V současnosti je hlavním úkolem Střediska vědeckých informací PF UK uspokojovat potřeby informací pro studenty a učitele Právnické fakulty a vytvářet tak informační zázemí pro pedagogickou a vědeckou práci na fakultě.
Knihovní fond SVI tvoří přibližně 280 tisíc svazků, ročně je předpláceno kolem 200 titulů odborných periodik. Profil fondu zahrnuje právo, historii, politologii, ekonomii a s právní vědou hraničící společenskovědní obory, jako jsou filozofie, sociologie a psychologie. V posledních letech se podařilo za přispění různých sponzorů obohatit sbírky o větší množství zahraniční odborné literatury a zacelit tak největší mezery ve skladbě fondu, vzniklé za minulého režimu.
Každoročně je zaregistrováno přes 3500 uživatelů, kteří nejvíce využívají výpůjční služby. V poslední době rapidně roste zájem o samostudium ve studovně, tuto okolnost dosud nepříznivě ovlivňují nedostatečné prostory.
V roce 1992 byla zahájena automatizace knihovny, byla vybudována fakultní počítačová síť, SVI bylo postupně vybaveno počítači a knihovnickým softwarem TINLIB. Po zkušebním provozu bylo v polovině roku 1993 zahájeno ukládání dat do on-line katalogu. K dnešnímu dni je v databázi asi 10 tisíc záznamů knih a 1400 záznamů časopiseckých článků. Elektronický katalog je přístupný v síti přímo z pracovních míst na katedrách. Vzhledem k dobrému technickému vybavení je možné využívat moderní informační technologie (automatizované systémy právních informací, Internet, CD-ROM).
Přes snahu a nadšení knihovnic nejsou informační služby stále poskytovány na takové úrovni, jakou by si samy přály. Současný vývoj vysokoškolského studia směřuje v celosvětovém měřítku ke zvýšení podílu samostudia, což se projevuje v nárůstu zájmu o služby knihoven a dalších informačních pracovišť. Podle informace z Columbijské univerzity v New Yorku stráví americký student práv 1/3 své přípravy na přednáškách a 2/3 v knihovně. Jediná studovna knihovny PF UK má pouze 60 pracovních míst, výpůjční prostory jsou rozptýleny na několika místech fakulty, k volnému výběru ve studovně jsou jen základní učební pomůcky, pro práci s elektronickými zdroji informací jsou čtenáři odkazováni do počítačové učebny atd. Je neoddiskutovatelné, že na Právnické fakultě, kde v současné době studuje 3400 posluchačů a pracuje 130 učitelů a vědeckých pracovníků, existovala objektivní potřeba celkové rekonstrukce tohoto důležitého informačního pracoviště. Právě v těchto dnech byla nákladná rekonstrukce SVI zahájena. Její příprava trvala několik let a bez velké podpory současného vedení a osobní účasti děkana fakulty by se nikdy nemohla realizovat. Cílem akce je vybudovat moderní knihovnu, podobnou těm, které naši čtenáři obdivují na svých zahraničních cestách. Nová koncepce počítá s rozšířením pracovních míst na 200 a s umístěním asi 80 tisíc publikací k volnému výběru. K dispozici bude 20 osobních počítačů, a to především pro vyhledávání informačních zdrojů. Novinkou bude zřízení referenčního centra a samoobslužné kopírky. Ochranu fondů bude zajišťovat elektronické zařízení. Počítá se i s bezbariérovým přístupem pro tělesně postižené čtenáře. Nadace Právnické fakulty zakoupila také speciální scanner se zvukovým výstupem pro slabozraké studenty.
V současné době prodělává SVI jedno ze svých nejobtížnějších období, tedy stěhování knihovních fondů do prozatímních úložišť, zčásti na půdu fakulty, zčásti do depozitáře Archivu UK v Lešeticích. Možná bude čtenáře zajímat, že v přepočtu na délkové míry zabírají všechny knihy téměř 5 kilometrů.
Po dobu rekonstrukce zůstane knihovnický servis - byť v omezené míře - zachován. Ještě příští studijní rok budou muset mít naši čtenáři značnou trpělivost. Doufáme však, že čas provizoria bude dobrou investicí do budoucna, kdy se knihovna Právnické fakulty stane jednou z nejmodernějších fakultních knihoven v České republice.
Zájem o tento druh studia je od otevření prvního ročníku (1991/1992) značný. Fakulta jej musela a musí usměrňovat. Automaticky jsou přijímáni absolventi domácích fakult, kteří dosáhli během předchozího studia výtečného výsledku. Ostatní se pak musí podrobit konkurzu. Tato skutečnost bývá někdy napadána, a to především těmi, kteří na postgraduální studium pohlížejí jako na náhradu dřívějšího rigorózního řízení.(Přinášelo jeho absolventům titul doktora práv -JUDr.)
Do postgraduálního studia na PF UK bylo dosud přijato 329 posluchačů. Úspěšně je dokončilo 20 doktorandů. Nápadný nepoměr je dán nejen nároky studia, ale také tím, že většina posluchačů studuje externě, tedy současně s výkonem odpovědného (např. soudcovského, advokátského) povolání. Interní studenti, před nimiž se otvírá pedagogická dráha, jsou na PF UK zapsáni pouze tři.
