Forum III/2 - Infoforum

Olympus oceněn

Pamětní medaili Univerzity Karlovy za pomoc při rozvoji lékařských věd a hluboce humanistický životní postoj obdržel v polovině září předseda správní rady japonské společnosti Olympus Corporation Ltd. Toširo Šimojama. Na snímku Michaely Vlčkové přebírá T. Šimojama v reprezentačních prostorách univerzity významné univerzitní ocenění z rukou prof. MUDr. Pavla Klenera, DrSc., prorektora UK pro vědu a výzkum. Při slavnostním předávání ceny prof. Klener zdůraznil, že Šimojamovým krédem je lidskost, porozumění, podpora osobností, přednost invence před kázní a nadhled před částečnými zájmy.

Olympus Corporation Ltd. je jedním z předních světových výrobců optické techniky (fotoaparátů, mikroskopů, dalekohledů, endoskopických přístrojů apod.). Jen od 1. března letošního roku prodala firma Olympus v ČR a na Slovensku zboží za 250 miliónů korun.

(Bar)

Zářijové laudatium

Dne 12. září 1996 předal prorektor UK prof. PhDr.Jaroslav Vacek, CSc. zlatou medaili UK profesoru PhDr. Josefu Brožkovi, psychologovi, antropologovi a historikovi vědy českého původu (narodil se v roce 1913 v Mělníce), působícímu na Lehigské univerzitě v pensylvánském Betlémě (USA). v úvodním slově se prof. PhDr. Jiří Hoskovec, CSc., z katedry psychologie FF UK, dlouholetý přítel a spolupracovník Josefa Brožka, zmínil především o významné Brožkově činnosti vědecké, vědeckoorganizátorské a pedagogické. v souvislosti s udělením zlaté medaile zdůraznil především Brožkovu spjatost s českou vědou a s Univerzitou Karlovou, manifestovanou především jeho autorstvím knihy J. E. Purkyně and Psychology (Academia, Praha 1987) a spoluautorstvím na publikaci T. G. Masaryk on Psychology (Vydavatelství Karolinum, 1995), která byla oceněna Cenou rektora UK za nejlepší dílo v roce 1995 v oboru společenských věd. Profesor Brožek, dnes třiaosmdesátiletý vědec světového formátu, spolupracuje nyní s Filozofickou fakultou UK na knize Psychological Ideas and Society, která má vystihnout české psychologické myšlení ve vztahu ke společnosti za celou dobu existence univerzity a má být vydána v rámci oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy. Podle vitality profesora Brožka se zdá, že tato práce jeho posledním vědeckým počinem nezůstane...

Karel Janků

Prof. Josef Brožek (první zleva) pozorně naslouchá laudatiu, které přednesl prof. Jiří Hoskovec (stojící)


Foto Forum: Michaela Vlčková

Pět let CERGE

Dům U anděla, pražský historický palác, původní residence italské šlechty, sloužil shodou okolností od počátku tohoto století vždy ekonomickým účelům: začátkem století byl sídlem Rakousko-maďarské banky a po vzniku první republiky působištěm Státní banky československé. v době před listopadem 1989 tu byla umístěna některá vědeckovýzkumná ekonomická pracoviště, ve kterých pracovali lidé, kteří se dnes - již převážně jako politici - podílejí na průběhu politické a ekonomické reformy u nás. v současné době je ve zmíněné budově sídlo CERGE UK - Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání Univerzity Karlovy, které 16. září 1996 uspořádalo malou oslavu - pět let od svého založení. U kolébky CERGE UK v roce 1991 stál profesor Josef Zieleniec, jeho první ředitel a nyní ministr zahraničních věcí, dále profesor ekonomie Univerzity v Pittsburgu Jan Švejnar, doc. Ing. Michal Mejstřík z FSV UK, prof. PhDr. Radim Palouš, CSc., bývalý rektor UK nebo exministr hospodářství Ing. Karel Dyba. Ti všichni - s dalšími pozvanými - byli hosty na slavnostním setkání, během kterého jejich zásluhy vyzdvihl v krátkém proslovu ředitel CERGE doc. RNDr. Ing. František Turnovec, CSc. Zároveň se zmínil o současných i budoucích úlohách této instituce. Oslavy byly zároveň spojeny s otevřením nového prostoru (studovny) knihovny CERGE UK, která je pracovištěm veřejně přístupných informačních služeb pro specializované oblasti ekonomických věd. Pro studijní a výzkumné účely shromažďuje literaturu z tématické oblasti transformace ekonomik střední a východní Evropy a materiály k přípravě vstupu přidružených států do Evropské unie. Rektor Univerzity Karlovy prof. K. Malý po slavnostním aktu přestřižení symbolické pásky při vstupu do nové studovny, popřál knihovně i CERGE UK samému, přinejmenším tolik čtenářů a studentů, jako bylo hostů, kteří se při příležitosti pětiletého působení CERGE sešli.

