Forum III/3 - Historia Universitatis

Z dějin nejstarší lékařské fakulty

Nejstarší a největší lékařská fakulta v českých zemích, 1. lékařská fakulta UK, prošla za několik století existence složitým vývojem. Výuka medicíny byla zahájena krátce po založení pražské univerzity v roce 1348 a prvního z vrcholů dosáhla fakulta v 80. letech 14. století. Její slibný rozvoj přerušily události spojené s husitskou revolucí. Zaniklou fakultu (spolu s právy a teologií) se nepodařilo přes opakované pokusy ve druhé polovině 15. a znovu na přelomu 16. a 17. století obnovit. Teprve s předáním Univerzity Karlovy jezuitům roku 1622 bylo studium medicíny v Praze znovu zahájeno a ve druhé polovině století dosáhla fakulta dalšího ze svých vrcholných období. Následnou etapu zaostávání fakulty počátkem 18. století se pokusili překonat někteří probudilí profesoři, ale především osvícení panovníci. Reformy vysokoškolského studia trvající od poloviny 18. století a doplněné za Josefa II. pronikavými reformami veřejného zdravotnictví vytvořily z pražské lékařské fakulty a jejích klinik v nově otevřené všeobecné nemocnici instituci slušné úrovně, která se stala východiskem pro rozkvět fakulty ve 40. letech 19. století (tzv. pražská lékařská škola). Druhá polovina minulého století zastihla fakultu ve vírech národní emancipace české vědy, která šla ruku v ruce s prudkým rozvojem medicíny (reprezentantem obou linií se stal především J. E. Purkyně). Proces osamostatňování českých vědních oborů a jejich institucí vyvrcholil rozdělením pražské univerzity na dvě nezávislé vysoké školy v roce 1882. Česká lékařská fakulta (aktivovaná o rok později) se, přes více než skeptické předpovědi, vědeckou úrovní rychle zařadila po bok svého německého protějšku. Po vzniku samostatného Československa česká fakulta a její učitelský sbor podstatnou měrou přispěly ke vzniku nových lékařských fakult v Brně a v Bratislavě. Obě pražské fakulty pak vedle sebe existovaly až do tragických událostí let 1939-1945. Po znovuotevření českých vysokých škol lékařská fakulta UK rozšířila své kapacity jednak o ústavy a kliniky zrušené německé fakulty, a dále zřízením poboček v Plzni a v Hradci Králové.

Specializace a regionalizace studia medicíny vedla roku 1953 k rozdělení stávající pražské fakulty na tři - Fakultu všeobecného lékařství (dnešní 1. LF), Fakultu dětského lékařství (dnešní 2. LF) a Lékařskou fakultu hygienickou (dnešní 3. LF) - a k osamostatnění mimopražských poboček. Nové pohledy na lékařské studium přinesly po roce 1989 podstatné změny v náplni práce všech tří pražských fakult, což se navenek projevilo také jejich přejmenováním. Diskuse o adekvátním počtu lékařských fakult se objevila několikrát, aktuální zůstává tato problematika i v současnosti.

PhDr. Petr Svobodný
Ústav dějin UK

V malé pražské fotoreportáži Michaely Vlčkové jsme se snažili zachytit některé zajímavé lokality 1. LF UK - Faustův dům a dále Purkyňův ústav . Ten nese jméno slavného přírodovědce, profesora fyziologie na pražské lékařské fakultě (od roku 1849) Jana Evangelisty Purkyněho. Jeho pomník můžete nalézt na Karlově náměstí.

