Cílem tohoto široce zaměřeného projektu je zjistit, jak adolescenti interpretují minulost, jaká je jejich percepce přítomnosti a co očekávají od budoucnosti. V současné Evropě s rychlými a hlubokými přeměnami je nesmírně důležité zjistit postoje mladých lidí k dějinám, k politickým vlivům, termínům a pojmům jako je identita, nacionalismus, demokracie, či přistěhovalectví. Poznání vazeb mezi kulturní a národní závislostí a historickým vědomím a postoji k důležitým politickým otázkám současnosti je závažné v mnoha aspektech pro ty, kteří rozhodují o obsahu budoucího vzdělání v Evropě a přístupu k němu.
Obsah pojmu historické vědomí byl v projektu zkoumán různými způsoby (otázky, obecná i zvláštní tvrzení užitá vizuálně nebo jako text pro výpovědi aj.), aby bylo možno zjistit, že všechny aspekty zvolené koncepce jsou zahrnuty. To podpořilo reliabilitu a vytvářelo jeho základ pro uplatnění rozmanitých metod.
Skupinu zabývající se výzkumem tvoří vysokoškolští učitelé z pěti evropských regionů. Účastníky projektu jsou především didaktikové dějepisu z těchto evropských zemí:
V zimě 1994/1995 byl proveden výzkum v každé ze 29 zemí či jejich národních regionů ve skupině o počtu 1100- 1200 patnáctiletých či šestnáctiletých žáků prostřednictvím obsáhlého dotazníku s komplexními otázkami. Tak rozsáhlá analýza rozmanitých údajů široce zaměřeného mezinárodního výzkumu si vyžádala a ještě vyžádá mnoho práce. Přípravné práce byly diskutovány na jednáních v Hamburku a Helsinkách (1994). V současnosti mají národní koordinátoři předběžné výsledky téměř ze všech zúčastněných zemí. Výsledky byly projednány v říjnu 1995 v Bolzanu (Jižní Tyrolsko). Celkové výsledky v rozsáhlém mezinárodním srovnání budou dostupné ve všech zúčastněných zemích do dvou let a v příštím roce si vyžádají ještě dvě pracovní setkání všech národních koordinátorů výzkumu.
Jazykem projektu byla angličtina, kterou musí každý národní koordinátor ovládat. Národní koordinátor byl rovněž v každé zemi odpovědný za přesný překlad do národního jazyka. Překlady byly revidovány v centru výzkumu na univerzitě v Bergenu (Norsko); analýza výsledků je prováděna na katedře didaktiky dějepisu Historického ústavu v Hamburku.
Ve všech zemích podílejících se na výzkumu zaujímá dějepis důležité místo v učebních plánech. Je to předmět formující občana zemí sjednocující se Evropy, klade nároky na intelektuální výkon a morální hodnoty. Avšak některé důležité otázky zůstávají stále otevřeny:
Srovnávací výzkum historického vědomí adolescentů v různých evropských zemích a regionech se jeví jako nejužitečnější především:
Dokonce evropské společenství nemůže být lhostejné k zahrnutí nebo vyloučení Basků ve Španělsku, Korsičanů ve Francii, Skotů ve Velké Británii. Zde jsou základy "evropské identity" (a s ní také evropského historického vědomí) v důležitých zemích Evropské unie. Současně se i tam setkáváme s populistickými a nacionalistickými hnutími (např. ve Francii, Itálii, Švédsku, Německu), jež jsou namířena hlavně proti přistěhovalcům z jiných národních okruhů.
Skupina 32 národních koordinátorů výzkumu si klade za cíl "vnést světlo" do překvapující temnoty historického vědomí.
Tento výzkum je pouze prvním krokem na dlouhé cestě, umožňující, aby se tento výzkum uplatnil v dalších studiích (např. v desetiletém výzkumném programu). V tomto smyslu by pak zamýšlená studie mohla být realizována jako široce zaměřený výzkum, kde vedle první deskripce výsledků o rozdílech by následovaly studie další.
Nápis AKTION ve výlohách v německy mluvících zemích upozorňuje na přechodnou slevu nebo výhodu. AKTION Österreich - Tschechische Republik, tato velkorysá nabídka podpory rakousko-české spolupráce ve vědě, výzkumu a vysokoškolské pedagogice také nebude trvat věčně. Podívejme se blíže, co a za jakých podmínek se tu nabízí.
