dotaz děkan KTF UK Václav Wolf, požadavek celistvosti lidské osobnosti předpokládá u studenta teologie soulad mezi obsahem studia a vnitřním přesvědčením. Pro soukromé zájemce pak katolická fakulta pořádá již druhým rokem speciální studijní kurz. Také na ETF mohou studovat ti, kdo projevují zájem o otázku víry, o duchovní život. V zásadě jsou všechny tři teologické fakulty UK otevřeny všem.

    Lenka Nádvorníková


    [Nejlepší knihovna na UK]|[Jubilejní běh LŠSS 1996]|[Vzdělávací nadace Jana Husa]|[The American Institute on Economic and Political Systems]|[Evropská dimenze ve vzdělávání]|["Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity]|[Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů]|[Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně]|[Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí]|[Realita počítačové sítě]

    Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů

    O studijních programech FTVS UK, zejména o bakalářském a magisterském studiu fyzioterapie a dálkovém bakalářském studiu oboru speciální výchova zdravotně postižených, jsme již čtenáře informovali v jednom z předchozích čísel. V tomto článku bych chtěla upozornit i na další aktivity fakulty, spojené s oblastí péče o zdravotně postižené a starší občany.

    V posledním roce byly rozšířeny vzdělávací programy. Svou činnost obnovila Univerzita 3. věku čtyřsemestrovým studiem zaměřeným na kvalitu života a pohybovou aktivitu starších občanů. O studium je velký zájem, první ročník navštěvuje přes šedesát posluchačů důchodového věku. Úspěšně se rozběhla činnost Školícího centra základní rehabilitace zrakově postižených, které kromě základního školení instruktorů prostorové orientace provádí expertízu a poradenství a zaměřuje se na vývoj modelů a speciálních pomůcek. Vzhledem k tomu, že je zapotřebí proškolit i méně kvalifikované pracovníky, pořádá FTVS, po vzoru obdobného školení trenérů, licenční kurzy pro cvičitele. Ve spolupráci s Unií pro tělesně postižené sportovce a Spastic Handicap proběhl první licenční kurz 2. třídy pro cvičitele tělesně postižených.

    FTVS UK je tělovýchovnou fakultou. Nabízí proto příležitost tělesných aktivit, resp. sportu i zdravotně postiženým dětem. Studenti fyzioterapie se v průběhu výuky podílejí na organizaci a realizaci dvou tělovýchovných týdnů pro zdravotně postižené (ZP), přičemž každý den se věnují dětem s jiným typem postižení. Sobotní tělovýchovné dny pro ZP, organizované při výuce speciální výchovy ZP, jsou navštěvovány převážně rodiči s mentálně postiženými dětmi. Studenti se organizačně podílejí i na zajištění nejrůznějších sportovních akcí místního i celorepublikového významu.

    FTVS UK má díky svému prostornému areálu možnost pořádat různé kongresy, konference a odborné semináře. Fakulta preferuje akce, které sama organizuje nebo se na nich spolupodílí. Řada akcí, pořádaných ve spolupráci s institucemi pro zdravotně postižené a starší občany, jistě pozitivně koriguje některé představy o jednostranné orientaci fakulty a spoluvytváří tak nový image školy. V této oblasti se velice úspěšně uvedlo Centrum pro rehabilitaci zrakově postižených. V květnu uspořádalo mezinárodní konferenci o hlavních problémech zrakově postižených na téma Cesty ke společnému světu a 5. evropský seminář školitelů OaM. Na tato úspěšná jednání navázala putovní přírodovědná výstava ze SRN Fenomény a impulsy, připravená ve spolupráci s Výborem dobré vůle O.Havlové. Tato unikátní výstava, při které bylo možné použít nejrůznějších smyslových vjemů k seznámení se s vystavovanými exponáty, byla určená především slabozrakým a nevidomým dětem. Skupina pedagogů z FTVS, ve spolupráci s Federací rodičů a přátel sluchově postižených, se významně podílela na přípravě 5. evropského setkání rodičů sluchově postižených dětí, které probíhalo v areálu fakulty v prázdninovém období. V rámci tohoto setkání se uskutečnila i mezinárodní konference The Equal Opportunities for Deaf s výstavou posterů a nejrůznějších technických pomůcek pro sluchově postižené. Na FTVS se konají pravidelné schůze, odborné akce, ale i valné hromady členů SPURP (Sdružení pro ucelenou rehabilitaci ZP). Ke společné akci patřila i celostátní konference nazvaná Nedostatečně řešené problémy zdravotně postižených, která jednala o řadě současných palčivých problémů zdravotně postižených. Na konferenci navázal seminář Výchova, vzdělávání a možnost pracovního zařazení mentálně postižených, organizovaný spolu se Sdružením pro mentálně postižené. Asociace zástupců ústavů sociální péče a domovů důchodců ČR uskutečnila na půdě FTVS celostátní konferenci Zdravotní péče v ÚSP a DD. Poslední úspěšnou aktivitou byla mezinárodní konference Kvalita života zdravotně postižených a starších občanů, která se konala za mimořádně nepříznivých podmínek (v areálu fakulty se pro havárii kotelny celý podzim netopilo). Přesto se jí zúčastnilo nečekaně velké množství nadšených posluchačů.

