Již počtvrté nabízí Univerzitě Karlově Mezinárodní centrum Univerzity Tübingen účast na Letní akademii.
Co je Mezinárodní centrum (IZ) - Letní akademie?
IZ je konsorcium 18 univerzit z 9 zemí, které se v roce 1991 sdružily za účelem zdokonalení a zintenzivnění vědecké spolupráce mezi Východem a Západem. Koordinátorem spolupráce za UK je prorektor prof. Dr. Jaroslav Vacek, CSc., který je zároveň členem výkonného výboru IZ Tübingen. Akce, které pořádá IZ, jsou až dosud finančně zajištěny a po organizační stránce jsou naprosto dobře připravené.
Jádrem programu IZ je každoroční Letní akademie. Jejím obsahem jsou vzdělávací semináře pro středoevropské a východoevropské vysokoškolské učitele, vědecký dorost a doktorandy, dále mezinárodní workshopy, sympozia a konference. Oborově je zaměřena zejména na právní, ekonomické, duchovní a sociální vědy, jazykovědu, životní prostředí, němčinu jako cizí jazyk. Jednotlivé akce koncipují jeden nebo více vysokoškolských učitelů z členských univerzit IZ. Kurzy se pořádají většinou v Tübingen a dalších městech v SRN, ale také na jiných členských univerzitách, například v Polsku, Maďarsku a v Dánsku.
Členské univerzity IZ
K členským univerzitám IZ patří:
Akce letních akademií financují nezávislé instituce a nadace, které podporují vědecké aktivity, např. Ministerstvo pro vědu a výzkum Bádenska-Württemberska, Volkswagenova nadace, nadace Fritze Thyssena, nadace F. V. S. Hamburk.
S ohledem na současnou hospodářskou situaci ve státech střední a východní Evropy jsou tyto instituce a nadace ještě stále ochotny nést náklady nejen za uspořádání akcí, ale také veškeré pobytové výdaje a jízdné pro účastníky ze středoevropských a východoevropských zemí. Z tohoto hlediska (stejně jako z hlediska odborného) to jsou aktivity velice úspěšné a užitečné, i když UK v posledních letech jen s obtížemi naplňovala nabízenou kvótu.
Tato příznivá situace se bude ale v budoucnu proměňovat a s tím, jak se naše země ekonomicky rozvíjí, bude vznikat tlak, aby se rovněž podílela na finančních nákladech spojených s činností IZ. Představuje to výzvu i pro nás, abychom hledali alternativní zdroje financování mezinárodní mobility.
Každá středoevropská a východoevropská členská univerzita IZ může vyslat určitý počet účastníků na každou akci Letní akademie. Koordinátor IZ má na jaře každého kalendářního roku k dispozici seznam akcí Letní akademie včetně přihlášek (jsou od roku 1992 každoročně rozesílány na zahraniční oddělení jednotlivých fakult UK, které nominují své zájemce). Přihlášky se shromažďují u koordinátora UK na zahraničním odboru RUK.
K základním podmínkám účasti na všech akcích IZ patří:
Letní akademie je určena zejména pro vědecký dorost, doktorandy a mladé vysokoškolské učitele, výjimečně jsou přijímáni i starší pracovníci.
Přínos Letních akademií
Všechny semináře v rámci Letních akademií účastníci naší univerzity dosud hodnotili velice kladně - perfektní organizace, vysoká odborná úroveň, skvělá metodická propracovanost, kompetentní vedoucí seminářů, získání materiálů pro výuku, navázání kontaktů s vědeckými pracovníky ostatních zemí.
Skutečnost, že někteří z nich byli na základě své aktivity v seminářích Letní akademie následně pozváni prostřednictvím IZ ke stipendijnímu měsíčnímu studijnímu pobytu na univerzitu v Tübingenu, představuje silnou motivaci.
Vypsání Letní akademie 1996
Letošní Letní akademii tvoří šest seminářů, zaměřených na lingvistické tradice 20. století, management, mezinárodní politiku, sociálně politické problémy moderních západních společností, počítačovou lingvistiku, hospodářské právo a hospodářskou kriminalitu, a dvě sympozia na téma mezinárodní kooperace v Evropě a demokratizační proces a demografické proměny v zemích střední a východní Evropy.