(jak)

Výpůjční hala knihovny CERGE UK, která byla rozšířena o novou studovnu


Několik okamžiků před oficiálním zprovozněním nové studovny CERGE UK


Foto Forum: Michaela Vlčková

Role univerzit ve 21. století

Jestliže se někomu zdá, že oslavy 650. založení Univerzity Karlovy jsou ještě v nedohlednu (duben 1998), netýká se to těch, kteří s jejich přípravou a vlastním průběhem mají co do činění. Jde především Přípravný výbor oslav v čele s rektorem UK prof. JUDr. K. Malým, DrSc. Mezi ty, kteří začínají promýšlet již víceméně přesný itinerář oslav - nejen podle dnů, ale dokonce hodin - patří zahraniční komise Přípravného výboru oslav 650 let trvání Univerzity Karlovy. Tato komise, vedená prorektorem pro zahraniční styky UK prof. PhDr. Jaroslavem Vackem, CSc., se na svém posledním rozšířeném zasedání 11. září 1996, kterého se jako hosté účastnili děkan 2. LF UK prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc., prorektor UK doc. Ing. Ivan Wilhelm, CSc. a proděkan MFF UK prof. RNDr. Ivan Netuka, DrSc., zabývala některými vědeckoorganizačními opatřeními, která s prací komise a s nadcházejícími oslavami úzce souvisejí. Především byl navržen termín setkání rektorů evropských univerzit a jeho téma - Role univerzit v 21. století. v rámci tohoto setkání se plánují vystoupení rektorů některých významných evropských univerzit. Komise se také shodla na myšlence uspořádat setkání nositelů čestného doktorátu UK, které by bylo spojeno s přednáškových cyklem a besedou u kulatého stolu na téma Věda a společnost na začátku nového tisíciletí. Komise posoudila i možnost studentské pedagogické soutěže, která by měla být součástí zahraniční části oslav a navrhla jmenování některých osobností do čestného výboru. Takže, ačkoliv se někomu může zdát, že termín jedné z nejdůležitějších akcí UK za posledních padesát let je ještě v nedohlednu, zahraniční komise si takové zdání nemůže ani připustit. Jde přece především o zajištění dobré prezentace Univerzity Karlovy v zahraničí a v očích zahraničních návštěvníků. K práci komise (a samozřejmě k přípravě oslav 650 let trvání Univerzity Karlovy vůbec) se budeme vracet pravidelně.

Karel Janků

Rekordní počet studentů

K zahájení akademického roku 1996/97 se sešlo s vedením Univerzity Karlovy dne 17. září 1996 přes dvacet novinářů. Tiskové konference se zúčastnili rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, prorektoři UK prof. RNDr. Zdeněk Pertold a prof. PhDr. Petr Blahuš, kvestor UK Ing. Josef Kubíček a děkani tří fakult UK: prof. JUDr. Dušan Hendrych, děkan Právnické fakulty, doc. PhDr. František Vrhel, děkan Filozofické fakulty, a doc. MUDr. Petr Hach, děkan 1. lékařské fakulty. Rektor UK v úvodním slově informoval novináře o přijímacím řízení, krátce zmínil problematické oblasti, které tíží jednotlivé fakulty univerzity, připomenul některé z očekávaných význačných událostí (volby rektora a některých děkanů, dokončení rekonstrukce historické budovy Karolina).Připomenul také, že konference rektorů (20. září) má přijmout principy vysokoškolského zákona, na kterých začne pracovat legislativní komise: "Jakmile bude formulace zákona dostatečně zralá, bude poskytnuta jako námět k veřejné diskusi..."