Obávám se, že vztahy našich zemí jsou zatím dost zanedbané.
To je pravda. Po čtyřiceti letech uzavřených hranic jsou zábrany na obou stranách. Ze zdejší strany je to určitý nedostatek informací o Rakousku, z rakouské strany jsou tu určité historické zkušenosti, které lidé mnohdy těžko překonávají. Z vlastní zkušenosti se ale domnívám, že zájem o Rakousko je obrovský a že vztahy velmi rychle získají úroveň běžnou mezi sousedními zeměmi v Evropě.
Na jaké pásmo těchto vztahů se zaměřuje AKTION?
Na vědu, výzkum, výuku na vysokých školách i kulturu v širším slova smyslu, a to konkrétně na akademickou mobilitu a projekty širší spolupráce mezi rakouskými a českými vysokými školami.
Jakým způsobem o sobě dáváte vědět?
Rozesíláme informace na všechny vysoké školy. Snažíme se také oslovovat veřejnost prostřednictvím tisku. Zasedání řídícího grémia AKTION míváme na vysokých školách, abychom navázali osobní kontakt.
Když bychom se podívali, které projekty u vás uspěly a které ne, kvůli jakým nedostatkům projekt neprojde?
Počet podaných projektů zatím nebyl o mnoho vyšší než počet těch, které jsme mohli přijmout. Jedním z důvodů byly potíže spojené s rozběhem. Odmítli jsme proto jen malý počet projektů.
Jaké byly hlavní důvody odmítnutí?
Buď náplň projektu nebyla v souladu s programovými cíli AKTION, nebo byl návrh podán neúplný nebo nesprávným způsobem, anebo se nám spolupráce nezdála být zajištěna v plném rozsahu. Další důvody pak byly, že nešlo o skutečnou spolupráci, ale že projekt chtěl vlastně uskutečnit jen jeden z partnerů, v některých případech pak byly nároky nepřiměřené náplni projektů.
Co způsobilo, že nebyl z české strany dostatečně velký přetlak? Bylo to spíš na vaší straně, že jste o sobě dali málo vědět, nebo liknavostí české univerzitní veřejnosti?
Zájem z české strany je velký, zvláště v pohraničních oblastech. Spíš to bylo tím, že jsme o sobě dali málo vědět. A pak i administrativními potížemi, které jsme museli řešit uvnitř AKTION, totiž aby postup od podání projektu nebyl tak byrokratický, že by to zájemce odradilo.
Které obory se hlásí nejvíc?
Zásadně se mohou hlásit všechny obory, vykrystalizovaly však určité stěžejní oblasti: ekologie, umělá inteligence a databáze, dále téma související s otevřením hranic a politicko ekonomickými změnami v České republice. Na pedagogických fakultách mají velký zájem o poznání reálií, zaběhnuté jsou letní školy s intenzivní výukou češtiny a němčiny, doplněné přednáškami.
Odkud pocházejí kontakty Čechů s rakouskými partnery?
Většinou vznikají po krátkodobých výměnách, na exkurzích a konferencích, nebo to bývají dlouhodobé kontakty, které vznikly částečně už před rokem 1989.
Kdo je z naší strany iniciativnější - studenti, pedagogové, nebo instituce?
Studenti se hlásí na stipendia, která jsou nad rámec počtu stipendijních míst poskytovaných kulturní dohodou mezi našimi zeměmi. Jejich zájem je tak velký, že každý rok uspokojíme jen zlomek přihlášených.
Když se někdo hlásí opakovaně, je vám to podezřelé, nebo je to naopak předností uchazeče, jako je tomu například ve PHARE?
Nechtěla bych to zobecňovat. Na závěr každého projektu si vyžádáme zprávu. Pokud byl projekt úspěšný, nic nebrání tomu, aby se zopakoval nebo doplnil.
Rozhovor časopisu Vesmír č. 2, 1996, poskytla Mag. Maria Maierová, která vystudovala bohemistiku ve Vídni. Její zaměstnání (jednatelka pražské kanceláře) je výsledkem dlouhodobého zájmu o naši kulturu. Program AKTION byl původně rozvržen na léta 1993 - 1996. Předpokládá se, že součástí nové kulturní dohody mezi oběma zeměmi bude také jeho prodloužení.
Termíny podání návrhů: 15. 3., 15. 5., 15. 9., 15. 11.
Finanční podpora nemá ani dolní, ani horní hranici.
Pražská kancelář AKTION: