Ředitel Centra pro otázky životního prostředí doc. Bedřich Moldan seznamuje novináře s publikací Faktor čtyřiCílová vize přeměny lékařských fakult na centra základního lékařského a případně i přírodovědného výzkumu se tak stává velmi obtížnou až problematickou. Je to akcentováno navíc malou finanční atraktivností kontrastující s vysokými nároky na vědeckou, pedagogickou a odbornou práci. Jako hlavní hybná síla se ukazuje být vnitřní motivace akademických pracovníků, která má však své pochopitelné limity. Kompenzovat tento celkově nepříznivý stav lze následujícím způsobem, a to především zvyšováním výzkumné kvality stávajících vědeckopedagogických pracovníků (stáže ve výzkumných laboratořích, zvýšení požadavků na kvalitu kandidátských disertací). Značnou roli zde může hrát spolupráce s ryze výzkumnými institucemi AV ČR a MZd ČR.
Za nejvýznamnější a nejdostupnější však považujeme moderně koncipované doktorandské vědecké postgraduální studium, které může být snadným zdrojem mladé, často vysoce motivované (nebo snadno motivovatelné) vědecké pracovní síly. Tito studenti mohou odvést při dobrém vedení obrovské množství práce na nejrůznějších projektech. Určujícím faktorem efektivity práce postgraduantů jsou však jejich školitelé. Ideální školitel by měl mít grant, být zkušený v základním lékařském výzkumu a měl by ovládat vlastní vědecké řemeslo tak, aby mohl studenta vést a motivovat. Je velká škoda, že nejsou stipendia pro zahraniční doktorandy.
Určitou šanci pro získání nových vědeckých pracovníků skýtá i nově koncipovaný projket MŠMT nazvaný Posílení vědy na vysokých školách, který zahrnuje i mzdový fond. Tímto způsobem se podařilo naší fakultě získat plný mzdový fond pro šest vysokoškolských pracovníků.
Ve všech aspektech (zde zmíněných i nezmíněných) se dodatečně stále více a více ozývají důsledky osudného historického oddělení vědeckých institucí od vysokých škol na straně jedné, a zakládání resortních výzkumných ústavů mimo fakultní nemocnice na straně druhé. Lékařské fakulty tak byly odsouzeny do role vysokých zdravotních škol s nebezpečím návyku na méně náročné povolání lektora a rutinéra, byť sebelepšího. Cesta z tohoto postavení bude složitá. Bude vyžadovat především uvědomit si situaci, dokonalou vizi cílového stavu, a následně pak vynaložit obrovské vnitřní úsilí. Jen tak se však mohou veškeré vyžadované dotace racionálně využít.
O tom, jak se daří tento úkol plnit, vypovídá řada ukazatelů. Na prvním místě je to fakultní bibliografie. Z fakulty vychází ročně asi 450 původních publikací ve vědeckých a odborných časopisech a více než tisíc ostatních publikací. Z toho vychází ročně přes 100 sdělení v mezinárodně citovaných časopisech. Soupis všech publikací je od r. 1993 pravidelně vydáván jako Bibliografie 1. LF UK a VFN. V roce 1995 obsahuje fakultní bibliografie 2069 záznamů, z toho 111 v mezinárodních časopisech, u nichž je evidován impakt faktor. (V rubrice Ex libris časopisu Forum je uvedeno 10 citací z uvedených časopisů seřazených podle výše tohoto ukazatele z let 1993 - 1995 a 5 monografií vydaných fakultními autory u renomovaných nakladatelů.)
Citační ohlas vědecké práce je dalším ukazatelem výsledků vědecké práce. Ukazuje, že autor komunikuje s okolním světem a je jím respektován. Citační ohlasy prací z 1. LF UK podle SCI jsou evidovány od roku 1991 a zachycují v posledních pěti letech více než 1000 citací fakultních autorů ročně.