Svým charakterem je studium na PF UK studiem jednooborovým. Je to dáno předmětem studia; tím zůstává - i přes prvky internacionalizace a rostoucího významu komunitárního evropského práva - právní řád České republiky. Posluchač si může zvolit jednu ze šesti specializací, pro niž se rozhoduje v prvním semestru. Volba specializace znamená především výběr přednášek, které student absolvuje během čtyř semestrů, a výběr tématu disertační práce. Rigorózní zkoušku však nemusí, ač se to stává velmi zřídka, vykonat ve zvolené specializaci. Většina posluchačů, ve stádiu ještě neukončeného studia, sice rigorózní zkoušku složila, ale zatím nepředložila (případně neobhájila) disertační práci. Tato skutečnost neúměrně prodlužuje studium některých jednotlivců.
Na tvorbě obsahu každoročně inovovaných studijních programů se kromě docentů a profesorů PF UK podílejí i pracovníci Ústavu státu a práva AV ČR, přední odborníci z Nejvyššího soudu ČR a Vrchního soudu v Praze a rovněž někteří profesoři českého původu působící v zahraničí.
Dosavadní výsledky postgraduálního studia na PF UK prokazují životnost jeho základní koncepce a organizační formy, i když do budoucna nejsou nijak vyloučeny dílčí změny. Jeho dobrou úroveň dokazuje ocenění dvanácti obhájených prací: v roce 1994 to bylo ocenění práce L. Prošvice Mlčenlivost v trestním řízení Bolzanovou cenou, v roce 1995 a 1996 udělil rektor UK ostatním pracím Mimořádnou cenu rektora UK za příspěvek k budování právního státu.
Profesor Nešetřil je prvním členem této akademie v historii České republiky. Dne 2. října 1996 přednese na jejím zasedání přednášku na téma Ramseyova teorie - překvapivé vlastnosti velkých struktur.
Centrem jednání se stala diskuse o Evropském systému vzájemného uznávání studijních kreditů (European Credit Transfer System - ECTS) a o možnostech jeho uplatňování v indologii. Byla založena databáze studijních programů pro obory sanskrt, hindština, urdština, bengálština, tamilština a dějiny a kultura zemí indického subkontinentu, zavedené na jednotlivých účastnických univerzitách; zástupci berlínské Svobodné univerzity, pražské Univerzity Karlovy a Sofijské univerzity předali účastníkům modelové seznamy indologických přednášek.
Delegáti vyslechli informace o výměnném vzdělávacím programu Evropské unie SOCRATES a zejména o jeho vysokoškolské složce ERASMUS, umožňující mobilitu univerzitních studentů i učitelů. Zdůraznili, že uplatňování kreditového systému v jeho rámci musí být dobrovolné, založené na vzájemné důvěře a uznávání vědecké úrovně partnerských institucí. Na závěr účastníci vyjádřili přesvědčení, že pražský seminář byl užitečným setkáním, které umožnilo přímou výměnu názorů. Dohodli se, že příští seminář se bude konat za rok na Jagellonské univerzitě v Krakově.
Akt otevření v renovovaném kostele na zámku Kuksu zahájil děkan Farmaceutické fakulty UK prof. RNDr. Luděk Jahodář, CSc. Ve svém projevu poděkoval všem, kteří se zasloužili o vybudování muzea, stručně se zmínil o historii i těžkostech při budování. Poté si účastníci slavnostního otevření prohlédli novou expozici umístěnou v místnosti před barokní lékárnou Milosrdných bratří a dále pak samotnou barokní lékárnu.
Nová expozice je umístěna v refektáři hospitalu. Expozice obsahuje exponáty ukazující vývoj lékárny od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. V expozici je kromě dobového nábytku, léků a přístrojů, vystaven soubor více než 200 stojatek. Takový soubor dosud v historii vystaven nebyl. Účastníci slavnostního otevření si prohlédli i další část expozice a okolí Kuksu.
Večer byl věnován diskusím o dalším vývoji spolku, byly promítány videosnímky s farmaceutickou tematikou. Český malíř Růžička, žijící v Mnichově, vystavil svoje obrazy a grafiky s lékárenskou tematikou. Řada účastníků si některé grafiky zakoupila, někteří si objednali obrazy.
Celá akce byla všemi účastníky hodnocena neobyčejně pozitivně. Bylo vysloveno přání nadále se setkávat při podobných příležitostech.
Na dokonalém programu studijní cesty (byl připraven Fyzikálním ústavem UK) se finančně kromě DAAD podílela i MFF UK. Všichni její účastníci vysoko hodnotili odbornou i společenskou stránku pobytu (návštěva univerzitního města Tübingen nebo výlet lodí po Neckaru v Heidelbergu), který jim umožnil po dlouhých letech umělé separace uvědomit si důležitost vědeckého i kulturního přínosu Německa pro celou Evropu i důležitost rozvoje odborných, vědeckých a studijních kontaktů mezi Německem a Českou republikou.
