S touto pozoruhodnou budovou spojila Právnická fakulta Univerzity Karlovy své osudy poté, co se na počátku třicátých let naąeho století definitivně rozloučila s historickou budovou Karolina, kde sídlila od svého vzniku. V Karolinu se její ústavy po staletí tísnily v temných místnostech jeho odlehlé části. Konečně, aľ v souvislosti s asanací Josefova na přelomu 19. a 20. století, se naskytla příleľitost tuto situaci změnit. Po velkém úsilí se tehdy podařilo prosadit schválení projektu novostavby české univerzity, v níľ by i Právnická fakulta nalezla svůj domov, a to na krásném prostranství vltavského břehu u Čechova mostu.
Vypracováním projektu i stavbou samotnou měl být podle mínění tehdejąího vedení české univerzity pověřen "zkuąený architekt české národnosti". Tím se v roce 1907 stal Jan Kotěra. Za přítomnosti mnoha významných hostů byl v roce 1908 rektorem UK prof. Heyrovským slavnostně poloľen základní kámen. Den poté byl na protějąím pozemku poloľen základní kámen nové budovy německé univerzity, která měla být svým architektonickým tvarem přesným pandánem stavby Kotěrovy.
Následující finanční a materiálové potíľe - a zejména události první světové války - práce na stavbách obou univerzit zabrzdily. Po vzniku ČSR v roce 1918 zcela změněná politická a ekonomická situace znemoľnila, aby práce na nich pokračovaly podle původních záměrů. Nejasným se stal předevąím osud německé univerzity. (Někteří její hodnostáři přiąli totiľ dokonce s nápadem přestěhovat německou univerzitu do Liberce.) Doąlo i k daląím komplikacím, z nichľ nejváľnějąí bylo úmrtí architekta Kotěry v roce 1923.
Přesto vąak začala státní správa v témľe roce s pracemi na definitivní realizaci obou univerzitních budov. ©lo nyní o budovu pro fakultu právnickou a vis-a-vis společnou budovu pro rektorát UK a fakultu teologickou. Provedením prací byl pověřen Kotěrův ľák, architekt Ladislav Machoň. Tomu se vąak do začátku třicátých let podařilo dokončit pouze nynějąí budovu Právnické fakulty, která tak na dlouhou dobu zůstala solitérem na náměstí původně bezejmenném, později nazvaném "náměstí Curieových".
S přestěhováním Právnické fakulty UK ze stísněných prostor Karolina do nové budovy v roce 1931 se staly minulostí ty neblahé jevy, které v očích studentů i veřejnosti sniľovaly (často i neprávem) studium práv na mechanismus zkouąek a které neumoľňovaly vytvořit opravdové ovzduąí kaľdodenního sepětí učitelů a jejich ľáků. To jistě přispělo i k tomu, ľe postupně vzrůstal počet řádných posluchačů Právnické fakulty UK, který v letoąním ąkolním roce dosáhl jiľ pozoruhodného počtu 3400.
Je třeba připomenout, ľe ve zdech budovy Právnické fakulty UK doąlo k mnoha dramatickým událostem (insigniáda, zatýkání studentů německou policií po pohřbu Jana Opletala v listopadu 1939 aj.). Tragické stránky její historie jsou spjaty zejména s válečnou okupací budovy jednotkami SS, které z ní v průběhu Květnového povstání praľského lidu v roce 1945 ovládaly ąiroké okolí.
Dnes je budova Právnické fakulty UK chráněnou kulturní památkou. V jejím suterénu se sice dosud nacházejí některé provozní celouniverzitní instituce (menza, tiskárna), jinak vąak budova slouľí pouze výchově a výuce studentů práv. Vąechny stavební úpravy, které po listopadu 1989 v budově proběhly a probíhají, mají za cíl zmodernizovat provoz (nové vytápění, bezbariérové výtahy) a zdokonalit vyučovací proces (značné roząíření a modernizace knihovny a studovny), aniľ by se dotkly chráněného historického jádra. Velkou zásluhu o to, ľe budova Právnické fakulty bude optimálním prostředím pro výchovu nových generací právníků, má polistopadové vedení fakulty.
