Cílová vize přeměny lékařských fakult na centra základního lékařského a případně i přírodovědného výzkumu se tak stává velmi obtíľnou aľ problematickou. Je to akcentováno navíc malou finanční atraktivností kontrastující s vysokými nároky na vědeckou, pedagogickou a odbornou práci. Jako hlavní hybná síla se ukazuje být vnitřní motivace akademických pracovníků, která má vąak své pochopitelné limity. Kompenzovat tento celkově nepříznivý stav lze následujícím způsobem, a to předevąím zvyąováním výzkumné kvality stávajících vědeckopedagogických pracovníků (stáľe ve výzkumných laboratořích, zvýąení poľadavků na kvalitu kandidátských disertací). Značnou roli zde můľe hrát spolupráce s ryze výzkumnými institucemi AV ČR a MZd ČR.
Za nejvýznamnějąí a nejdostupnějąí vąak povaľujeme moderně koncipované doktorandské vědecké postgraduální studium, které můľe být snadným zdrojem mladé, často vysoce motivované (nebo snadno motivovatelné) vědecké pracovní síly. Tito studenti mohou odvést při dobrém vedení obrovské mnoľství práce na nejrůznějąích projektech. Určujícím faktorem efektivity práce postgraduantů jsou vąak jejich ąkolitelé. Ideální ąkolitel by měl mít grant, být zkuąený v základním lékařském výzkumu a měl by ovládat vlastní vědecké řemeslo tak, aby mohl studenta vést a motivovat. Je velká ąkoda, ľe nejsou stipendia pro zahraniční doktorandy.
Určitou ąanci pro získání nových vědeckých pracovníků skýtá i nově koncipovaný projket M©MT nazvaný Posílení vědy na vysokých ąkolách, který zahrnuje i mzdový fond. Tímto způsobem se podařilo naąí fakultě získat plný mzdový fond pro ąest vysokoąkolských pracovníků.
Ve vąech aspektech (zde zmíněných i nezmíněných) se dodatečně stále více a více ozývají důsledky osudného historického oddělení vědeckých institucí od vysokých ąkol na straně jedné, a zakládání resortních výzkumných ústavů mimo fakultní nemocnice na straně druhé. Lékařské fakulty tak byly odsouzeny do role vysokých zdravotních ąkol s nebezpečím návyku na méně náročné povolání lektora a rutinéra, by» sebelepąího. Cesta z tohoto postavení bude sloľitá. Bude vyľadovat předevąím uvědomit si situaci, dokonalou vizi cílového stavu, a následně pak vynaloľit obrovské vnitřní úsilí. Jen tak se vąak mohou veąkeré vyľadované dotace racionálně vyuľít.
O tom, jak se daří tento úkol plnit, vypovídá řada ukazatelů. Na prvním místě je to fakultní bibliografie. Z fakulty vychází ročně asi 450 původních publikací ve vědeckých a odborných časopisech a více neľ tisíc ostatních publikací. Z toho vychází ročně přes 100 sdělení v mezinárodně citovaných časopisech. Soupis vąech publikací je od r. 1993 pravidelně vydáván jako Bibliografie 1. LF UK a VFN. V roce 1995 obsahuje fakultní bibliografie 2069 záznamů, z toho 111 v mezinárodních časopisech, u nichľ je evidován impakt faktor. (V rubrice Ex libris časopisu Forum je uvedeno 10 citací z uvedených časopisů seřazených podle výąe tohoto ukazatele z let 1993 - 1995 a 5 monografií vydaných fakultními autory u renomovaných nakladatelů.)
Citační ohlas vědecké práce je daląím ukazatelem výsledků vědecké práce. Ukazuje, ľe autor komunikuje s okolním světem a je jím respektován. Citační ohlasy prací z 1. LF UK podle SCI jsou evidovány od roku 1991 a zachycují v posledních pěti letech více neľ 1000 citací fakultních autorů ročně.