    Úspěšně se v této oblasti rozvíjí spolupráce se zahraničím. Patří sem především kontakty s Deutsche Sporthochshule z Kolína nad Rýnem, s Institutem pro hudební a taneční terapii. Na FTVS studuje již ve druhém ročníku skupina německých studentů. Němečtí odborníci se podílejí na zajištění společných kurzů, pořádaných v Praze a naopak naši učitelé vyučují na soustředěních, konajících se v SRN. Po léta využíváme naší smlouvy s Norwegian University of Sport and Physical Education v Oslu. Norští lektoři přijíždějí předávat své zkušenosti na FTVS a naši pedagogové absolvují stáže na sesterské fakultě či ve sportovně rehabilitačním centru v Beitostolenu. S propracovaným systémem vzdělávání i se způsobem práce s postiženými se na loňském zájezdu seznamovala čtyřicetičlenná skupina studentů a učitelů. Vybraní studenti mají každoročně možnost strávit prázdninovou praxi v zajímavě vedeném sportovním táboře pro zdravotně postižené děti v Arendalu. Dokončuje se i smlouva s Instituut Dominiek Savio v Gits, s belgickým ústavem pro tělesně postižené, který je proslulý nejen vysokou úrovní odborné týmové práce, ale i následováníhodným přístupem a způsobem péče o těžce postižené. Již v loňském roce zde stážovalo několik studentek fyzioterapie. Naší snahou je však s tímto ústavem seznámit co největší počet zájemců. Proto připravujeme i do tohoto ústavu exkurzi větší skupiny našich studentů a učitelů.

    Byla bych ráda, kdyby tento můj stručný výčet ilustroval širokou škálu aktivit FTVS UK. Naším cílem je transformace fakulty v dynamickou instituci, která je schopna obsáhnout a realizovat naléhavé potřeby společnosti.

    doc. MUDr. S. Bartůňková, CSc.
    studijní proděkanka FTVS UK


    Porady o zlepšení studijních podmínek pro studenty s těžkým zdravotním postižením se konají za jejich aktivní účasti.

    Foto Forum: Michaela Vlčková


    [Nejlepší knihovna na UK]|[Jubilejní běh LŠSS 1996]|[Vzdělávací nadace Jana Husa]|[The American Institute on Economic and Political Systems]|[Evropská dimenze ve vzdělávání]|["Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity]|[Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů]|[Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně]|[Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí]|[Realita počítačové sítě]

    Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně

    Systém společné výuky postgraduálních studentů, organizovaný na základě Zákona o vysokých školách (č.172 z roku 1990) a koordinující výuku v experimentálně biologických oborech akreditovaných při UK, byl zahájen na jaře roku 1992, s cílem zřídit koordinační radu postgraduálního studia v biomedicíně.

    Od školního roku 1992/93 tato koordinační rada začala pořádat přednášky pro studenty všech zúčastněných oborových rad a usilovala o zlepšení organizace a koordinace postgraduálního studia v biomedicíně. Začátkem roku 1993 podpořila vědecká rada UK návrh na vytvoření Centra interdisciplinárních studií, jehož jednou částí se stala Sekce postgraduálního studia v biomedicíně. Veškeré aktivity sekce řídí koordinační rada, složená z předsedů oborových rad a její předsednictvo.