Poučení z dějin medicíny neuškodí

Na 1. lékařské fakultě UK existuje již sedmdesát dva roky pracoviště specializované na dějiny lékařství. Založil je v roce 1924 prof. MUDr. Ondřej Schrutz, po něm stáli postupně v jeho čele prof. MUDr. Josef Vinař, prof. MUDr. Otakar Matoušek, doc. MUDr. Ludmila Sinkulová a další (z jiných významných vědeckých pracovníků ústavu je třeba uvést PhDr. Evu Rozsívalovou). V současné době v ústavu pracují prof. MUDr. PhDr. Eugen Strouhal, DrSc., PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc. a PhDr. Hana Mášová. Externě s ním spolupracují PhDr. Milada Říhová, PhDr. Petr Svobodný a mnoho dalších historiků medicíny.

V období po listopadu 1989 se podařilo ústav zkonzolidovat, obnovit jeho původní prostorové uspořádání, vyjasnit jeho vědecké zaměření a v neposlední řadě obnovit i pedagogické poslání, přerušené během předcházejícího režimu.

Vědecká práce ústavu je v současné době zaměřena na dva nosné úkoly, podpořené granty Grantové agentury ČR. První z nich se zabývá dějinami pražských lékařských fakult a nemocnic. V posledních dvou letech se badatelské úsilí soustředilo na období vrcholného středověku (lékař a arcibiskup Albík z Uničova a jeho dílo), dále na dějiny pražské německé lékařské fakulty, která existovala paralelně s českou v letech 1882-1945. Při tomto výzkumu je zpracováván archivní materiál nejen našich, ale i zahraničních (především německých) institucí.

Dosavadní výsledky studia dějin pražské lékařské fakulty nyní postupně vycházejí v příslušných kapitolách čtyřsvazkového kolektivního díla Dějiny Karlovy univerzity (Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1. svazek 1995, 2. svazek 1996, další v tisku). Z dějin zdravotnických institucí uveďme historii pražských Masarykových domovů a zpracovávání teorií ústavnictví třicátých let 20. století.

Druhý tematický okruh představuje nový, rychle se rozvíjející podobor historie lékařství - paleopatologie, která hodnotí především vykopaný kostrový materiál z archeologických výzkumů z hlediska lékařských, přírodovědných a historických metod. Zde se náš týmový výzkum soustředil v posledních letech na aktuální problematiku historie a paleopatologie zhoubných nádorů, výskyt nádorů v minulosti je poprvé sledován komplexně z chronologického, geografického a kulturně historického hlediska. Pracovníci ústavu také reagují na různá historicko-medicínská jubilea a v současné době se podílejí na přípravě akcí k blížícímu se 650. výročí založení Univerzity Karlovy. K vědecké aktivitě ústavu patří i častá účast jeho členů na domácích i zahraničních vědeckých kongresech. Letos v červnu pracovníci ústavu ve spolupráci s jinými institucemi uspořádali 3. česko-slovenské sympozium z dějin medicíny, farmacie a veterinární medicíny (v Benešově u Prahy) za účasti většího počtu zahraničních badatelů.

Stále bohatší je i pedagogická činnost členů ústavu, pro posluchače 1. ročníku přednášejí nyní opět povinný Úvod do studia lékařství, a to dvakrát v české, jednou v anglické verzi - to pro zahraniční studenty-samoplátce. Pro posluchače 4. ročníku jsou v zimním semestru připraveny povinně výběrové Základy paleopatologie, seznamující je s původem a vývojem mnoha důležitých chorob. Navíc se přednáškami na téma Historie a medicína a Vybrané kapitoly z dějin lékařství podílíme i na programu Univerzity 3. věku. Pozornost je věnována i vedení diplomových a doktorských disertačních prací několika posluchačů Přírodovědecké fakulty. Předpokládáme i zájem studentů medicíny, u nichž by podobná tvůrčí aktivita mohla přispět k  přípravě na jejich vědeckou činnost.

Prof. MUDr. PhDr. Eugen Strouhal, DrSc.
přednosta Ústavu dějin lékařství 1. LF UK

Významné zakladatelské dílo pro dnes už sedm desítek let existující instituci vykonal prof. MUDr. Ondřej Schrutz

Foto pro Forum: z archivu 1. LF