Koncem února (28. února 1996) byly v pražské Viole předány Ceny Josefa Hlávky za vědeckou a odbornou literaturu. Tato ocenění udělují společně Nadace Český literární fond a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Členové vědecké sekce (9 členů) si po uzávěrce rozdělili čtyřicet čtyři přihlášených knižních prací podle svých oborů (vědy lékařské, společenské, živá a neživá příroda). Knihy přicházejí do NČLF již s odbornými posudky a členové sekce zpracovávají svá hodnocení, které v písemné podobě předloží komisi. Hlasování bývá velmi těsné, do finále postupují knihy vylučovacím způsobem. Mimořádně obtížná situace vznikla právě v nominovaných svazcích publikací, přihlášených v oblasti společenských věd, kde vyrovnaná úroveň předložených publikací znesnadnila konečné rozhodování komise. Podle tří hlavních kritérií (vědecká hodnota díla, její význam pro českou společnost a výtvarná hodnota) rozhodli konečně členové sekce o vítězích: z oblasti věd o neživé přírodě získalo Hlávkovu cenu kolektivní dílo týkající se srdečně cévního systému. Na ČVUT Praha vyšlo v anglické verzi pod názvem Biomechanicans of the Cardiovascular Systems, ocenění za trojici autorů převzal prof. Ing. Jaroslav Valenta, DrSc. Další vyznamenanou publikací je Klíč k určování bezobratlých, na jejímž zrodu se podíleli prof. Jan Buchar, RNDr. Václav Ducháč, prof. Karel Hůrka a prof. Jan Lellák.
Kniha, vydaná v nakladatelství Scientia, získala ocenění v oblasti věd o živé přírodě. Antropolog prof.RNDr. Jan Beneš, DrSc., obdržel cenu za monumentální dílo Člověk (oblast lékařských věd), která mimořádným způsobem shrnuje evoluci lidského rodu. I když je tato kniha, vydaná nakladatelstvím Mladá fronta, dílem v podstatě vědeckým, má mimořádný pedagogický a popularizační dosah.
Přes silnou konkurenci v oblasti společenských věd (komise rozhodovala mezi dvaceti pěti svazky!) byla oceněna Cenou Josefa Hlávky práce PhDr. Michala Svatoše, CSc. a kolektivu autorů Dějiny Univerzity Karlovy I 1347/48 - 1622 (první svazek čtyřdílného projektu vydalo vydavatelství Karolinum). Před předáním ceny řekl v krátkém zdůvodnění náměstek ministra kultury ČR, Ing. Josef Svoboda, že kniha je
"pojata jako syntéza dějin instituce společenských souvislostí, dějin věd na univerzitě pěstovaných, i výrazných osobností. Dějiny jsou pojaty kriticky, vnímají univerzitu v proudu času našeho národa. Jde o dílo mimořádného kulturního dosahu domácího i mez inárodního, které dosud naše věda nikdy nezpracovala. Blížící se 65O. výročí založení univerzity," prohlásil dále člen nadační rady NČLF,
"v roce 1998 dostává tak publikaci o tradicích vzdělanosti kultury naší země i její státnosti".
Za kolektiv autorů cenu převzal prof. ThDr. Jaroslav Kadlec, k blahopřání ředitele Nadace ČLF Michala Novotného a doc. PhDr. Jaroslava Nedvěda, CSc., za správu Hlávkovy nadace (na našem snímku oba zprava společně prof. Kadlecem), se připojili přítomní zástupci UK - prof. PhDr. Josef Petráň, CSc., ředitel Ústavu dějin UK a Archivu UK a PhDr. Jaroslav Jirsa, ředitel vydavatelství Karolinum UK.
Univerzita Palackého, druhá nejstarší univerzita v České republice, si v nedávné době připomněla 50. výročí obnovení. Vznikla v roce 1573 povýšením jezuitského akademického gymnázia na jezuitskou akademii s univerzitními právy. Její činnost byla přerušena v roce 1860 a téměř celé století trvalo, než byla obnovena. K tomu došlo 21. února 1946 přijetím československého zákona o obnovení olomoucké univerzity.
