Forum III/3 - Historia Universitatis

Z dějin nejstarąí lékařské fakulty

Nejstarąí a největąí lékařská fakulta v českých zemích, 1. lékařská fakulta UK, proąla za několik století existence sloľitým vývojem. Výuka medicíny byla zahájena krátce po zaloľení praľské univerzity v roce 1348 a prvního z vrcholů dosáhla fakulta v 80. letech 14. století. Její slibný rozvoj přeruąily události spojené s husitskou revolucí. Zaniklou fakultu (spolu s právy a teologií) se nepodařilo přes opakované pokusy ve druhé polovině 15. a znovu na přelomu 16. a 17. století obnovit. Teprve s předáním Univerzity Karlovy jezuitům roku 1622 bylo studium medicíny v Praze znovu zahájeno a ve druhé polovině století dosáhla fakulta daląího ze svých vrcholných období. Následnou etapu zaostávání fakulty počátkem 18. století se pokusili překonat někteří probudilí profesoři, ale předevąím osvícení panovníci. Reformy vysokoąkolského studia trvající od poloviny 18. století a doplněné za Josefa II. pronikavými reformami veřejného zdravotnictví vytvořily z praľské lékařské fakulty a jejích klinik v nově otevřené vąeobecné nemocnici instituci sluąné úrovně, která se stala východiskem pro rozkvět fakulty ve 40. letech 19. století (tzv. praľská lékařská ąkola). Druhá polovina minulého století zastihla fakultu ve vírech národní emancipace české vědy, která ąla ruku v ruce s prudkým rozvojem medicíny (reprezentantem obou linií se stal předevąím J. E. Purkyně). Proces osamostatňování českých vědních oborů a jejich institucí vyvrcholil rozdělením praľské univerzity na dvě nezávislé vysoké ąkoly v roce 1882. Česká lékařská fakulta (aktivovaná o rok později) se, přes více neľ skeptické předpovědi, vědeckou úrovní rychle zařadila po bok svého německého protějąku. Po vzniku samostatného Československa česká fakulta a její učitelský sbor podstatnou měrou přispěly ke vzniku nových lékařských fakult v Brně a v Bratislavě. Obě praľské fakulty pak vedle sebe existovaly aľ do tragických událostí let 1939-1945. Po znovuotevření českých vysokých ąkol lékařská fakulta UK roząířila své kapacity jednak o ústavy a kliniky zruąené německé fakulty, a dále zřízením poboček v Plzni a v Hradci Králové.

Specializace a regionalizace studia medicíny vedla roku 1953 k rozdělení stávající praľské fakulty na tři - Fakultu vąeobecného lékařství (dneąní 1. LF), Fakultu dětského lékařství (dneąní 2. LF) a Lékařskou fakultu hygienickou (dneąní 3. LF) - a k osamostatnění mimopraľských poboček. Nové pohledy na lékařské studium přinesly po roce 1989 podstatné změny v náplni práce vąech tří praľských fakult, coľ se navenek projevilo také jejich přejmenováním. Diskuse o adekvátním počtu lékařských fakult se objevila několikrát, aktuální zůstává tato problematika i v současnosti.

PhDr. Petr Svobodný
Ústav dějin UK

V malé praľské fotoreportáľi Michaely Vlčkové jsme se snaľili zachytit některé zajímavé lokality 1. LF UK - Faustův dům a dále Purkyňův ústav . Ten nese jméno slavného přírodovědce, profesora fyziologie na praľské lékařské fakultě (od roku 1849) Jana Evangelisty Purkyněho. Jeho pomník můľete nalézt na Karlově náměstí.