Přehled o tematickém zaměření vědecké a odborné práce poskytuje Seznam grantových projektů řešených na fakultě a ve Všeobecné fakultní nemocnici. Ten je publikovaný každoročně od roku 1993. Z prostředků grantových agentur bylo k podpoře vědecké práce na fakultě v roce 1996 získáno zatím 74,3 mil. Kč do rozpočtu fakulty a 56,5 mil. Kč do rozpočtu VFN. Tato podpora byla získána pro 311 projektů od českých i zahraničních grantových agentur.
Údaje o grantové podpoře dokládají, že 1. LF UK je významným centrem biologických a lékařských věd. Mnoho pracovníků fakulty bylo za výsledky řešení výzkumných úkolů oceněno. V roce 1994 získali Cenu ministra zdravotnictví prof. MUDr. K. Horký, DrSc., za řešení výzkumného projektu Humorální a metabolické aspekty patogeneze a terapie arteriální hypertenze a MUDr. E. Růžička, CSc., za řešení grantového projektu Kognitivní poruchy u Parkinsonovy choroby. Národní cenu prof. Charváta za nové poznatky v endokrinologii, osteologii, diabetologii, obezitologii a výživě a ve studiu poruch metabolismu lipidů v roce 1994 a 1995 získali: prof. MUDr. P. Broulík, DrSc., doc. MUDr. V. Hainer, CSc., MUDr. G. Šindelka, doc. MUDr. J. Škrha, CSc., prof. MUDr. J. Šobra, DrSc., prof. MUDr. J. Šonka, DrSc., prof. MUDr. J. Štěpán, DrSc., MUDr. A. Žák, CSc.
Fakultní pracoviště se podílela na organizaci řady sjezdů s domácí a zahraniční účastí, z nichž poslední byl mezinárodní sjezd o chronických leukemiích, organizovaný 1. interní klinikou VFN a 1. LF UK. V rámci diskusního klubu se konají pravidelně přednášky a diskuse učitelů fakulty a domácích i zahraničních hostů. Nejvíce zájmu připoutala přednáška Citační analýza - agonie a extáze, kterou přednesl vloni Dr. E. Garfield, zakladatel Ústavu vědeckých informací ve Philadelphii.
V roce 1992/93 bylo spolu s 2. a 3. LF UK, s PřF UK, s AV ČR a resortními výzkumnými ústavy MZd ČR na fakultě zahájeno vědecké postgraduální studium v biomedicínských oborech. V současné době je zapsáno 82 interních a 29 externích postgraduálních studentů. Jejich vědecké přípravě slouží mimo jiné i kursy metod molekulární biologie a patologie organizované každoročně I. ústavem lékařské chemie a biochemie spolu s Ústavem hematologie a krevní transfúze a každoročně opakovaný FEBS kurs laboratorních metod molekulární biologie zaměřený na sekvenování DNK a mikroinjekce buňky. Je již tradičně organizován Evropskou laboratoří molekulární biologie v Heidelberku (EMBL) spolu s 1. LF UK. Kurs pravidelně absolvuje okolo 20 zahraničních a 20 domácích studentů.
V roce 1995 byla na 1. LF UK zavedena diplomová práce jako volitelná součást pregraduálního studia. Zatím se k jejímu vypracování přihlásilo 12 studentů a první z diplomových prací již byla úspěšně obhájena. Studenti, kteří budou zpracovávat svoji diplomovou práci, se budou podílet na řešení grantových projektů a budou mít více příležitostí učit se formulovat své poznatky a rozvíjet samostatné myšlení. Fakulta bude mít příležitost získat nejlepší posluchače do svých řad.
Za studentskou vědeckou práci získal Cenu Josefa Hlávky v roce 1994 D. Sedmera a v roce 1995 MUDr. J. Živný. Fakultní Cenu Jana Opletala získal v roce 1994 J. Bělohlávek. V roce 1995 byla udělena Mgr. J. Bohatovi a Mgr. M. Mošovi.