    V letech 1993 a 1994 byl provoz sekce zajišťován grantem Fondu dynamického rozvoje VŠ. Ve školním roce 1994/95 byly využívány finanční prostředky z programu Evropské unie Tempus. Vloni na jaře se všechny zúčastněné oborové rady shodly na Zásadách školení doktorandů, které slouží jako doplněk Organizačního řádu postgraduálního studia na UK. Tyto zásady sjednocují požadavky na školení doktorandů a na úroveň rigorózních zkoušek a disertačních prací.

    V současné době Sekce postgraduálního studia v biomedicíně (SPgSB) zahrnuje a koordinuje aktivity 17 oborových rad akreditovaných při UK na 8 fakultách (1., 2. a 3. LF, PřF, FTVS, MFF, LF v Plzni a FaF v Hradci Králové). Pro studenty připravuje a nabízí sedm profilových kurzů, ve kterých jsou studenti seznamováni s posledními trendy v daných oborech.

    Teoretické kurzy jsou doplňovány praktickými kurzy orientovanými na nejmodernější biologické experimentální metody. SPgSB dále organizuje a financuje v rámci projektu Tempus pobyty posluchačů a učitelů v zahraničí.

    Výuky organizované SPgSB se účastní 379 studentů, z toho 201 interních a 178 externích. Dvanáct studentů je ze zahraničí.

    Do školení doktorandů je prostřednictvím svých školitelů a přednášejících zapojeno mnoho mimouniverzitních institucí, ústavy AV ČR (Ústav molekulární genetiky, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny), dále resortní ústavy Ministerstva zdravotnictví (Institut klinické a experimentální medicíny, Ústav hematologie a krevní transfuze) . Seznam školitelů SPgSB zahrnuje 280 vysoce kvalifikovaných odborníků s mezinárodní praxí. Z nich v současné době aktivně školí 219 školitelů (nejvíce aktivních školitelů dodává Univerzita Karlova - 120). Nejvyšší počet doktorandů vypracovává v současném době doktorskou práci na pracovištích UK (43 %), dále na pracovištích AV ČR (28 %) a v resortních ústavech Ministerstva zdravotnictví a klinikách (16 %). Oborové rady jsou tvořeny zástupci z vysokých škol (66%), AV ČR (28%) a resortních ústavů (6%).

    Při realizaci postgraduálního studia na UK se výrazně uplatnily dva nové rysy, které představují kvalitativní zlom v historii vědecké výchovy na UK. Především se podařilo sjednocení biomedicínsky orientovaných fakult v jeden, stále více kooperující organický celek. Za velmi důležité považujeme také spojení s ústavy AV ČR.

    Podstatná je dále skutečnost, že koncepce biomedicínského studia se společně zaměřuje na přípravu k základnímu biologickému i lékařskému výzkumu. Právě propojení přírodovědného zaměření s lékařskou problematikou je zárukou pro lékařské fakulty pro vytvoření moderní vědní základny a etablování příslušných technologií i překonání značných rozdílů mezi přírodovědci a lékaři, které brání vytvoření efektivních vědeckých týmů.

    Cíle postgraduálního studia v biomedicíně jsou jasné: realizovat takovou formu vzdělávání, která by svou úrovní získala mezinárodní uznání a důstojně reprezentovala Univerzitu Karlovu.

    Zpracovali:
    L.Janský, M. Elleder, R. Petrásek
    za předsednictvo koordinační rady
    postgraduálního studia v biomedicíně


    [Nejlepší knihovna na UK]|[Jubilejní běh LŠSS 1996]|[Vzdělávací nadace Jana Husa]|[The American Institute on Economic and Political Systems]|[Evropská dimenze ve vzdělávání]|["Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity]|[Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů]|[Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně]|[Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí]|[Realita počítačové sítě]

    Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí

    Ve spolupráci s obnoveným Pražským lingvistickým kroužkem (pod předsednictvím prof. PhDr. Oldřicha Lešky) se pravidelně dvakrát ročně pořádají od roku 1992 čtrnáctidenní mezinárodní cykly přednášek, ve kterých se s nejnovějším stavem bádání v lingvistice, sémiotice a estetice seznamují desítky našich i zahraničních studentů. V příštím cyklu, konaném od 1. do 12. dubna 1996 ve veleslavínském hotelu Krystal, budou přednášet Barbara Partee z USA (sémantika), Linda Waugh a Jindřich Toman z USA (oba o mezinárodním významu Pražské školy), Geoffrey Leech z Velké Británie (textové korpusy), Wolfgang U. Dressler z Rakouska (textová lingvistika), Maghi King ze Švýcarska (strojový překlad), Nicoletta Calzorari z Itálie (počítačová lexikografie), Fred Jelinek (automatické rozpoznávání řeči), Julia Hirschberg (větná fonetika), Margaret Deuchar z Velké Británie (bilingvismus) a z českých profesorů Oldřich Leška, Petr Sgall, Libuše Dušková, Jaroslav Peregrin a Eva Hajičová.

    Příští cyklus se připravuje na 5. - 16. srpna 1996. Mezi pozvanými zahraničními profesory jsou Barbara Partee (USA), Igor Meľčuk (Kanada), John Sinclair (Velká Británie), James Pustejovsky a Michael Johnston (oba USA), Ann Copestake (Velká Británie), Alex Lascarides (USA) a Werner Sauer (Německo). Čeští studenti mají na přednášky přístup zdarma.

    Eva Hajičová

    Kontakt:
    Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK
    Malostranské nám. 25
    Praha 1
    tel.: 2451 0286
    e-mail: brdickov@ufal.mff.cuni.cz

    [Nejlepší knihovna na UK]|[Jubilejní běh LŠSS 1996]|[Vzdělávací nadace Jana Husa]|[The American Institute on Economic and Political Systems]|[Evropská dimenze ve vzdělávání]|["Nejmladší" fakulty nejstarší univerzity]|[Postoj FTVS k problematice zdravotně postižených a starších občanů]|[Fakta o postgraduálním studiu v biomedicíně]|[Centrum Viléma Mathesia při FF UK hlásí]|[Realita počítačové sítě]

    Realita počítačové sítě

    Zeptáte-li se dnes některého z pracovníků Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové, zda využívá ke své práci počítačovou síť, patrně vám odpoví kladně a bude to považovat za zcela samozřejmé. Za poslední čtyři roky, které uplynuly od zahájení provozu lokální počítačové sítě, se totiž využití mnoha jejích funkcí začlenilo mezi základní, dokonce všední pracovní nástroje a potkal je tak stejný osud, jako historicky starší psací stroje, telefony či faxy.

    V historii budování počítačové sítě na fakultě bychom chtěli vyzdvihnout dva základní momenty, které se rozhodující měrou podílejí na dosažených výsledcích úspěšného začlenění nástrojů výpočetní techniky do běžné praxe. Tím prvním je úsilí o nasazení jednotného programového vybavení na úrovni síťového i uživatelského software. Druhým je volba programů s maximálně vstřícným uživatelským rozhraním. Splnění tohoto bodu totiž zaručí, že se síť nestane sice obecně dokonalým a bezchybně běžícím, nicméně samoúčelným nástrojem s minimem skutečných uživatelů.

    Splnění podmínky jednotného programového vybavení není věcí jednoduchou, protože v sobě implicitně zahrnuje potřebu nezbytné existence někoho, kdo bude rozhodovat o tom, jaké vybavení se zvolí, přičemž ostatní se tomuto rozhodnutí podřídí. Z tohoto důvodu pak rozhodování o výběru software probíhalo mnohdy na úrovni ústavů, jednotlivých budov či dokonce kateder - to v konečném důsledku vedlo k výrazné diverzifikaci i základních softwarových nástrojů. Uživatelé se pak dostávají do situace, kdy, obrazně řečeno, by se rádi domluvili, ovšem každý mluví jinou řečí, neznají řeč toho druhého, vzájemná komunikace bývá ztížená a často nemožná. Tohoto přístupu se naštěstí při výstavbě sítě na Farmaceutické fakultě UK podařilo vyvarovat a určité "pravomoci" při rozhodování i související odpovědnost za úroveň sítě převzala Laboratoř výpočetní techniky FaF UK. Vznikly tak situace, že byl názor prosazovaný tímto střediskem pociťován jako určitý "diktát", nicméně později sami uživatelé, až na výjimky, potvrdili správnost volby. Druhou podmínku, kterou jsme prohlásili za podstatnou pro hromadné a účelné využití výpočetní techniky, je volba uživatelského komfortu. Zvolíme-li běžného uživatele, pak je pro něj jistě efektivnější používat graficky orientované, intuitivně ovladatelné uživatelské rozhraní, než pouhé textové rozhraní vyžadující znalost desítky různých kombinací kláves. Jistě je pro něho výhodné, když mají všechny programy v zásadě týž způsob ovládání. Určitě je také dobré, když může užívat aplikace, které spolu mohou standardním a jednoduchým způsobem vyměňovat data či jinak komunikovat.