Letos se uplatňuje při výběru nový a kvalitativně důležitý prvek: kromě účastníků z členských univerzit střední a východní Evropy jsou semináře Letní akademie poprvé otevřené také pro zájemce z USA, Velké Británie, Dánska a SRN.
Termíny odevzdání přihlášek:
Upozorňujeme všechny zájemce o účast na Letní akademii 1996, že podrobné programy, plakáty a přihlášky jsou rozeslány na zahraniční oddělení jednotlivých fakult UK, kde je možno se přihlásit nejpozději do 15. března 1996! Termín odeslání přihlášek do IZ Tübingen je 8. 4. 1996. Výjimku tvoří doktorandský seminář v Kodani, na který je nutno odevzdat přihlášky již do 8. března 1996.
Za účasti nových senátorů tzv. druhého sboru (1. lékařská fakulta, 2. lékařská fakulta, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Právnická fakulta, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Přírodovědecká fakulta, Katolická teologická fakulta a Husitská teologická fakulta) se sešel v letošním kalendářním roce již podruhé, a to 23. února 1996, Akademický senát Univerzity Karlovy.
Do předsednictva AS byli zvoleni noví členové: z Matematicko-fyzikální fakulty doc. RNDr. Jan Bednář, CSc., z Farmaceutické fakulty doc. Ing. Štefan Višňovský, DrSc. a z 2. lékařské fakulty prof. RNDr. Helena Tomášová, CSc., z dřívějšího období zůstává prof. MUDr. Pravoslav Stránský, CSc. z Lékařské fakulty v Hradci Králové a student Petr Kaván z Filozofické fakulty. Na zasedání předsednictva AS, které se sešlo bezprostředně po jednání senátu, byl zvolen předsedou AS UK opět prof. MUDr. Pravoslav Stránský, CSc.
O činnosti Studentské komory Rady vysokých škol informoval její předseda, student Husitské teologické fakulty a předseda fakultního AS David Tonzar. Pozval přítomné rovněž na konferenci o transformaci kolejí a menz a diskusi o možných podobách nového vysokoškolského zákona do auly Filozofické fakulty, která se bude konat 5. dubna 1996.
Hlavním bodem programu byl však rozpis normativních neinvestičních prostředků UK na rok 1996. Tomuto problému se již věnovala ekonomická komise AS UK na svém jednání dne 5. února 1996 a poskytla senátorům přehledné tabulky připravené Eoknomickým oddělením RUK. Z celkové částky 1 miliardy 700 milionů je určeno na platy 992 milionů korun, což je částka o 20 procent nižší než v loňském roce. Na provoz fakult je však v letošním roce vyčleněna procentuálně nižší položka - v loňském roce šlo o 28 procent celkového odpisu, v letošním roce je to jen 16 procent, což je o 130 milionů korun méně. Některé fakulty si podle slov rektora UK "vylepšily" finanční dotaci zvýšeným počtem studentů, někde dokonce až o 50 procent. Univerzita Karlova se chovala "umírněně" a počet studentů se navýšil jen o 4,2 procenta. Na tuto svou disciplinovanost však, podobně, jako Masarykova univerzita v Brně a ČVUT, doplatila finančním znevýhodněním.
V zásadě byly pro jednání senátu připraveny dvě varianty rozpočtu. První, v níž figurovala vzdělávací činnost 84 procenty a tvůrčí činnost 16 procenty, a druhá, kde poměr byl pozitivnější směrem k tvůrčí činnosti fakulty, a to v poměru 80:20. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR upozornilo na požadavek OECD, který předpokládá v členských zemích poměr dokonce 70:30. V této situaci je však nutné v našich podmínkách změnit charakteristiku tvůrčí činnosti a neposuzovat ji podle schválených grantů, a to ještě jen některých, ale přiřadit k této činnosti i ostatní tvůrčí činnosti fakult, jako je další publikační činnost, veřejná práce, práce s médii a další.
Po bohaté diskusi přijali senátoři variantu první. Kvestor UK Ing. Josef Kubíček upozornil na skutečnost, že do 31. března 1996 mohou fakulty, které tímto rozhodnutím mají výrazně snížený rozpočet, požádat o přerozdělení rezervy 70 milionů korun.
Akademický senát se sejde potřetí 29. března a poté 31. května, v zimním semestru jsou zasedání připravena na 27. září a 29. listopadu 1996.