Cesta dalšího rozvoje vědecké práce na fakultě vede přes podporu kontaktů s mimouniverzitními vědeckými pracovišti, zejména s pracovišti AV ČR a se zahraničními pracovišti. Tato spolupráce je velmi rozsáhlá, přináší rychlé osvojení moderních metodik a technologií. Umožnila fakultě vstup do řady nosných vědeckých a léčebných projektů.
Oddělení knihovny využívá pro zpracování a evidenci literatury automatizovaný knihovnický systém TINLIB. Rovněž je automatizován výpůjční protokol, společně používaný pro všechny lékařské fakulty v Praze. Ve studovně knihovny jsou pro potřeby studentů k dispozici dva počítače napojené na Internet.
Organizačně-metodické oddělení zajišťuje pravidelně mezinárodní výstavu lékařské literatury, kde se každoročně vystavuje kolem 1000 publikací od více než 100 nakladatelů. V roce 1996 to byla již XXVII. výstava. Dále vydává čtvrtletní bulletin Recenze lékařských monografií v nákladu 2500 výtisků. V každém čísle je uveřejněno 50 recenzí zahraničních knih od fakultních odborníků, takže do roka se čtenáři mohou seznámit se 200 vědeckými tituly. Bulletin je rozesílán zdarma na všechna zdravotnická zařízení v ČR.
Bibliograficko-informační oddělení provádí rešerše z databází Current Contents Life Sciences a Clinical Medicine, jakož i MEDLINE-KR, která je k dispozici pro uživatele z fakulty rovněž v síťovém přístupu. Pro rešerše z domácí literatury se používá báze Bibliographia Medica Čechoslovaca. Oddělení zajišťuje zpracování fakultní bibliografie v databázové formě a rovněž je sídlem redakce fakultního vědeckého časopisu Sborník lékařský a Acta Universitatis Carolinae Medica.
Didaktické oddělení v poslední době zajišťuje vedle obrazové dokumentace pro vědeckou a pedagogickou práci i výukové videopořady. Je napojeno na satelitní vysílání EuroMed. Videotéka má v současné době k dispozici pro studenty i učitele přes 200 odborných videoprogramů ze všech lékařských oborů.
Od roku 1994 realizuje Ústav grantovou spolupráci s 2. a 3. lékařskou fakultou UK, do níž je od roku 1996 zapojena i FTVS UK. Až dosud bylo řešeno šest grantových projektů a jedním z výsledků je i výše zmíněný automatizovaný výpůjční protokol. Od roku 1993 se ústav podílí i na výuce informatiky v celouniverzitním biologicko-lékařském doktorandském kurzu Úvod do metodologie vědy a od roku 1994 na výuce předmětu vědecké informace v bakalářském a pregraduálním lékařském studiu.
Protože letos pětiletá smlouva vypršela, podepsal rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., na návrh 1. LF UK její prodloužení na dalších pět let. V nedávné době byl hostem fakulty děkan University of Birmingham, Dr. H. J. Fallon, který projevil zájem o rozšíření výměny a o stáže studentů této univerzity na pracovištích naší lékařské fakulty.
V obdobném duchu probíhá spolupráce s prof. D. Hansonem z Worchester Institute, který se osobně účastní konkurzních výběrů zájemců z řad našich studentů. Dle jeho vyjádření je úroveň znalostí našich studentů velmi dobrá.
Byla podepsána nová smlouva se zástupkyní Ernst Schering Foundation doc. U. F. Habenichtovou o stipendiích pro mladé vědecké pracovníky. Tříměsíční studijní pobyty budou probíhat na špičkových pracovištích v SRN. Právě v tyto dny byl program zahájen a německá strana má zájem na jeho brzkém obsazení. Budoucí stipendisté budou vybíráni na základě konkurzního řízení.