Podobně jako jiné školy pocítí UK v nastávajícím školním roce snížený přísun dotací (o 23 milionů korun). Prof. RNDr. Zdeněk Pertold ve svém krátkém vstupu zdůraznil budoucí možnost absolvovat část univerzitního studia na jiné evropské univerzitě (v souladu s vzdělávacím programem EU SOCRATES). Děkani fakult informovali novináře o změnách ve studijních programech. Děkan 1. lékařské fakulty doc. MUDr. Petr Hach uvedl, že zrušení existujícího systému popromočního doškolování ubralo absolventům šanci přípravy na povolání. Všichni přítomní se shodli na tom, že pro školní rok 1996/97 byl na UK přijat rekordní počet uchazečů (v roce 1989 bylo přijato 4650 uchazečů, letos zatím 7887). "Vůle univerzity rozšiřovat možnosti studovat je viditelná," zdůraznil rektor UK, "musíme se však držet v hranicích, které ještě umožňují charakter vysokoškolského studia."

Ohlasy na tiskovou konferenci a komentáře přinesly druhý den všechny naše deníky.

(mich)

Tiskové konference se zúčastnil velký počet novinářů - víc než dvacet - a jeden televizní štáb. Vysoká škola a téma kolem ní zůstávají ve středu zájmu tisku...


Foto Forum: Michaela Vlčková

Dar české egyptologii

Dne 11. září 1996 podepsali rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, DrSc. a Vilém Petřík, zakladatel Nadace za právní stát, smlouvu o finančním daru nadace Českému egyptologickému ústavu FF UK. Tento dar zčásti pokryje finanční náklady na vytvoření patnáctidílného cyklu České televize o práci českých egyptologů v minulosti i v současnosti a širokou veřejnost seznámí i s významným podílem Univerzity Karlovy na rozvoji světové egyptologie. Cyklus má být hotov v roce 1998. Slavnostního aktu se kromě ředitele ČEÚ FF UK prof. PhDr. Miroslava Vernera zúčastnili i děkan FF UK doc. PhDr. František Vrhel, CSc. a velvyslanec České republiky v Egyptě - sám egyptolog - PhDr. Břetislav Vachala, CSc.

(jak)

Na snímku zleva prof. M. Verner, doc. F. Vrhel, Dr. J. Kuklík, V. Petřík, prof. K. Malý a Dr. B. Vachala.


Foto Forum: Michaela Vlčková

Jaký je stav rekonstrukce?

Rekonstrukce Karolina se v posledních týdnech zviditelňuje: vnitřní práce přecházejí v práce na vnějších částech historického komplexu Karolina, které se halí do slušivého zeleného lešení. Nicméně ani to nebrání mnohým turistům, aby staroslavný areál neobhlíželi zvědavými pohledy podle pokynů průvodců. Jistě tuší, že až lešení zmizí, ukáže se Karolinum v nebývalé kráse nejen vnější, ale i vnitřní. Alespoň taková je představa (ale i k tomu zaměřená činnost) a cíl těch, kteří se na rekonstrukci Karolina podílejí: stavebních firem Konstruktiva Group a Konsit, a. s. Praha. Bude to ale až 28. února 1997, ten významný den, na který se plánuje oficiální ukončení rekonstrukce.

V historické budově se v současné době provádí hrubý rozvod elektrické instalace, slaboproudu, zdravotní technika, vzduchotechnika, topení a budování výměníkové stanice. Zcela novým stavebním zásahem je výstavba nákladního výtahu - toto praktické zařízení spatří světlo světa v těchto částech Karolina poprvé. Byly zahájeny restaurátorské práce na památkově chráněných prvcích. v průběhu rekonstrukčních prací dochází k respektování archeologického průzkumu a stanoviska Státního ústavu památkové péče a Magistrátu hl. města Prahy. Architektonická citlivost je na místě, neboť v rámci rekonstrukce vzniknou v historické části zcela nové prostory: v 1. podzemním podlaží reprezentativní místnosti vedení univerzity, vybudováno bude i další sociální vybavení a gastronomické zázemí. K velkým stavebním úpravám dochází také v rektorském křídle: umísťuje se osobní výtah, upravuje se sociální zařízení a kanceláře dotčené zřízením výtahu. To vše má být dokončeno 10. října 1996.

