S touto pozoruhodnou budovou spojila Právnická fakulta Univerzity Karlovy své osudy poté, co se na počátku třicátých let našeho století definitivně rozloučila s historickou budovou Karolina, kde sídlila od svého vzniku. V Karolinu se její ústavy po staletí tísnily v temných místnostech jeho odlehlé části. Konečně, až v souvislosti s asanací Josefova na přelomu 19. a 20. století, se naskytla příležitost tuto situaci změnit. Po velkém úsilí se tehdy podařilo prosadit schválení projektu novostavby české univerzity, v níž by i Právnická fakulta nalezla svůj domov, a to na krásném prostranství vltavského břehu u Čechova mostu.
Vypracováním projektu i stavbou samotnou měl být podle mínění tehdejšího vedení české univerzity pověřen "zkušený architekt české národnosti". Tím se v roce 1907 stal Jan Kotěra. Za přítomnosti mnoha významných hostů byl v roce 1908 rektorem UK prof. Heyrovským slavnostně položen základní kámen. Den poté byl na protějším pozemku položen základní kámen nové budovy německé univerzity, která měla být svým architektonickým tvarem přesným pandánem stavby Kotěrovy.
Následující finanční a materiálové potíže - a zejména události první světové války - práce na stavbách obou univerzit zabrzdily. Po vzniku ČSR v roce 1918 zcela změněná politická a ekonomická situace znemožnila, aby práce na nich pokračovaly podle původních záměrů. Nejasným se stal především osud německé univerzity. (Někteří její hodnostáři přišli totiž dokonce s nápadem přestěhovat německou univerzitu do Liberce.) Došlo i k dalším komplikacím, z nichž nejvážnější bylo úmrtí architekta Kotěry v roce 1923.
Přesto však začala státní správa v témže roce s pracemi na definitivní realizaci obou univerzitních budov. Šlo nyní o budovu pro fakultu právnickou a vis-a-vis společnou budovu pro rektorát UK a fakultu teologickou. Provedením prací byl pověřen Kotěrův žák, architekt Ladislav Machoň. Tomu se však do začátku třicátých let podařilo dokončit pouze nynější budovu Právnické fakulty, která tak na dlouhou dobu zůstala solitérem na náměstí původně bezejmenném, později nazvaném "náměstí Curieových".
S přestěhováním Právnické fakulty UK ze stísněných prostor Karolina do nové budovy v roce 1931 se staly minulostí ty neblahé jevy, které v očích studentů i veřejnosti snižovaly (často i neprávem) studium práv na mechanismus zkoušek a které neumožňovaly vytvořit opravdové ovzduší každodenního sepětí učitelů a jejich žáků. To jistě přispělo i k tomu, že postupně vzrůstal počet řádných posluchačů Právnické fakulty UK, který v letošním školním roce dosáhl již pozoruhodného počtu 3400.
Je třeba připomenout, že ve zdech budovy Právnické fakulty UK došlo k mnoha dramatickým událostem (insigniáda, zatýkání studentů německou policií po pohřbu Jana Opletala v listopadu 1939 aj.). Tragické stránky její historie jsou spjaty zejména s válečnou okupací budovy jednotkami SS, které z ní v průběhu Květnového povstání pražského lidu v roce 1945 ovládaly široké okolí.
Dnes je budova Právnické fakulty UK chráněnou kulturní památkou. V jejím suterénu se sice dosud nacházejí některé provozní celouniverzitní instituce (menza, tiskárna), jinak však budova slouží pouze výchově a výuce studentů práv. Všechny stavební úpravy, které po listopadu 1989 v budově proběhly a probíhají, mají za cíl zmodernizovat provoz (nové vytápění, bezbariérové výtahy) a zdokonalit vyučovací proces (značné rozšíření a modernizace knihovny a studovny), aniž by se dotkly chráněného historického jádra. Velkou zásluhu o to, že budova Právnické fakulty bude optimálním prostředím pro výchovu nových generací právníků, má polistopadové vedení fakulty.