Za účasti předsedy vlády ČR Václava Klause, ministra školství Ivana Pilipa, představitelů města Olomouce, arcibiskupství, přednosty okresního úřadu, rektora Masarykovy univerzity prof. RNDr. Eduarda Schmidta, CSc. a prof. PhDr.Petra Blahuše, DrSc., který zastupoval rektora Univerzity Karlovy, byly v úterý 20. února 1996 zahájeny oslavy, týkající se zmíněného výročí.
V dopoledních hodinách proběhla tisková konference, kde se novináři dozvěděli o programu Roku Univerzity Palackého.
Odpoledne byly oslavy zahájeny slavnostním shromážděním vědeckých rad Univerzity Palackého v Redutě Moravské filharmonie. Úvodem promluvil ředitel oslav, děkan filozofické fakulty doc. PhDr. Jindřich Schulz, CSc. Rektor Univerzity Palackého prof. PhDr.Josef Jařab, CSc., připomněl slavnou historii univerzity a její zasloužilé profesory. Vzpomněl i na nepříliš veselé stránky historie vysoké školy. Sám první rektor UP J. L. Fischer patřil mezi oběti diskriminace nekomunistických vědců a pedagogů. Po roce 1989 se Univerzita Palackého rozšířila o tři nové fakulty. Rozvoj univerzity, jak se zmínil, omezuje - kromě jiného - nedostatek studentských kolejí a rychlé stárnutí profesorského sboru.
K slavnostnímu výročí byly také vyraženy jubilejní medaile. Autorkou předlohy je akademická malířka Milada Othová. Sedm stylizovaných postav kolem univerzitního žezla symbolizuje sedm fakult. Pamětní medaile byly uděleny čestným hostům, mezi něž patří Milan Uhde, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (osobně se nezúčastnil), Václav Klaus, předseda České vlády, Ivan Pilip, ministr školství, mládeže a tělovýchovy, Ivan Kosatík, primátor města Olomouce, Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, František Neplech, přednosta Okresního úřadu v Olomouci, prof.PhDr. Petr Blahuš, DrSc., prorektor UK a prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc., rektor Masarykovy univerzity.
Po zdravicích ústavních činitelů a hostů následoval koncert Moravské filharmonie, která pro tuto slavnostní příležitost připravila Janáčkovy Lašské tance a slavnou symfonii č. 9 Z Nového světa Antonína Dvořáka. V podání pěveckého sboru Nota Bona zazněla studentská hymna Gaudeamus igitur a slavnostními fanfárami olomouckého muzikologa Jana Vičara bylo shromáždění ukončeno.
Oslavy 50. výročí
obnovení Univerzity Palackého v Olomouci zahájil slavnostním projevem doc.
PhDr. Jindřich Schulz, CSc. Vedle něj (sedící) rektor UP prof. PhDr. Josef Jařab,
CSc.
Předseda vlády ČR Václav Klaus a ministr školství Ivan Pilip spolu
s rektorem UP prof. PhDr. Josefem Jařabem, CSc. před slavnostním zahájením
Rád bych do několika bodů shrnul skutečnosti, které podstatnou měrou ovlivnily výši rozpočtu UK, respektive jednotlivých fakult a součástí UK.
Od
konce listopadu 1995 přestala pracovat skupina složená
ze zástupců Konference rektorů, Klubu kvestorů, RVŠ a MŠMT. Rozpočet VŠ pro
rok 1996 (ani konečné principy tohoto rozpočtu VŠ) nebyl projednán s touto reprezentativní
komisí a stejně jako v letech minulých, byly jednotlivé
VŠ postaveny před hotovou věc.
Ze vstupních údajů jsou patrny extrémně vysoké nárůsty počtu studentů u některých VŠ. V předcházejících letech byl odsouhlasen princip financování průměrného nárůstu počtu studentů ve výši 5 % s výjimkou nově založených fakult, které vzhledem k naplnění nových ročníků byly "ošetřeny" zvlášť. Tato dohoda je nutná v situaci, kdy je rozpočet jednotlivých VŠ konstruován z 90 % na počet studentů, aby nedošlo k nekontrolovatelnému nárůstu počtu studentů, a tím k devalvaci ceny studenta. Tento základní princip, který měl odbourat snahu "honby za počtem studentů", nebyl ze strany MŠMT ČR dodržen a byly plně hrazeny veškeré nárůsty jednotlivých VŠ. Skutečnost měla za důsledek značnou rozkolísanost rozpočtu a poměrně tvrdě postihla relativně stabilizované VŠ, z jejichž prostředků byla tato "avantýra" financována především.