V září 1996 podepsala 1. LF UK smlouvu se zastoupením Hope Medical Institute o přijetí dalších studentů z USA.
Fakulta se stala hlavním centrem Fogartyho nadace a vypisuje konkurz pro zájemce o toto prestižní stipendium. Vedení 1. LF UK podporuje rovněž akce EMSA a IFMSA zaměřené k výměně našich a zahraničních studentů.
Oproti minulému období v posledních několika letech vzrostl počet kongresů, sympozií a studijních pobytů našich pracovníků v zahraničí. V naprosté většině jsou tyto zahraniční pobyty hrazeny z grantových nebo sponzorských prostředků.
Díky osobní aktivitě některých klinik existuje i tradice výměnných krátkodobých pobytů studentů na partnerských pracovištích (I. gynekologicko-porodnická klinika a gynekologicko-porodnická klinika Lékařské fakulty v Lundu ve Švédsku, jednáme také o možnosti obdobných výměn s Universitou v Corku v Irsku a s německými univerzitami).
Téměř tradicí se staly semináře a kurzy pořádané pro postgraduální studenty z Evropy prostřednictvím pražské laboratoře EMBO, působící na 1. lékařské fakultě UK. Přednášejí na nich nejvýznamnější odborníci z celého světa.
Projekt byl řešen v období od října 1995 do října letošního roku. Během tiskové konference shrnul smysl jejího konání ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK doc. RNDr. Bedřich Moldan, CSc.: ... "Jestliže se má dospět k praktickému, reálnému uskutečnění toho, čemu se vágně říká trvale udržitelný rozvoj, musí lidé pochopit, co se tím rozumí. V tomto smyslu hraje zásadní úlohu vzdělání. Definice pojmu trvale udržitelného rozvoje je obsažena v Agendě 21, což je obsahem tisíce stránek a není to úplně praktická definice.1) Každopádně však je v Agendě 21 nejčastěji citováno slovo vláda, takže se zdá, že celý problém je problémem vládních struktur. Druhým nejčastějším slovem je ovšem slovo vzdělání, přičemž jemu se věnuje velmi malá pozornost. A to u nás i ve světovém měřítku. My jsem se proto snažili k tomuto vzdělání říci něco zásadního. Tím zásadním myslíme v této chvíli získání, přípravu a vydání 45 titulů učebních textů (vydaných v průběhu roku) s ekologickou tematikou. Klíčovým titulem této nabídky je publikace Faktor čtyři, protože si myslíme, že jednou ze základních věcí pro transformaci k trvale udržitelnému rozvoji je změna vzorců výroby a spotřeby."2) Celá produkce bude k dispozici během listopadu 1996 a ke čtenářům se jednotlivé tituly dostanou prostřednictvím knihoven nebo takovým způsobem, jaký uznají za vhodné děkani fakult UK. Těm byly publikace nabídnuty. Publikace by měly ovšem svého čtenáře dostat co nejrychleji, protože kromě toho, že jde o povinnost vzdělávacích organizací vyplývající z vládního usnesení realizovat ekologickou výchovu (samozřejmě se to týká i Univerzity Karlovy a jejích pracovišť), jde v podstatě konečně už o praktickou realizaci trvale udržitelného rozvoje. Jinak řečeno o boj o kvalitní bytí...