Poučení z dějin medicíny neuąkodí

Na 1. lékařské fakultě UK existuje jiľ sedmdesát dva roky pracoviątě specializované na dějiny lékařství. Zaloľil je v roce 1924 prof. MUDr. Ondřej Schrutz, po něm stáli postupně v jeho čele prof. MUDr. Josef Vinař, prof. MUDr. Otakar Matouąek, doc. MUDr. Ludmila Sinkulová a daląí (z jiných významných vědeckých pracovníků ústavu je třeba uvést PhDr. Evu Rozsívalovou). V současné době v ústavu pracují prof. MUDr. PhDr. Eugen Strouhal, DrSc., PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc. a PhDr. Hana Máąová. Externě s ním spolupracují PhDr. Milada Říhová, PhDr. Petr Svobodný a mnoho daląích historiků medicíny.

V období po listopadu 1989 se podařilo ústav zkonzolidovat, obnovit jeho původní prostorové uspořádání, vyjasnit jeho vědecké zaměření a v neposlední řadě obnovit i pedagogické poslání, přeruąené během předcházejícího reľimu.

Vědecká práce ústavu je v současné době zaměřena na dva nosné úkoly, podpořené granty Grantové agentury ČR. První z nich se zabývá dějinami praľských lékařských fakult a nemocnic. V posledních dvou letech se badatelské úsilí soustředilo na období vrcholného středověku (lékař a arcibiskup Albík z Uničova a jeho dílo), dále na dějiny praľské německé lékařské fakulty, která existovala paralelně s českou v letech 1882-1945. Při tomto výzkumu je zpracováván archivní materiál nejen naąich, ale i zahraničních (předevąím německých) institucí.

Dosavadní výsledky studia dějin praľské lékařské fakulty nyní postupně vycházejí v přísluąných kapitolách čtyřsvazkového kolektivního díla Dějiny Karlovy univerzity (Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1. svazek 1995, 2. svazek 1996, daląí v tisku). Z dějin zdravotnických institucí uveďme historii praľských Masarykových domovů a zpracovávání teorií ústavnictví třicátých let 20. století.

Druhý tematický okruh představuje nový, rychle se rozvíjející podobor historie lékařství - paleopatologie, která hodnotí předevąím vykopaný kostrový materiál z archeologických výzkumů z hlediska lékařských, přírodovědných a historických metod. Zde se náą týmový výzkum soustředil v posledních letech na aktuální problematiku historie a paleopatologie zhoubných nádorů, výskyt nádorů v minulosti je poprvé sledován komplexně z chronologického, geografického a kulturně historického hlediska. Pracovníci ústavu také reagují na různá historicko-medicínská jubilea a v současné době se podílejí na přípravě akcí k blíľícímu se 650. výročí zaloľení Univerzity Karlovy. K vědecké aktivitě ústavu patří i častá účast jeho členů na domácích i zahraničních vědeckých kongresech. Letos v červnu pracovníci ústavu ve spolupráci s jinými institucemi uspořádali 3. česko-slovenské sympozium z dějin medicíny, farmacie a veterinární medicíny (v Beneąově u Prahy) za účasti větąího počtu zahraničních badatelů.

Stále bohatąí je i pedagogická činnost členů ústavu, pro posluchače 1. ročníku přednáąejí nyní opět povinný Úvod do studia lékařství, a to dvakrát v české, jednou v anglické verzi - to pro zahraniční studenty-samoplátce. Pro posluchače 4. ročníku jsou v zimním semestru připraveny povinně výběrové Základy paleopatologie, seznamující je s původem a vývojem mnoha důleľitých chorob. Navíc se přednáąkami na téma Historie a medicína a Vybrané kapitoly z dějin lékařství podílíme i na programu Univerzity 3. věku. Pozornost je věnována i vedení diplomových a doktorských disertačních prací několika posluchačů Přírodovědecké fakulty. Předpokládáme i zájem studentů medicíny, u nichľ by podobná tvůrčí aktivita mohla přispět k  přípravě na jejich vědeckou činnost.

Prof. MUDr. PhDr. Eugen Strouhal, DrSc.
přednosta Ústavu dějin lékařství 1. LF UK

Významné zakladatelské dílo pro dnes uľ sedm desítek let existující instituci vykonal prof. MUDr. Ondřej Schrutz

Foto pro Forum: z archivu 1. LF