Přehled o tematickém zaměření vědecké a odborné práce poskytuje Seznam grantových projektů řeąených na fakultě a ve Vąeobecné fakultní nemocnici. Ten je publikovaný kaľdoročně od roku 1993. Z prostředků grantových agentur bylo k podpoře vědecké práce na fakultě v roce 1996 získáno zatím 74,3 mil. Kč do rozpočtu fakulty a 56,5 mil. Kč do rozpočtu VFN. Tato podpora byla získána pro 311 projektů od českých i zahraničních grantových agentur.
Údaje o grantové podpoře dokládají, ľe 1. LF UK je významným centrem biologických a lékařských věd. Mnoho pracovníků fakulty bylo za výsledky řeąení výzkumných úkolů oceněno. V roce 1994 získali Cenu ministra zdravotnictví prof. MUDr. K. Horký, DrSc., za řeąení výzkumného projektu Humorální a metabolické aspekty patogeneze a terapie arteriální hypertenze a MUDr. E. Růľička, CSc., za řeąení grantového projektu Kognitivní poruchy u Parkinsonovy choroby. Národní cenu prof. Charváta za nové poznatky v endokrinologii, osteologii, diabetologii, obezitologii a výľivě a ve studiu poruch metabolismu lipidů v roce 1994 a 1995 získali: prof. MUDr. P. Broulík, DrSc., doc. MUDr. V. Hainer, CSc., MUDr. G. ©indelka, doc. MUDr. J. ©krha, CSc., prof. MUDr. J. ©obra, DrSc., prof. MUDr. J. ©onka, DrSc., prof. MUDr. J. ©těpán, DrSc., MUDr. A. ®ák, CSc.
Fakultní pracoviątě se podílela na organizaci řady sjezdů s domácí a zahraniční účastí, z nichľ poslední byl mezinárodní sjezd o chronických leukemiích, organizovaný 1. interní klinikou VFN a 1. LF UK. V rámci diskusního klubu se konají pravidelně přednáąky a diskuse učitelů fakulty a domácích i zahraničních hostů. Nejvíce zájmu připoutala přednáąka Citační analýza - agonie a extáze, kterou přednesl vloni Dr. E. Garfield, zakladatel Ústavu vědeckých informací ve Philadelphii.
V roce 1992/93 bylo spolu s 2. a 3. LF UK, s PřF UK, s AV ČR a resortními výzkumnými ústavy MZd ČR na fakultě zahájeno vědecké postgraduální studium v biomedicínských oborech. V současné době je zapsáno 82 interních a 29 externích postgraduálních studentů. Jejich vědecké přípravě slouľí mimo jiné i kursy metod molekulární biologie a patologie organizované kaľdoročně I. ústavem lékařské chemie a biochemie spolu s Ústavem hematologie a krevní transfúze a kaľdoročně opakovaný FEBS kurs laboratorních metod molekulární biologie zaměřený na sekvenování DNK a mikroinjekce buňky. Je jiľ tradičně organizován Evropskou laboratoří molekulární biologie v Heidelberku (EMBL) spolu s 1. LF UK. Kurs pravidelně absolvuje okolo 20 zahraničních a 20 domácích studentů.
V roce 1995 byla na 1. LF UK zavedena diplomová práce jako volitelná součást pregraduálního studia. Zatím se k jejímu vypracování přihlásilo 12 studentů a první z diplomových prací jiľ byla úspěąně obhájena. Studenti, kteří budou zpracovávat svoji diplomovou práci, se budou podílet na řeąení grantových projektů a budou mít více příleľitostí učit se formulovat své poznatky a rozvíjet samostatné myąlení. Fakulta bude mít příleľitost získat nejlepąí posluchače do svých řad.
Za studentskou vědeckou práci získal Cenu Josefa Hlávky v roce 1994 D. Sedmera a v roce 1995 MUDr. J. ®ivný. Fakultní Cenu Jana Opletala získal v roce 1994 J. Bělohlávek. V roce 1995 byla udělena Mgr. J. Bohatovi a Mgr. M. Moąovi.