Ředitel Centra pro otázky životního prostředí doc. Bedřich Moldan seznamuje novináře s publikací Faktor čtyři
Toto třídenní pracovní setkání českých a německých odborníků, které se konalo na FF UK, je ze strany ČR již tradičně organizováno Fonetickým ústavem Filozofické fakulty UK a Ústavem radiotechniky a elektroniky AV ČR. Pravidelnými účastníky jsou zejména fyzikové a fonetikové z Goethovy univerzity (Frankfurt nad Mohanem), pracovníci Technické univerzity z Drážďan a Ilmenau, významný podíl má oddělení teorie obvodů FEL ČVUT, brněnská Technická univerzita, Západočeská univerzita (oddělení kybernetiky) a v neposlední řadě specialisté z Technické univerzity v Liberci, jejichž příspěvek nazvaný A Voice-Input Computer Interface for Handicapped People naznačuje jeden ze směrů i cílů tohoto společného foneticko-technického snažení. Na programu byly dále referáty, které ukazují na možnosti zlepšování prosodických kvalit, a tím i vlastní přijatelnost stávající syntetické češtiny a němčiny, dále pak pokusy s užitím neuronových sítí pro syntézu i automatickou identifikaci přirozené řeči.
Sborník souhrnů všech referátů vychází pravidelně v redakční úpravě ÚRE AV ČR. Fonetický ústav ve Frankfurtu n. M. připravuje vydání klíčových přípěvků z uplynulého pětiletého období. Tato mezioborová mezinárodní setkání mají velký význam nejen pro bezprostřední konfrontaci a výměnu názorů na metody a výsledky práce v oblasti výzkumů řeči a jejich nejmodernějších technických aplikací (hlasové ovládání, počítačové vstupy a výstupy), ale pro další přímou účast našich pracovišť v širších mezinárodních badatelských programech.
První seznámení s činností Toulcova dvora nastane 16. listopadu 1996, kdy Toulcův dvůr (Ekologické centrum hlavního města Prahy) otevře své brány. V době od 9 do 12 hod. pracovníci centra provedou zájemce areálem, uspořádají besedu s MUDr. F. Koukolíkem, DrSc. a RNDr. P. Pecinou, CSc. To všechno může stát na začátku spolupráce nebo stálého členství ve sdružení Toulcova dvora, které v lednu letošního roku podepsalo s pražským magistrátem padesátiletou smlouvu, a připojilo se tak k ekologickým pracovištím.
Mezi dvaatřiceti vystavovateli, kteří se letos prezentovali v pavilonu H brněnského výstaviště (tedy již nikoliv v sice útulných, ale malých prostorách Domu techniky), Univerzita Karlova obstála na jedničku s hvězdičkou. Nejen velmi pěkným uspořádáním své expozice a díky projevu obrovského zájmu ze strany široké veřejnosti. Vysoké hodnocení pro ni získali všichni nadšenci ze studijních oddělení fakult, kteří od rána do večera neúnavně odpovídali na nejrůznější otázky budoucích maturantů ze středních škol z celé republiky, proděkani fakult, kteří přijeli do Brna a obětovali svůj čas, aby s budoucími studenty pohovořili i pracovníci odborů pro studium a záležitosti studentů rektorátu, kteří se na organizaci nejvíce podíleli (a některé z nepřítomných fakult i reprezentovali). Univerzitní expozici vysoce ocenil náměstek ministra školství prof. E. Ondráček, který prostory vyhrazené UK navštívil a poděkoval všem pracovníkům, kteří UK zastupovali, za jejich práci.
Za enormního zájmu mladé i té starší veřejnosti UK uspořádala dva prezentační semináře. Víme dobře, že Univerzitu Karlovu není zapotřebí v naší veřejnosti propagovat. Byli jsme v Brně především proto, abychom zájem uchazečů o studium usměrňovali. Nakolik se nám to dařilo, poznáme při přijímacím řízení koncem února příštího roku. "Návštěvnost veletrhu předčila všechna očekávání" - píše se v loňské oficiální zprávě o veletrhu Gaudeamus '95. Letos můžeme tuto větu opakovat. K předpokládaným šestnácti tisícům návštěvníků bude zapotřebí ještě dobrých pět tisíc připočíst. Bylo to náročné a namáhavé. Bylo to skvělé - ten pocit, že náležíme k Univerzitě Karlově.