Práce v interiérech historické budovy, na které je zpracován projekt volného a vestavěného mobiliáře, zajišťuje dodavatel podle projektu v návaznosti na termín dokončení rekonstrukce. Oprava vnějšího pláště historické budovy je projektově zpracována a po technické stránce odsouhlasena. Výrazem i zde zahájených prací je již zmíněné lešení v ulici Železné a na Ovocném trhu a dále ve dvorní části budovy. Zahájeny jsou práce na renovaci fasád a zdiva, které jsou průběžně konzultovány se zástupcem SÚPP. Vzhledem k požadavkům památkářů dochází také k rekonstrukci vnějšího pláště v Kamzíkově ulici; termín dokončení je naplánován na jaro 1997.

(red)

Jeden ze zajímavých momentů rekonstrukce se podařilo zachytit na našich snímcích. Umělecky vzácný gobelín je snímán z čelní stěny velké auly, také on právě prodělává svou renesanci...


Foto Forum: Michaela Vlčková

Univerzita Karlova na 2. fóru EU o informační společnosti

Ve dnech 12. a 13. září 1996 hostila Česká republika jako první země mimo Evropskou unii významné představitele politického, ekonomického a vědeckého života Evropy na 2. fóru EU, věnovaném otázkám vstupu lidstva do 21. století jako do vývojové etapy společnosti označované epitetem "informační". Na pořadu byla zejména vládní politika zemí střední a východní Evropy ve vztahu k projektům výstavby "informační společnosti", iniciovaným ve druhé polovině 90. let Evropskou komisí. Kromě představitelů Evropské unie v čele s jejím komisařem pro průmysl, informační technologie a telekomunikace Martinem Bangemannem, byly přítomny vládní delegace Slovenska, Maďarska, Polska, Slovinska, baltských republik, Bulharska, Rumunska, Makedonie a Albánie, vedené příslušnými ministry. Českou delegaci vedl ministr hospodářství Jaromír Schneider a resort školství zastupoval náměstek ministra školství prof. Ing. Emanuel Ondráček, DrSc. Organizátorem fóra bylo Národní informační středisko ČR, v jehož rámci pracuje servisní útvar pro zprostředkování přístupu českých organizací k rozvojovým programům Evropské unie v oblasti informatizace.

Význam akce, která měla - přes všechny oficiality a slavnostní ráz, daný zejména prostředím hradních prostor Španělského sálu, Rudolfovy a Malé galerie - pracovní charakter, spočíval především v konfrontaci národních přístupů k fenoménu informatizace nejen profesionálního, ale i občanského života. Evropská unie se snaží iniciovat integrační tendence směrem na Východ a otevírá dveře především lidem z oblasti školství, vědy a soukromého podnikání k účasti na rozvojových programech, řízených orgány Evropské komise. Posledním výrazem těchto snah se stal nový Akční plán, který byl na fóru představen Martinem Bangemannem. Jde o širokou koncepční platformu pro vznik pilotních projektů spolupráce ve 27 oblastech uplatnění moderní informační a telekomunikační techniky a technologií. Cílem je integrace informační infrastruktury jako nezbytného předpokladu dalšího rozvoje nejen západní Evropy v kontextu globálně informatizované ekonomiky, bez zaostávání za USA a Japonskem. Hlavním smyslem plánu je pomoc Evropské unie v urychlení technického a na tom založeného i ekonomického a sociálního rozvoje našich zemí právě ve směru informatizace. Jde především o podporu soukromého podnikání, o demonopolizaci telekomunikačního sektoru, podporu konkurenceschopnosti malých a středně velkých podnikatelských subjektů a v neposlední řadě také o zavádění moderních informačních technologií ve školství a vědecké mezinárodní spolupráci.

Na pražském fóru však navíc nešlo jen o samotné konferenční jednání, ale také o doprovodné odborné a demonstrační akce. Nejprestižnější - a také mimořádně oceněnou snad všemi účastníky - byla živá elektronická videokonference vedená komisařem Martinem Bangemannem, se studenty vysokých škol v Praze, Bonnu a Bukurešti. Vůdčí roli v Praze převzala Univerzita Karlova díky Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty, kterému byla svěřena obsahová příprava témat diskuse a koordinace účasti vybraných studentů také z Českého vysokého učení technického a Vysoké školy ekonomické. Díky pochopení rektora UK prof. JUDr. Karla Malého, DrSc. a prorektorů prof. Jana Hlavičky, DrSc., z ČVUT a doc. Ing. Jiřího Ivánka, CSc., z VŠE se podařilo v krátkém (dvoutýdenním) termínu, navíc ještě v prázdninovém období, zajistit výběr osmi studentů (včetně doktorandů) z každé vysoké školy, připravit je z hlediska přístupu k nejvýznamnějším aktuálním dokumentům Evropské unie k otázkám informatizace (zejména prostřednictvím příslušných www stránek na Internetu) a přivést před kamery na Pražský hrad, do centra dění významné mezinárodní konference.

