Životní cíl nebo klíček ke kasičce?

Právnická fakulta - červen 1966

Postávali sami nebo v malých skupinkách, seděli na lavičkách v jednotlivých patrech. Když přišel jejich čas, měli devadesát minut na to, aby přesvědčili, že právě oni patří mezi zhruba pět set nejlepších.

Kdo jsou naši budoucí právníci? Chtějí práva jenom vystudovat, nebo už mají konkrétní představu - advokát, soudce, komerční právník.... Proč je dnes o práva takový zájem? Je to móda, promyšlený životní cíl anebo třeba klíček k vydělávání spousty peněz?


Atmosféra prvního dne přijímacích zkoušek na Právnické fakultě UK.

Foto Forum: Michaela Vlčková

"Proč jste si vybrali práva," ptám se.

"Ne, kvůli penězům se rozhodně nehlásím. Vystudovala jsem střední ekonomickou a to mě moc nebavilo. Spíš mě bavily humanitní předměty a jazyky. Myslím, že právě práva by mě mohla bavit."

"Zkouším práva, ale jako zálohu mám zemědělku v Českých Budějovicích. Co bych chtěla dělat? Soudkyni."

"Proč se hlásím na práva? Myslím, že je to škola, která by mě bavila. Už jsem taky přijatá v Praze na VŠE. Ještě nevím, pro co se rozhodnu."

"Myslím si, že mě to bude bavit. Rád bych dělal hmotné právo, ochranu přírody a tak. Hlásím se i do Brna a do Olomouce, tam byly zkoušky asi nejtěžší. Nejradši bych byl, kdyby vyšla právě Praha."

"Už studuju na ekonomce, práva jsem zkoušel i vloni, ale nevyšlo to. Tak snad letos. Co by mě zajímalo - asi komerční právo. Myslím, že bych mohl studovat obě školy najednou."

"Právníci jsou potřeba, doktoři možná taky, ale dneska mají lidi, co jdou ze škol, problémy sehnat místo. To se mi, podle mě, z práv nestane. Zkouším je i v Brně. Jo, mám zálohu, ale to bych byl nerad. Tohle bych chtěl víc."

"Mám celkem šest přihlášek. Jestli se dostanu na fildu, tak půjdu jasně tam, jazyky mě lákají víc. Práva mám tak trošku bokem."

"Hlásím se ještě na pedagogickou, ale to spíš kvůli rodičům. Jestli mě vezmou jenom tam, tak nevím, jak jim vysvětlím, že tam nechci. Chci prostě vystudovat práva."

O přijímačkách na práva, respektive o tom, že jsou těžké, se povídá už pár let. Nevíš, kde byla v Praze první kavárna? Nevíš, kdo byl náš první arcibiskup? Byl Platón žákem Sókrata anebo naopak? Co bylo výsledkem druhého kontinentálního kongresu? Z čehopak se potenciální právníci učili?

"Tak, z knížek na dějepis a nějaký základy filozofie, prostě věci ze střední školy. Dost jsem se připravoval na cizí jazyk."

"Různé knížky - Světové dějiny, Dějiny zemí koruny české, vypracované otázky, které kolujou po Brně. Přijímačky v Brně byly podle mne těžší, tady chtějí akorát dějepis, jazyk a logickoprávní myšlení. V Brně zkoušeli i ze základů filozofie, sociologie, psychologie. Nebo jak kdo zná ústavu."

"Já už tu byla loni, tak jsem vzpomínala, co tam po nás vlastně chtěli. Opakovala jsem jako na maturitu, snažila jsem se všímat si víc i těch drobností."

"Některé otázky mi připadaly jako ptákoviny, nevím, na co to kdy v životě budu potřebovat. Asi fakt jen na to, abych se dostal na práva. Na něčem nás probrat musí, když se nás hlásí tolik! "

Lenka Nádvorníková


Právnická fakult vedla v počtu přihlášek (6318) na UK. Začátkem července vydalo studijní oddělení výsledky: PF UK: 574 přijatých, z toho 33 cizinců, minimální počet bodů u tuzemských uchazečů 72, u cizinců 60.

Ilustrační foto Forum: Michaela Zindelová


Ediční činnost na PF UK

Již několikrát jsme oslovili členy edičních komisí různých univerzitních pracovišť, aby se v anketní rubrice časopisu Forum zamysleli nad problémy ediční činnosti. V rámci tohoto čísla, věnovaného do značné míry Právnické fakultě UK, jsme se proto obrátili na doc. JUDr. Petra Tröstera, CSc., proděkana PF UK pro vědu a ediční činnost a předsedu ediční komise PF UK. K ediční činnosti na Právnické fakultě UK nám řekl:

"Pracovní náplní ediční komise PF UK je zejména zajišťování včasného plnění edičních plánů a koordinace práce těch složek, které se na fakultě ediční činností zabývají (tj. redakční rady AUC-IURIDICA a Edičního střediska Právnické fakulty), dále je to odbyt některých publikací. Současná situace v ediční oblasti je charakteristická nebývalým rozšířením publikačních možností a určitou rovnováhou mezi tím, co autoři nabízejí a co vydavatelství požadují. Konkurenční podmínky, modernizující se polygrafické technologie a zájem o právnickou literaturu v různých nakladatelstvích umožňují dodávat na knižní trh publikace v kvalitním provedení, s přijatelnými výrobními lhůtami a s relativně slušnými autorskými honoráři. Stinnou stránkou je, že ceny publikací jsou přijatelné spíše pro úspěšné právníky než pro studenty.

Jestliže knižní publikace (včetně učebnic) vycházejí převážně v mimouniverzitních nakladatelstvích, Právnická fakulta ráda a intenzivně využívá i možností Vydavatelství Karolinum, a to převážně pro vydávání skript a dalších studijních pramenů. Vzhledem k jednooborovému charakteru studia na Právnické fakultě a k velkému počtu posluchačů (částečně také vzhledem k zájmu odborné veřejnosti) mohou skripta vycházet ve vyšších nákladech.

V rámci reformy právnického studia se studentům nabízí široká škála výběrových a volitelných předmětů, které si však mnohdy zapisuje jen nevelký počet studentů. Tyto předměty zajišťuje studijní literaturou Ediční středisko PF, které je schopno tuto literaturu vydat i v malých sériích.

Edičně se Právnická fakulta jako celek uplatňuje v odborném univerzitním periodiku Acta Universitatis Carolinae - IURIDICA. Jestliže ještě před několika málo roky se jeho budoucnost jevila jako nejistá, dnes se již toto zpožďování vyrovnalo. Navíc bychom chtěli, aby IURIDICA podala ucelený obraz o stavu a perspektivách právní vědy jako celku na přelomu tisíciletí.

V ediční činnosti existují i negativní jevy. Kromě zmíněné otázky cen publikací je to i jistá živelnost v působení zákona nabídky a poptávky a z toho vznikající nekoordinovanost a překrývání vydávaných titulů různými nakladatelstvími. V neposlední řadě také jsou to tlaky nebo - dá se říci - 'svody' praxe a trhu. Aktuální poptávka, a přirozeně i finanční efekt, působí spíše ve prospěch publikací poskytujících okamžitě použitelné praktické rady na úkor zobecňujících poznatků.

Posláním PF UK (stejně jako i ostatních vysokých škol) je nejen poskytovat poznatky, ale učit poznávat. Nejen vštěpovat myšlenky, ale učit myslet. Nejen seznamovat s hotovými rozhodnutími, ale učit se správně rozhodovat. V tom spočívá vlastní tvůrčí vědecká činnost učitele, která je - současně s publikovanými výsledky - nenahraditelná."