Tato cena je určena nejlepším diplomantům, jejichž práce byly obhájeny na katedře psychologie FF UK v době od 1. ledna do 30. října kalendářního roku v oboru dětské psychologie. Výjimečně může být oceněna i práce studentů katedry psychologie.
Návrh na udělení ceny může podat každá osoba starší 18-ti let při předložení úplného textu navržené diplomové práce a odborného zdůvodnění návrhu nejpozději do 1. listopadu každého roku.
Udělení ceny bude probíhat každoročně počínaje letošním rokem, dokud bude k dispozici finanční obnos ve výši nejméně 20000 Kč. O udělení ceny rozhodne rada ve složení: vedoucí katedry psychologie, člen katedry psychologie, zabývající se dětskou psychologií, zástupce sekce specifických poruch učení České logopedické společnosti, člen jiné katedry psychologie nebo jiného psychologického pracoviště než katedry psychologie FF UK a zástupce rodiny prof. Zdeňka Matějčka (PhDr. Jarmila Klégrová, CSc. - dcera).
Cena se skládá z certifikátu o udělení ceny a finanční odměny ve výši nejméně 5000 Kč a nejvýše 20000 Kč. V jednom školním roce mohou být uděleny maximálně čtyři ceny, ale nemusí být také udělena žádná. Rozhodnutí o udělení ceny závisí na kvalitě a počtu předložených prací.
Pro studenty katedry psychologie FF UK se otevírá možnost získat cenu již v letošním roce. Možná stojí za to zdůraznit, že rozhodnutí prof. Matějčka - vytvořit fond pro podporu tvořivé a kvalitní výzkumné práce studentů - je plně v souladu s jeho životní filozofií pozitivní stimulace.
Kdo byl Terry Fox? Mladý osmnáctiletý Kanaďan, kterému kvůli rakovině museli amputovat nohu. Vzdoroval této zákeřné chorobě a kvůli získání peněz na výzkum léčby rakoviny podnikl Terry Fox cestu napříč Kanadou. Svou pouť však nedokončil a po 5 565 kilometrech své nemoci podlehl. Neskončil však jeho sen - objevit lék proti rakovině. Každoročně se tedy v mnoha zemích světa pořádá Běh Terryho Foxe - maratón naděje. Již počtvrté se tento běh, společně se sedmým ročníkem Běhu Prahou, konal i v Praze. Letošní ročník proběhl v sobotu 12. října 1996 na Strahově a mohl se pochlubit rekordní účastí 4 703 běžců. To ale značně zkomplikovalo průběh závodu Běh Prahou. V popředí však zůstává velká mezinárodní akce, nad níž záštitu převzali pražský primátor Jan Koukal, rektor ČVUT Stanislav Hanzl (in memoriam) a kanadské velvyslanectví.
Celá trať vedla ze Strahova přes Hradčany na Pražský hrad a dlouhá byla 6 400 m. Je až obdivuhodné, kdo všechno se tak dlouhou trať rozhodl absolvovat: staří, mladí, děti v kočárku, nevidomí či jinak handicapovaní běžci vynaložili veškeré své úsilí na zdolání šeštapůlkilometrové závodní dráhy (jak je zachyceno na našem snímku ze startu celého závodu). Ani čtyřnozí přátelé člověka nezůstávali pozadu a spolu se svými pány proběhli okružní trasu centrem hlavního města.
Kromě tisíců Pražanů se letošního běhu zúčastnilo i několik populárních osobností, herců i sportovců.
Co vedlo tyto lidi, že se rozhodli strávit sobotní odpoledne běháním po Praze? Některé motivoval smutný osud Terryho Foxe, jiné sounáležitost s podobně postiženými spoluobčany, další si chtěli ověřit svou momentální kondici nebo změřit vzájemně své síly a cílem ostatních bylo jen zkrátit si víkendové volno. V každém případě to v člověku vyvolalo pocit, že lidé mají sílu a chuť bojovat proti všemu, co je omezuje nebo ničí.
