Několik poznámek k článku
Gordický uzel jménem Procite

V minulém čísle časopisu Forum se MUDr. Jan Heller z FTVS UK zabývá problematikou vyhodnocení publikační činnosti na FTVS UK. Podstatná část jeho článku je věnována hodnocení softwaru ProCite, systému pro osobní bibliografii. Tato část obsahuje některé nepřesnosti, na které chci reagovat. Doufám, že na zmíněný článek budou reagovat i kolegové knihovníci.

V úvodu MUDr. Heller uvádí:... před půl rokem se nám podařilo (systém ProCite) naplnit, nikoliv však již vložené údaje opět 'vytáhnout', uspořádat a zpracovat".

Program ProCite samozřejmě umožňuje import i export dat a tyto funkce jsou popsány v manuálu. Data jsou v ProCite uložena v šesti vzájemně propojených souborech. Snaha dobýt se na data hrubou silou, tedy například kopírováním těchto souborů, je odsouzena k  neúspěchu. Je třeba data exportovat prostředky systému ProCite a každý ze zhruba 20 ostatních uživatelů ProCite na UK data vyexportoval bez potíží. Navíc na ÚVT UK byla k dispozici služba typu hot-line, nikdo z FTVS se na ní neobrátil.

MUDr. Heller dále uvádí:

Procite se užívá jako knihovnický systém, ale neumožňuje ani základní třídění dat.

ProCite má rozsáhlé možnosti třídění. Lze třídit podle všech polí dokonce v šesti úrovních.

Podle MUDr. Hellera si se systémem ProCite neporadili ani odborníci: "... marně s ním naši fakultní odborníci kouzlili."

FTVS měla k dispozici manuál, ale i bez manuálu lze pomocí přehledných "menu" systém zvládnout. ProCite je všeobecně považován za velmi user-friendly systém.

Pan doktor měl ale i další problémy: "Nebylo to snadné, zformátovat a vytisknout jedenáct stran textu o šíři přibližně jeden metr, kde jednotlivá slova záznamu měla délku cca 1 m a počítač je neuměl dělit."

Data je možné pořizovat různými způsoby. I tak, že se na nás nakonec valí slova metr dlouhá a při troše snahy by se jistě podařilo získat ještě horší export. Ale při použití manuálu se dá získat export (a to i ve formě tištěné) v dokonalém tvaru.

MUDr. Heller dále o systému ProCite tvrdí, že je: "... nejen těžkopádný, ale rovněž mentálně zaostalý, např. ve srovnání s žákem první třídy. "Pak následuje spousta legrace a vtipný přehled toho, co všechno ProCite neumí, kdežto prvňáček ano. Ale realita je jiná:

1. ProCite samozřejmě umí třídit českou abecedu (třídí i grafémy typické pro němčinu a francouzštinu) a umí to dělat podle normy. Navíc lze třídící tabulku libovolně modifikovat.
2. I třídit podle formulářů ProCite samozřejmě umí a roztřídí bez potíží nejen monografie (A), konference (K) a články (C). Roztřídí i rohlíčky, domečky atd., když si to budeme přát.
3. Jsou-li záznamy v ProCite tvořeny správně, je možné je setřídit i podle kateder, ústavů atd. Správná tvorba znamená, že příslušná políčko je vyplněno takto: UK//FTVS//Katedra1
4. V ProCite je funkce na vyhledávání a zpracování duplicitních záznamů.

Pan MUDr. Jan Heller však uvádí, že funkce popsané v 1) - 4) ProCite nemá. Program ProCite samozřejmě má své chyby a nedostatky. Ale žádný z problémů, které MUDr. Heller ve svém článku uvádí, mezi ně nepatří. Navíc, jak už jsem se zmínil výše, v ÚVT UK existovala a existuje služba typu hot-line. Probíhalo zde i školení v práci s ProCite a fakulty měly k dispozici manuály.

Z článku MUDr. Hellera vyplývá, že manuál nečetl nebo mu neporozuměl. Na prezenčních listinách ze školení jsme jeho jméno nenašli, o radu nás nepožádal. Co tedy dodat? Snad jen: Quo usque tandem abutere, dr. Heller, patientia nostra, jestli mám, tak jak to činí i pan doktor Heller, také parafrázovat Cicerona. A úplně na závěr - systém, o kterém byla řeč, se jmenuje ProCite, nikoli Procite.

RNDr. Pavel Krbec, CSc.
ÚVT UK