    V současné době je do naší sítě připojeno přes 120 počítačů. Celá fakulta využívá jediný síťový operační systém, kterým je MS Windows NT. Po spuštění počítačů se uživatelé dostávají automaticky do osvědčeného grafického prostředí MS Windows for Workgroups či Windows 95 a po zadání hesla se jim připojují osobní adresáře.

    Výrazně se výpočetní technika zapojila i do administrativní oblasti života FaF UK. Všechny důležité administrativní agendy, jako jsou agendy hospodářské, knihovní či studijní, byly totiž přeneseny do sítě. Vybraní pracovníci mohou, mají-li příslušná oprávnění, využívat těchto služeb přímo z počítačů na katedrách. Sekretářky tak denně odesílají objednávky na zakoupení zboží nebo si mohou kdykoliv zjistit aktuální stav jejich místního rozpočtu; hospodářské oddělení má stále k dispozici globální údaje. Díky agendě Student mohou učitelé vyplňovat údaje o hodnocení studentů při zkouškách. Nemá-li pracovník po ruce konkrétní chemikálii, nemusí obvolávat postupně své kolegy, ale využije služeb agendy skladového hospodářství, která mu sdělí, na jaké katedře, v jakém množství a kvalitě se požadovaná substance nachází. Velmi výrazně se do komunikace zapojil systém elektronické pošty, pomocí kterého vedení fakulty informuje zaměstnance, svolávají se schůzky komisí, rozesílají se zápisy z jednání, řeší se aktuální problémy.

    Zcela samostatnou kapitolu představuje možnost připojení lokální počítačové sítě do celosvětové sítě Internet, kterou fakulta získala v roce 1993. Při implementaci internetovských nástrojů jsme se řídili zásadou, že má-li mít připojení na Internet smysl, musí být dostupné z každého počítače a s maximálním uživatelským komfortem.

    Zdálo by se, že realita naší počítačové sítě nás může vést k spokojenosti a není třeba dalších zlepšení. Dnešní vývoj v oblasti výpočetní techniky a sítí především je ovšem tak překotný, že již dnes je třeba připravovat síť na další zvýšení jejího zatížení. Z připravované činnosti lze vybrat dvě stěžejní akce, jejichž dopad na kvalitu lokální sítě a jejího připojení do Internetu budou mít dlouhodobý dosah. Laboratoř výpočetní techniky získala spolu s Výpočetním centrem Lékařské fakulty v Hradci Králové rozsáhlé finanční prostředky na grant z projektu INFRA, vyhlášeného v roce 1995 MŠMT ČR. Cílem projektu je vybudování vysokokapacitní optické páteřní linky spojující obě fakulty a tvořící zárodek metropolitní sítě v Hradci Králové. Tato linka by měla být uvedena do provozu ještě v tomto roce. Pro rok 1996 dále chystáme vybudování nové strukturované kabeláže pro lokální síť, která by měla pokrýt potřeby na mnoho let dopředu a nahradit kabeláž dosavadní, která již pracuje na hranici svých možností. Nová kabeláž přinese (vedle vyšší přenosové kapacity dat) také možnost volného připojování nových počítačů do sítě v kterémkoliv místě fakulty včetně přednáškových síní. Je naší představou, že v tomto případě již nebudou muset vyučující používat při svých přednáškách promítání z víceméně amatérsky zhotovených folií či diapozitivů a budou moci využít elegantní, efektní, nesmírně účelné a snadno ovladatelné prezentační programy typu MS PowerPointu, které umožňují přinést si přednášku na jedné disketě a kdykoliv si ji podle potřeb upravit. Další inovací, kterou chystáme pro příští rok, bude možnost odeslání faxů přímo z uživatelských počítačů.

    RNDr. Václav Koula
    Laboratoř výpočetní techniky FaF UK