Cesta daląího rozvoje vědecké práce na fakultě vede přes podporu kontaktů s mimouniverzitními vědeckými pracoviąti, zejména s pracoviąti AV ČR a se zahraničními pracoviąti. Tato spolupráce je velmi rozsáhlá, přináąí rychlé osvojení moderních metodik a technologií. Umoľnila fakultě vstup do řady nosných vědeckých a léčebných projektů.
Oddělení knihovny vyuľívá pro zpracování a evidenci literatury automatizovaný knihovnický systém TINLIB. Rovněľ je automatizován výpůjční protokol, společně pouľívaný pro vąechny lékařské fakulty v Praze. Ve studovně knihovny jsou pro potřeby studentů k dispozici dva počítače napojené na Internet.
Organizačně-metodické oddělení zajią»uje pravidelně mezinárodní výstavu lékařské literatury, kde se kaľdoročně vystavuje kolem 1000 publikací od více neľ 100 nakladatelů. V roce 1996 to byla jiľ XXVII. výstava. Dále vydává čtvrtletní bulletin Recenze lékařských monografií v nákladu 2500 výtisků. V kaľdém čísle je uveřejněno 50 recenzí zahraničních knih od fakultních odborníků, takľe do roka se čtenáři mohou seznámit se 200 vědeckými tituly. Bulletin je rozesílán zdarma na vąechna zdravotnická zařízení v ČR.
Bibliograficko-informační oddělení provádí reąerąe z databází Current Contents Life Sciences a Clinical Medicine, jakoľ i MEDLINE-KR, která je k dispozici pro uľivatele z fakulty rovněľ v sí»ovém přístupu. Pro reąerąe z domácí literatury se pouľívá báze Bibliographia Medica Čechoslovaca. Oddělení zajią»uje zpracování fakultní bibliografie v databázové formě a rovněľ je sídlem redakce fakultního vědeckého časopisu Sborník lékařský a Acta Universitatis Carolinae Medica.
Didaktické oddělení v poslední době zajią»uje vedle obrazové dokumentace pro vědeckou a pedagogickou práci i výukové videopořady. Je napojeno na satelitní vysílání EuroMed. Videotéka má v současné době k dispozici pro studenty i učitele přes 200 odborných videoprogramů ze vąech lékařských oborů.
Od roku 1994 realizuje Ústav grantovou spolupráci s 2. a 3. lékařskou fakultou UK, do níľ je od roku 1996 zapojena i FTVS UK. Aľ dosud bylo řeąeno ąest grantových projektů a jedním z výsledků je i výąe zmíněný automatizovaný výpůjční protokol. Od roku 1993 se ústav podílí i na výuce informatiky v celouniverzitním biologicko-lékařském doktorandském kurzu Úvod do metodologie vědy a od roku 1994 na výuce předmětu vědecké informace v bakalářském a pregraduálním lékařském studiu.
Protoľe letos pětiletá smlouva vyprąela, podepsal rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., na návrh 1. LF UK její prodlouľení na daląích pět let. V nedávné době byl hostem fakulty děkan University of Birmingham, Dr. H. J. Fallon, který projevil zájem o roząíření výměny a o stáľe studentů této univerzity na pracoviątích naąí lékařské fakulty.
V obdobném duchu probíhá spolupráce s prof. D. Hansonem z Worchester Institute, který se osobně účastní konkurzních výběrů zájemců z řad naąich studentů. Dle jeho vyjádření je úroveň znalostí naąich studentů velmi dobrá.
Byla podepsána nová smlouva se zástupkyní Ernst Schering Foundation doc. U. F. Habenichtovou o stipendiích pro mladé vědecké pracovníky. Tříměsíční studijní pobyty budou probíhat na ąpičkových pracoviątích v SRN. Právě v tyto dny byl program zahájen a německá strana má zájem na jeho brzkém obsazení. Budoucí stipendisté budou vybíráni na základě konkurzního řízení.
V září 1996 podepsala 1. LF UK smlouvu se zastoupením Hope Medical Institute o přijetí daląích studentů z USA.
