Výstava Umělecká díla Karolina představuje naší kulturní veřejnosti poprvé v uceleném souboru obrazy univerzitní galerie. Tuto prezentaci - téměř sedmi desítek exponátů - umožnila probíhající dlouhodobá rekonstrukce Karolina. Výstavu v Muzeu hlavního města Prahy slavnostně zahájí vernisáž 3. dubna. Ojedinělou kolekci může široká veřejnost navštívit až do 12. ledna 1997. Svým významem se unikátní expozice Umělecká díla Karolina stává součástí oslav 650. výročí založení univerzity (1998).
Obrazová galerie Karolina sestává především z portrétních řad významných osobností. Jejich vznik je pevně svázán s historií proměn slavnostních prostor Univerzity Karlovy, především auly Karolina. Není známo, kdy se součástí galerie staly nejstarší z dnes dochovaných deskových obrazů, Poslední večeře (z roku 1551) a Ukřižování (z doby kolem roku 1610), lokalizovat se nedá ani jejich původní umístění.
Postupný vývoj dnešní podoby karolinské obrazové galerie lze sledovat v pramenech od doby, kdy se velká aula stala slavnostním shromaždištěm sjednocené Univerzity Karlo-Ferdinandovy. Stalo se tak císařským dekretem v roce 1654. V té době byl nově v barokním stylu upraven její interiér. Ze tří rozměrných obrazů zavěšených dříve v čele auly jsou dnes zachovány dva postranní (patronka filozofů sv. Kateřina a sv. Jan z Pathmu), jejich autorem je mistr českého baroka Karel Škréta. Osudy centrálního obrazu Immaculaty (P. Marie), na který profesoři i promovaní absolventi skládali přísahu na neposkvrněné početí Panny Marie, dnes nejsou známy, s velkou pravděpodobností byl odstraněn v osmdesátých letech 18. století, kdy Josef II. přísahu zrušil. Písemný soupis inventáře auly z roku 1676 neuvádí kromě tří uvedených děl žádné další obrazy. Přesto se obrazová galerie Karolina může pochlubit ještě dvěma Škrétovými díly, která byla patrně určena pro arkýřovou kapli. Jedná se o obraz Nejsvětější Trojice s P. Marií, církevními otci, sv. Václavem a dalšími českými patrony a Svatí Kosmas a Damián, patroni lékařů,se sv. Václavem.
Další doplnění galerie souvisí s obnovením čestné funkce pražského arcibiskupa jako kancléře univerzity. Stěny auly pokryly obrazy papežů, kteří zasáhli do osudů pražské univerzity a doplňovaná řada pražských arcibiskupů. Soubor sedmi zachovaných obrazů papežů zahajuje Kliment VI., který bulou z roku 1347 rozhodl o zřízení pražského obecného učení. Jejich autorem je Filip Mazanec, jemuž se připisuje také kopie portrétu kardinála Arnošta Vojtěcha Harracha, prvního z obrazové řady univerzitních kancléřů. Posledním obrazem série je portrét Bedřicha Josefa kn. Schwarzenberga z roku 1852, rok nato byla dosavadní praxe arcibiskupa v úřadu kancléře zrušena.
V letech 1715 - 1718 proběhla velká barokní přestavba, která přinesla podstatné rozšíření karolinské galerie. Na stěnách velké auly, zvýšené architektem Fr. Maxmiliánem Kaňkou o původní druhé poschodí, přibyla nová řada obrazů českých králů a vládců z rodu Habsburků. Za další významnou součást sbírka vděčí daru profesoru lékařské fakulty, mecenáši Janu Františku Löwovi z Erlsfeldu. V době svého prvního rektorátu věnoval Karolinu obraz svatých Kosmy a Damiána a především inicioval vznik téměř souvislé řady obrazů profesorů lékařství (obvykle zastávajících úřad rektora). Na ni později navázala portrétní řada rektorů české univerzity, která vznikla rozdělením Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882 na českou a německou. Odstupujícímu rektorovi univerzita poskytovala určitou finanční částku, za kterou dal zhotovit svůj portrét u výtvarníka podle vlastního výběru. Řada českých rektorů je na výstavě zastoupena v jistém průřezu s umělecky velmi různorodým charakterem.
Právnická fakulta galerii Karolina nepřispěla portrétní řadou svých hodnostářů, problematiku práva reprezentuje Šalamounův soud, dar Jana Adama Besneckera, děkana fakulty a rektora univerzity v první polovině 18. století. Mimořádné soubory představují na výstavě dvě autorské kolekce děl - a to české portrétistky Barbary Krafft-Steinerové (1764 - 1825) a Antonína Machka (1775 - 1849). Ani v Národní galerii neexistuje zastoupení obou umělců v takové bohatosti.
V práci na zakázkách portrétovaných osobností, spjatých s dějinami univerzity, našly uměleckou příležitost generace často velmi významných malířů. Některé z nejcennějších obrazů nejsou však v Muzeu hl. města Prahy vystaveny poprvé. V době stavebních úprav Karolina byly v roce 1916 zapůjčeny na výstavu Praha 1750-1850 a tehdy upozornily na poklady pražské univerzitní galerie. Tato příležitost se dnes v šíři vystavovaného souboru vrací...
Sv.
Kosma a Damián, patroni lékařů. Obraz v krásném ranně barokním rámu není signován,
přisuzuje se Škrétově škole. V roce 1698 byl univerzitě věnován Janem Františkem
Löwem z Ersfeldu.