Rozpočet 1996 zavádí pro organizace nové ukazatele:
Těchto několik okolností mělo podstatný vliv na celkový rozpočet UK. Celkový rozepsaný příspěvek je v absolutní výši oproti roku 1995 řádově o 20% vyšší. Promítá se zde především požadované krytí odpisů a další účelové prostředky oproti minulému roku. Tento celkový nárůst je ovšem plně pohlcen nárůstem 31 % v oblasti mzdových prostředků. Na vlastní provoz došlo z tohoto důvodu k poklesu příspěvku ve vztahu k roku 1995 z 28% celkového rozpočtu na 16% v roce 1996. V absolutní částce zbývá po odečtení mzdových prostředků včetně odvodů do sociálního a zdravotního pojištění o asi 130 mil. Kč méně než v minulém roce. Při předpokládaném zvýšení hladiny cen (zejména v oblasti všech druhů energií a v návaznosti na účelovost mzdových prostředků s nemožností převodu) je propad v provozních prostředcích UK ve výši 130 mil. Kč katastrofální.
Domnívám se, že je fakticky ohrožena kvalita výuky a vědecké práce. Řešením není možné plošné snížení počtu pracovníků, protože UK je podle výše zmiňované vyhlášky o usměrňování MP pod maximálním stavem počtu pracovníků.
Z
uvedeného vyplývá, že se jedná o schodek, který vznikl z důvodů enormního zvýšení
počtu studentů na některých
VŠ, zejména regionálních a nově vzniklých, čímž při plném pokrytí těchto nárůstů
ze strany MŠMT ČR došlo k devalvaci cen studentů v jednotlivých
kategoriích. V situaci, kdy byl tento nárůst především u nově přijatých studentů,
je možný vývoj pro příští roky zcela nepřehledný.
V rámci příprav rozpočtu na rok 1997 se ukazuje jako nezbytně nutné již nyní vyjasnit situaci nárůstu počtu studentů ve vztahu k celkovému rozpočtu VŠ. Podpořit snahu MŠMT ČR změnit poměr prostředků za tvůrčí a vzdělávací činnost z 1:9 na 3:7. Iniciovat částečnou změnu algoritmu výpočtu tvůrčí činnosti jednotlivé VŠ se snahou o vytvoření vlastního algoritmu tvůrčí činnosti pro UK. Z tohoto důvodu a z usnesení Akademického senátu UK se v průběhu března 1996 předpokládá vytvoření pracovní skupiny v rámci UK (složené ze zástupců jednotlivých fakult, vedení univerzity a AS UK).
Profesor Dr. Reinhard Schneider z univerzity v Saarbrückenu,
který na Filozofické fakultě UK přednesl přednášku na téma Jazyková otázka
ve středověku, byl přijat i rektorem UK. Na našem snímku těsně před přijetím dne
29. února 1996 jsou zleva Mgr. Ludmila Müllerová (RUK), prof.
Dr. Reinhard Schneider s chotí
a prof. PhDr. Ivan Hlaváček, CSc., vedoucí katedry pomocných věd historických
a archivního studia FF UK.
Pracovní návštěvy,
která zhodnotila dosavadní plnění dohody o spolupráci mezi Univerzitou Karlovou
a Univerzitou Kostnice se zúčastnili Prof. Dr. B. Rüthers, dosavadní rektor
Univerzity Kostnice, Dr. G.
Framhein, vedoucí zahraničního oddělení, Prof. Dr. A.
Patschovsky, koordinátor
univerzitní spolupráce, Prof. Dr. G. von Graevenitz, prorektor kostnické univerzity
a Prof. Dr. R. Cohen, budoucí rektor (na snímku zleva). Hosty z Kostnice
přijali 7. března 1996 rektor UK prof. K. Malý a prorektor UK prof. J. Vacek.