Fakulta se stala hlavním centrem Fogartyho nadace a vypisuje konkurz pro zájemce o toto prestiľní stipendium. Vedení 1. LF UK podporuje rovněľ akce EMSA a IFMSA zaměřené k výměně naąich a zahraničních studentů.
Oproti minulému období v posledních několika letech vzrostl počet kongresů, sympozií a studijních pobytů naąich pracovníků v zahraničí. V naprosté větąině jsou tyto zahraniční pobyty hrazeny z grantových nebo sponzorských prostředků.
Díky osobní aktivitě některých klinik existuje i tradice výměnných krátkodobých pobytů studentů na partnerských pracoviątích (I. gynekologicko-porodnická klinika a gynekologicko-porodnická klinika Lékařské fakulty v Lundu ve ©védsku, jednáme také o moľnosti obdobných výměn s Universitou v Corku v Irsku a s německými univerzitami).
Téměř tradicí se staly semináře a kurzy pořádané pro postgraduální studenty z Evropy prostřednictvím praľské laboratoře EMBO, působící na 1. lékařské fakultě UK. Přednáąejí na nich nejvýznamnějąí odborníci z celého světa.
Projekt byl řeąen v období od října 1995 do října letoąního roku. Během tiskové konference shrnul smysl jejího konání ředitel Centra pro otázky ľivotního prostředí UK doc. RNDr. Bedřich Moldan, CSc.: ... "Jestliľe se má dospět k praktickému, reálnému uskutečnění toho, čemu se vágně říká trvale udrľitelný rozvoj, musí lidé pochopit, co se tím rozumí. V tomto smyslu hraje zásadní úlohu vzdělání. Definice pojmu trvale udrľitelného rozvoje je obsaľena v Agendě 21, coľ je obsahem tisíce stránek a není to úplně praktická definice.1) Kaľdopádně vąak je v Agendě 21 nejčastěji citováno slovo vláda, takľe se zdá, ľe celý problém je problémem vládních struktur. Druhým nejčastějąím slovem je ovąem slovo vzdělání, přičemľ jemu se věnuje velmi malá pozornost. A to u nás i ve světovém měřítku. My jsem se proto snaľili k tomuto vzdělání říci něco zásadního. Tím zásadním myslíme v této chvíli získání, přípravu a vydání 45 titulů učebních textů (vydaných v průběhu roku) s ekologickou tematikou. Klíčovým titulem této nabídky je publikace Faktor čtyři, protoľe si myslíme, ľe jednou ze základních věcí pro transformaci k trvale udrľitelnému rozvoji je změna vzorců výroby a spotřeby."2) Celá produkce bude k dispozici během listopadu 1996 a ke čtenářům se jednotlivé tituly dostanou prostřednictvím knihoven nebo takovým způsobem, jaký uznají za vhodné děkani fakult UK. Těm byly publikace nabídnuty. Publikace by měly ovąem svého čtenáře dostat co nejrychleji, protoľe kromě toho, ľe jde o povinnost vzdělávacích organizací vyplývající z vládního usnesení realizovat ekologickou výchovu (samozřejmě se to týká i Univerzity Karlovy a jejích pracovią»), jde v podstatě konečně uľ o praktickou realizaci trvale udrľitelného rozvoje. Jinak řečeno o boj o kvalitní bytí...
Ředitel Centra pro otázky ľivotního prostředí doc. Bedřich Moldan seznamuje novináře s publikací Faktor čtyři
Toto třídenní pracovní setkání českých a německých odborníků, které se konalo na FF UK, je ze strany ČR jiľ tradičně organizováno Fonetickým ústavem Filozofické fakulty UK a Ústavem radiotechniky a elektroniky AV ČR. Pravidelnými účastníky jsou zejména fyzikové a fonetikové z Goethovy univerzity (Frankfurt nad Mohanem), pracovníci Technické univerzity z Dráľďan a Ilmenau, významný podíl má oddělení teorie obvodů FEL ČVUT, brněnská Technická univerzita, Západočeská univerzita (oddělení kybernetiky) a v neposlední řadě specialisté z Technické univerzity v Liberci, jejichľ příspěvek nazvaný A Voice-Input Computer Interface for Handicapped People naznačuje jeden ze směrů i cílů tohoto společného foneticko-technického snaľení. Na programu byly dále referáty, které ukazují na moľnosti zlepąování prosodických kvalit, a tím i vlastní přijatelnost stávající syntetické čeątiny a němčiny, dále pak pokusy s uľitím neuronových sítí pro syntézu i automatickou identifikaci přirozené řeči.