Studentskou videokonferenci na 2. fóru Evropské unie a zemí střední a východní Evropy o informační společnosti doprovodila navíc internetová prezentace uvedených tří pražských a také našich dalších vysokých škol. Ty se představily svými významnými programy a činnostmi souvisejícími s informatizací prostřednictvím ukázek na stanicích dodaných firmou IBM a instalovaných v dějišti videokonference. Univerzitu Karlovu úspěšně představili zainteresovaným účastníkům fóra pracovníci Ústavu výpočetní techniky.

doc. PhDr. Rudolf Vlasák
vedoucí Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK

Nadace Alexandra von Humboldt

V minulém ročníku informoval náš časopis o předání Humboldtových cen třem vědeckopedagogickým pracovníkům UK. Ceny byly uděleny Nadací Alexandra von Humboldt a jistě nebude od věci znát něco více o této instituci.

Alexander von Humboldt-Stiftung je německá nadace poskytující zahraničním vysokoškolsky vzdělaným odborníkům s dokončeným postgraduálním studiem stipendia, umožňující realizovat jejich výzkumné a studijní plány, a to především v Německu. v současné době uděluje nadace stipendia na dobu 6 až 12 měsíců asi pěti stovkám žadatelů ročně. Výše stipendia je 3200 až 4000 DM měsíčně. Žádost o stipendium je možno podat k nadaci kdykoliv, výběrový výbor zasedá třikrát do roka. Přírodovědci, lékaři a techničtí inženýři mohou studovat v angličtině, u vědců humanitních oborů se požaduje znalost němčiny. Nadace ochotně finančně podporuje kurzy německého jazyka jak stipendistovi, tak případně i jeho manželce či manželovi. Součástí pobytu je čtrnáctidenní studijní cesta po Německu a další akce. Významnou aktivitou nadace je pozdější péče o bývalé stipendisty, umožňující krátkodobé studijní pobyty, účast na kongresech v SRN. Nadace poskytuje pro výzkumnou činnost také dary, jako jsou například knihy a přístroje.

Od roku 1953 nadace podpořila více než 17 tisíc vědců ze 130 zemí. Od roku 1964 udělila stipendia více než 305 českým odborníkům. Celkem devět českých vědců bylo oceněno Humboldtovou cenou. Stipendium, které nese toto jméno, je možno považovat - vzhledem k vědeckovýzkumným pracovním možnostem na německých vysokých školách, v ústavech, Společnosti Maxe Plancka (obdoba AV ČR) i jiných státních ústavech Německa - za velmi prospěšné.

prof. RNDr. Josef Loub, CSc.

Kontakt:
Humboldt klub ČR, c/o IPZV
doc. MUDr. L. Pelech, DrSc.
Ruská 85, 100 05 Praha 10
nebo
A. von Humboldt-Stiftung
Jean-Paul-Str. 12, 53173 Bonn, SRN
Alexander von Humboldt (1769 - 1859), německý přírodovědec, zeměpisec a cestovatel, jeden ze zakladatelů fytogeografie. Stal se čestným členem Společnosti vlasteneckého muzea v Praze a Královské české společnosti nauk.

Grantová komise UK

Dne 26. 9. 1996 se sešla Grantová komise UK na svém prvním zasedání ve školním roce 1996/97. Zabývala se zejména organizační strukturou GA UK, která vyplynula ze zkušeností získaných v předcházejících letech činnosti a dopracováním počítačového programu pro GA UK.

Tyto změny jsou obsaženy v novelizovaných stanovách GA UK, jednacím řádu GA UK, konkursním řádu UK a v nových formulářích upravených rovněž podle počítačového programu.

Všechny upravené materiály byly předány kolegiu rektora a bude s nimi seznámena vědecká rada UK. Pak by mělo v krátkém čase následovat vyhlášení 5. kola grantové soutěže pro rok 1997. S novými změnami a další koncepcí GA UK budou seznámeni též proděkani pro vědu a výzkum.