Sborník souhrnů vąech referátů vychází pravidelně v redakční úpravě ÚRE AV ČR. Fonetický ústav ve Frankfurtu n. M. připravuje vydání klíčových přípěvků z uplynulého pětiletého období. Tato mezioborová mezinárodní setkání mají velký význam nejen pro bezprostřední konfrontaci a výměnu názorů na metody a výsledky práce v oblasti výzkumů řeči a jejich nejmodernějąích technických aplikací (hlasové ovládání, počítačové vstupy a výstupy), ale pro daląí přímou účast naąich pracovią» v ąirąích mezinárodních badatelských programech.
První seznámení s činností Toulcova dvora nastane 16. listopadu 1996, kdy Toulcův dvůr (Ekologické centrum hlavního města Prahy) otevře své brány. V době od 9 do 12 hod. pracovníci centra provedou zájemce areálem, uspořádají besedu s MUDr. F. Koukolíkem, DrSc. a RNDr. P. Pecinou, CSc. To vąechno můľe stát na začátku spolupráce nebo stálého členství ve sdruľení Toulcova dvora, které v lednu letoąního roku podepsalo s praľským magistrátem padesátiletou smlouvu, a připojilo se tak k ekologickým pracoviątím.
Mezi dvaatřiceti vystavovateli, kteří se letos prezentovali v pavilonu H brněnského výstaviątě (tedy jiľ nikoliv v sice útulných, ale malých prostorách Domu techniky), Univerzita Karlova obstála na jedničku s hvězdičkou. Nejen velmi pěkným uspořádáním své expozice a díky projevu obrovského zájmu ze strany ąiroké veřejnosti. Vysoké hodnocení pro ni získali vąichni nadąenci ze studijních oddělení fakult, kteří od rána do večera neúnavně odpovídali na nejrůznějąí otázky budoucích maturantů ze středních ąkol z celé republiky, proděkani fakult, kteří přijeli do Brna a obětovali svůj čas, aby s budoucími studenty pohovořili i pracovníci odborů pro studium a záleľitosti studentů rektorátu, kteří se na organizaci nejvíce podíleli (a některé z nepřítomných fakult i reprezentovali). Univerzitní expozici vysoce ocenil náměstek ministra ąkolství prof. E. Ondráček, který prostory vyhrazené UK navątívil a poděkoval vąem pracovníkům, kteří UK zastupovali, za jejich práci.
Za enormního zájmu mladé i té starąí veřejnosti UK uspořádala dva prezentační semináře. Víme dobře, ľe Univerzitu Karlovu není zapotřebí v naąí veřejnosti propagovat. Byli jsme v Brně předevąím proto, abychom zájem uchazečů o studium usměrňovali. Nakolik se nám to dařilo, poznáme při přijímacím řízení koncem února příątího roku. "Návątěvnost veletrhu předčila vąechna očekávání" - píąe se v loňské oficiální zprávě o veletrhu Gaudeamus '95. Letos můľeme tuto větu opakovat. K předpokládaným ąestnácti tisícům návątěvníků bude zapotřebí jeątě dobrých pět tisíc připočíst. Bylo to náročné a namáhavé. Bylo to skvělé - ten pocit, ľe náleľíme k Univerzitě Karlově.
Tato cena je určena nejlepąím diplomantům, jejichľ práce byly obhájeny na katedře psychologie FF UK v době od 1. ledna do 30. října kalendářního roku v oboru dětské psychologie. Výjimečně můľe být oceněna i práce studentů katedry psychologie.
Návrh na udělení ceny můľe podat kaľdá osoba starąí 18-ti let při předloľení úplného textu navrľené diplomové práce a odborného zdůvodnění návrhu nejpozději do 1. listopadu kaľdého roku.
Udělení ceny bude probíhat kaľdoročně počínaje letoąním rokem, dokud bude k dispozici finanční obnos ve výąi nejméně 20000 Kč. O udělení ceny rozhodne rada ve sloľení: vedoucí katedry psychologie, člen katedry psychologie, zabývající se dětskou psychologií, zástupce sekce specifických poruch učení České logopedické společnosti, člen jiné katedry psychologie nebo jiného psychologického pracoviątě neľ katedry psychologie FF UK a zástupce rodiny prof. Zdeňka Matějčka (PhDr. Jarmila Klégrová, CSc. - dcera).
Cena se skládá z certifikátu o udělení ceny a finanční odměny ve výąi nejméně 5000 Kč a nejvýąe 20000 Kč. V jednom ąkolním roce mohou být uděleny maximálně čtyři ceny, ale nemusí být také udělena ľádná. Rozhodnutí o udělení ceny závisí na kvalitě a počtu předloľených prací.
Pro studenty katedry psychologie FF UK se otevírá moľnost získat cenu jiľ v letoąním roce. Moľná stojí za to zdůraznit, ľe rozhodnutí prof. Matějčka - vytvořit fond pro podporu tvořivé a kvalitní výzkumné práce studentů - je plně v souladu s jeho ľivotní filozofií pozitivní stimulace.
Kdo byl Terry Fox? Mladý osmnáctiletý Kanaďan, kterému kvůli rakovině museli amputovat nohu. Vzdoroval této zákeřné chorobě a kvůli získání peněz na výzkum léčby rakoviny podnikl Terry Fox cestu napříč Kanadou. Svou pou» vąak nedokončil a po 5 565 kilometrech své nemoci podlehl. Neskončil vąak jeho sen - objevit lék proti rakovině. Kaľdoročně se tedy v mnoha zemích světa pořádá Běh Terryho Foxe - maratón naděje. Jiľ počtvrté se tento běh, společně se sedmým ročníkem Běhu Prahou, konal i v Praze. Letoąní ročník proběhl v sobotu 12. října 1996 na Strahově a mohl se pochlubit rekordní účastí 4 703 běľců. To ale značně zkomplikovalo průběh závodu Běh Prahou. V popředí vąak zůstává velká mezinárodní akce, nad níľ záątitu převzali praľský primátor Jan Koukal, rektor ČVUT Stanislav Hanzl (in memoriam) a kanadské velvyslanectví.
Celá tra» vedla ze Strahova přes Hradčany na Praľský hrad a dlouhá byla 6 400 m. Je aľ obdivuhodné, kdo vąechno se tak dlouhou tra» rozhodl absolvovat: staří, mladí, děti v kočárku, nevidomí či jinak handicapovaní běľci vynaloľili veąkeré své úsilí na zdolání ąeątapůlkilometrové závodní dráhy (jak je zachyceno na naąem snímku ze startu celého závodu). Ani čtyřnozí přátelé člověka nezůstávali pozadu a spolu se svými pány proběhli okruľní trasu centrem hlavního města.
Kromě tisíců Praľanů se letoąního běhu zúčastnilo i několik populárních osobností, herců i sportovců.
Co vedlo tyto lidi, ľe se rozhodli strávit sobotní odpoledne běháním po Praze? Některé motivoval smutný osud Terryho Foxe, jiné sounáleľitost s podobně postiľenými spoluobčany, daląí si chtěli ověřit svou momentální kondici nebo změřit vzájemně své síly a cílem ostatních bylo jen zkrátit si víkendové volno. V kaľdém případě to v člověku vyvolalo pocit, ľe lidé mají sílu a chu» bojovat proti vąemu, co je omezuje nebo ničí.